Aghatte komentáře u knih

Opět střídáni postav a časových dějů, noví autoři už jinak ani psát neumí. Dost mi to vadí.
Už při čtení anotace bylo jasné, co se asi stane, a stalo.
Nic originálního, ale budiž. Současná linka mě nebavila vůbec, ta tam ani být nemusela, stačila by léta válečná.
Přátelství v nelidských podmínkách je vždy čtivé téma, a neoprávněně odsouzeni bojující za rehabilitaci bezmoc a beznaděj, když všichni vědí, že to neudělala, a lžou a lžou, na to nemám nervy.
Šlo to. Ale znovu bych už knihu nečetla, ani si ji nekoupila. Vracím do knihovny pro další čtenářky.

20 28.10.2023

Beletrizované životopisy a zromantizovaná historická fakta pomáhají přibližovat minulost i lidem, jako jsem já, tedy těm, v dějepise plavali a hleděli spíše do budoucnosti.
Knihy pana Gortnera mám ráda, tento příběh mě bavil trochu méně než Carevna nebo Coco.

20 06.02.2023

Jelikož jsem viděla film, a byla naprosto uchvácena, musela jsem si hned půjčit to, co stálo za jeho vznikem. Zmiňovaná Pustina od T.S.Eliota mě naprosto minula, neviděla jsem ani milimetr podobnosti, kdyžto toto dílko je uhrančivé. Nádherný jazyk a hloubka myšlenek, téměř v každé větičce je "něco".
Nevím, zda bych to cítila stejně, kdybych knihu dostala do ruky před filmem...
Velmi zajímavý a pro mě objevný byl také doslov. (Vydání Dokořán 2010 ).

20 03.08.2022

Vůbec mě to nebavilo.
Nesympatické osazení, předvídatelná zápletka, nudné rozhovory, "přátelství" - spíše známé a sousedky, co se nudí, a tak svorně chlastají... Manžel - ten proradný zrádce- byl jediná trochu normální a snesitelná postava.
Objev roku, že pošlu věci po dětech nezištně dál? To jako vážně? Občas někoho potkám v "naší" mikině, ale že bych kvůli tomu založila blog a tam se prsila?
A vůbec, do očí si nikdo nic neřekne, ale na blogu se doslova vyblije do světa vše a všem. Navíc velmi nudnou a nezáživnou a literárně nulovou formou.
Krok stranou tato kniha, vrátím do knihovny a je zapomenuta.

Pěkná psychologická detektivka, časy rádoby zapomenuté... Četlo se to dobře, vypravěči sympatičtí a příjemná lidová čeština. Nebyl důležitý cíl ale cesta.

20 29.05.2022

Překrásný příběh.
Agatha by měla radost.
Může někdo vymyslet chytřejší postavu než je on sám?
Zamilovala jsem si všechny postavy a posledních 100 stran probrečela. Tady třetinu knihy.
Paráda, přečteno za jednu noc.

20 02.04.2022

Přečteno na jeden zátah,
pachatel mě napadl poměrně záhy, ale to ničemu nevadilo.
Pohled z druhé strany byl vskutku zajímavý a dojímavý, civilisté, oběti války, uprchlíci, nemoci, tábory, zásobování, bombardování.... člověk si vůbec neuvědomoval, že jde o Němce, tedy o "nepřítele".
Na spolupráci s Rusy byly zajímavé hlavně vzájemné rozhovory, ale jinak to nebylo příliš uvěřitelné. Myslím, že je stříleli na potkání, znásilňovali a zabíjeli, měli v sobě jen a jen nenávist (Zajcev to i řekl na plnou pusu), a určitě by je nezajímalo vyšetřování jedné vraždy....
Nicméně, je to román, a jsem ráda, že jim autor vložil do jejich zničených duší i trochu lidskosti a Alexej s Maxem mohli dohonit zvráceného vraha i bývalého nacistu řezníka a jeho povedenou rodinku. Harry byl politováníhodná figurka, který ale dostal svůj podíl slávy, dovedl je až k vrahovi. Ten se tedy také "povedl", byl psychologicky úplně přesně vykreslený. Pěkně to do sebe zapadlo.
Budou-li další díly, určitě si je přečtu.

"Plánuji nanejvýše několik dnů dopředu a chybí mi skoro všechno. Brzy už nebude jen nedostatek, brzy už nebude vůbec nic".

20 28.10.2021

Máloco mě už dokáže překvapit, zde se to autorovi povedlo.
Měla jsem nějaké své pochybnosti, které mi během děje vysvětlil a já si opakovaně uvědomila, že dělám předčasné závěry, místo abych to nechala na povolaném :-)
Cokoliv dalšího se chystám napsat zavání Spoilerem, a nechci kazit zážitek těm, co se teprve chystají číst...
Doporučuji.

