vandalindakova přečtené 360

Všechny malé zázraky 2015, Jennifer Niven

Původně jsem si myslela, že mě tahle kniha mine. Dokud jsem ji nedostala jako dárek od Yoli na Yoli narozeninách, a přesto mi doma trčela nějakou tu dobu, než jsem si ji s sebou vzala na dovču. Bála jsem se, že už se mi nebude líbit, protože vyšla před dávnou dobou, a mezitím navycházelo mraky knih podobného žánru. A ono mě to velmi mile překvapilo. Po dlouhé době je to kniha, ve které se otevírá téma sebevražd, což je za mě téma, které by mělo být vidět, aby jsme nakoukli, co se vlastně dokáže některým lidem honit v hlavě, že to může dospět až takhle daleko. Stejně tak tu máme ztrátu blízké osoby, což spolu tak nějak souvisí. Hlavní postavy jsou rozdílné jako den a noc, ale přesto mezi nimi vzniká zápletka, která je dost zvláštní a tím i dost originální. A je to celé napsané čtivým způsobem, který nenudí. Tom pomáhají všechna ta malá dobrodružství. Konec mě rozsekal, což jsem podle ohlasů mohla očekávat, ale nějak jsem to vytěsnila, a o to víc to bylo šokující.... celý text

Alex, léto a já 2022, Emily Henry

Knížku jsem si pošetřila na dovolenou u moře, a udělala jsem jenom dobře. Protože tohle je přesně taková oddechovka narvaná cestováním, atmosférou dovolené a jiných zemí, jakou si u relaxu ve volnu chcete otevřít. Od začátku víme, že čteme romantický příběh, takže taky očekáváme, že nějaký dostaneme. Líbilo se mi, že samotné spíš rozuzlení než vznik něčeho, tam bylo dávkováno postupně. Je to napsané ve dvou časech, v přítomnosti a v minulosti. A vzájemně se to perfektně doplňuje. Ty změny jsou geniálně naplánovány, aby to v nás vyvolávalo přesně ty pocity, co má. Spojení energetického člověka a klidného až tak trochu morouse, mě vždycky baví. I přesto, že je to romantický příběh, tak mě v určité pasáži uměl i emočně šokovat. No nemohla jsem sáhnout lépe prostě. Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce od nakladatelství Metafora.... celý text

Všechna ta těla 2022, Kendare Blake

Četla se mi příjemně, odsýpalo to a stránky ubývaly před očima. Některé pasáže mě přitahovaly více, konkrétně ty, ve kterých bylo více akce a napětí, než ty podlouhlejší a popisné. Přesto bylo zajímavé sledovat, jak se vyvíjí psychika jak hlavních postav, tak ostatních obyvatel okolo. Autorka má fajn styl psaní, kterým si mě získala už v sérii Tři temné koruny. Uměla mě u knihy udržet, a hlavně ze začátku jsem byla napjatá, co se za případem skrývá za tajemství. Postava Michaela mi byla sympatická, přišel mi na svůj věk rozumný, a zároveň přístupný jakýmkoliv možnostem. Výsledná zápletka nebyla přitažená za vlasy, a všechno to tam postupně zapadávalo na své místo. Bylo to dobře promyšlené (u thrillerů se často obávám, že to bude naopak). Bylo tam pár momentů, kdy jsem si říkala hlavně ať to není vytažené do extrému, a nebylo. Přesto mám pár připomínek. První je zahrnutí upírů. Ono to dávalo smysl, bylo mi jasný proč to tam je, a vymyšlené je to fakt dobře, ale já si už někde v první třetině říkala: teď za tím budou upíři a mě klepne! Bum, o pár stránek dál, a máme to tady. Druhým bylo občasné chování Marie, která si sice nejspíš prošla docela hrůznými věcmi, do kterých nevidíme ani na konci příběhu, ale někdy mi přišlo, že to přehání. Řvát ve vězení na určité lidi mi nepřijde jako dobrý tah. Některé situace se mi nečetly zrovna nejlíp, většinou když šlo o nějakou nechuťárničku, ale to neberu jako minus, to je čistě můj postoj k podobným situacím, které prostě já extra nezvládám. Ale zase jsem se nebála, což jsem normálně strašpytel, takže až tak děsivý to nebylo. Docela jsem byla překvapená tím, že na konci jsem zjistila, že se autorka inspirovala reálným případem, což je pro mě vždycky takové wow hlavně jak jde o podobné cringe události. A ve výsledku je to pro mě takový originálním způsobem napsaný zvláštně zajímavý thriller, jaký jsem asi ještě nikdy nečetla.... celý text

