1v8na komentáře u knih
(SPOILER) Kniha byla jedním slovem bomba!!!
Měla sešup i uklidňující pasáže. Byla čtivá! Měla krátké kapitoly.
Ilan je celkem fajn. Byly sice pasáže, kdy byla zoufalá a její chování mi lezlo na mozek, nicméně dalo se to vzhledem k situacím pochopit.
Oceňovala jsem i tk, že prostor dostali i ostatní bojovníci a nejen Kapitán či Vargas.
Byli ude i dvě postavy, které mi lezlo na nervy a nemohla jsem je vystát - Armin a Odon.
Příběh odpoví na nějaké otázky z předchozích dílů, přicházejí však další - proč je bojovníků 25? Co bude, když počty nesedí? Jaká jsou jména? Proč pět bran? A jak je otevřít?
Byla i pasáž, u které jsem si pobrecela, jak mě dojala.
Nyní nutně potrebuji 4.díl.
Citát, který mě zaujal:
Vargas věděl, že já lžu a já věděla, že lže on. Bránili jsme urputně svá tajemství, přestože bychom jeden za druhého položili život.
Na jednu stranu byla kniha čtivá. Četla se velmi rychle, měla spád, ubihala. Nicméně pro mě byla trochu předvídatelná díky prologu. Vzhledem k tomu, že jsem tušila, co se stalo a tušení se mi potvrdilo jako pravdivé, mi to trochu zkazilo samotný prožitek z knihy.
Musím říct, že obdivuji oba dva hrdiny, jak se snažili s nastalou situací vyrovnat a vypořádat. Nedokážu si představit, jak bych reagovala já.
(SPOILER) Kniha byla velmi čtivá, dojímavá, plná citů - lásky, nenávisti, porozumění, empatie, pocitů bezmocnosti...
Mě se kniha velmi líbila. Oceňuji a obdivuji Morgan, která se dostala na úplné dno, nicméně se snaží chránit dceru Claru, nechce, aby Clara ztratila iluze nebo přestala věřit v lásku. Nechce, aby odsoudila někoho, kdo již s nimi není.
Na druhou stranu tím ale ze sebe udělá obětního beránka a to mě zarazilo, i když jsem to chápala.
Hlavní myšlenka této knihy je pro mě - jak zvládnout komunikaci a výchovu dcery a přitom zároveň mít dobrý vztah?
Je to příběh, který mě nutil přemýšlet o tom, jak bych se zachovala já. Zvládla bych to?
Za mě jednoznačně pět hvězd.
Kniha byla čtivá, poutavá, napínavá. Krátké kapitoly podtrhovaly čtivost. Sourozenci Tara a Kyle mi byli sympatičtí. Jejich prarodiče se jevili velmi milí, hodní a empatičtí. Zdání ale klame.
Téma duchů se mi líbilo.
Ovšem Přízraky domu Carrowů mi přišly víc strasidelnejsi. Proto strhávám jednu hvězdu.
Kniha byla velmi čtivá. Krátké kapitoly, které byly protkæny chatovou korespondencí, výslechy z policie nebo denikovymi zápisky, čtivost jen podtrhovaly. Oceňuji také to, že kniha vyla psaná z pohledu více postav - pomáhá to tak více pochopit jednání, uvažování a chování jednotlivých postav.
Musím říct, že Cora mne velmi překvapila.
Za mě je příběh hltací, napínavý, akční - zkrátka bomba.
Tohle byla od autora první kniha, kterou jsem četla. Osvětimskou ukolébavku jsem ještě nečetla a neměla jsem tedy s čím porovnávat kvalitu spisovatelova psaní.
Mě osobně se kniha líbila. Jsem z ní nadšená.
Kniha měla krátké kapitoly, což podporovalo její čtivost. Jacob a Moses mi byli sympatičtí.
Podle mého je poselství příběhu v tom, že i když si myslíme, že jsme totálně na dně, vždy je naděje, dobré srdce a víra v lidskost to, co nás může vytáhnout nahoru.
Knihu jsem brala jako příběh, který je inspirován hrůzami druhé světové války, nikoliv jako knihu, která vychází a popisuje jen fakta. Takže mne kniha nezklamala. Naopak jsem si ji užívala.
Oceňovala jsem i historické upřesnění a chronologické seřazení průběhu války.
A totálně mě odrovnaly otázky k diskuzi:
Malý Jacob prohlásil: "Vždycky si musíme vybírat mezi láskou a strachem." Co se stane, když si vybereme strach?
Kniha byla velmi čtivá. Nechybělo dobrodružství, napětí, akce, boj o život, ale i láska, cit a přátelství.
Velmi oceňuji i to, že každý díl série je něčím novým a dokáže překvapit. Máme stále co objevovat.
Refájci jsou pro mě velkým lákadlem a velmi mě potěšilo, že v knize byli hned od začátku.
Strážce je pro mě jednička.
Jsem velmi zvědavá, na knihu Když spadne maska. Už se těším.
