alcerka komentáře u knih

Hlavní hrdinka na mě působila hodně rozporuplným dojmem. Občas mě bavila, občas jsem s ní soucítila a občas mě rozčilovala, ale takové my ženy možná někdy jsme. :-)
(Ne)vztah s manželem mohl jít trošku víc do hloubky, takto jsem tomu jejímu strádání moc nevěřila, a naopak pár dějových linek v knize vůbec nemuselo být. Všechny mé výtky ale nemění nic na tom, že se jedná o poměrně příjemné čtení.

14 05.10.2020

Moje první kniha od Mornštajnové a taky poslední. Děj je tak uboze povrchní. Tahle kniha v člověku nemůže zanechat nic. A pokud ano, tak musí mít čtenář opravdu silně vyvynutou fantazii, aby si dokázal ve své hlavě dosadit určité emoce, které autorka nedokáže hodit na papír.

12 10.05.2023

Rozkaz zněl jasně, napsat knihu, která vás rozpláče. Autorka v tomto případě tlačila až moc na pilu. Ze začátku jsem byla nadšená, ale s postupujícím koncem jsem přeskakovala víc a víc stránek. Neustále se opakující fráze a pukající srdce téměř každé stránce u mě nakonec vyvolávali jiné pocity než ty dojímavé...

12 27.09.2017

Petr byl sympatický hrdina, vše jsem s ním prožívala naprosto věrně. Občas jsem se smála nahlas, občas mi bylo do pláče a taky jsem se bála. Jo fakt, že jo. Naštěstí se mnou při čtení byla moje fenka, která jakoby vypadla z oka Inbusovi (alespoň podle toho, jak jsem si jej představovala :-) ). Akorát prosím příště ubrat na "varlatech", to není slovo, který bych chtěla číst každých pár stran. ;-)

11 27.01.2023

Nebudu psát o čem se v knize jedná, to už je dostatečně vysvětleno v předchozích komentářích. Napíšu pouze, že je to jedna z nejlepších knih, které jsem v letošním roce četla.

9 20.08.2019

Abych se komentářem vyrovnala kvalitě knihy napíšu pouze: "WTF???"

8 30.04.2018

Styl psaní mě vůbec nedokázal vtáhnout do děje, postavy jsou vykreslené povrchně a jejich osud je mi úplně ukradený. Nevyužitý potecinál, škoda. Nedočteno.

Za čtivost dávám sice 4*, ale to chybné oslovení v jedné z kapitol beru jako neskutečný podraz na čtenáře.

6 19.03.2021

Začátek byl pro mě zklamáním. Už už jsem si říkala, že knížku odložím, protože "poslední aristokratka", je tak protivná, až se to nedá vydržet. Ale odolala jsem, a udělala jsem dobře. Od návštěvy Pařížské se děj parádně rozjel. Do Marka jsem se zakoukala skoro podobně jako Marie a 6. díl si prostě potřebuji přečíst.

6 26.10.2020

Bída a utrpení, to mi neustále vyskakuje na mysl, při čtení Andělů smrti. Nejsem úplně u konce, protože se do každé stránky musím nutit (ok, uvidíme, co autorka rozehraje na posledních 60 stranách), nicméně děj ve mně vůbec nevyvolává potřebu zjistit, kdo za vším stojí. V textu je spousta do očí bijících nelogičností, vyšetřovatelka protivná a zápletka umělá. Když jsem ji brala do ruky, říkala jsem si: kniha má tuctový název, obálka je jako každá druhá, tak není možné, aby i děj byl tak tristní. Spletla jsem se, dokonale žalostná trojkombinace.

6 17.07.2019

Považuji svůj čas za docela drahý, na to, abych to dočetla dokonce...

6 28.01.2019

Jak to ta Bianca Bellová dělá, že dokáže do svých útlých knih vložit tolik děje a emocí, kolik někteří autoři nedokáží vyjádřit ani na 400 stranách...

6 03.10.2018

Tohle je knížka, kterou by si měl přečíst každý, kdo má alespoň trošku rád psy. Měla jsem strach, že se v ději bude příliš hrát na city, ale není tomu tak. Je to ovšem čtení, které v člověku zanechá hluboký dojem po dlouhou dobu. S klidným srdcem doporučím i dětem nad 10 let. (varování, může u vás probudit touhu pořídit si pejska :-D )

6 26.08.2018

Už mě docela unavuje pořád ten stejný rádoby humor, který se v posledních letech objevuje u mnoha českých autorů. OK, ještě před nějakou dobou to bylo příjemné osvěžení, teď většinou jen protáčím oči... Nedočteno.

Pohádka pro ženy, které si potřebují zavzdychat nad tím, jak se krásný, bohatý a citlivý muž dokáže postarat o dívku v nesnázích. Oh božínku, jak sladké... Už mě docela unavují zženštilí drsňáci, které plodí pera spisovatelek. Nemůžu si pomoci, ale žena by opravdu neměla psát z pohledu muže. Stejně tak ty moderní rádobyvtipné hrdinky jsou všechny dělané podle jedné šablony...

5 13.03.2019

Jedna z těch knih, které se dají číst pořád dokola.

5 11.05.2018

Kdo nepochází z vesnice možná tak vysoké hodnocení nepochopí. Některé postavy z knihy dostaly v mé fantazii velmi konkrétní podobu a čtení bylo pro mě nostalgickou záležitostí.

5 07.05.2018

Nemohla jsem přestat, nemohla jsem se od ní odtrhnout, byla to prostě síla! Představa, že se kolem můžou potulovat existence jako je Teo, ta mi chvíli nedá spát. Konec mě ale trošku zamrzel, připadal mi odbytý.

5 07.04.2017

Příběh, který vás zavede do klasické americké rodiny, takové jakou můžeme každou chvíli vidět v televizních filmech. Najdete zde terapeutické skupiny... Stresovaní lidé jsou automaticky baleni do huňatých dek... Všichni pečou sušenky... Hlavní hrdinka mi byla naprosto nesympatická. Hysterka, dopovaná antidepresivy, snažící se být dokonalou matkou. Jisté sympatie si získala až po tom, co skončila v nemocnici. Její muž měl působit jako despotický cholerik - vykreslit postavu se autorce ale vůbec nepovedlo. Pár kapitol mě celkem bavilo, hlavně v prostřední časti, ale konec jsem jen zběžně prohlédla, abych věděla jak to skončí.

5 17.02.2017

Autorka používá krásnou češtinu. Její věty jsou jako koncert na papíře, ale to pro dobrou knihu moc nestačí. Ztrácela jsem se v ději a nudila jsem se.

4 13.11.2023