vandalindakova přečtené 360

Neviditelný život Addie LaRue 2021, Victoria Schwab

Čekala jsem náádherný příběh, a ten jsem taky dostala. Tohle bylo pohlazení po duši. Cítila jsem pokaždé, co jsem po knize sáhla, jak si samotné čtení užívám. Kniha nemá nějak akční děj, moc se tam toho nestane, ale tady tomu vůbec nic naprosto nevadí. Kniha je napsána nádherným stylem, poeticky a kouzelně. Radost to číst. Příběh je složený ze dvou linek, z linky odehrávající se v současnosti a poté linka, která se vrací do minulosti od doby, kdy se Addie dohodla s ďáblem. Ten vztah mezi nimi je tam perfektně vykreslený, jde vidět posun a taky to doplňuje tu linku druhou, a osvětluje proč co jak je. Celkově jsem si postavy zamilovala, a žrala jsem jejich příběhy. Obsahovalo to zajímavé zvraty hlavně ke konci, který mě rozložil na tisíc dílků. Po dočtení jsem nevěděla, co se svým životem! Opravdu. Měla jsem knižní kocovinu, a nechtělo se mi ani jít do jiného příběhu. Tohle si musí přečíst každý, stojí to opravdu za to.... celý text

Ani později, ani jinde 2011, Delphine de Vigan

Druhá kniha od Vigan, po které jsem sáhla. První mi vyrazila dech. No Ani později, ani jinde mě trochu zklamalo. Téma bossingu si myslím, že je důležité. Člověk (z vlastní zkušenosti neví, kdy se něčeho takového může stát součástí - ať už z jakéhokoliv pohledu). Ale nepřišlo mi to tu příliš dobře uchopené. Sledujeme relativně mladou ženu s dětmi, která se stala obětí. A já nedokázala pochopit její chování, vše si nechala líbit, než ji pomalu začalo docházet, že to asi myslí její nadřízený vážně, a z ní už byla jen hromádka neštěstí. Nechápu, že se nesnažila něco dělat. Najít si podobnou práci v Paříži! přece nemůže být takový problém ne? Mezitím máme linku lékaře, který mi samotný nebyl příliš sympatický, neměl tolik prostoru a vlastně ani moc nechápu jeho příběh. A hlavně jsem tak nějak čekala na ten smysl spojení těchto dvou linek do jedné knihy, a to se tedy nekonalo. Linky se propojily na konci, ale takovým stylem, který mě opravdu moc neuspokojil.... celý text

Zlatá značí osud 2021, Sára Vůchová

DNF 53 s. Stačilo mi 50 stran, abych zjistila, že bude lepší, když přestanu dokud to jde. Z tohohle bych měla akorát tak čtecí krizi. Pokud bych měla zmínit jednu pozitivní věc, tak to bude obálka. Ta mě totiž zaujala, a díky ní jsem po knize sáhla. Jinak bych to asi ani nechtěla číst. Co se na těch pár stranách stalo? K hlavní postavě přišel kočkodlak?, a řekl ji, že musí jít s ním, protože po ní někdo jde. Neřekne ji proč, neřekne ji kam, neřekne ji kdo je. Prostě ji neřekne absolutně vůbec nic. A ona jde! Ona prostě jde. Jde s ním do hlubokého lesa, skočí do nějaký jámy a prostě dobrý! Přitom měla minimálně jednu příležitost zdrhnout! Jakože reálně nějaký pud sebezáchovy? Nic? A když už je v tom doupěti mezi dalšími těmi tvory, o kterých nevíme vůbec nic, stejně jako o světě, tak mu tam napálí facku! Uprostřed jejich doupěte, když vůbec netuší s kým má tu čest...No comment. Spíš by se to mělo jmenovat něco jako: Jak se jako hlavní postava nechat zabít. Ono to ale nakonec je ještě vtipnější! Ani oni totiž nevědí, co tam dělá! :D :D Nikdo neví vůbec nic, což mě přináší na myšlenku, zda to ví autorka knihy? No snad jo. Já to ale zjišťovat nechci. Dialogy mezi hlavní postavou a tím kočkodlakem jsou strašný. Člověku se u toho protáčí oči od začátku do konce, protože to je jako když sledujete třináctiletý puberťáky, se kterými to tříská, až to bolí. A v tomhle vás autorka topí jako sedmnáctileté kotě! Že vám tenhle obrat přijde divný? No to nejste samy! Tohle se tu totiž objevuje taky. Nevím, jestli jsem ten smysl nepochopila nebo ho nikdy nenajdu. Bohužel mi tento počin opět dokázal to, že knihy z Wattpadu by tam také měly zůstat (možná tohle prohlášení pár lidí naštve, ale já s tím doteď mám vždy jen tu špatnou zkušenost).... celý text

