Aleen komentáře u knih
Mně se líbilo jak zpracování, co stránka, to recept, nebo návod, tak samotné recepty. Jsou propracované a funkční. Ačkoliv autorku na jejím blogu nesleduji, oblíbila jsem si ji a knížku doporučuji nejen těm, kteří rádi své blízké potěší nějakým tím mlsem, ale i těm, kdo si chtějí uchovat plody své zahrádky, nebo úlovky z trhu, nebo procházky kolem sadu.
Autor má můj obdiv za lásku, s jakou nás uvádí do světa divokých zvířat a rostlin. Na každé stránce vždy najdu nějakou zajímavou informaci, kterou jsem buď zatím neměla, nebo ji zapoměla. Myslím si totiž, že bychom si stále měli připomínat, jak by měl svět přirozeně fungovat a jakým způsobem lidstvo toto fungování ovlivňuje. Nesentimentálně nám prostě jen vypráví o světě a jeho obyvatelích.
Moc se mi líbila. Spousta inspirativních foteček. Seznam rostlin, ze kterých si vybere každý. Podle mých znalostí se některým rostlinám v Čechách říká jinak, ale to je jen taková maličkost. Víc mi vadilo, že v jedné z prvních kapitol autoři hovoří o namáčení květináče s rostlinou do nádoby s vodou a v kapitole o sázení zase postupují tak, že květinu nedají do květináče a pak do obalu, ale rovnou do obalu - to by se pak asi špatně namáčelo celé aranžmá, co? Ale komplexně jde o velmi zdařilou publikaci
Dobře uspořádaná, informacemi (s největší pravděpodobností dobře podloženými) nabitá motivační a návodová kniha. V tomto období mně nějak míjí ☺, ale to nic nemění na její kvalitě.
Konečně........si mě Malý princ ochočil! Myslím, že jsem jej četla někdy na konci základky, nebo na začátku střední školy a od té doby se jen divila, co ten svět blbne s jednou knihou. Prostě jsem ten kult nechápala! Teď se mi zadral za kůži a já nevím, jak to zařídit, abych si "zachovala tvář" a nestal se ze mně Maloprincomil!!!!!! Mnoho krásných myšlenek pronesených krásným, jednoduchým a přímým jazykem, který zařadil Exuperyho vedle Fulghuma. Ten mi také vždy ve správnou chvíli dokázal "říci" správnou věc a donutil mně zastavit se a jen být a přemýšlet a užívat si každičké chvilky, která mi byla dána ☼♥☼♥
Připadám si jako ostuda, že hodnotím tuto ikonu komiksové tvorby tak nízko, ale nemohu si pomoci. Kresba byla nepřehledná (a to si myslím, že jsem již Barbarellu viděla v propracovanějším podání, ale třeba se pletu) a nepřehledné byly místy i zápletky. Děj skákal z místa na místo a z času do času chvílemi tak nečekaně, že předešlé děje nebyly ani ukončeny. Jedna hvězda za krásnou " Brigitte", jedna za to že jde o průkopnický počin své doby a jedna za to že je to naprostá Klasika. Všem obdivovatelům se hluboce omlouvám, ale mám raději slabší linku kresby a jasnější průběh děje...
(Nevím, jestli náhodou jedna věta není spoiler...)
Vždy je mi velmi líto autora, který vydá první knihu, je z ní hit, všem se líbí styl, kterým je příběh psán a pak se odváží vydat další knihu, která je psaná stejným stylem...A najednou je problém právě z toho, že se drží té samé osnovy a používá stejný způsob psaní. Propána, vždyť se nám to minule TAK líbilo! Tak proč to napodruhé, nedejbože napotřetí, napočtvrté, strháváme? To já jsem byla spokojená. Druhá Bryndzova kniha, která u nás vyšla, uspokojila mou touhu po detektivce, byla zčásti psaná z pohledu pachatele a Erika zase dělala ty své kraviny a k výkonu ji opět postrčila až suspendace! A taky doufám, že ve své třetí knize, která si již stoupla do mé řady knih "chci si přečíst", použil stejnou formu!
Lehce Fulghumovsky laděné zamyšlení nad rodičovstvím, partnerstvím a nad světem vůbec. Tak laskavou a zároveň vtipnou knihu jsem dlouho nečetla. Rozhodně by si ji měli přečíst jak maminky a tatínkové, tak i všichni, kteří po potomkovi zatím ani nezatoužili (těm možná spíše potvrdí jejich obavy...:-)). Není to tipická Backmanovka s příběhem a hlavním hrdinou, ale přesto rozhodně stojí za přečtení (vždyť je kraťoučká...).
Už jsem si zvykla...na to že úroveň detektivek Adler - Olsena je vysoká. V tomto žánru je poměrně vyjímkou, aby každá kniha měla jiný spád, jiné vedlejší zaměření na postavy a také vtipnost hlášek, u nichž neupadá svěžest (Asadovy velbloudi :-)). Selfies mělo tolik linií, že nedalo odpočinku hlavě. Chtělo mou stálou pozornost a odměnilo se mi několika vyřešenými záležitostmi, včetně případů. Pochutnala jsem si a: Jussi, prosím, pohni s další knihou!!!