20 18.03.2021

Při vší té mizérii, co hrdinové zažili, překrásné!!!
Jsem dojata a uchvácena.
Láska, přátelství, touha, pomsta, odpuštění, vina a potrestání, je tam vše.

Malinko mi to připomíná crazy styl Carla Hiaasena, kterého já miluji. **********

20 25.06.2020

Bavilo mě to, bála jsem se, vraha jsem neodhadla, jelikož zápletka a příčina byla dosti překombinovaná a rozhodně originální, vlastně dost ubohá, aby muselo zemřít tolik lidí, ale to myslím v kladném slova smyslu :-)
Detektivka v klasickém stylu, a dobrá. Pěkně vylíčené prostředí i charaktery postav. Přečteno za dvě noci.

20 30.12.2019

Nebudu hodnotit, nejde to.
Divím se autorce, že s tím vyšla na trh. Chápu její potřebu "očistit" otce, ale vlastně si říkám proč?
Jeho dopisy plné alibistického fňukání, dovolávání se, já nic, já byl ten hodný..., obracení se na Boha a žebrání o milost u vlastních dětí, kt. ale opustil kvůli mladší a krásnější... (jeho "ryzí "charakter manifestuje dárek - naušnice manželce, prsten milence)
Nebylo mi líto ani jejich poválečné "strádání", nebylo to nic proti všemu utrpení, kt. jsem přečetla o Osvětimi, a on tam byl VELITEL. To není jen tak! Tisíce horlivých SS byl zulíbalo zadek každému za tuto funkci, a on vůbec nechtěl a nevěděl, že by tam byl nějaký plyn....

Každá cihla v tom táboře byla promyšlena již v době míru, každý barák postaven, každý účastník určen dopředu. Chladnokrevné vyhlazení "nečisté rasy", následné sterilizace Slovanů, zabavení všeho majetku a území. Vše bylo dopředu naplánováno. Pracovní síla (vězni) využita, vyždímána, zneškodněna. Další, prosím. Vše zdokumentováno, spočítáno, vyvedeno v grafech, procentech. Jenže ono šlo o živé lidi. 5 mil. celkem, přímo zde 3,5 mil.

Nemohla jsem to číst, ani výslechy, ani dopisy, obyčejný srab. Jako všichni. Když bylo po všem, zdrhali, lhali, nebo se otrávili, viz Hitler. Mlátit, týrat, dehonestovat a zabíjet, to jim šlo, před soudem se sesypali nebo utekli.
Co čeká, autorka, že udělám? Že ji budu litovat? Proč to vůbec píše? Vždyť chodila do baletu! Její otec se svou přítelkyní chodili na večeři do restaurace, kousek od tábora, kde denně pod jeho velením umíralo lidstvo po tisících hladem, zimou, nemocemi, nelidským zacházením, týráním. Mám litovat jejího bratra v ruském zajetí?
2000 lidí na jeden zátah v jedné komoře za 20 minut!!!
Sorry, holka, to nepůjde.

Patálie a Prázdniny - knihy mého mládí, měla je babička v knihovně, každé prázdniny jsme je s bratrem četli pořád dokola, a zase za rok znova a znova. Pamatuji si, jak jsem jako malá přemýšlela, co znamená Gosciny a Sempé, a bylo mi divné, že děti nechodí do školy pouze ve čtvrtek.
Když jsem pak sama měla děti, vyšlo více dílů a dokonce to zfilmovali (děsně), ale už to nebylo ono. Tato původní vydání z roku 1973 nemají konkurenci.

20 04.09.2019

Další z řady nudných průměrných detektivek, kdy od 26.str víte, jak to asi bude, a ono je.
Testy DNA se zde prodávaly zřejmě v trafice, takže jsme jen unaveně sledovali, to je tvůj syn, to není jeho dcera, to je její otec, ale není to její matka, působilo to jako představení pánů Cimrmanů.
Kay mi nepřišla ničím výjimečná, a vůbec nic o ní nevím. Jaká je, kdo to je, co má ráda, prostě nic, jen někdo, kdo to vyšetřuje.
Kladně hodnotím absenci násilných scén, pouze z textu se dalo vytušit, že k něčemu došlo, bez nechutného barvitého líčení.
Vracím do knihovny kde zapadne mezi ostatní Temné, Křiky, Řeky, Hlasy, Výkřiky a Ticha.