Dcera zimy 2021, Vladimíra Šebová

Tohle je za mě příklad, jak psát české/slovenské young adult fantasy. Za mě to byla naprostá pecka a překvapení. Kniha má nádherné zpracování, krásnou obálku, mapu a oddělovače kapitol. Příběh je skvěle vystavěný. Máme tu vztah sester, které byly prokleté a jsou tedy obě "nesmrtelné", i když každá jiným způsobem. Jedna léčí, druhá zabíjí. Kniha se skládá ze dvou linek. Jedna obsahuje minulost, kdy zjišťujeme, jak k tomu vlastně došlo. A ta druhá zrovna dobu, ve které chtějí spolu vše změnit. Má to hlavu a patu, je to propracovaný, má to styl a slovanská mytologie je zde fakt dobře zapracovaná. Konec mě hodně překvapil, nečekala jsem takový vývoj, a kam to vlastně až doputuje. Více takových knih na naší scénu prosíím.... celý text

Prokletá krev 2019, Ange

Tahle kniha patřila asi mezi mé největší resty v knihovně, a to nejspíš i proto, že jsem četla dost negativních recenzí. Možná proto mě překvapilo, že to nebylo tak hrozný, jak jsem se bála. První třetina knihy vypadá, jak když sledujeme puberťácký party, sranda, vtípky a všechno, co k tomu patří. To vše zasazeno do prostředí francouzského Versailles. Potom to začalo být trochu cringe. Občas dost. Poletovaly ruce, nohy, hlavy, krev a podobné části patřící k lidskému tělu. Dobré bylo porovnání vrstev. Někteří říkali, že by vymazali linku s magií. Pokud bych si já musela vybrat, tak radši vymažu spíš upíry. To mi tam přišlo víc na sílu, než ta další magie. Bylo to divný, bylo to místy vtipný, a místy nechutně děsivý, ale dobře se to četlo a stránky mizely pod rukama. Taková parodie na upíry, hadr. Oddechová průměrovka, která nenadchne ani neurazí.... celý text

Dívka, had, trn 2021, Melissa Bashardoust

Dostal se mi do rukou zase trochu jiný retelling. Originální pohádku neznám, ale samotný tento příběh měl takový hodně pohádkový vibe. A mě to celkem bavilo. Byla to jiná kultura, jiné zvyky a jiné nadpřirozené bytosti. Četlo se to dobře, a hlavně mě to u toho dokázalo udržet. Já furt chtěla vědět, co bude dál, a jak to dopadne. Zvrat v jedné třetině příběhu jsem upřímně moc nečekala, ale potom už to bylo hodně takový protahovaný, co se právě těch zvratů týká. Furt se to klopilo na jednu stranu, pak na druhou a znovu. Čtení jsem si ale užila, a jsem ráda, že jsme převzali originální obálku. Ta je totiž nádherná.... celý text

Přízraky noci 2021, Kateřina Ševčíková

Další příběh z rukou české autorky a se slovanskou mytologií. Jsem ráda, že tento můžu zařadit na tu hromádku povedené. Kniha mě jako první zaujala svou obálkou, která je za mě moc povedená. Co se týká té grafické části, tak obsahuje i mapu! A mapy všichni milujou! Zápletka je plná akce a motá se okolo pověstí, které známe, hlavně Krokovy dcery. To vše obohaceno o různé nadpřirozené bytosti (Morena, rusalka...). Ta akce ale utlačuje tu popisnou část, která je více až v druhé polovině knihy. Ne, že by mi vadilo, že je to takové jakoby přehozené, než býváme zvyklí. Ale spíš je tam toho méně, a dává to pocit, že je to urychlené a jako z rychlíku. Celkově jsem ale spokojená, bavilo mě to a mělo to hlavu a patu. Postavy byly taky fajn. A dokonce tu nemám ani žádnou výtku na styl psaní autorky, tentokrát mi to fakt i sedlo v tomhle ohledu.... celý text