Velmi mi kvalitou, popisovaným sadismem a posunem v osobním životě Kate, hlavní hrdinky a detektiva, připomíná Mastertonovu první knihu Bílé kosti. Správná detektivka pro někoho, kdo si chce vyčistit hlavu od svého života a práce. Myslím, že se nadále budu snažit, aby mi neutekla žádná kniha z této série...
Poslouchala jsem na CD a musím se přiznat, že ačkoliv příběh se mi moc líbil - klasika o boji dobra se zlem - výčet jmen, rodů, erbů, znaků, oblečení, výzbroje a zbroje mně naprosto ubíjel. Díky němu se samotný příběh odsunul kamsi stranou a nebylo možné si jej vychutnat. Je mi líto, že mé první setkání s opěvovaným autorem se úplně nezdařilo.
Krásná obrazová publikace, kterou Rebo vydává již poněkolikáté a pokaždé lépe zpracovanou. Člověk se rád podívá ná nádherné výtvory, které postavili naši předci bez technologií, které mají k dispozici naši současní stavitelé. Informací je v knize tak akorát. Vyrovnaný titul, velmi vhodný jako dárek pro někoho, koho máme rádi.
Krásná kuchařka. Tím myslím, že vypadá moc hezky, obrázky jsou poutavé a vyprávění posouvá její úroveň o stupínek výš. Bodík strhávám, protože zatím jsem ještě nestihla vyzkoušet žádné recepty, nejsem tudíž schopná na sto procent tvrdit, že fungují. Doporučuji vzít do ruky, pokochat se její starofrancouzskou atmosférou...a věřím, že již v té chvíli v duchu spatříte její čestné místo ve Vaší domácnosti :-)
Postapokalyptický svět pana Kotlety mi připadá naprosto uvěřitelný a já ho žeru. A taky tu zabíjačku, nebo zabíječku. A taky postavy, které umí být brutální, ale zůstávají tak lidské, jak jen je to ve zpustlé a poničené krajině a společnosti možné. Ač bez povrchního brakového humoru, který u tohoto autora všichni oslavujeme, jedná se o superčteníčko a já se spolu s dalšími čtenáři nemohu dočkat pokračování.
Myslím, že u tohoto titulu často najdeme hlášku: "Čte se sama" :-). V každém případě jsem ji zhltla - mám totiž ráda, když minimálně jedna z hlavních postav je alespoň trošku psychopat. Autorka nám nabídla hned od začátku několik možností, koho si vybrat za podezřelého záporáka, ačkoliv se všichni snažili tvářit jako klaďasové. Užila jsem si spád knihy a bavila se - ne, že bych se smála, ale odpoutala mně od skutečnosti a to je občas potřeba. Povedená detektivka!
Užila jsem si fázi, ve které jsem se snažila představit, co hrdinka s kterou položkou svého seznamu únosci provede. I přesto, že jsem od začátku tušila a pak i věděla, jak příběh dopadne, byla jsem stejně napnutá, jestli se "psychopatce" podaří vyváznout, nebo jestli se policii přes všechna protivenství povede dívky zachránit. Mimochodem, celou knihu jsem si myslela, že jde o někoho jiného. Asi jsem při četbě měla slabší intelektuální období. Celkově jsem s detektivkou spokojená a i když jdu proti většině, si myslím, že stojí za přečtení.
Když Vám někdo řekne, že je to sci-fi, moc mu nevěřte. Jediné skutečné sci-fi je představa, že Češi seženou peníze na let do vesmíru. Pokud Vám někdo bude říkat, že je to humoristický román, nevěřte mu vůbec! To jediné vtipné je, že vystřelená raketa se jmenuje Jan Hus I! Pro mě jde o výpověď normálního chlapa o dětství, které nebylo jednoduché i o vztahu s životní láskou. Vypráví o balvanech, které si neseme životem všichni a které nám, ač třeba nechtěně, často naloží naši nejbližší. Ty nám někdy znesnadní všechny vztahy v životě. Jeden z mých nejlepších letošních přečtených románů.
Konečně kniha, která mně naučila nový účes! Spousta titulů o úpravě vlasů je krásná, ale v praxi téměř nepoužitelná. Tato je vyjímečná, protože autorka si všechny kreace vytváří sama a na fotografiích je vidět, co s kterým pramenem dělá. Díky, fakt mi helfla.
Srovnávat Jeevese se Saturninem se naprosto nabízí a také srovnání jejich pánů...No dobře - u Saturnina jsem se bavila víc. Asi byl méně britský, nebo co...I to, jak z toho hlavní postava, tedy zaměstavatel geniálního sluhy, vyšla, mi bylo maličko líto. Poslouchala jsem na CD a měla trochu přestávky, což mohlo přispět k tomu, že se mi zdálo, že se některé zápletky téměř opakují. Bavila jsem se, ale za břicho jsem se tedy nepopadala.
Velmi pěkná kniha, ve které najdete spoustu inspirativních obrázků interierů s rostlinami. Sice jsem nenašla nic nového, nebo světoborného, ale určitě jde také o přístup lidí, o kterých se v ní píše a to nejen vůči rostlinám v bytě. Jeden bod dolů za prvoplánové zacházení s rostlinkami - nepřemýšlí se příliš, co jim dělá dobře a jestli na uvedeném místě brzy nezajdou...:-)....a nebude do dvou měsíců třeba koupit novou. To je pro někoho, kdo má některé kytičky celý dospělý život a bolí ho každá ztráta, trochu nepřípustné(ale jenom trochu).