Spřízněni volbou 2022, Veronica Roth

Kniha se čte dobře a rychle, příběh mi odsýpal i přesto, že byl pomalejší a detailnější. Jelikož mám ráda obě autorčiny série, které u nás vyšly (Divergence a Čáry života), tak jsem si tuto také užila. Přesně jsem poznala autorčin styl psaní, který mi vyhovuje. Díky vmezeřeným článkům, rozhovorům to bylo živější, komplexnější. Ocenila jsem dost vývoj romantických linek, kdy v Divergenci to mělo dosti rušivý efekt minimálně u druhého dílu. Tady naopak to působilo reálně, nenásilně, ale i tak to umělo něco z těch emocí ze mě vyždímat. To, že je Mox Vyvovlený jsem si zvládla domyslet, přesto ale mi některé zvraty vyrazily dech (zhroucení obou světů díky smrti Temného atd.). Konec byl částečně dojemný, hlavně díky "zabití" armády nemrtvých, částečně překvapivý a trochu mi i nad tím rozum stál. Co mi přišlo ale dost vtipný, byla ta situace, kdy se jehla zabořila Sloane do paže a v klídečku si projela půlkou jejího těla do paže druhé (jakože to byl fakt wtf moment :D). Naopak jsem ocenila, jak to vše bylo celkem dost podrobně vysvětlené. Na začátku jsem se prostě začetla aniž bych věděla, proč že to vlastně čtu, a co mám čekat, že se stane. Sbírala jsem drobečky až jsem to začínala chápat víc a víc. V některých chvílích to mohlo trochu tahat za vlasy, ale z celkového příběhu mám pozitivní pocity. Bavilo mě sledovat vývoj Sloane jako postavy, romantiky to má za mě tak akorát.... celý text

Cesta za štěstím 2022, Jenn Bennett

Já příběhy této autorky miluju, skvělé pro mě byly dva předchozí, takže i tento mě nezklamal a padl mi do noty. Autorka má svůj specifický styl, jakým píše, a podle kterého už ji poznám. Pokud je mám porovnat mezi sebou, tak tenhle je za mě z nich asi nejslabší, ale pořád je luxusní. Důvodem je pro mě ten konec, který byl na mě moc snadno vyřešený. Babičce ,která se promění během jedné noci z uschlé staré větve na uvědomnělou a milující, jsem to úplně neuvěřila. Jinak zase obdivuji to, že se to čte samo, že to baví a má to zajímavou zápletku. Příběh nijak nekolísá, prostě furt odsýpá stejně, stejně dobře. Líbí se mi také změna, že se tu mnohem více řeší budování vzniklého vztahu než pouhé navazování. Letní prostředí už k těmto knihám pro mě taky neodmyslitelně patří. I přesto, že postava Luckyho může být trochu klišoidní, tak jsem si ho oblíbila (takových týpků prostě není nikdy dost!). A vypíchnout musím i rodinné problémy, sice opět postaveno na nekomunikaci, jenže tahle autorka si to umí dobře napsat a obhájit. Takže, jo proč ne! No prostě, nemůžu se dočkat další její knihy!... celý text

Poslední slib 2022, Kathryn Hughes

Pro mě oddechový příběh z reálného života, který nám ukazuje, co se může stát, a jak se s tím lidé vyrovnávají. Má to spíš takový pochmurnější vibes, než naopak, ale zároveň je to napsané velmi čtivým stylem, který otáčí stránky jako nic. Prolíná se tam linka z minulosti, kdy byla Tara čtrnáctiletá a žila se svou matkou, s linkou přítomnou, kdy Tara už má svůj život, syna. V tu chvíli se příběh strhává díky schránce, která se k ní dostane. To vše doplňují útržky dalších příběhů, které vypadají, že s hlavní zápletkou nesouvisí, ale nakonec to do sebe všechno zacvakne. O něco víc mě asi bavila ta linka z přítomnosti, která mě ke konci uměla i překvapit. Knihu mi k recenzi poskytlo nakladatelství Cosmopolis.... celý text

