Aleen
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
Většinou nečtu to, co PROBOHA ČTOU VŠICHNI...ale nevydržela jsem a nelituji. Je to první kniha o holokaustu, u které jsem si uvědomila, že po válce musela zůstat spousta lidí, kteří se nikdy nedozvěděli, co se stalo s jejich bližními a museli navždy zůstat jen s představami, jaké hrůzy prožili. Také je dobře připomínat, že byli i tací, kteří se nikdy nevyrovnali s prožitým zlem a již nebyli schopni se "začlenit" do společnosti. Životy hrdinů, vlastně převážně hrdinek, mě všechny uchvátili a opravdu upřímně jsem si poplakala. Některé rodiny prostě mají vepsáno do osudu více zkoušek, než jiné a já vždy při čtení takových příběhů děkuji za svůj život. Krásná knížka!
Severská mytologie
Neil Gaiman
Všichni si ze školy pamatujeme Staré řecké báje a pověsti. Tohle jsou mnohem peprnější, zábavnější a "roztomilejší" Staré severské báje a pověsti. Není zde sice Zeus, ale Ódin, není tu Afrodita, ale Freya (a tak bych mohla pokračovat velmi dlouho), nicméně bych řekla, že je to velké vylepšení. Velice jsme se po cestě na dovču s manželem bavili. "Četli" jsme ji totiž v audio verzi v podání Pavla Soukupa, který je mistr svého hlasu. Stále ještě při pohledu na oblohu některý z nás prohodí: dneska je ten mozek takový hezky načechraný....
Poslední kontinent
Terry Pratchett
To je poprvé, co Terryho knížce nedávám pět hvězd. Fakt mě to mrzí.........Omlouvám se.......Prostě mě ti "Australáci" nějak nechytli. Neříkám, že jsem se vůbec nebavila, ale tentokrát ten ftip nebyl jaksi příliš břeskný, jako to bývá v jiných knihách mého oblíbence. A nepomohl tomu ani Mrakoplaš, ani Zavazadlo, ani půlka mágů z NU, dokonce ani paní Vidláková. Prostě jsem si na konci řekla: proč? jak? a co jako? a ne Super!! Přesto jsem ráda, že vím zase něco víc o Zeměploše a samozřejmě pojedu dál.
Gala Dalí
Carmen Domingo
Gala byla jednoznačně velká osobnost. Nemám právo ji soudit, ale trošku mně to nutí...NE! Budu soudit jen knihu, příběh, jak mi byl předložen. Nevím totiž, nakolik je autentický a nakolik se jedná o autorskou nadsázku a nechce se mi pídit po skutečnosti. Co mně trošku prudilo bylo opakování. Hodně často se opakovaly citové a rozumové prožitky hlavní hrdinky a vysvětlování pohnutek, které ji vedly k celkem odpudivému chování. Jako by i autorka chtěla ospravedlnit její sobectví nesobeckostí. Podle ní asi nechtěla nic pro sebe, ale vše dělala jen pro své muže - autory. Přitom poměrně často zazněl i pravý opak - názor, že za svou schopnost obětovat se, má nárok na vše. Hodně mi lezlo na nervy, že byla neskutečně přesvědčená o své totální výjimečnosti. A upřímně: kamarádka mi vyprávěla o pikantnosti příběhu - jako že plno sexu - ale já byla po této stránce naprosto zklamaná. Celkem dost sexuální nuda. Přesto příběh této rozmazlené múzy rozhodně stojí za přečtení.
Kruh
Bernard Minier
Vyslechla jsem audioknihu a stejně jako s předchozím případem komisaře Servaze, jsem byla spokojená, dokonce se mi Kruh líbil ještě víc, než Mráz. Ačkoliv má kniha přes 600 stran, neztrácela se mi nit příběhu ani při řízení auta (což je můj způsob, jak přečíst více knih - využívat cestu do práce), protože to někdy bývá problém. Ale když je příběh silný, udrží mou pozornost a to je právě případ Kruhu. Fakt moc pěkná detektivka - neotřelý námět, vyhovující prostředí univerzity a celkem rozumný vyšetřovatel. K zápletce se mi nechce vyjadřovat, protože bych musela prozradit nějaké to tajemství. Nicméně se mi líbí, jakým způsobem autor propojil případ, který Servaz vyšetřoval, s případem z Mrazu. Je jasné, že se jedná, jako u mnohých televizních detektivních seriálů, o jakousi spojnici, která bude nejspíš zasahovat i do dalších knih, které mně ještě od Miniera čekají. Poslední dobou moc nečtu "Seveřany" a je to celkem osvěžující - doporučuji (jak číst chvíli jiné Evropany, Amíky, nebo Asiaty, tak přečíst si konkrétně tento titul :-))
Svět, který není
Frank Tashlin
Taková bezva mňamka. Vačice, která se neusmívala, mi sice byla milejší, ale už nejsem malé dítě, tak musím občas přečíst i něco pro dospělé. Dávám plný počet za poselství a za význam autora v dějinách kultury :-)
Co zbylo z mojí sestry
Nuala Ellwood
Zpočátku, vlastně více než do poloviny, jsem si myslela, že jsem se vrátila v čase a čtu tu odrhovačku o paní, co furt jezdila nalitá vlakem a že to vlastně ani není detektivka. Pak se věci začaly poněkud přeskupovat, měnit a napínat. Takže můj závěr: dobrá detektivka, jen to chce trochu vydržet - ono je to zajímavé čtení od začátku, jen málo detektivní. Na to, že jedna z hlavních postav chlastá, a jak mně to v knihách obtěžuje, dávám vysoké hodnocení. To mluví samo za sebe.
