První láska, poslední pomazání

2 01.12.2020

Ideální brána do vesmíru autorovy literární tvorby. McEwan již ve svém debutu nezapře formální brilanci, i přirozenou inklinaci k temnějším stránkám života lidského, smysl pro břitký humor, vtahující hypnotickou atmosféru, i ostré pointy. Mistrovská kolekce vybroušených miniatur, korunovaná skvostným překladem Ladislava Šenkeříka. Jedna z nejlepších knih, se kterou jsem se v poslední době setkal. Děkuji!

1 21.10.2020

Jak se nad tou knížkou tolik lidí pohoršuje, moje reakce tak přehnaná nebyla. Některé z povídek se mi dokonce dost líbily. Nesmí vás odradit druhá povídka, která je i pro mě trochu za hranicí snesitelnosti. Ale že by to byla špatná knížka, to teda opravdu není. Za mě 70%.

Bez plýtvání hvězdami podepisuji geniální komentář lil_monster a bez dočtení odkládám.
Obsah mi nevoní, ale ani forma tentokrát mimořádně nezaujala. Snad Motýly, lze ocenit.
Vlastního duševního zdraví si cením více než autora.
V doslovu k Sobotě jsem se dočetla, že: "Ostýchavý mladíček, který se s rodinou skotského oficíra harcoval po kasárenských štacích ...... se stal svědkem i terčem otcova lpění na kiplingovském pojetí "mužnosti" a vyvěšeném denním rozkazu jako ve filmu Pelíšky. Tento způsob citové výchovy si Ian léčil vnitřním vyhnanstvím a vzpurnými školními kompozicemi i příležitostnými šolichy metaře a dobrovolného kurátora mezi spodinou ulice. :o)

2 12.07.2020

Opravdu bych nechtěla být lékařem nebo potenciálním psychoterapeutem Iana McEwana. I jako laik se podvědomě bráním úvahám o tom, jaké podněty a úmysly se prohánějí jeho myslí. Ale nedá se mu upřít, že píše bravurně. Některé ze zdejších povídek jsou skutečně brutální, ale nečekejte potoky krve – jen esenci odpudivého, nejběžnějšího zla, které můžete potkat na každém rohu, bez vysvětlení, proč tomu tak je.

2 02.06.2020

Překvapující až šokující příběhy to skutečně jsou. Mám s hodnocením ale trochu problém. Neoslovil mne smysl těch příběhů. Je to sonda do duší zvrácených či úchylných lidí? Co nám to ale chce říci? Že takoví jsou? Máme je nějak soudit či se jim stranit? Kniha ve mně zanechala spíše otazníky než nějaký závěr či dojem.

1 30.04.2020

Tak já vám teda nevím. První povídka knihy mě nalákala velmi zvláští pointou a konec mě vlastně i pobavil. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se v tomto duchu nesla celá kniha. Pak tu byly povídky jako Motýly a Doma je doma. Tak rychlá změna pocitů! Sice svým způsobem drsné povídky, ale rozhodně zajímavé. A pak je tu zbytek knihy, který byl prostě takový nijaký. Tahle sbírka ve mně nechává rozporuplné pocity a já se nemůžu rozhodnout, jestli za přečtení stála a nebo ne.

28.01.2020

Brilantní styl, těžká témata. Četla jsem ji jedním dechem, ale nikdy se k ní už nevrátím.