Příběh mě totálně odrovnal. Téma vztahů v rodině je velmi silné. Upřednostňování jednoho dítěte nadělalo velkou neplechu a způsobilo to naprostý rodinný rozklad. Poznamenalo to vztahy se všemi - jak matky s dcerami, tak i manželky a manžela.
Kniha nutí přemýšlet, jak funguje vaše vlastní rodina.
Z knihy mám rozporuplné myšlenky a ještě ji nějakou dobu budu mít v hlavě.
Šlo o velmi příjemné čtení. Taková oddechovka a třešnička na dortu za celou sérií odkazu Dračích jezdců.
Kniha je složená ze tří povídek, které jsou právě Poutník, Čarodějnice a Červ. Nejvíc se mi líbila povídka Červ. Ilgra mi přišla velmi sympatická.
Nicméně bylo vidět, že příběh o Angele nepsal sám Paolini.
Jsem také velmi zvědavá jestli tahle kniha bude mít pokračování.
Z knihy mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu měla dobrodružné a hltací části, které mě bavily a opravdu jsem je hltala. Podporovaly to i krátké kapitoly, zakončené zápisky z deníku z protektorátní Ostravy.
Na druhou stranu měla kniha rozsáhlé popisné pasáže, které mě nudily.
Musím uznat, že příběh z protektorátní Moravské Ostravy mi přišel promyšlenější a o dost lepší.
Kniha mohla být o dost kratší, o to větší by u mě měla úspěch.
Kniha byla plná inspirativních příběhů. Byla velmi čtivá, bavila mne. Dozvěděla jsem se i některé informace, které jsem nevěděla. Kniha je i poučná. Ilustrace parádně dokreslují psaný text.
Musím říct, že jsem byla zklamaná. Ne ze samotného příběhu, ale z dlouhých popisných částí, které mi místy přišly velmi táhlé a nudily mě. Proto jsem si nemohla příběh užít naplno tak, jak bych chtěla. Což se promítlo do celkového dojmu z knihy.
Musím říct, že mě druhý díl zklamal. Oproti prvnímu dílu, měl druhý díl pasáže, které mi přišly natáhnuté a zdlouhavé. Díky nim jsem se chvílemi nudila. nicméně příběh byl zajímavý, Bloomova opět nezklamala. Líbila se mi i grafická úprava knihy.
Námět knihy je výborný, anotace mne velmi zaujala. Ovšem čtení samotného příběhu bylo těžší. Hrdinka mi místy přišla velmi naivní a to byl pro mě velký problém.
Šlo o moji první duchařinu. Kniha byla velmi čtivá, měla spád, akci, děj, byly i pasáže, u kterých jsem měla pocity strachu, ale zároveň i pocit, díky kterému jsem nemohla přestat číst.
Postavy mi byly velmi sympatické a přirostly mi k srdci. Remy byla úžasná - líbilo se mi, jaký měla zájem.o historii domu, zároveň měla i obavy a cítila i určitou odpovědnost za účastníky výpravy.
Také Marka jsem si oblíbila, hlavně když jsem si přečetla o jeho skutečném důvodu, proč chtěl pořádat výpravu.
Epilog byl jen krásná a pozitivní tečka v mrazivém a napínavém příběhu.
Za mě propadák - očekávala jsem čtivý životopisný román a místo toho se mi dostala kniha, která mi cpala psychologické posudky a názory samotného autora a právnické věci okolo rozvodu. Zklamalo mně to.
Kniha se mi velmi líbila. Je psána pro všechny věkové kategorie, inspirativní způsob psaní určený pro děti, velmi inspirativní a rozvojové pro děti. Dozvěděla jsem se nové informace. Kniha je rozvijeci. Velmi se mi líbí i celostránkové ilustrace, které životní příběhy žen parádně dokreslují.
Zak mě propadák. Měla jsem problém začíst se. Chyběl mi spád a jakási akcnost, která vás nutí číst dál. Postavy mi přišly nudné a nezajímavé.
(SPOILER) Bylo to méně čtivé než Odvrácená tvář lásky (to byla kniha, kterou jsem četla hned před touto). Nicméně i přesto byla kniha fajn. Střídalo se zde nepřeberné množství emocí.
Námět byl fajn, i když bych ocenila, kdyby vysvětlení stavů deprese bylo víc než jen v dotazníku.
Dost mi přišlo, že každý si v rodině hrabal na vlastním písku. je dobré, že je poukázáno na to že rodina má držet při sobě a vše si spolu vyříkat a hlavně spolu mluvit, mluvit, mluvit a vysvětlovat a vyjasňovat si věci.
Co mi přišlo zábavné a zajímavé, bylo bydlení v kostele.
A Sagan? Ten mi byl sympatickej, jen na můj vkus trochu morbidní. Nicméně co se mi hodně líbilo, byly jeho kresby, které doplňovaly příběh.
Příběh byl velmi čtivý, měl spád. Nemohla jsem se od něj odtrhnout. City a emoce byly nádherně vykreslené. Poznáváme nejen hrdinku Tate, ale i Milese. Jeho kapitoly byly fantastické a i graficky upravené.
Byla to kniha, u které jsem si i probrecela.
Jednim slovem - BOMBA!