Světelný klam
Louise Penny
Nemohu než opět chválit. Paní Pennyová vytvořila svět, který mně baví a ve kterém se cítím jako doma. I na tento díl jsem se těšila a to hlavně proto, že mi z minula zůstalo cosi nedořešené...a ono se zde vše vyřešilo a zakončilo. Jsem spokojená, protože napětí bylo dostatek a všechny mé oblíbené postavy dělaly přesně to, co na nich mám ráda. Nemám co vytknout.
Velmi osobní kniha o zdraví
Margit Slimáková
Kvalitně zpracovaná. Moc pěkná a příjemná. Velmi dobře podané informace. Hodně informací. Podáno opravdu osobně.
Staropražská kuchařka
Viktor Faktor
Grafická stránka je sice jaksi příliš staromilská, ale odpovídá době, o které vypráví. Recepty jsou super a funkční (ačkoliv spoustu věcí nejím a nemíním je zkoušet ani z "vědeckých" důvodů). Hlavně jsem se ale dozvěděla hafo zajímavostí o způsobu, zpracování a historických podnětech využívání potravin, a také z historie pohostinství v době dávné i méně dávné. Věděli jste například, že se ještě po druhé světové válce dával nakrájený chléb v hospodě na stůl ke každému jídlu a nepočítal se do účtu? Já ne....
Nestydaté neviňátko
Dominik Dán
Nekriticky musím přiznat, že kriminálky pana Dána se mi vždycky líbí a jsou pro mě osvěžením. Sice jsem v určitých fázích byla oproti vyšetřovatelům mírně napřed, ale to je nejspíš způsobeno jak dobou, ve které se tento případ stal a vyšetřoval, tak i množstvím detektivek, které jsem přečetla a viděla. Vyhovuje mi způsob, jakým autor píše. Vyhovuje mi na něm úplně všechno :-)
Hlavohrátky
Joe Hill (p)
Nevidím důvod k ubrání jediné hvězdičky. Vše je dokolale vymyšleno, nakresleno, vybarveno, vystínováno a dotaženo do posledního detajlu. Všechny postavy jsou skutečné a uvěřitelné a já se o nekteré fakt hodně bála! Užila jsem si superkomiks a všem vřele doporučuji!
Hitler se na vás usmívá
Petr Měrka
Malé děti, převážně kluci, když se mluví o prdění, mívají záchvaty smíchu a jsou z toho nadšení. Měrka postoupil o level a mluví o vylučování. Pořád a dokola. I o dalších nechutných záležitostech...Asi to byla jeho terapie, ale co z toho pro čtenáře? Nejen, že jsem třikrát odložila, ale také ve mně svým naprostým nedostatkem optimismu a čehokoliv pozitivního, vytvořil dost depresivní pocity. Nesouhlasím s ním a opravdu hodně se mi hnusí způsob, jakým píše. Jednu hvězdičku dávám sobě, že jsem dokázala přečíst úplně všechny povídky, ačkoliv byly hodně podobné. Žádná ve mně nezůstala a z po*raný depky jsem se vyškrábala!!!!!! Prostě jsem málo "inťouš", abych dokázala ocenit tuhle bezduchost a ubohost.
O dokončení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe
Josef Podzimek
Tahle kniha vypadá jako historická studie, ale je aktuální. Uvedený koridor je vlastně stále ještě ve výstavbě. I já si pamatuji, jak po Labi proudily remorkéry s uhlím do Chvaletické elektrárny (a nejen to). Osobně bych byla ráda, kdyby alespoň část nákladů, které se každý den řítí po našich silnicích plulo po řece. Tato publikace ukazuje na řadě výzkumů a příkladů z celého světa, že se jedná o ekonomičtější a čistší způsob přepravy. Kniha je velice zajímavá, plná fotografií různých říčních koridorů a kanálů, včetně například zdymadel, z celého světa, ale také přímo z mého okolí. Asi není určená úplně pro širokou veřejnost, ale komu teče řeka někde poblíž (Labe teče všude kolem mě), tomu by se mohla líbit :-). Nenašla jsem žádné nedokonalosti.