19 13.05.2024

(SPOILER) Kniha má krásnou obálku a poutavý název, kr. slibuje mnoho.
Bohužel z 90 % je to děsná nuda, prostě sledujete, jak dva policisté putují jako ne příliš úspěšní koledníci po vesnici od jedněch dveří k druhým a od usedlíků s prdlýma jménama se nedozvědí vůbec nic.
Pak následuje řada nejasností a nesmyslů. Jakože se znají od zdrávky, to na ni Naďa nastoupila ve 20? A kolik jí tedy bylo nyní. A když s ní primář vyhodí dveře, nemá k tomu co říct vedení nemocnice? To jim tam sestra nechybí? Nechtějí vrátit uniformy a přístupovou kartu? A že by se někdo oběsil na šňůrce od andělíčka? To jako vážně? Tak možná náramek by si z nich udělal. A na klice? 100 kg chlap?
Jo, a navíc to nemá rozuzlení, takže to nedopadne nijak, protrpíte 300 str. nudy a nakonec se nedozvíte vůbec nic. Jen samé dohady.
Doporučuji pouze lidem trpícím nespavosti, po třech hodinách se zákonitě uzíváte ke spánku.
Hvězdička za obálku, ta se povedla.

19 07.04.2024

Ilustrace opravdu povedené, ale za 32 stran s PC 329 bych uvítala více textu....

19 26.03.2024

Nechci tady být sprostá, ale divím se, že se dožili miminka, když to stále strkali do vedlejších otvorů :-D
Proboha, kdo a proč to píše a kdo proč to čte?
Úplně zbytečně popsaný papír.

Kniha velmi volně navazuje na
V pondělí a ve čtvrtek, kterou jsem dočetla nedávno ( ale není to nikde uvedeno, a nic se neděje, pokud čtete jen jeden díl, vystupuje zde v hl. roli Denisa, která v předchozí knize je jen okrajová postava).
Po včerejší detektivce s rozřezanou mrtvolou jsem musela vzít na vyrovnání tuto jednoduchou konverzačku, kdy se dva dospělí jedinci chovají jako telata za účelem sblížení.
A jak je zde psáno, jediná jistota na tomto světě je, že se v těchto knihách vezmou, a my jen sledujeme proces a vývoj :-D
Přiznám se, že prvních 10 stran mě pěkně vyděsilo, to jsem nečekala, ale pak se vše vysvětlilo a my už jen sledujeme báječnou dovolenou na samotě u lesa.

Člověk, který v nakl. Petra má na svědomí obálky, by měl sedět. To je katastrofa, jedna vedle druhé.

19 25.02.2024

Mně to přišlo strašně nezáživné.
Na začátku se dozvíme, že budou 4. mrtvoly, pak jsou desítky stran, kde je popsáno, kdo je jak krásný a co má na sobě. Případně co jí a co pije.
Chápu, že mělo být jasno, z jak rozdílné galaxie osoby jsou, ale stačilo by jednou.
Doslova nesnáším v knihách odkazy na hudbu, jakoukoliv, tudíž pro mě naprosto nevhodná celá zápletka, a moderní technická hantýrka je pro mě jako čínské znaky, nechápala jsem většinu přečteného.
Nemůžu hodnotit, protože mimo mísu jsem já. Jiní jistě ocení lépe.
Prostě jsem neměla dostatek trpělivosti se tím prokousat, abych se dostala k přemýšlení o vraždách, motivu a pachateli.

Tak do půlky jsem se snažila přečíst, ale vážně se to nedalo.
Marianna mi pila krev a její chování mi lezlo na nervy.
Nepochopila jsem větu - "napila se vody" - v pralese, téměř nahá, bosá a osamocena, bez ničeho, to se jako napila z řeky? Po výčtu všech nebezpečí a možných onemocnění?
Druhou půlku jsem jen prolistovala, a zachytila pár momentů, které mě ubezpečily, že není třeba číst dál.
Nic, co bych ještě někdy četla a nic, co bych doporučila.

19 16.12.2023

Jakoby to napsal za autorku někdo jiný, nepoznávám její rukopis.
Trochu překombinované a přenáhodované, konec přeslazený, ale jako sonda cesty na dno a zpět - bájný Fénix vstane z popela a dělá, co má udělat - to bylo dobré.
Rozhodně nejlepší ze všech knih, co mi od autorky přišly pod ruku. Přečetla jsem ji celou a bez přeskakování.
Já sama si před spaním místo oveček vyjmenovávám věci,
za které jsem vděčná, a za které děkuji.
Zdravé děti, práce, teplá voda, teplá postel, peřina, klid a svoboda, ty tam nikdy nechybí. Vím, že pro spoustu lidí to samozřejmostí není.

19 01.10.2023