8182
komentáře u knih

Murakami mě opět vzal na exkurzi do zvláštního světa, kde se příběh zdánlivě bezvýznamného jedince prolíná s velkými dějinami. Sám hlavní hrdina mi nebyl po celou dobu čtení sympatický, přesto jsem knihu nemohla odložit, i když během některých delších snových pasáží jsem si nebyla jistá, proč ještě pořád čtu. Posledních dvě stě stran přineslo pochopení pro prvních pět set a končila jsem jako vždy u Murakamiho s velkou úctou, obdivem a nadšeným pochopením (I když samozřejmě ne úplným).


Není to úplně můj žánr, ale kniha byla překvapivě dobře a chytlavě napsaná. Nový fantasy svět byl vykreslen do překvapivých podrobností. I když má román 500 stran čte se téměř jedním dechem (kdybych doma neměla dva skřítky, o které je nutné se postarat :-)). Nestává se moc často, že bych kvůli knize ukrojila ze spánku, tahle kniha mě kl tomu přiměla. Hrdinka mě tolik nadchla, že jestli má kniha pokračování, musím si ho přečíst. Doporučuji všem i těm, kteří nemají rádi romány od Meyersové a upíří tématiku.


Tohle nebylo snadné čtení. Kniha je napsaná jiným stylem než na jaký jsme v Evropě zvyklí. Střídají se pomalé pasáže s rychlými dějovými skoky. Téma vnitřní nespokojenosti žen s realitou, do které se narodily s která přesahuje do těžké psychické patologie mě vnitřně hluboce zasáhlo. Občas mám jako matka a manželka podobný pocit zoufalství a nepochopení, i když jsem se na rozdíl od hrdinek vdávala z lásky.


Lars Kepler nikdy nezklame, kdo je vrah jsem nevěděla do poslední chvíle. Napínavá, díky ní jsem zase začala mít chuť číst


(SPOILER) Prvních sto stran se tvářilo velmi slibně, zaujala mě forma, spíše řečeno kombinace forem, zajímavé levicové názory jedné z hrdinek. Pak ale následovalo zklamání ve stylu má mě rád nemá mě rád, nebo já jsem tak bohatá a prázdná. A skončí to na třiceti stranách happy endem. Po plytkém prostředku s několika explicitními popisy sexuálních aktů. Kniha patří do kategorie ženské prózy střední třídy bez hlubšího poselství.


Zapomenutelná detektivka odehrávající se na principu záhady zamčeného pokoje. Příběh je nepříliš dobře vystavěný, konec předvídatelný. Označila bych ji jako spotřební zboží, přečíst a vrátit do knihovny. Rozhodně nestojí za ty peníze, co stojí.


(SPOILER) Neurazí, napínavá ženská literatura s místy lechtivým obsahem a happy endem. Četla se jedním dechem. Ve vlastním žánru určitě jedna z těch lepších. Jako oddychovku vřele doporučuji.


(SPOILER) Asi nejtěžší kniha, kterou jsem zařadila do letošní čtenářské výzvy. Nesmírně bohatý román na odkazy a souvislosti obsahuje intimní vhled do evropských dějin. Vlastní čtení ve mě vyvolalo podobnou sebereflexi, zejména, co se týče volby mezi rodinou a kariérou, osamělým dětstvím a celoživotní snahou najít důvod svojí existence. Nedoporučuji číst román lidem, kteří se ocitají v těžké krizi. Sama jsem se při četbě několikrát skoro sesypala.


Kniha, kterou jsem jako křesťanka potřebovala. Nejsem katolička, jsem u jedné z evangelických církví. Problémy, které Halík popisuje, se mě hluboce dotýkají a pomáhají mi znovu hledat cestu tam, kde mě v téhle nelehké době přepadají pochybnosti o vlastní víře. Stojí za přečteni.


Soubor povídek má nepopiratelné literární kvality - způsob vyprávění je podivně přitažlivě surový a novátorský. Kratší povídky mají švih, delší však postrádají tempo, hlavně ta předposlední (Klik klak). Celkově mi po přečtění nebylo moc dobře, v textech jsem pociťovala jakousi materiální vyprázděnost, krizi střední třídy a těžký ironický obraz světa, ve kterém asi nechceme žít.


Krásný pomalý text, o lidském plynutí, o soužití s kočkami, s přírodou je citlivě zasazen do japonských reálií. Kniha se četla jedním dechem a zůstane po jí milý pocit, kéž bych takhle pomalu uměla žít.


