1. Domů
2. Autoři
3. Lauren James
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 2
• Bazar 2
• Životopis
• Citáty 11
• Diskuze 2

Populární knihy

Nové komentáře u knih Lauren James

První konec

„"Kolikrát už tančili tenhle tanec, tenhle strašlivý, nádherný, odvěký tanec? Proč se to neustále opakovalo?" Musím se přiznat, že na tuhle knížku jsem se opravdu těšila. Nejen že mě navnadila krásná obálka, ale i námět knihy. První konec totiž spojuje vše, co mám ráda - lásku, cestování v čase, reinkarnaci, osud. A pokud se děj ještě navíc odehrává v několika časových liniích, tak jsem naprosto nadšená. A toto všechno mi autorka Lauren James byla schopná dodat. Děj sleduje životní příběh Katherine a Matthewa v letech 1745, 1854 a 2039, přičemž se zároveň dozvídáme i o osudu Kat a Matta z roku 2019. Zní to celkem komplikovaně, že? Ale ve skutečnosti to tak není. Alespoň pokud se nenecháte knihou zmást. U takového typu příběhů si vždy dávám pozor na data, abych se v dějových linkách neztratila. Proto jsem si v první třetině knihy všimla, že u dvou či třech kapitol, které popisovaly rok 2039 byl najednou rok 2019, o kterém se čtenáři vše dozvídají z deníkových zápisků, emailů či poznámek na lednici. Ale chybička se někdy přece jen vloudí... "Kolikrát můžete ztratit někoho, koho nade vše milujete?" Kniha mě velmi bavila a četla se jedním dechem. Svědčí o tom také to, že jsem ji dočetla za necelé dva dny. Musela jsem se totiž co nejdříve dozvědět, co se z knihy vyvrbí, protože jsem neměla absolutně žádnou představu, což se mi často nestává. Většinou mám jakous takous představu, kam příběh směřuje. Nicméně cestování časem je velice ošemetné téma, které dle mého názoru nikdy nemůže dávat úplný smysl. Když se Matt z roku 1745 prohodil s Mattem z roku 1854, tak jsem narazila na pár nejasností. Matt z 18. století, jehož živobytím je sloužit, najednou vykládá Katherine, že na hodinách dějepisu dával pozor a tak tedy ví, že jakobitské povstání přeci končí nezdarem, když to je přitom pro něj budoucnost, kterou ještě neprožil?! Nevím, jestli jsem v tomto případě já ta nechápavá anebo zda autorka měla všechno ve své hlavě krásně vymyšlené a promyšlené a jen se jí to nepodařilo zdárně přenést na papír. A podobných věcí tam bylo více. Uznávám, že pojmout cestování v čase smysluplně je velmi těžké a tak je tedy lepší se tím nezabývat do podrobností. Knihu jsem si v konečném důsledku užila, i když mi konec přišel trochu uspěchaný a vše se najednou rychle vyřešilo, ale nad tím se dá přimhouřit oko. Takže pokud si chcete při čtení odpočinout a nechat se unášet na vlnách sci-fi, historie a romance, je tato kniha pro vás jako stvořená.“... celý text
— Celupka

