Veramark přečtené 116

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Tahle kniha pro mě byla láska na první přečtení, lépe řečeno na přečtení prvních pár stránek. Trochu mi připomíná Alenku v říši divů, což nesmírně oceňuji. Mám ráda tyhle knížky, které se mohou číst dětem a zároveň v sobě skrývají mnoho myšlenek. Malý princ má v sobě spoustu poselství, která jsou stále aktuální, ačkoli by člověk řekl, že se to za ta léta mohlo změnit. Nemůžu si pomoct, ale celý příběh mi přišel hrozně roztomilý a líbí se mi dialogy mezi postavami, které jsou lehké, ale zároveň neskutečně hluboké. Každá postava na své planetce představující lidskou marnivost mě nutila k zamyšlení, stejně jako jak to dopadlo s princem a autorem na konci, což mě opravdu dojalo k slzám. Tahle knížka bude moje srdcová záležitost a určitě se k ní budu vracet a to jsem od ní popravdě nic nečekala a dostala jsem se k ní kvůli povinné četbě.... celý text

Střed se hroutí zevnitř 2011, Elyn R. Saks

Tato kniha je pro mě nejen silným, ale i velice inspirativním příběhem. Inspirativním nemyslím ve smyslu, že bych trpěla nějakou duševní chorobou, řekněme, že jsem trpěla určitou neurózou, což je oproti schizofrenii naprosto směšná záležitost a narozdíl od schizofrenie její symptomy mohou postupem času odeznít. To se v podstatě stalo i v mém případě, ačkoli občas pořád cítím nutkání se neuróze poddat a někdy se mi nepovede je ovládnout. Ale pořád mi přijde, že jsem promarnila prvních čtrnáct let svého života, že jsem nemohla plnohodnotně žít. Když jsem četla příběh o Elyn, cítila jsem se jako ukňourané malé dítě. Od počátku až do konce jsem se nemohla odtrhnout. Elyn mi přijde jako neskutečně silná osoba, obdivuji její odhodlání se nevzdat, nikdy se nevzdala a to mi přijde jako strašně důležitá věc u duševních nemocí. Prošla si opravdu nepříjemnými situacemi a k tomu se přidávaly další a další, až jsem se rozbrečela, jak může mít život pro někoho přichystáno tolik těžkostí. Tato kniha mě utvrdila v mé volbě stát se psychiatričkou a opravdu mě povzbudila ve výběru mé cesty. Kolikrát jsem chtěla vskočit do příběhu a nějak pomoct, i když dnes ještě nevím jak. Ale jednou, jednou to vědět budu a budu pomáhat takovým jako je Elyn, ale nejen takovým, i těm, kteří se vzdávají. Kniha je napsána moc hezkým čtivým způsobem a doporučila bych ji úplně každému, protože smývá to ošklivé stigma duševních nemocí ve společnosti.... celý text

Romeo a Julie 2015, William Shakespeare

Kytice 2009, Karel Jaromír Erben

Duna 2006, Frank Herbert

Duna mě docela překvapila. Četla jsem ji na dost intenzivní doporučení, což je věc, kterou nesnáším, ale přestože jsem nic neočekávala, musím říct, že tato kniha si to zaslouží. Herbertův styl psaní mě od začátku zaujal a udivoval, takže mi děj rychle utíkal, ačkoli je Duna určitě těžší literaturou. Děj mě hned zatáhl do příběhu a postupné odkrývání Herbertova světa mě neskutečně bavilo. Všechno bylo dokonale promyšlené a zapadalo do sebe jako kousky skládačky. Myšlení jednotlivých postav a jejich vývoj, vykreslení života na téměř neobyvatelné planetě, intriky a lsti, projevy a řeči, odhadování kroků jiné osoby, usilování o koření, všechno v sobě skrývalo tichou genialitu. Možná někomu mohl přijít děj pomalejší a rozhodně tato kniha nebude pro každého, ale mě oslovila. Má v sobě kouzlo nejen velmi dobré sci-fi, ale odhaluje problémy i naší reálné společnosti.... celý text

