Aileena komentáře u knih

Pěkné to bylo. Poslouchala jsem jako audioknihu a skoro mě mrzelo, když příběh skončil. Bylo to přesně tak, jak jsem si od začátku myslela, a celou dobu jsem doufala, že to dopadne, jak jsem si (jim) přála. Splnilo se a já jsem spokojená. Poslední dvě kapitoly mi přišly trošku zbytečné a tak nějak navíc. Nevím, možná bych to podstatné na závěr jen nějak jinak zformulovala, ale to už je detail.
Chvílemi mi až běhal mráz po zádech, jak může takové "šťastné" manželství někdy vypadat... a že se tyto věci bohužel dějí i v reálném světě. Držím palce všem těmto "šťastným" manželkám, aby našly způsob, jak ze svého (ne)štěstí ven.

5 05.02.2022

Pro mě naprosto skvělá kniha. Už dlouho chci jet do Anglie a ještě víc do Skotska, což je už přes rok sci-fi (kdo má dovolenou na deset dní karantény a 220 zbytečných liber na místní testy) :-(
Tahle knížka pro mě byla živým vyprávěním z různých koutů a různých odvětví místního života. Občas značně poučná a hlavně zábavná.
Jediné, co mi výrazněji chybělo byl alespoň základní popisek (např. místa, jména) na úžasných fotografiích. Každopádně mohu všem zájemcům o britské ostrovy vřele doporučit, když už nemůžeme vyrazit, (kdo by to ještě před dvěma lety řekl!?! Doba jak za totáče...) je tahle knížka příjemným ukrácením chvíle, než se to podaří.

5 15.07.2021

Tak tahle se fakt povedla! Četla jsem jako oddychovku ze zvědavosti, protože a) česká autorka a americké prostředí (jsem trochu skeptik), b) autorka žena vypráví příběh očima chlapa, navíc v ich formě a za c) docela vysoké hodnocení. Ve všech bodech jsem spokojená, a navíc mi dokonale sedl smysl pro humor. Nad některými hláškami jsem se usmívala jako slaboduchý chovanec ústavu pro inteligenčně podprůměrné jedince a odpočinula jsem si dokonale - mohu doporučit.

5 14.03.2021

Tak nějak o ničem, chyběl mi příběh, nějaký děj, který by vyplnil tu vztahovou vatu. Obě postavy se neustále zabývaly uměle vytvořenými konflikty z ničeho, v podstatě vymýšlely problémy tam, kde žádné nebyly. Ruleho bych snad ještě dokázala pochopit, s ohledem na jeho minulost, ale když zkraje sympatická Shaw začala dělat stejné hovadiny a problémy, bylo toho zkrátka už moc. Za mě dvě a půl, dávám tři, protože nechci být nespravedlivá s ohledem na výše posazenou laťku mé předchozí četby Kinga a Tyrana.

5 01.03.2020

Dobré, ale zbytečně rozvleklé. Zajímavé téma, kterému by odebrání plus mínus dvouset stran rozhodně prospělo. Měla jsem trochu problém i s ukončením příběhu. Očekávala jsem vystupňování napětí, které se tak nějak nekonalo. Četla jsem vydání s bonusovou závěrečnou povídkou a ani ta mne dvakrát nenadchla. Problém předchozích 500 stran, se najednou vyřešil prostým "In nomine patris... duchu odejdi" a bylo vymalováno. Nevím, ale nemohu se zbavit dojmu, že ty závěry paní Erskinové nějak nejdou.

5 24.10.2018

Na téma "vzala jsem si muslima" jsem četla již více knih, ale Ztracené mě dostaly. Zvláště jeden příběh, mne připravil o noc klidného spánku. Nechápu, že se stále najdou ženy, které nehledí nalevo, napravo, ani na stovky zkušeností a jdou do toho. Knížka je několik skutečných příběhů různých žen, čte se velmi dobře, ale není to nic pro slabé povahy.

5 11.01.2017

Páni! Z označení román se nám vyklubal psychologický thriller a za mě vážně hodně dobrý s naprosto neočekávaným koncem. Mělo to ten správný "wow efekt", který jsem vážně nečekala.
Jako bonus prostředí skotské vysočiny, které samozřejmě nemůže nic pokazit. Tajuplná atmosféra, stupňující se až do mrazivého napětí, vytvořila knihu, kterou jsem v závěru nemohla odložit.
Chápu, že pro někoho nemusí být téma letitého manželství lákavé a prokladové kapitoly dopisů lehce zpomalují děj, ale jednotlivé postřehy, stejně jako celek stály vážně za to! Určitě si od autorky přečtu ještě minimálně "Jeho a její" a uvidíme, jak zaujme, ale můj začátek s její tvorbou vypadá vážně slibně.

