Veramark Veramark přečtené 116

☰ menu

Píseň o Bernadettě

Píseň o Bernadettě 2007, Franz Werfel
5 z 5

K této knize mám velice hluboký a osobní vztah, jelikož jsem si sv. Bernadetu zvolila jako svou biřmovací patronku (minulý rok). Její životopis jsem samozřejmě znala, ale přečtením této knížky jsem se dozvěděla spoustu věcí, které jsem nevěděla. Uvědomila jsem si, jak to pro ni muselo být těžké. Zjevovala se jí Panna Maria a nikdo jiný ji neviděl, spousta lidí jí to nevěřilo. Přesto si stála za svým a nic ji od víry neodradilo. Častokrát mi bylo mladinké Bernadetty líto, ale po celý příběh jsem ji obdivovala, její nevinnost, pokoru, kterou neztratila ani když se stala opěvovanou lidmi, skromnost nebo obětavost. Obětovala svůj život Bohu, přestože chtěla žít normální život, ale nezalhala a nikdy nezradila svou Dámu. Její život je v mnohém inspirující, do jisté míry kouzelný a dojemný. Kniha mě přesvědčila o tom, že se musím vypravit do Lurd a také do Nevers, kde je k vidění tělo sv. Bernadety, které nepodléhá rozkladu. Další pozoruhodnou věcí je, že knihu napsal Žid a sám říká, že vše, co napsal, je pravdivé. Utvrdilo mě to ve správné volbě biřmovací patronky, která mě okouzlila již před desátým rokem života. Říkala jsem, že až budu biřmovaná, vezmu si za patronku Bernadetu a o pět let později se tak opravdu stalo. Teď jsem docela odbočila od samotné knížky. Werfel příběh podal velmi krásným způsobem a četla jsem to jedním dechem. Akorát v některých částech jsem se ztrácela v postavách, ale to vlastně ani nevadilo. Za mě knížka, ke které se budu často vracet.... celý text


Dvůr mlhy a hněvu

Dvůr mlhy a hněvu 2017, Sarah J. Maas
5 z 5

Bála jsem se, opravdu jsem se bála této knížky, jelikož mi všichni vtloukali do hlavy, jak je tahle knížka úžasná a mnohem lepší než první díl, který mě zas tolik nenadchnul, a tím mi od četby dosti odrazovali...Musím říct, že mé obavy byly naprosto zbytečné, Sarah nezklamala a po skvělé sérii Skleněný trůn nám podává další složitý a čtivý příběh. Série jsou si v mnoha ohledech dosti podobné, ale to mi vlastně vůbec nevadí, protože styl psaní autorky prostě a jednoduše žeru i s navijákem. Tenhle díl byl o hodně lepší než první díl. Přecejen tomu musím něco vytknout a to je důvod, proč se Feyre naštvala na Tamlina. Přišlo mi to mírně stupidní a celou knížku mě to rozčilovalo, ale musím říct, že vývoj vztahu mezi Feyre a Rhysandem nebo nové postavy - Cassian, Azriel, Mor - mi to plně vynahradili. Všechny jsem si je zamilovala. Konečný zvrat skvěle zapadl do celého příběhu a nemůžu se dočkat, až si přečtu další díl. Myslím,že ten už nebude čekat rok v poličce knihovny, až se konečně odhodlám ho přečíst jako tento.... celý text


Jeptiška

Jeptiška 1963, Denis Diderot
3 z 5

Tuto knihu jsem si vybrala jako četbu k maturitě. Překvapilo mě, že byla napsána docela čtivým způsobem, ačkoli místy děj dosti stál. Musím říct, že jsem čekala něco horšího, když jsem zjistila, o čem kniha je. Čekala jsem velmi ostrou kritiku víry nebo církve, ale satira byla mířena výhradně na kláštery. Chtěla bych dodat, aby si lidé nemysleli, že to takhle funguje v klášterech dnes (když jsem si četla reakce), je nutno si vyhledat historický kontext. Existovalo mnoho lidí, kteří byli donuceni k řeholnímu slibu podobně jako Zuzana a takovéto hrůzy se v klášterech děly jen díky tomu. Dnes chodí do kláštera pouze lidé, kteří opravdu chtějí. Na celém příběhu mi přišlo vtipné (jak už tu někdo psal), že Zuzana nikdy neřekla ani neuvedla, proč cítí takový odpor ke klášternímu životu. Konečný zvrat mi přišel dost suchý. Chápu, že kniha nebyla dopsána, ale možná by bylo lepší nechat na konci otevřený konec. Celkově se mi líbil styl psaní, ale příběh nebyl ani tak zajímavý, některé pasáže byly zbytečně přeskakované a Zuzana se chovala nelogicky.... celý text