Nohy z jílu
Terry Pratchett
Hlídka! Elánius! A světe div se, golemové! Nasmála jsem se jako vždy. Mně pan Pratchett ještě nezklamal. Jeho využívání jazyka bylo bravurní a pan Kantůrek s tím uměl řádně zacházet, a Nóbl Hóši a jiní podobní jsou toho jasným důkazem.
Tahle kniha mně zachránila...čtu totiž něco neskutečně ubíjejícího a rozhodla jsem se, že to dám, ale nechtěla jsem upadnout do depresí, takže na řadě byly Nohy z jílu a opravdu mi moc pomohly získat zpět skvělou náladu :-)) a mohu pokračovat v těch sr**kách...Díky.
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Četla jsem již dávno, ani si nepamatuji, jak dávno. Přesto si pamatuji, jak silné bylo, číst o koncentračním táboře z pohledu jeho velitele a jeho rodiny. Tahle kniha dodnes patří mezi mé nejoblíbenější a ráda ji doporučuji.
Vytoužené dítě
Catherine Chidgey
Zvláštní způsob vyprávění. Třetí osoba jakoby zároveň byla i nebyla na místě a v času děje. Zamýšlela jsem se dříve někdy nad tím, jak prožívali obyčejní, řadoví Němci válku a jak viděli "svého Vůdce"? Ani ne...ale po přečtení tohoto románu na to stále ještě myslím...dochází mi, že každá doba je poplatná režimu, že nonkonformismus dneška je také jen normou, že vždy v dějinách jsme něčemu věřili a potřebovali věřit a že i ti pitomí Němčouři, kterými tak opovrhujeme, byli prostě jen přesvědčení, že Hitler pro ně dělá to naprosto nejlepší a že zabíjení a vybíjení jiných ras je správné. Stejně jako naši předci věřili, že církev pro ně dělá to nejlepší, jako naši rodiče věřili, že Strana pro ně dělá to nejlepší a stejně jako ruští osvoboditelé věřili, (spoiler) že brutálně znásilnit (nejen) německé holčičky je správné... Názory lidí i národů se mění a je to tak v pořádku. Zpět ke knize: pro mě to byl zážitek. Opravdu hodně jiné příběhy z Války. Vyhovovalo mi skoro vše, až na to, že místy bylo trošku moc filozofování...V každém případě mi dala víc, než si vzala, proto ode mě dostane 4 hvězdy.
Terapie sdílením
Ester Geislerová
1. nejsem cílovka - ani čerstvě rozejitá, ani nemám rozjitřené staré šrámy. 2. stromů je mi líto také, jako mnohým přede mnou a 3. fotky jsou fakt vysoce nekvalitní. Když jsem známý ksicht, asi budu chtít být na fotce k poznání...Na první pohled mně nadchla. Některé věty znám osobně, některé jsem použila a některé znám z doslechu. Něco bylo nového a věru neotřelého. Znám minimálně jednu osobu, která se rozchází tak často, že by tento výtvor měla mít doma u postele a pravidelně si jej číst. Věřím, že jsou (asi spíše ženy) lidé, kterým může pomoci vědomí, že v tom nejsou sami. Ale pro mně nyní celkem drahá zbytečnost, kterou si nepořídím...
Medvědín
Fredrik Backman
Budu porovnávat: na rozdíl od předchozích románů, Backman v tomto nezvolil jednu nejvýraznější postavu za hlavní. Na rozdíl od předchozích románů jsem se u tohoto smála mnohem méně. Na rozdíl od předchozích románů mně tento chytil za srdce úplně nejvíc. Pro mně kvalita jeho děl neklesá, je vyrovnaná a protože mění téma, je každá jeho kniha novým zážitkem. Celou dobu jsem trnula, jestli TOHLE může dopadnout dobře... Opět jsem poslouchala načtené (to už je pro mě u Backmmanových knih tradice), tentokrát panem Soukupem a opět super zážitek.
Sexkomiks: První komiksové dějiny sexuality
Philippe Brenot
Přiznávám se, že jsem se dost nudila. Nebylo to vůbec sexy - ani forma, ani obsah. Dějepis lidských vztahů. Prokousávala jsem se jím jako tvrdým chlebem a stejně tak si na něm i pochutnala. Informace, které jsem měla získat, jsem již dávno měla z jiných, běžně dostupných zdrojů a ani hodně kostrbatý humor tento fakt nemohl zakrýt. Musela jsem se hodně nutit jej dočíst. Není to však žádný odpad, nakonec jsem jej zdolala!! Jupí!!