Dvůr mlhy a hněvu 2017, Sarah J. Maas

Druhý díl Dvorů už byl mnohonásobně lepší, zábavnější a poutavější než díl první. Přesně tak, jak mi spousta lidí říkala. Ani nešlo poznat, že je to dvakrát tak delší. Příběh hezky odsýpal, plynul a od té chvíle, co tam byl Rhys mě to opravdu bavilo. Po první části jsem pochopila, proč všichni nemají rádi Tamlina, a samozřejmě se přidávám mezi ně, protože wtf, to co udělal? Co bych vypíchla úplně nejvíc, je budování vztahu mezi Feyre a Rhysem, protože to nemělo chybu. Nebylo to ani uspěchané, ani natahované, ani jednoduché a ani překombinované. A bylo to to, co jsem na téhle knize hltala nejvíc. A hlavně to dávalo smysl. Oblíbila jsem si i další vedlejší postavy, které tu potkáváme. A ten konec? Měla jsem chuť pokračovat hned dál, protože to bylo celkem nečekané a ještě to skončilo otevřeně. Celkově jsem z tohoto dílu hodně spokojená, a v této knize jsem si užila již můj oblíbený styl psaní této autorky.... celý text

Vězeňkyně koruny 2022, Jeffe Kennedy

Vězenkyně koruny je první díl nové fantasy série, který neobsahuje mnoho akce, ale i přesto si umí plně získat čtenářovu pozornost. Celá kniha je o tom připravit si půdu na pokračování, ale i tak to nenudí. Je tam totiž pěkně a tak akorát detailně vykresleno prostředí, ve kterém se zápletka odehrává, a celkově popsána situace, která v tomto fantasy světě panuje. Vidíme, jaké postavení tu zastávají muži x ženy, jak to chodí ve vyšších až nejvyšších vrstvách. Během příběhu sledujeme hlavní hrdinku vyrůstající zavřená v Seragliu, kde se chystá na chvíli, kdy ji bude vybrán manžel. Učí se hlavně věci, které se ji hodí do manželství. Naopak ji nikdo nenaučí pro nás základní dovednosti, mezi které patří: čtení, psaní, počítání, základní znalosti. Jena neví ani to, jak vypadá slon, a tak se těší na budoucí život, protože si myslí, že trochu to okolí pozná. Jenže nečeká, že její nastávající je starý tyran, který utýral již několik svých předchozích žen. V tuto chvíli se nám začne rozjíždět i nějaká ta akce, která nás navnazuje na slibné pokračování, na které jsem tedy upřímně dosti zvědavá.... celý text

Město z popela 2013, Cassandra Clare (p)

Tohle je zřejmě první kniha, která mě ničí a baví zároveň. Jak je to možný? Tak já začnu nejdřív tím pozitivním. Tím je samotný děj příběhu, který odsýpá a baví. K tomu se nám stále pomalu otvírá svět Lovců stínů, nadpřirozené bytosti a jejich místo, hierarchie, celkový systém tohoto fantasy světa. V tomhle směru je to fakt dobře vymyšlené, a díky tomu taky v sérii chci pokračovat dál (a taky v naději, že to bude čím dál lepší). Co je ale průser je každý okamžik, kdy jakákoliv postava otevře pusu a mluví. Přímá řeč a dialogy jsou tu naprosto, ale naprosto katastrofální. Otřepaný pubertální hlášky tu používá doslova každej. Nehledě na to, že se tu asi hraje pomyslná soutěž v kategoriích: 1. Setřu tě nejvíc (a je jedno, jestli jsi nepřítel nebo kamarád), a 2. Budu mít ten nejpitomější dotaz nejlépe ve chvíli, kdy mě odpověď na něj sama fackuje do tváře. Druhá věc, která mi tu drásá nervíky, je to jak nikdo nepracuje s novými poznatky. A nejvíc to odnáší Clary (a tím ji nebráním, protože ona sama to má těžce na salámu). Snažím se brát v potaz, že je to už starší série, která je vhodná asi hlavně pro puberťáky, ale třeba v takovým HP takhle praštěný obraty a hlody nenajdete. Snad nám postavy dospějí…... celý text