Třetí stříbrná kniha snů

Třetí stříbrná kniha snů 2017, Kerstin Gier
3 z 5

Tahle kniha byla rozhodně lepší než druhý díl, ale nic zas až tak převratného to nebylo. Nevím, jestli už jsem na takovéhle příběhy stará, ale zkrátka mě to moc nenadchlo. Přišlo mi, že se děj zbytečně táhl a opět se nic moc nedělo. Tentokrát mě to ani nebavilo jako druhý díl, dočítala jsem to jen z donucení. A jak to autorka vyřešila s Arthurem? Přišlo mi, že si to vycucala z prstu v posledním díle. Nelíbilo se mi, že to nemělo souvislost s předchozími díly (ani zmínka o něčem takovém) a taky mi přišlo, že autorka jednoduše nevěděla, jak to ukončit. Závěrečná část byla dost neakční, když už jsem si myslela, že to konečně začíná, už byl konec. A řešení Secrecy? Upřímně jsem něco takového čekala, ale to by mi ani nevadilo, jako to, jak to bylo zadarmo naservírováno jako fakt. Žádné popisování bádání, prostě jedna z postav přijde a řekne: "Ahoj, už vím, kdo je Secrecy." Nevím, dost mě to zklamalo. Teď mi přijde, že jsem knihu dost zkritizovala a nenapsala žádné plus...tak asi tam bylo více děje než v předešlém díle a aspoň jsme se těšili na konečnou akci, která sice nepřišla, ale aspoň do sebe hezky zapadly věci, které nebyly jasné.... celý text


Dračí posel

Dračí posel 2015, Rachel Hartman
3 z 5

Na tuhle knížku jsem se strašně těšila. První díl byl dlouhou dobu mou nejoblíbenější knížkou, a proto jsem měla vysoká očekávání i pro tento druhý díl. Je pravda, že jsem první díl četla již před několika lety a trochu jsem pozapomněla, co se dělo, ale po několika stranách jsem si rychle vzpomněla. Ostatní tu píšou, jak jim vadil zdlouhavý začátek, což mě třeba vůbec nevadilo. Kniha mě bavila úplně od začátku. Asi do tří čtvrtin jsem ji přečetla jedním dechem, ale ten konec mě ani nelákal, abych četla dál. Knížku jsem dočetla vlastně jen, abych zjistila, jak to dopadne. Konec byl dost odfláknutý a divný. Vůbec se mi nelíbilo řešení závěrečné bitvy, kde se autorka vyhnula jakémukoliv popisování, přestože celou knihu popisovala dopodrobna. Nebo závěrečné řešení milostného trojúhelníku, to mě naštvalo možná i víc. Proto mě tedy konec zklamal a kniha si kvůli němu nezaslouží víc než 3* a to jsem ještě málo přísná, protože na tuto sérii mám (měla jsem?) slabost. Jinak ještě dodám, že se mi strašně líbí pojetí draků, politika a využívání myslí, je to originální pojetí fantasy.... celý text


Druhá stříbrná kniha snů

Druhá stříbrná kniha snů 2015, Kerstin Gier
3 z 5

Musím zmínit, že mě hodně ovlivnila pauza mezi prvním a druhým dílem (přes jeden rok), ve které jsem četla jiné knížky a zapomněla, co se stalo v předešlém díle. Byla jsem tím pádem vhozena do příběhu a chvíli mi trvalo, než jsem si postavy matně vybavila. Musím přiznat, že jsem se i přesto začetla hned od začátku. Když jsem si ale uvědomovala, co se v knize vlastně děje, došla jsem k závěru, že vlastně nic. Pořád jsem čekala na nějaký zvrat, nějakou akci. Sice mě čtení docela bavilo, příběh ubíhal příjemně rychle, ale děj pořád stál. Snad jenom Secrecy mě nutila knížku dočíst. Na posledních padesáti stránkách jsem se konečně nějaké akce dočkala, dokonce i zvratu, který byl sice trochu čekaný, ale nebylo to zas tak předvídatelné. Ale akce skončila tak rychle a náhle jako začala. Chápu, že prostřední díl bývá největší krizovka, která je často jen výplní mezi prvním a posledním dílem. Celkově byla knížka...pěkná, průměrná, hezky se četla, ale chyběla akce. Možná už pro mě tento typ knížek už prostě není, ale rozhodně si přečtu poslední díl.... celý text


Říše bouří

Říše bouří 2017, Sarah J. Maas
5 z 5

Má očekávání byla velmi vysoká a musím říct, že kniha mě nezklamala. Autorka opět zaujala velmi podrobně popisovaným příběhem. Bála jsem se, aby se příběh nevyvíjel moc prvoplánovitě, přišlo mi to moc jednoduché a jsem moc ráda za konečný zvrat, který zlepšil celkový dojem. Příběhy postav, které byly v minulých dílech popisovány nezávisle na sobě, do sebe skvěle zapadly. Kromě dost očekávaného vyvíjení části příběhu této knize nemám co vytknout, ale jak už jsem psala, konec to vynahradil. Už se nemůžu dočkat na poslední díl.... celý text