4 05.03.2024

(SPOILER) Knížka se mi četla velmi dobře, tak jak jsem u autorky zvyklá. Je pravda, že konec (zejména co se týče pátrání hlavní hrdinky po svém únosci) nebyl dvakrát důvěryhodný, těch neuvěřitelných náhod tam bylo až moc a vysvětlování motivace snad až příliš podrobné a komplikované, ale beru to jako fikci, autorku mám ráda a čtení jsem si (i přes nějaké ty výhrady) užila. O to mi jde v první řadě, takže jsem spokojená.

4 16.01.2024

Wow! Znovu dokonalá jízda. Dala jsem si trochu odstup od předposledního dílu a byla jsem nadšená. Hned bych se vrhla na další (budu si muset ještě chvilku počkat, ale bude!).
Mám ráda, když to rodina Kuislova, tak jako v tomto díle, "rozjede" na více frontách a místech, aby se ve finále vše krásně spojilo. Každý člen rodiny je trochu jiný a svůj, ale dohromady jako celek fungují parádně.
Děkuji Panu spisovateli Pötzschovi (záměrně s velkým P) za velmi vydařenou sérii, kterou řadím k mým nejoblíbenějším.

4 03.12.2023

Tento díl byl opět úžasný! Mám pocit lehce střídavé tendence, ale třeba jsem vždy jen tak navnaděná, že mám výjimečně vysoké očekávání. Každopádně už se těším na další díl...
Mmj. jsem zjistila, že má vyjít deváté pokračování série, kterou jsem (bůhví proč) pokládala za ukončenou. Každopádně za mě skvělá zpráva a třikrát hurá! ;-)

4 26.05.2023

(SPOILER) Můj třetí příběh od autorky a opět nezklamal - naopak. Svižné, čtivé, jen škoda toho pochmurného konce, ale i tak se mi knížka moc líbila.
Některé komentáře nechápu. Čtete knížku, nebo luštíte křížovku? Také odhaduji, jak to asi skončí, ale i když se trefím, jako v tomto případě (i když s drobnou odchylkou), baví mne sledovat, jak autor příběh buduje a posunuje. Na zážitku mi to neubírá, natož abych přestala číst, protože vím jak to dopadne...
Neuvěřitelné mi to nepřišlo, zákoutí narušené lidské psychiky jsou nepředvídatelná a skotské ostrovy ukrývají odlehlá místa, kde si něco podobného dokáži hravě představit. Ani překombinovaný příběh zdaleka není, to jsem četla nesrovnatelně jiné adepty na takové označení.
Za mě pět hvězd, a pokud umíte něco vymyslet a napsat lépe, tak s chutí do toho - těším se na čtení! ;-)

4 01.02.2022

Pěkné tři a půl hvězdy. Za mne o chlup horší, než "Ta přede mnou". Přiznám se, že po čtení literatury faktu a červené knihovny mi zase sedlo trocha toho napětí.
Měla jsem to půl na půl (audio s knihou). Veronika Khek Kubařová mi vůbec nevadí, četla pěkně, ale bohužel mi hlavní hrdinka Claire byla ukrutně nesympatická (možná právě i díky hlasovému vyjádření, které jí V.K.K. vdechla.) Prostě sebestředná a přitom nejistá hysterická hérečka.
To nic nemění na příběhu, který byl zajímavý a poměrně neotřelý. Nechyběl ani dějový zvrat a přiznám se, že se autorovi povedlo mě trochu zmást a čekala jsem i jiný konec.
Překombinovaný mi příběh určitě nepřišel (to jsem četla jiné, lepší adepty na tento přívlastek). Trochu nadbytečné mi přišly scénářové vložky ve stylu psaní, ale pokud jde o autora, ráda si od něj přečtu další knihu a budu jen doufat v sympatičtější hrdiny... ;-)

4 13.10.2021

Navzdory vyslovenému naladění na letní oddychovku a nutkavé potřebě rozptýlení to až taková sláva nebyla. S ohledem na zdejší hodnocení jsem pravděpodobně čekala víc.
Uvítala bych více vtipu (usmála jsem se tak dvakrát, max. třikrát) a ačkoliv jindy tento problém nemívám, tady jsem si nedokázala vytvořit vztah k postavám. Celkově průměr, řekla bych, že autorka to umí i lépe.

4 31.07.2021

Dobré to bylo. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale potom už děj nabral spád a jelo to až do konce. Krátké kapitolky jsou super.

4 01.05.2021

Možná už jsem přeKarikovaná, ale tohle na mě nijak zvlášť nezapůsobilo. Ano, bylo to strašidelné, místy děsivé, autor udržoval napětí, oproti Tmě se tam i něco dělo, ale jak jsem u Trhliny a Tmy chválila spisovatele za závěr, tentokrát mě finále vysloveně zklamalo a hvězdu naopak ubralo.
Nicméně nepopírám, že jde o nadaného autora a za nějaký čas si od něj opět ráda něco přečtu.