Cesta ze schizofrenie 2019, Jindřich Jašík

Knížku jsem přečetla za pár hodin, ačkoli by bylo asi moudřejší nechat si některé pasáže více rozležet. Téma psychiatrie mě zajímá a tato kniha mi byla doporučena. Četla se sice lehce, ale bylo v ní hodně věcí na zamyšlení. Samotné vyléčení schizofrenie je dost fascinující. Líbí se mi myšlenka, že by se schizofrenici neměli odbývat jen psychofarmaky a měli by se snažit žít bez léků. Zároveň je kniha i docela destigmatizačním prvkem. Já jsem zrovna do témat duševních nemocí docela zasvěcená, ale spousta lidí okolo mě stále trpí předsudky a to samozřejmě nejen k schizofrenikům. Hádky většinou dobře nedopadají, ale možná by si každý měl přečíst tuhle knihu a zjistit, jaký boj se v těchto lidech odehrává, že si nevymýšlí a opravdu trpí a že když se nevzdávají, dokážou se i vyléčit, což jakékoli léky neumí. Myslím, že to je hodně silný skutek, vyléčit sám sebe, přesvědčit svou mysl, aby jednala jinak a tahle kniha je důkazem, že to lze.... celý text

Sophiina volba 2005, William Styron

Sice jsem čekala něco úplně jiného, ale ve výsledku mě kniha vůbec nezklamala, naopak. Od začátku do konce jsem se od ní nemohla odtrhnout, Styronův styl psaní mi sedl a neskutečně jsem si ho užívala. Samotný příběh byl poutavý, napínavý a prolínání vyprávění minulosti s současností na sebe dokonale navazuje. Děj je velice podrobně popisován, ale všechno spolu souvisí. Líbila se mi Styronova upřímnost ve všech oblastech, včetně sexuality, které v knize nebylo zrovna pomálu. Zároveň vykreslení Sophiiny či Stingovy psychologie mě fascinovalo a i překvapovalo. V pasážích o Osvětimi a holocaustu mi běhal mráz po zádech, Nathanova osobnost mi naháněla hrůzu, ale i okouzlovala. Kniha má strašně moc zákoutí a myšlenek, skrytých i očividných. Má své vlastní kouzlo, které nás vtahuje do děje a nechce pustit a je opravdu silná. Prožijete Stingovo snažení o to, stát se spisovatelem, jeho lásku k Sophii a sexuální zoufalství, prožijete Sophiin pobyt v Osvětimi, její psychické i fyzické dno, její neutuchající lásku k Nathanovi a její volby, které během života učinila. Myslím, že kvůli tomu a mnoho dalšímu, stojí za to si knihu přečíst.... celý text

Hastrman 2001, Miloš Urban

První část knihy je opravdu vydařená. Příběh zasazený do 19. století, kde se mísí zbytky pohanství s křesťanstvím, je podán způsobem, který mi až připomínal romantické popisy. Postava pana barona je tajemná, mezi ním a Kateřinou od začátku jiskří. Nevěděla jsem, co od hlavní postavy čekat, což mě přímo vtahovalo do děje a nutilo číst dál. Zároveň byl příběh propleten určitými nepochopitelnými prvky, které mu jen dodávaly na ponuré atmosféře. První části knihy bych nevytkla nic, má spád, je zajímavá, prostředí české krajiny nemá chybu. Druhá část už mě ale tolik nenadchla. Často mi přišlo, že příběh nemá moc děj, hastrman se choval na svou tajemnou postavu zvláštně a celkově byl takový milosrdný a příliš lidský. Urbanovy popisy mi do moderní doby vůbec nesedly, navíc postrádaly na uměleckosti předchozího děje. Zakončení románu by se mi asi líbilo, ale nějak mi nesedlo do té doby. Myslím, že kniha má své poselství, i druhá část, možná jen Urban nasadil laťku předchozím příběhem příliš vysoko. Jelikož jsem z první části opravdu nadšená, strhávám za druhou pouze jednu hvězdu a mrzí mě, že mi zkazila celkový dojem, protože mám pocit, že hodnotím mírně.... celý text