Poloviční král 2018, Jan Hamouz

DNF 132 strana Tohle mi absolutně nesedlo. Na začátku jsem v tom měla guláš, hrozný zmatek. Nevím, kde se co odehrává, jak jednotlivé linky spolu souvisí a proč vlastně tenhle příběh je. Ten zmatek mám furt, i když se to lehce zmenšilo. V průběhu, co jsem četla, tak jsem čím dál víc měla pocit, že nechápu, proč to čtu. Proč ten příběh existuje? Proč se tam děje to, co se děje. I když ono se vlastně nic neděje. Totální nudaaaaaa! A že mám ráda i pomalejší příběhy, ale musí mít krásný popis, který člověka baví a smysl. Tohle nemělo ani jedno prostě. Třešničkou na dortu byla přirovnání a pojmenování. Co to sakra bylo? Fakt divný, divný, hodně divnýýý. Až oplzlý? No ne prostě. Jediná pozitivní věc byla ta, že se to četlo docela rychle. I tak bych asi nezvládla přetrpět dalších 400 stran. Na to je moje knihovna až moc plná nepřečtených knih. Díky holkám, co to četly přede mnou. Za těch 130 stran můžou i jejich poznámky, jinak bych asi skončila dřív.... celý text

Tamařino souhvězdí 2019, Anna Musilová

Tohle bylo za mě veliké překvapení. Jak nevyhledávám přímo LGBT knihy a českou tvorbu k tomu, tak toto bylo hodně moc dobrý. S autorkou je to mé první setkání, a zjistila jsem, že umí psát velmi dobře. Její styl je krásný a čte se moc dobře. Kniha obsahuje dost témat, která nejenže jsou aktuální, ale může se s tím potýkat každý z nás (a to se nejedná jen o tu LGBT linku). Jedná se o vysokoškolský život, střety s rodiči, hledání sama sebe. Co bych chtěla hodně vyzdvihnout je to, jak je tu krásně zobrazený právě tlak okolí. To jak se od vás pořád něco očekává, a jakmile chcete jít jiným směrem, tak jste k ničemu a ničíte si život. Tento příběh umí zasáhnout, umí donutit člověka se zamyslet. Je to opravdu skvělá kniha, která za mě stála za to, si ji přečíst.... celý text

Její konec 2021, Shari Lapena

Moje druhá kniha od Lapeny a docela zklamání. Čekala jsem podobný styl, jako byl v první knize, kterou jsem od autorky četla. U té jsem byla překvapená, nutilo mě to číst dál a dál. Absolutně jsem neodhadla, kdo za co. Ale tady jsem to bohužel uhádla, a to jsem se ani nemusela moc snažit. Čtivé to pořád celkem bylo, ale už to nemělo to kouzlo, ani takový ten nátlak. Nebylo to prostě ono. Jedna věc, která mi vadila, bylo chování hlavní hrdinky. Její dvojčata řvou skoro v kuse od rána do rána, ona je nevyspalá a skoro na zhroucení, doktorka ji akorát řekne, že je to kolika, a ať počká, že to přejde. Tak ona prostě fakt čeká, až to přejde. Nejsem matka, ale to mi neříkejte, že je tohle možný. A i kdyby bylo, tak se sakra snažím hledat řešení ne? A ne že počkáme...Nakonec vtipně všechno jak zázrakem opravdu přestalo. :D No a druhá věc, jako co to bylo za konec? Co to sakra bylo! :D Tak tam se řeší nějaká věc, která jim jde proti srsti, a nakonec se zachová stejně, protože jiné řešení není? Ale no tak! Já ty thrillery prostě asi číst nemůžu, protože tyhle konce vytažený za vlasy, to já prostě nedávám. Takže další průměr do sbírky.... celý text