---

První konec

„Osudem Katherine a Matthewa je rodit se stále znovu a znovu, století za stoletím. Jejich přítomnost pokaždé změní historii o fous k lepšímu a pokaždé se do sebe beznadějně zamilují, ale osud je vždy tragicky rozdělí. Od dob krymské války, obléhání Carlisle až po brzkou budoucnost v letech 2019 a 2039 obětují své životy, aby zachránili svět. Ale proč se pořád vrací zpátky? Čeho musí dosáhnout, než jim bude umožněno žít v lásce a míru? Možná ten další konec bude jiný. Nakladatelství Cooboo skvěle nalákalo na tuto knihu. Ne jen že má kniha krásnou, vábivou obálku, má i krátký a zajímavý popisek ke knize, která vám rozhodně nemůže proklouznout mezi prsty. V této knize je úžasné to, že se přemísťujeme do čtyřech jiných příběhů, ale přesto jsou stejné. Každá kapitola má v sobě ukrytý jistý kouzlo, do kterého se zamilujete. Hned od začátku se rychle ponoříte do děje. Užíváte si každou stránku a je to opravdu hodně těžké tuto knihu odložit a věnovat se povinnostem. Jako by se ta kniha četla sama. Stránky tak rychle utíkají, že se ocitnete na konci s otevřenou pusou a jen čekáte na další díl, který doufám, bude opět úžasný! Katherine a Matt se objevují v roce 1745, 1854, 2019, 2039. Pokaždé ale někde jinde. Mají dokonce stejný vzhled, jména a občas se jim naskytne příležitost na minulé vzpomínky. Jejich láska je tak mocná, že přetrvává staletí za staletím a nikdy i přesto, že tragicky zahynou, se jejich láska nevypaří. Jsou si tak moc souzeni, že se pokaždé potkají a hned od začátku se do sebe zamilují. A tím pak vzniká jistá otázka: Opravdu se děje něco tak úžasného, že by jsme se znovu narodili a zamilovali se do stejného člověka, jako je tomu dnes?? Dokonce se Katherine zdají sny, ve kterých vzpomíná na to co bylo a co se stalo s jejím přítelem. Je možné aby i nám se zdáli sny ve kterých se vracíme do minulého života?? Kolikrát můžete ztratit člověka, kterého milujete? Od začátku do konce jsem byla z knihy nadšená. Bylo pro mě těžké knihu jen na chvilku odložit. Moc jsem se těšila na konec, že se konečně stane něco zásadního a dočkala jsem se. Sice to nedávalo vůbec smysl a doufám, že se v druhém díle dozvíme vysvětlení. Tato kniha mi přišla jako SKVOST v samotné knihovně. Příběh jejich lásky jsem si zamilovala a vážně jsem ten příběh prožívala s nimi. Je to dokonalý příběh o věčností první lásky. A pro mě po dlouhé době vynikající kniha s promyšleným dějem a nápaditým příběhem o jedné lásce. Obdivuji autorku jak dokázala promyslet všechny čtyři příběhy, aby dávali dohromady smysl a nebyla to jenom další zamilovaná kniha. Obdivuji její nadání, znalosti a procítění s postavami. Obdivuji ji samotnou, protože to ona napsala po dlouhé době příběh, který vám vyrazí dech a zamilujete si celou knihu. A navíc, dodržujete-li čtenářskou výzvu 2017, tak tato kniha se hodí na odškrtnutí okénka: Kniha odehrávající se v budoucnosti :) Možná ten další konec bude jiný.....“... celý text
— klarinka9974