Bohové starých Slovanů 2016, Peter Weleslaw Kuzmišín

Kniha se četla docela dobře, ale jak už psali ostatní, je v ní zbytečně moc překlepů a chyb, což značně kazí celkový dojem. Je škoda, že spousta z nás zná řeckou, římskou či germánskou mytologii, ale na slovanskou se zapomíná a to i přestože mi touto knihou dokázala, že je neskutečně zajímavá a rozhodně není méně propracovaná než ostatní mytologie. Cíleně jsem pátrala po něčem, co by mi slovanskou náboženskou kulturu přibližovalo a musím říct, že toto dílo je svým způsobem výjimečné a jsem autorovi vděčná, že se do toho pustil, ačkoli to rozhodně nemohlo být lehké a myslím, že se svého úkolu zhostil velice nenásilně. V druhé části knihy mi přišlo, že autor příběhy bere až moc stručně a bylo by příjemnější je více rozepisovat. Někdy mě mrzelo, že nebyly ujasněny určité souvislosti, ale možná se to do knížky takovéhoto žánru a rozsahu zkrátka nevešlo. Celkově bych ale doporučila doplnit si alespoň tímto dílkem mezeru ohledně slovanského pohanství.... celý text

Zločin a trest 2004, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Na tuhle knihu jsou snad jen dva názory. Buď ji miluješ, nebo nesnášíš. Musím říct, že jsem spíš byla odrazována, a tak jsem od toho nic nečekala a čtení neustále odkládala. Ale musím říct, že už od počátku mě děj chytl, nebyla jsem sice nějak hodně nadšená, ale docela mě to bavilo. Avšak asi v druhé polovině knihy mě to pohltilo úplně. Zločin a trest je dopodrobna popsaná psychologie člověka. V některých chvílích vás mrazí, v některých kroutíte hlavou a v některých cítíte jen soucit. Kdo by cítil soucit s člověkem, který zabil, ať už to byl kdokoli? Dostojevskij mě k tomu donutil a to naprosto nenásilně a i přestože jsem s tím činem rozhodně nesouhlasila. Komisařovy pochody, které nahlas vyslovoval, byly jedna velká psychologická literární pastva ukazující Dostojevského genialitu, stejně jako mi celým dílem dokázal, že to uvnitř člověka zdaleka není tak jednoduché, aby se dalo ho odsoudit, že je skrz na skrz zlý. Upřímně vlastně nechápu, jak někomu může děj připadat nudný nebo nezajímavý, protože nikdy nestojí a ačkoli přečtěte několik stránek dialogu, stále se dovídáte něco nového a šokujícího, co vás vyzývá, abyste četli dál.... celý text

Otec Goriot 2006, Honoré de Balzac

Kniha mě dost zklamala. Měli jsme ji na seznamu povinné četby, a tak jsem se do ní musela už od začátku trochu nutit. Začátek knihy mi to ale dvakrát neulehčil. Byl zbytečně zdlouhavý a nudný a vůbec nic by se nestalo kdybychom prvních padesát stránek vynechali. Poté následuje dalších sto stránek jakéhosi děje, který ovšem skončí takřka dříve než vůbec začal a po vyvrcholení děje máme před sebou dalších padesát stránek bez děje. Musím říct, že i část knihy, kde ten děj byl, mě dosti nudila a nějak jsem nepochopila výjimečnost tohoto příběhu. Vůbec se mi nelíbila změna v chování otce Goriota na konci knihy, která podle mě moc nedávala smysl. Celkově mi nejvíc vadil vrchol děje ve tři čtvrtině knihy (a i ten byl kvůli přeřeku naprosto předvídatelný). Možná, že realismus není nic pro mě, možná, že Balzac není nic pro mě, nebo toto dílo doopravdy není nic zlomového.... celý text

Chrám Matky Boží v Paříži 2014, Victor Hugo

Ke knize jsem se dostala kvůli povinné četbě a popravdě mi to nijak nevadilo. Přibližně jsem věděla, o čem příběh je a i bez toho bych si ho nejspíš přečetla. Nebojím se říct, že je to jedna z nejlepších knih, které jsem četla, minimálně stylisticky. Je to jedna velká jazyková slast. Hugovy pověstné popisy, na které jsem popravdě občas nadávala, protože jsem na to neměla náladu, ale později jsem si je začala užívat a úplně si zamilovala jeho styl psaní. Postavy byly propracované a uspořádání kapitol, kde se prolínaly příběhové, popisné a pohledy různých osob, mne uchvavovalo. Quasimodo mi přišel úplně zlatý, často mi při scénách s ním slzely oči nebo jsem se rovnou rozbrečela. Rozhodně byl mou nejoblíbenější postavou. V podstatě všechny zlomové části děje jsem byla schopna předpovědět, připadala jsem si jako věštkyně, ale všechno až v průběhu knihy a nějak mi to ani nevadilo a konec mě vlastně trochu překvapil. Kniha kromě toho čítá mnoho myšlenek, Hugovy názory, které mě občas rozesmívaly a samozřejmě jedno hlavní poselství, které by si měl každý najít sám.... celý text