Mexická gotika 2021, Silvia Moreno-Garcia

Tohle bylo zajímavé vystoupení z komfortní zóny, které mě opravdu bavilo. Kniha má nádherou obálku a stylem příběhu mi to připomínalo klasiky Na Větrné Hůrce nebo Neviditelný. Proč? Protože sledujeme život jedné rodiny v jednom domě. Mělo to tajemný nádech, strašidelné to pro mě nebylo, ale bylo to hodně mysteriózní. hodně divný a občas i trochu nechutný. Hlavní hrdinka mě bavila, i když bylo pár momentů, kdy jsem si říkala, jestli není oprsklá až moc. No jenže v tom prostředí se asi člověk nemůže divit. Bavilo mě, jak to bylo tajemné a zvláštní. Příběh mě u sebe držel a byla jsem hrozně zvědavá, jak to bude pokračovat. Prostředí bylo popsáno zajímavým stylem. Je pravda, že tam chyběl ten nádech Mexika, a vlastně by ani člověk možná nepoznal, že se to odehrává v takových končinách. Konec byl sice dynamický, ale ve výsledku takový meh. Zápletku podobného stylu jako byla zde moc nemusím upřímně. Vcelku mě to ale bavilo, do čtení jsem se nemusela nutit a svůj účel to splnilo... celý text

Pět temných osudů 2021, Kendare Blake

Vůbec nejsem zklamaná, a i poslední díl si za mě držel stejnou laťku jako ten předchozí. Ukončení série to bylo skvělé. Hned od začátku mě to zase vtáhlo do děje, bavilo mě to, a příběhově to prostě jelo! Žádná nuda, žádné prostoje, krásně všechno navazovalo, a nebylo to ani překombinované. Nutilo mě to číst pořád dál a dál, ale to že má autorka takový styl psaní, to už jsme věděli. Na začátku jsem byla lehce zmatená, protože to už je nějaká chvíle, kdy jsem četla předchozí díl, ale zorientovala jsem se poměrně rychle. Trochu mě mrzí, že už se nepotkáme s žádným mindfuckem na konci, protože tohle už je prostě konec no. A že je Blake psát umí. Celkově se mi líbil směr, kam to všechno postupovalo, a za co dávám hodně velké plus je to, že postavám to prostě nevycházelo na první dobrou. Žádné zázraky se nekonaly, hezky všechno si to musely vydřít. A i smutné momenty se tu objevily. Nad jedním mi slzička ukápla. Co mi malinko mrzelo, bylo to úplné zakončení. Já už na tom trůnu ve výsledku viděla někoho jiného no. :D Ale co se dá dělat, to už jsou čistě moje preference. Celou sérii hodnotím velmi pozitivně. Až na ten první díl, který byl za mě dost nic moc, to nakonec ten zbytek vytáhl úplně na jiný level.... celý text

Divotvůrce 2017, Sebastien de Castell

Tahle série (nebo aspoň její začátek) má takové přesně young adult fantasy vibes, klidně i pro mladší. Rozhodně pro mladší. Ale je to napsané tak hezky, čtivě a originálně, že já si ten příběh užívala. Zařadila bych to mezi fantasy oddechovky. Pár vzorců je tam podobných jako v jiných knihách, viz. koncept záporáků. A když už jsem se dotkla záporných postav, tak mi jejich počínání na konci knihy přišlo chvílemi trochu až moc přeplácané. Stejně jako spousta dalších čtenářů korunuji kočkoveverčáka na nejlepší postavu knihy. Ve výsledku mě ale příběh bavil, byla jsem zvědavá, co bude dál. Autorovo psaní je celkem specifické a jinčí než anglický/americký styl (v dobrém slova smyslu). Určitě budu v sérii pokračovat, a na další díly se těším.... celý text

Se špetkou skořice 2021, Elizabeth Acevedo

Jako oddechovka je tahle kniha hrozně fajn, ale nečekejte, že budete číst těžký život studentky s dítětem, a to jak se rve světem. Co oceňuji je to, že tu máme opět středoškolské prostředí, ale konečně to není jako ve všech ostatních knihách, filmech atd. Žádné klišoidní zápletky, které zná už každý nazpamět. Je tu i hezky vytvořený nádech španělska, a ten mě taky bavil. Mělo to originální zápletku skrz vaření, až jsem z toho měla u čtení hlad. Příběh celkově jako takový mě bavil, ale já od toho čekala něco víc. Myslela jsem si, že uvidíme silnou hrdinku, která se pere s vlastním osudem, a s tím, že ji život hází klacky pod nohy proto, že je mladou mámou. No tak je to tu přesně naopak, život ji klacky z cesty odstraňuje a naše hrdinka má úplně umetenou cestičku a volné pole působnosti. Je tu naťuknutých tolik témat, ale žádné není do hloubky, žádné se nerozvíjí. Protože se vše objeví akorát jako hrozba, která zase velmi rychle mizí. Oni nemají peníze, ale to se poddá, a můžeme vše. Oni nemají čas na skoro nic, ale to se poddá, on se ten čas nějak objeví. Všechno se vyřeší, a to bez sebemenší námahy. A život je nakonec sluníčkový. Tohle je za mě totálně nereálný. I já mám větší problémy protlouct se životem, a to nejsem v situaci jako naše hlavní hrdinka. Ale obálka se povedla, to zase jo.... celý text