4 27.09.2020

Cukrárna od začátku až do sladkého konce, ten byl mimochodem i na mě přeslazený až moc a to mám happyendy ráda. Největším překvapením pro mne bylo, že ačkoliv hrdinové vlastně nenarazili na žádnou větší překážku, ani konflikt, v podstatě mi to vůbec nechybělo. Příběh se četl dobře, hladce plynul až uplynul. Na odreagování mohu doporučit, hlubší myšlenku nehledejte. Taková Popelka pro dospělé.

4 12.07.2020

Za ten konec by si autorka zasloužila pár facek. Tohle se prostě nedělá! Protože pak se nedejbože stane, že se knížky ujme nakladatelství, které nezvládne, ať už z jakéhokoliv důvodu, vydat pokračování a jsme přesně tam, kde jsme. S odpuštěním v pr..li.
Když se zapřu a potlačím všechen ten vztek, musím uznat, že to mělo něco do sebe. Pokud tedy nejste pokojová květinka, kterou odradí nějaká ku..a nebo zasr..né cokoliv. Začala jsem číst ten děsivě příšernej překlad na internetu a říkala si, že to nedám. Každou třetí větu čtete dvakrát, abyste zjistili, že ne, fakt nedává smysl. Přesto jsem z nějakého důvodu nemohla přestat.
Pak mi přišla knížka a čtení šlo jak po másle, jediný problém byl přestat. No a pak přišel konec a s ním ten nehoráznej vztek, že se zase vrátím k tomu příšerně děsnýmu překladu druhýho dílu, protože prostě musím. Jinak jsem to totiž četla úplně zbytečně. Přeberte si to sami, a pokud nemáte rádi odfláknutou práci, radši tuhle knížku ani nezačínejte číst...
Příklad překladu 2. dílu na netu, abyste věděli, do čeho jdete, než začnete se čtením (1. díl je na tom stejně):
Tanner se na mě podíval s jeho kaštanově hnědýma očima, které jsem si pamatovala ze svého snu. Věděla jsem, proč byly jedinou věcí, které se mnou zůstaly. Byly tak expresivní, že za něj smlouvaly Tannerův případ a prosily mě, abych mu dala
přestávku a políbila ho.
„Jeden rychlý polibek,″ souhlasila jsem, jak jsem to už chtěla mít za sebou. Mohla jsem vidět, jak se jeho srdce lámalo a být divákem toho, dodávalo jen další vrstvu vinu na to, jak už jsem se cítila.
Takže tak nějak. Pokud vás text neodrazuje, tak s chutí do čtení, jen upozorňuji, že první díl bez druhého je asi tak uspokojivý, jako dort bez cukru či jiného sladidla.

4 25.01.2020

Za mě snad nejlepší knížka z dosavadních dílů. Objektivně nedokážu říct, jestli to způsobila delší pauza, co jsem od Uhtreda měla, nebo jestli se opravdu výjimečně povedla. Skvělý konec, ještě že vím, že mám všechny díly, tudíž se nemusím obávat o ... to už bych prozrazovala moc. Každopádně Uhtrede, chyběls mi kámo a jdu hned na osmý díl. ;-)

4 23.01.2020

Četlo se to snadno, stejně snadno, jako jsem byla ve 3/4 rozhodnutá, že další díl už nemusím, možná někdy jako oddechovku. Pokud máte stejný plán, vynechte poslední kapitolu, protože je psána cíleně, aby tento váš záměr překazila :-D. Nejsem cílová skupina, ale jako harlequin pro čtrnáctileté a výš bych asi doporučila.

4 22.11.2018

Hygge jsem nečetla, takže nesrovnávám, ale Lykke je jednoduše skvělé. Zdaleka ne všichni se ztotožníme se všemi poznatky a radami, ale každý se může zamyslet. A o tom tahle kniha je.

Jak si můžu zlepšit život? Asi málokdo si dovolí skončit s prací, více z nás už může navrhnout něco, co nám v práci zpříjemní či usnadní život a úplně všichni můžeme alespoň rozdat trochu té dobré nálady. Podělte se s kolegy o úsměv a vrátí se vám dvakrát. Optimismus sice množství práce nezmenší, ale dělá ji snesitelnější... (vyzkoušeno osobně ;-) )
Netroufnu si nechat jízdní kolo nebo nedej bože kočárek před obchodem, ale udělá mi radost, když dám v domě do stojánku na letáky přečtený časopis a za týden se tam objeví jiný.

Spokojenější jednotlivci tvoří spokojenou společnost, protože štěstí je zaplať pánbůh poměrně nakažlivá záležitost. Začněme u sebe s maličkostí a třeba se za čas budeme divit, kam až jsme došli s kolegy či sousedy.

Udivila mne pouze jedna věc, se kterou bych si dovolila nesouhlasit. Týká se stěžování si a je téměř v úplném závěru knihy. Prý si lidé stěžují, aby vypadali zajímavější. Nějaký průzkum ukázal, že ti, kdo kritizují jsou obvykle považováni za inteligentnější, oproti těm, kteří chválí. Mám to naopak, ale třeba jsem jiná...

Každopádně přečtěte si Lykke a zkuste žít spokojenější život! ;-)

4 05.06.2018