Zelenější tráva 2018, Františka Sylva Vokurková

Knihu jsem přelouskala za jednu směnu na brigádě. Napadají mě...slova. Kniha je jich plná; nejrůznějších obratů, opisů, navracením se k minulosti. Hlavní hrdinka mi v něčem strašně připomíná mě samu, v některých chvílích jsem měla chuť jí nafackovat a někdy naopak obejmout. Myslím, že tohle od knížky vyžaduji. Emoce. Abych se vžila do příběhu, abych knihu nechtěla neustále odkládat kvůli přicházejícím turistům, abych se odpoutala od reality, abych raději trávila čas s fiktivními postavami. Tady jsem si je okamžitě zamilovala. Za jméno Serafína dostala kniha ode mě miliardu plusových bodů, ještě než jsem vůbec začala číst, páč Serafína je nejvíc dokonalý jméno (no podle většiny budou moje děti chudáci). Moje nejoblíbenější postava byla Natálie. Bože, já ani neumím být konstruktivní. Takže, jdu tu knížku nacpat mámě, snad se změní její pohled na jméno Serafína a vezme mě do Itálie.... celý text

Vyhnání Gerty Schnirch 2009, Kateřina Tučková

Tak tohle byla síla. Kniha byla opravdu velice těžká na čtení. Musela jsem si asi uprostřed dát 3 týdny pauzu, než jsem se odhodlala k pokračování. Nebylo to způsobeno jen obsahem, od kterého opravdu bylo nutno si odpočinout, ale také stylem autorčina psaní, který mě na jednu stranu trochu rozčiloval, ale na druhou stranu fascinoval. Právě uspostřed příběhu byla část, která mě moc nebavila a četla jsem opravdu z donucení, ale nakonec se to ještě vyvinulo velmi dobře. Gertin příběh byl ozvláštněn pohledy jiných postav, zjistili jsme spoustu dávno zapomenutých věcí. Celkově knihu hodnotím kladně. Opravdu stojí za přečtení, ale je třeba se připravit na hodně silný příběh.... celý text

Dvojí život Heleny Grahamové 1975, Anne Brontë

Upřímně nechápu, proč je Anne ze sester Brontëových tak přehlížena. Píše podobným stylem jako její dvě sestry a rozhodně není horší. Chtěla jsem si něco od Anne přečíst už dlouho a konečně jsem se k tomu dostala. Příběh je vyprávěn velmi zajímavým a poutavým stylem. Prolínají se zde dopisy a deník. Musím říct, že jsem si zprvu myslela, že je od začátku jasný průběh i konec příběhu, ale nakonec jsem zjistila, že jsem se zcela mýlila. Velmi dobře je zde vylíčeno podřadné postavení ženy, až mě z toho mrazilo. Nejvíc mě ale stejně asi pobouřilo chování sousedů na začátku, kdy je přímo ovládaly pomluvy a předsudky, přitom pravda byla úplně jiná. Myslím, že tyto problémy jsou v naší společnosti stále aktuální a Brontëová je skvěle demonstruje, stejně jako alkoholismus či mladistvou naivitu. Tuto knihu rozhodně doporučuji, skrývá v sobě velmi důležité poselství.... celý text

Oko za oko 2017, Jenny Han

Dobrá oddychovka. Pokud si chcete odpočinout od složitějších knížek, tato je dobrou volbou. U příběhu nemusíte nijak přemýšlet, hezky a rychle utíká. Samozřejmě nemůžete čekat spletitý promyšlený příběh. Je to trochu prvoplánovité a americky kýčovité, ale jak říkám, jako odpočinek poslouží dobře. Po pravdě jsem od toho víc nečekala, takže jsem v podstatě spokojená.... celý text