Smutně krásný román, vypráví o neuveritelne statecne dívce, Německu, válce ale především o sladkostech a strastech dětství. Smrt jako vypravěčka funguje jako geniální tah, příběh se snaží vyprávět s nadhledem, přesto se nebrání tomu být v jistých chvílích citově angažovaná. Celkově mě kniha nadchla, letos je to asi zatím to nejlepší, co jsem četla. Ani nevím, proč jsem otalela tak dlouho, celkově mě asi odpuzují dětští hrdinové. Ale Liesel je s ohledem na prožitou smrt svých blízkých od začátku skoro nedětská, předčasně vyzrálá osobnost. Vřele doporučuji.


(SPOILER) Romámn je milou kombinací ženské literatury a detektivky, byť je již zcela zezačátku zcela předvídatelné s kým z nápadníků hlavní hrdinka skončí, není vůbec zřejmé jak to vlastně s románem Jane Austenové vlastně bylo, to se čtenář s určitostí dozví až v samém závěru. Některá místa jsou nudnější, hlavně vpisky z fiktivního života Jane Austenové. Někdy (zejména v závěru) naopak román graduje tak, že jsem nebyla schopna jej odložit. Celkově ho doporučuji hlavně milovníkům Jane Austenové, dobrých jemných detektivek a milovníkům oddychové četby. Nutno zároveň ocenit, že autor se při psaní románu velmi dobře faktograficky vybavil a přitom stvořil zcela nový nosný příběh.


Už dlouho jsem nečetla tak silnou a něžnou knihu. Je krásné, jak příběh přibližuje věci poslední, život s nimi a vedle nich. Hluboce mě zasáhl vývoj hlavního hrdiny. Roman pěkně pracuje s časem, časové roviny se prolínají naprosto přirozeně, čtenář má pocit jako ny stal hlavnímu hrdinovi za zády a spolu s ním si vzpomínal.


S příběhem Mary Shellyové jsem dosud seznámená nebyla. Kdysi dávno jsem četla Frankensteina. Po knize jsem sáhla kvůli zajímavé obálce. Mám ráda příběhy inspirativních žen. Příběh je koncipován zvláštně, kombinuje svě časové roviny. Zahrnuje hodně citových vjemů a psychedelických a snových vizí, často skutečnost přechází v sen a naopak, někdy je těžké hranici rozeznat. Příběh je ztvárněn poutavě, někdy je míra smyslnosti a upřímnosti až nesnesitelná. Velmi dobře jsou zde popsány domnělé myšlenkové pochody, které vedly k napsání Frankensteina.


Velmi silná výpověď o kontrastu soumraku civilizace a poslední platnosti lidských hodnot. Četla jsem ji dlouho, četba nebyla jednoduchá, i pro otázky vlastní smrtelnosti a role rodiny ve vlastním životě v kontrastu s vývojem nebo chcete-li upadkem lidského rodu obecně. Na román doporučuji si najít čas a číst ho s připravenosti otevřít některé zasadni otázky.


Tak tohle je opravdu špatně napsané, nevím, na co jsem myslela, když jsem po tom v knihovně sáhla. Je to škvár ve stylu rodokapsů. Fuj.

Velmi dobře zpracovaný příběh s napínavou zápletkou. Nemusel být tak dlouhý, obsahuje příliš hluchých míst, proto jsem třeba taky zarazila se čtením 40 stran před koncem. Zároveň nabízí důmyslně vypracované zvraty a detailně vykreslení hlavní postavy i celý svět. Celkově doporučuji.


Už druhá kniha s tématem krádeže/záměny Mony Lisy v letošní čtenářské výzvě. Peter May předvedl standardní výkon. Kniha je trochu víc smutná a jakoby unavená, jakoby stárla s hlavním hrdinou. Odpadlo lehké zpestření v podobě Enzových milostných eskapád a jeho šarm probleskává tu a tam v lehkém nevinném flirtu s patoložkou. Sama detektivní zápletka je zajímavá, i když téma druhé světové války a zapomenutých zločinů působí hodně opotřebovaně. Celkem vzato lehké čtení s melancholickým podtextem.


Napínavý Roman, s pečlivě vypracovaný historickým pozadím a malou milostnou zápletkou. Vřele doporucuji