---

První konec

„Rok 2039, Nottinghamská univerzita. Kate se setkává se svým novým spolužákem, Matthewem. Probouzí se v ní zvláštní pocit… Nedokáže ho přesně identifikovat, ale určitým způsobem ji to k Mattovi táhne. A není divu – ti dva se totiž už nejednou potkali… Jen napříč historií. V průběhu několika staletí se Matthew s Katherine setkávají, zamilují se do sebe a poté pokaždé tragicky zemřou. Tentokrát je to ale jinak, oni jsou jiní. Oba touží zjistit pravdu o svém původu, a proč vlastně stále umírají a znovu se rodí. To je zavede na cestu napříč minulostí ve stopách svých předchůdců, kteří doposud pokaždé selhali… Na první pohled První konec zaujme svojí hezkou a zajímavou obálkou, která mě osobně skutečně dostala. Je jednoduchá, ale moc pěkná – skvělý způsob, jak přitáhnout pozornost k anotaci. Musím se přiznat, že jsem úplně nevěděla, co od toho očekávat. Přišlo mi to trošičku matoucí… A vlastně ještě teď to tak cítím. Už na začátku se objevují krátké texty v podobě poznámek, vzkazů a emailů, co si psali předchozí Katherine a Matthew. Musím rovnou říct, že to byla první věc, co mě naprosto odrovnala – nemohla jsem si pomoct! Tyhle drobné poznámky byly nejenom vtipné, ale taky nabízely skvělou možnost poznat blíž předchozí Kate a Matta, jejich život – a hlavně jejich záměry, protože byli později společností označení za teroristy. Jejich drobné hašteření a dopisování bylo pro tu knihu ideální zpestření děje, který je ze začátku poměrně zmatený. (Alespoň já byla zmatená) A když říkám zmatený, tak to myslím doslovně. Autorka čtenáře totiž provede ne jednou časovou rovinou, ale hned třemi – tudíž se setkáváme hned se třemi různými verzemi Kate a Matta, zatímco se dozvídáme jejich příběh. Vzhledem k tomu, že se časy vzájemně prolínají… Je tu celkem slušná možnost, že se člověk ztratí – což se ostatně stalo i mě. Dost dlouho jsem v ději tápala a pořádně ho nechápala, to se změnilo až okolo poloviny knihy. To mě trošičku zklamalo – ale svým způsobem to příběhu dodává na tajemnosti, zvlášť v případě, kdy vlastně nevíme nic o smyslu znovuzrození hlavních hrdinů. Na druhou stranu se mi moc líbí drobné detaily, které provázely jednotlivé „verze“ postav napříč těmi roky. Byli pokaždé trošku jiní, což je vždycky činilo o něco zajímavější. Když se k tomu přidá nádech historického prostředí, působí to vážně dobře. Moc se mi líbil autorčin styl psaní, je svěží a velice čtivý. Díky střídání časů se člověk sice může ztratit, ale autorka si zvládá dost dobře udržet pozornost – což okoření právě poznámky a vzkazy, jak jsem zmiňovala na začátku. Celkově je První konec zajímavý a dost čtivý, ale jeho slabá stránka je pomalý rozjezd děje a určitá chaotičnost, která může některé čtenáře odradit. Osobně musím říct, že ačkoliv mě První konec zanechal poněkud zmatenou… Velice dobře se četl a rozhodně se mi líbil. Musím se přiznat, že při čtení některých těch vzkazů už mi skutečně cukaly koutky – takhle dobře už jsem se dlouho nepobavila. I díky tomu tahle kniha také vystupuje z davu a získala si moji přízeň. Vzhledem k velice pomalému rozjezdu a určité zmatenosti dávám čtyři hvězdičky.“... celý text
— Waver

---

---

Poslední začátek

„Druhý díl mi přišel lehce lepší než ten předchozí. V prvním díle jsem měla dost otázek a přišlo mi to velice nedomyšlené. Zde se nějaké věci objasní, ale ne všechny a některé se dokonce více zkomplikují. Clove, jako hlavní hrdinka, která je i dcera dvou hlavních postav z prvního dílu jsem si asi tolik neužívala. Kniha je místy čtivá, je dost krátká, takže to je spíše taková menší jednohubka. Knihu bych už asi znovu číst nemusela, ale měla jsem ji už hrozně dlouho na wish listu, tak si ji konečně mohu alespoň odškrtnout.“... celý text
— Sixtinka144

---

První konec

„Tuhle knihu jsem chtěla číst už hrozně dávno, když vyšla. Myslím, že je trochu škoda, že jsem ji četla až teď, protože vím, že moje teen já by ji ocenilo mnohem více, než moje dospělé já teď. Kniha má opravdu zajímavé téma, i když jsem už něco podobného četla, není to úplně běžné. Je zde hned několik linek, které nás vedou příběhem, ale bohužel ne všechny jsou tak čtivé. Některé jsem četla horko těžko a to ubíralo knize na čtivosti a zábavnosti. Taky ne všechny části podle mě dávají smysl. Jinak hlavní hrdinové jsou fajn, ale jen v jedné časové lince jsem jim tu "úžasnou lásku" věřila. Jako není to žádná katastrofa, ale je to spíše pro mladší čtenáře nebo pro čtenáře, co nemají tolik načteno. Druhý díl si určitě přečtu, protože ho mám už doma a ze zvědavosti, co se tam ještě může dít. Takže ano, bez této knihy nejspíš přežijete, ale zas na druhou stranu je to takové klidné a pohodové čtení, a když jsou přehlédnuty ty nudnější pasáže, je to fajn zajímavá kniha.“... celý text
— Sixtinka144