Temné královny Fennbirnu 2022, Kendare Blake

Mě tahle kniha naprosto odrovnala, nejlepší doplňkový příběh co jsem kdy četla a jedna z nejlepších knih roku, s přehledem. První příběh pro mě byl zajímavý tím, že zjistím, co vlastně předcházelo charakterům hlavních hrdinek a jejich postojům. Trochu jsem se toho bála, protože dost často tyhle doplňky nemají to, co bych od nich čekala. I tady jsem dostala něco jiného, než jsem čekala. A to obří dávku emočně nadupaných situací. Přesně mi je jasný, jak toho autorka docílila. Nebojí se psát. Nepíše s citem, nepíše "tak trochu záporáky", nepíše opatrně…Ona to prostě naservíruje všechno, ať je to sebedrsnější, ať je to sebevětší blbec s hnusným charakterem. A já to četla s totální frustrací, protože se proti tomu nedalo nic dělat. Byla jsem divákem drsných, dechberoucích a emočně vypjatých momentů, které se prostě nějak staly. U Blake nečekejte Happy end, u Blake očekávejte emoční krizi. Protože tak moc ždímající to je. A v tom druhém příběhu se tohle projevilo nejvíc. Člověku se chce zvracet z těch pokřivených charakterů, které ovládly celý příběh. Ale to je přesně to, co tuhle knihu udělalo originální a naprosto skvělou. Proč máme dostávat jenom šťastné příběhy, které si třeba za pár měsíců už ani nebudeme pamatovat? Autorka mi předvedla, že dokáže napsat něco ještě lepšího, než dosud předvedla. A já smekám.... celý text

Dvůr křídel a zmaru 2018, Sarah J. Maas

Druhý díl mě zanechal v takovém napětí, že jsem okamžitě chtěla sáhnout po dalším díle. Jenže když už jsem to udělala, tak mě to zase brzo omrzelo. Celkem zábavných bylo třeba tak prvních 150 stran, a pak to padlo dolů a stálo na místě. Přišlo moje neoblíbené fňukání postav (Nesto a Elain, koukám přímo na vás). A až když začalo jít do tuhého, tak se to zase rozjelo. Děkujeme hlavnímu záporákovi, že nám svými činy zase rozjel příběh a posledních 200 stran bylo zase . Jenže když má člověk knihu o 700 stranách, tak prostě nechce mít půlku nudnou. Něco nás u toho musí udržet, pokud to nechceme číst půl roku po částech (jako já zase). Maasová má štěstí, že umí psát dvě věci fakt dobře. Postavy jako takové, a romantické linky/vztahy. Nebýt tu Feyre s Rhysandem, a jejich přátelé, tak nevím jak by to dopadlo. I když je tahle série pro mě jako na houpačce, tak mi ty postavy stejně přirostly k srdci, a já potřebuju o nich číst dál a dál. 3,5 ⭐️... celý text

Vyhnankyně moří 2022, Jeffe Kennedy

Obrovské překvapení už jenom protože druhé díly dost často umí být vycpávkové, nudné a o ničem. Tento se k tomu rozhodně neblíží. Ani chvilku mě to nenudilo, naopak jsem se nemohla vůbec odtrhnout. Část knížky nám hlavní hrdinka cestuje, a to cestování tam je naštěstí přesně akorát, ani příliš krátké, ani extrémně zdlouhavé. Co je tam naprosto fantasticky popsané, je vývoj hlavní hrdinky. Boží, jak sledujeme, jak pomalu objevuje věci, které nezná, a hlavně jak si to po krůčcích srovnává v hlavě! Naprosto geniální. Chvíli jsem větřila LGBT linku, bohužel to byl planý poplach, ale na druhou stranu, další bod za to, že se nám naše hrdinka neúplná hloupě na prvního člověka, kterého viděla. Překvapilo mě, kolik se toho dá vměstnat do relativně malého prostoru, aby to bylo dostatečné fantasy s dostatečně vybudovaným světem i charaktery postav. Tohle je po hooodně dlouhé době série, kterou chci mít delší než třídílnou!... celý text