Na jedné vlně 2021, Jenn Bennett

Řekla bych ,že tato autorka se pomalu uvelebuje mezi mými oblíbenými co se contemporary týče. Na Jedné vlně je příběh, který se krásně čte, umí zaujmout a opět umí ukázat, že je jiný než všechny ostatní žánrem podobné knížky. Tady mě mrzí, že to nemá žádný grafický doprovod, protože mapky v Kudy ke hvězdám jsou skvělé. Autorce se skvěle povedlo vykreslit atmosféru léta, kdy jdete na brigádu, zároveň si chcete léto užít a ještě se potýkáte s novým místem. Mělo to spád a i příjemnou romantickou linku. Umím si představit, že si knihy Jenn Bennett přečtu i další léto, a možná i to další. Přece jen, když bych měla knihu srovnat s Kudy ke hvězdám, tak tato je o chlup slabší. Jeden z důvodu, kterému se dokonce můžete vyvarovat, je lehký spoiler v anotaci. Ono jasně, dost brzo si to člověk domyslí i v příběhu, ale já radši budu sledovat tu cestu, jak si na to hlavní hrdinka přijde sama, než to vědět od první čtené věty. Takže jestli to máte stejně, tak anotaci nečíst. Za druhé mi témata v Kudy ke hvězdám přirostla k srdci víc, ale i tak musím zmínit to, že je super, jak si autorka vybírá zájmy a prostředí originálně. Nic o čem čteme furt. No a třetí věcí je to, že hlavní hrdinka ze začátku z určitého důvodu sleduje okolí jako ostříž, domýšlí si tam, kde nic není, a prostě slyší i trávu růst. A na konci, když má pravdu přímo před ksichtem tak jasnou, jako je letní parný den, tak ji nic nedojde a ničeho si nevšimne.... celý text

Město z kostí 2013, Cassandra Clare (p)

Takovou dobu mi to trvalo, než jsem se pustila do sérií od pověstné C. Clare. První díl série Nástrojů hodnotím lehce nadprůměrně. Na jednu stranu mě totiž příběh hrozně bavil. Všechno je to napsáno dost čtivým způsobem, a mně mizely stránky pod rukama. Zajímalo mě, jak se příběh bude vyvíjet a celkově mi styl psaní autorky prostě sednul. Na stranu druhou tu vidím spoustu vzorců, které se používají dost často. Příběh byl párkrát dost předvídatelný a někde i takový až moc kombinovaný. Možná je to proto, že tuhle sérii čtu až teď, až potom co jsem četla knihy, které vycházejí nově, když tohle bylo vydané x let zpátky, když bylo young adult fantasy obrovským boomem. Rozhodně se ale těším, kam se příběh i autorka vyvíjí dále, protože její knihy jsou lepší a lepší, takže já budu pokračovat s chutí dál... celý text

Mlčící fontány 2020, Ruta Sepetys

V poslední době se mi do rukou dostaly dvě knihy, které mají španělský nádech (Se špetkou skořice a tato). Ani jedna mě sice nezasáhla, jak jsem to od nich čekala, ale i přesto patří mezi knihy, které mohu doporučit. Vykreslení španělského prostředí se mi líbilo, mělo to na mě dopad a tu atmosféru jsem v tom cítila. Taky oceňuji zobrazení jednotlivých vrstev, ať už hlavních postav, nebo i ostatních, a popis jejich rozdílů v každodenním životě. Romantická linka tam byla pozvolná, nic nebylo na sílu, nic nebylo přehnaný, ale naopak patří mezi ty, které mě zaujaly. Příběh obsahuje jeden prvek, který se objevuje například v Cizince, a který mě zatím vždycky rozseká. Je to jako když sypete sůl do rány. Je to situace, která mě v knihách zatím hodně baví, a dává tomu sílu (minimálně tomu vztahu mezi postavami). A je to věc, která tu knihu nakonec vyhoupla v mém hodnocení o něco výš. S čím jsem totiž měla skoro tři čtvrtě knihy problém, je to, že jsem chtěla zjistit něco o občanské válce ve Španělsku. Chtěla jsem zjistit něco o Frankovi, protože pro mě je tohle úplně neznámý břeh naší historie. Takže jsem očekávala hodně emotivní příběh, který člověka zasáhne, a ukáže mu, jak moc těžké to bylo. Jenže jsem dostala povrchní záležitost, takové pohlazení problematiky. A já chtěla něco víc, detailněji, emočněji. To jsem bohužel nedostala.... celý text