Alenka v kraji divů… a za zrcadlem 2007, Lewis Carroll (p)

Už dlouho jsem chtěla vyplnit svou literární mezeru v příběhu Alenky. Musím říct, že jsem přímo unešená, příběh je naprosto geniální. Promyšlenost všech těch básní a chování všech divných postav, které vám ale přesto přirostou k srdci. Mnohokrát jsem se i nahlas smála, nebo se i přistihla, že mám otevřenou pusu. Lidé často píšou, že druhá část příběhu už je na ně moc, ale to se mě vůbec netýká. Obě části byly skvělé, nemohu ani říci, že by se mi některá líbila víc. Nedokážu vytknout snad nic. Akorát mi přijde, že aby člověk příběh plně pochopil, musí dosáhnout vyššího věku. To ale neznamená, že by menší děti neměly být s tímto příběhem seznámeni. Kniha má své vnitřní kouzlo, ale ne každý mu dokáže porozumět, což mě docela mrzí, protože takto mimořádné dílo si to rozhodně nezaslouží.... celý text

Peníze od Hitlera 2006, Radka Denemarková

Z této knihy mám velmi rozporuplné pocity. Ze začátku jsem se hodně ztrácela, protože byl sestaven z metafor a občas jsem vůbec nevěděla jak se hlavní hrdinka do této situace vůbec dostala. Potom už jsem se ale plně začetla. Styl psaní autorky byl opravdu zajímavý a netradiční. Ale nevím, jestli jsem na tuto knihu byla úplně připravená. Ze všech těch hrůz mi běhal mráz po zádech a celou knihu jsem napjatě čekala, jak to dopadne. Neoblíbila jsem si snad jedinou postavu, všechny se mi v něčem strašně příčily (možná až na Denise), ale musím říct, že i to mělo své kouzlo. Celkově si myslím, že tato kniha stojí za přečtení, protože pojednává o něčem, o čem se u nás tolik nemluví.... celý text

Veronika se rozhodla zemřít 2000, Paulo Coelho

Nebudu to zatajovat, tuhle knihu jsem si našla kvůli čtenářské výzvě. Shodou okolností jsem se trefila do knížky oblasti, která mě velice zajímá a to je psychiatrie. Veronika podezřele odpovídala mému popisu, což mi přišlo až komické. Vlastně důvod Veroničiny sebevraždy byl opravdu reálný. Žádné deprese nebo zkažený život, prostě byla unavená jednotvárností života. Není to problém většiny z nás? Kniha je plna podobných myšlenek a rozhodně stojí za přečtení. Prostředí psychiatrické léčebny tomu jen dodává atmosféru a příběh je podáván netradičním způsobem. Zároveň je proložen různými příběhy jiných pacientů, které ho značně oživují. Byla to má první kniha od Coelha a rozhodně není ani poslední.... celý text

Smrtící dotyk 2015, Melinda Salisbury

Tuto knihu jsem četla již po druhé, protože jsem zapomněla její příběh. Upřímně docela nechápu, proč mi vůbec neutkvěla v hlavě. Má velice originální námět, který se mi opravdu líbí, zajímavé postavy, tajemný svět... Bohužel musím říct, že provedení se mi ale moc nelíbilo. Skoro celou knihu se nic nedělo, někde po půlce nastal konečně nějaký zvrat, ale pak příběh pokračuje stejným způsobem jako na začátku. Akce vlastně začíná až na posledních padesáti stránkách a těch posledních pár stránek bylo opravdu nejlepších z celé knihy. Zároveň mi ale přišlo, že se všechno děje strašně urychleně, že by to potřebovalo více rozepsat. Celkově mi příběh přijde spíše pro mladší čtenářky (12-15 let), ale zase si cením jeho nevšednosti. Pořád mi však vrtá hlavou jedna nedomyšlenost příběhu, ale nechci psát spoilery. Dala bych 2 hvězdičky, třetí dávám za samotný námět. Možná tomu ale přecejen dám ještě šanci a přečtu si další díly, ale zatím to nevypadá, že by měly být přeloženy do češtiny. Zkusím je sehnat v angličtině.... celý text