Život svatých 2022, Leigh Bardugo

Pro mě je Leigh Bardugo autobuy autor, takže já jsem z další její knížky doplňující její grishaverse svět totálně nadšená. A rozhodně to (ne)ovlivňuje to naprosto famózní zpracování, které její knížky umí mít. Jak způsobem vedení děje (dějů), tak tou grafikou je to za mě druhá Trnitá řeč. Něco, co do své knihovničky na milion procent potřebuju! Miluju všechny ilustrace, na kterých jsou znázornění svatí, miluju zlaté zdobení každé stránky a celkově miluju tu magicko mysteriózní až pochmurnou atmosféru, která je nacpaná v celé knize. Líbí se mi ty krátké příběhy, a díky tomu si troufám říct, že to může zastoupit v předčítání kde jaké pohádky. Je to sice drsnější, protože víc jak polovina příběhů končí docela drasticky, ale oceňuji to, jak to poukazuje, že se člověk může snažit všelijak, a lidé přesto umí být a jsou nevděční. Za mě mnohem lepší, než že všichni svatí jen tak odpluli na růžového obláčku plném třpytek. Mám ráda, když mají autoři ,,koule" na to psát smutné, drsné konce, které kolikrát předají víc než ,,a žili šťastně až do smrti". Tahle kniha je pro mě další klenot.... celý text

Poslední měsíční dívka 2022, Barbara Davis

Oddechový příběh plný rodinného drama, vztahů v jednom městečku a s lehkým nádechem magie. Čekala jsem spíše více fantasy zápletku, takže mě to vcelku překvapilo. Příběh je vyprávěn čtivým způsobem, četlo se to příjemně. Mělo to poutavé pasáže, při kterých jsem se nemohla odtrhnout. Ve výsledku je to pro mě taková směsice romantiky, detektivky až thrilleru a rodinného drama. Je to zajímavé spojení tolika žánrů dohromady, které dopadlo vcelku dobře.... celý text

Dvůr mrazu a hvězd 2018, Sarah J. Maas

Tohle do série podle mě sedlo jak zadek na hrnec. Krátká knížka, která nám konečně ukazuje nejen válku, ale taky co se děje po ní, a to hlavně v hlavách postav, s čím se musí vyrovnávat. A pokud má čtenář pocit, že je to už velká depka, tak přijde atmosféra ,,Vánoc” v podobě jejich slavností slunovratu. Nechybí tu emoce, jak negativní, tak také ty pozitivní. Budu se opakovat, ale vztah Feyre s Rhysem je tu prostě top strop! A já tu dvojku prostě žeru za každého počasí! :D Naopak mě točí Nesta. Jsem tedy rezervovaná a těším se na pokračování, které by nám mělo z Nesty dát mnohem víc, než doteď. A já jsem hrozně napjatá, co to s ní zatraceně je, že se chová jak trubka. Dodalo mi to nový dech a chuť pokračovat dál, zase o špetku zamilovanější do některých charakterů.... celý text

Dům soli a smutku 2020, Erin A. Craig

Tři roky jsem tuhle knížku odkládala! Každý podzim jsem si ji vytáhla, že to bude ten podzim, kdy to přečtu, a nakonec to bylo až letos. A zas bych se za to bacila do hlavy, protože tenhle příběh byl fakt super! Přesně jsem věděla, proč to chci číst o podzimu, mělo to totiž přesně ten správný temný vibe. Příběh se nám odehrává u moře, ale člověk při čtení necítí takový to letní hřejivý na pláži, naopak jsem celou dobu viděla temné rozbouřené moře, kdy se vlny v sychravém počasí děsivě rozbíjí o útesy! K tomu si přidejte zápletku s tajemnými úmrtími, a budete mít husí kůži! Jsem ráda, že se jedná o retelling na zase jinou pohádku, a ještě na příběh od bratří Grimmů! Tak ještě aby to nebylo tajemné a tak dále že jo! Co bylo ale naprosto geniální, byla zápletka, kdy jak hlavní hrdinka, tak ani já jako čtenář, jsem nevěděla, jestli se něco opravdu děje, nebo je to vše přeludem v hlavě a vám začíná solidně hrabat. Tenhle psychologický moment, wow prostě. Nemohla jsem se odtrhnout! Plný počet nedávám asi jen proto, že to vše mělo spojitost s Božstvem, což už mi přišlo takový lehce překombinovaný, což je ale pouze můj subjektivní pocit.... celý text