Po stopách Jacka Rozparovače 2021, Kerri Maniscalco

Love is in the air! Teda nevím, jestli to vystihuje atmosféru knihy, ale vztah mezi knihou a mnou určitě ano. Tohle byla paráda. Krásně napsaný příběh o Jacku Rozparovači, který nám přiblíží téma, o kterém se nerado mluví, ale na druhou stranu nezpůsobí permanentní nevolnost. Miluju knihy z prostředí Londýna, a tady byla tak skvěle zachycená atmosféra. Ty ponuré uličky, ve stínech plížící se vrah, strach a zároveň zvědavost, společnost a její chod. Perfektní. To, že je tu k tomu rozebraná forenzní medicína, pitvy, to je originální a super nápad, který to krásně dokresluje. Není to tu násilně a extra brutálně popsaný, ale naopak je to fascinující (alespoň pro mě jakožto zdravotníka). Postavy Audrey a Thomase, na to nemám co říct asi. Zamilovala jsem se do nich. Jsou to skvělé postavy, které vás ozbrojí svým humorem, rýpáním, touhou po vzdělání a po vyřešení případu. Hate to love romance já můžu, k tomu taky nemám co dodat. A zápletka? Autorce jsem to sežrala i s navijákem a na vraha přišla ve stejnou dobu jako Audrey! Ta mě teda dostala. Je to za mě top záležitost, která určitě stojí za přečtení, a já se nemůžu dočkat dalšího dílu.... celý text

Ptačí domek 2021, Eva Meijer

Když jsem knihu četla, tak jsem byla uchvácená. V tu chvíli to pro mě bylo něco, co jen tak běžně nečtu a nesetkávám se s tím. Příběh hezky plynul, a dobře se mi jím prokousávalo. Taková příjemná jednohubka. Ptáky se nějak extra nezabývám, ale tady byly tak hezky zakomponovaní do děje, že se mi líbilo o tom číst, a sledovat jejich osud. A stejně tak příběh hlavní postavy. Komplexně mě to nutilo se zamyšlet, jak je život pomíjivý, jak ve výsledku rychle odsýpá, a to jak díky popisu života ptactva a soužití s nimi, tak díky popisu průřezu celého života hlavní hrdinky. Stejně tak, jako když sledujete dokument o nějaké významné osobě, ve kterém ukazují její celý život. Občas mi přišlo otravný její distanc, ale nějak jsem to kousla a snažila se pochopit, proč to tak vlastně je. Byl to pro mě literární zážitek, vystoupení z komfortní zóny, které stálo za to, ale pořád mi chyběla nějaká ta špetka něčeho, díky čemu by mi příběh vyrazil dech úplně.... celý text

Nejkrásnější - Příběh Levany 2015, Marissa Meyer

Pořád nějak přesně nevím, co si o téhle knize myslet. Pokud člověk miluje měsíční kroniky, tak je jasný, že je tohle nutnost jak k přečtení, tak k vlastnění v knihovně. Pokud od toho ale někdo čeká, že to vysvětlí chování Levany v původní sérii, tak zadržte. Teda pokud vám nestačí vysvětlení, že je to evil bitch. :D To pak jo, to tu máme krásně a detailně vidět. Od toho se odvíjí i můj názor, já čekala nějakou morálně šedou postavou s důvodem, proč je taková. Ne ne, je prostě zlá. Tečka. A tenhle příběh nám přináší přímý přenos toho, čeho je sakra schopná. A že je to jedno velký fuj. Takže na druhou stranu obdiv autorce, že to dokázala takhle zobrazit a popsat. Ale tak jako tak, víc stran bych o tom asi číst nezvládla. Díky čtivosti, velikosti písma a celkově formátu, že to bylo fakt rychlý. Jediné překvapení pro mě bylo to, jaká vlastně byla její sestra, a jak se stalo to, že k ní byla spojená ta Winter.... celý text