Zloděj duší 2022, Martina Hohenberger

Vlku zaslíbená 2022, Hannah Whitten

Pokud se chcete ponořit do tajemného, děsivého lesa plného magie, ze které vám bude přejíždět mráz po zádech, tak vzhůru do této knihy. Naprosto jsem si zamilovala styl psaní autorky, která umí popisovat prostředí, události tak, že máte fakt pocit, že tam v tu chvíli jste a dýchá na vás ta atmosféra. Protože číst o lese mě bavilo nejvíc. Stejně tak o Redarys a vlkovi, kteří mezi sebou měli dost vtipných momentů, ale i těch dalších. Budování vztahů mezi postavami za mě bylo skvěle načasované, reálné a pro mě perfektní. Z druhé stránky tu máme Nei, která se snaží prolomit prokletí a zachránit svou sestru, ať už ji to má stát cokoliv. Vůbec se neohlíží na to, jaké to může mít následky, a jde si za svým. Čehož nám využívá tamní církev, a krásně nám to podává obrázek o tom, kam její fanatický vliv může zajít. Stránky jsem doslova hltala, a nemůžu se dočkat pokračování.... celý text

Bojovnice světa 2022, Jeffe Kennedy

No tak já nevím! Po na prosto famózním druhém dílu, který mě velmi příjemně překvapil, přišla celkem vlažnější sprcha. Čekala jsem totiž, že se i tady bude něco dít. Jenže všechno důležitý už se stalo v prvních dvou dílech. Takže co nám na tuhle knihu zbývá? Boj v mysli hlavní hrdinky. Ale to není ten důvod, proč by se mi kniha neměla líbit. Co teda pro mě bylo špatně? V minulosti jsem strašně ráda sledovala vývoj postavy, jak jí dochází spoustu věcí, dělá vlastní rozhodnutí, formuje svůj charakter. Který se tady najednou vytrácel. Najednou tu byl Ochieng, který věřím, že to za celou dobu nikdy nemyslel špatně, ale tím stylem jakým to bylo napsaný… tlačil naší hrdinku do jeho rozhodnutí, ať už pasivně nebo jakkoliv. A ona přesto, že měla nějaký názor na něco, tak stejně za chvíli bylo po jeho, protože jí to dobře podal. Nějaký děj jsme měli prakticky zmáčknutej až na konci, a vyústilo nám to v otevřený konec!... celý text

Já, Smrt 2022, Aleš Novotný

Začátek příběhu (cca 100 stánek) bylo pomalejších, rozjezdových. Objevilo se tu mnoho postav, a jejich začlenění do světa vytvořeného v knize. Mám ráda, když postavy nejsou ploché, ale tu u thrillerů už jsem na konci této části chtěla rozjet nějakou akci, pořádnou zápletku. Jak kdyby mi autor předem četl myšlenky, tak se tak i stalo. Chytlo to otáčky, a už se to nezastavilo, dokud jsem neotočila poslední stránku. A co je důležité, tak že mě to nepustilo. Životy hlavních postav vám způsobí depku, protože u všech je prakticky všechno špatně. Ale jakože fakt všechno. Odhadla jsem linku vraha, ale do poslední chvíle jsem nečekala, o koho přesně se jedná. Stejně jako tu bylo pár překvapivých zvratů, i pár takových, které jsem pochopila za chodu. Co ale musím vyzdvihnout je provedení hlavní zápletky, ve které se objevuje něco, co souvisí s mým oborem. A toho se vždycky bojím, protože jak to člověk napíše teoretický špatně, tak mi to vždycky umí zkazit dojem z celé knihy. Ale tady to sice mělo nepřesnosti, protože v praxi se využívá něco jiného, ale reálně pro zasazení do příběhu, kde si postavy musí poradit s tím, co mají, to bylo hodně nápaditý a vlastně dost hustý, a dávalo to smysl. Takže tohle fakt cením!... celý text