Tyet
přečtené 1414
Sen čarodějky
2002,
Florinda Donner
Florinda Donnerová, spolu s Taishou Abelarovou a Carlosem Castanedou patří do okruhu dona Juana Matuse, takže asi víte, co čekat. Děj se odehrává v malém městečku ve Venezuele, kam přijela Florinda řečená Musiúa za léčitelkou, čarodějkou, spiritistkou a médiem Mercedes Peraltou. Stará žena ji nechává sledovat své léčebné a magické zásahy a učí ji. Vzdělání antropoložky Florindu nutí mít vše zvnějšku pod kontrolou, mít ve všech informacích a činnostech řád, v čase chronologii a v událostech kauzalitu. Čarodějnictví tohle ale neumožňuje, a tak se Florinda jen zvolna smiřuje se světem, který má své vlastní zákonitosti. Kniha se velmi dobře čte, dramatičnosti a hloubky CC však nedosahuje. Přikládám krásnou definici čarodějnictví, kterou Florindě předkládá Augustín, jeden ze skupiny: Čaroděj si sám zvolí, že bude někým jiným, než pro co ho vychovávali. Musí si také uvědomit, že čarodějnictví je úkol na celý život. Čaroděj skrze čarodějnictví spřádá vzorce jako pavučiny. Vzorce, které přenáší vzývané síly k nějakému vyššímu tajemství. Lidské činy mají nekonečné, všude rozprostřené předivo svých důsledků, čaroděj tyto důsledky přijímá a magickým způsobem je znovu přetlumočuje. Čarodějovo uchopení reality je úplné. Jeho stisk je tak mocný, že může ohýbat skutečnost všemi způsoby ve prospěch svého umění. Ale nikdy nesmí zapomenout, co realita je nebo byla.... celý text
Francouzova milenka
1976,
John Fowles
John Fowles píše bravurně, to víme, tentokrát píše o době přesně před sto lety od vzniku románu. Francouzova milenka je exkurzí do viktoriánské Anglie roku 1869 a těsně poté, kde nejvyšší direktivou a smyslem lidského života je povinnost. Ale lidský duch, alespoň některých z nás, k životu nutně potřebuje svobodu vnější a někdy ještě naléhavěji svobodu vnitřní. Svoboda ale, jak vidíme každodenně i dnes okolo sebe, je draze zaplacená komodita a být skutečně svobodným, na to má koule opravdu jen hrstka lidí. Za osvobození se od konvencí, společenského determinismu, vlastních předsudků a strachu, se platí především osaměním. A kdo z nás může doopravdy poctivě říct, že to je cena přiměřená? Za přečtení kniha stojí, už jen kvůli krásnému jazyku.... celý text
Eseje
2020,
Michel Houellebecq
Michel Houellebecq je jeden z mých nejbližších autorů, ale to už jsem zmiňovala vícekrát u jeho knih, které jsem četla. Tento soubor esejů jen potvrzuje autorovu poctivost, jeho tvrdý hřbet, drzé čelo, dobré srdce bez sentimentu a v neposlední řadě velice široký okruh toho, o čem má mnohem více než jen hrubou povědomost. Zkrátka nezklamal, spíš naopak, moje náklonnost k němu se prohloubila. Jde o výbor z jeho textů poskytujících rady všem básníkům a spisovatelům, článků na různá témata a také rozhovorů. Na závěr nás obdaruje slušnou povídkou ve svém osobitém stylu. Má pořád co říct. Přidávám něco citátů: Pravda je skandální. Bez ní však nemá nic cenu. Už jen čestný a nevinný pohled na svět je mistrovským dílem. V porovnání s tímto požadavkem znamená originalita málo. Nedělejte si s tím hlavu. Tak jako tak ze sumy vašich nedostatků nějaká originalita vyvstane. Pro vás je důležité říkat jednoduše pravdu. Říkejte jen pravdu, nic víc, nic míň. --- Informace jako reziduum dočasnosti je v protikladu ke smyslu tak jako plazma ke krystalu; společnost, která dosáhla bodu přehřátí, nutně neimploduje, ale je neschopná produkovat smysl, neboť veškerou její energii pohlcuje informativní popis náhodných variací. Každý jedinec nicméně může sám v sobě vyvolat jistou studenou revoluci tím, že na chvíli vystoupí z informačně-reklamního proudu. Je to velmi snadné, dokonce nikdy nebylo tak snadné jako dnes zaujmout vůči světu estetický postoj: stačí ustoupit stranou. A i tento úkrok je v konečném důsledku zbytečný. Stačí se zastavit. Vypnout rádio, odpojit televizi, už nic nekupovat, nechtít nic kupovat. Stačí se už neúčastnit, nevědět; dočasně pozastavit veškerou duševní činnost. Doslova stačí na několik vteřin znehybnět. --- Míříme ke zkáze pod vedením falešné představy světa; a nikdo to neví. Sami neurochemici jako by si neuvědomovali, že jejich obor se pouští na minové pole. Dříve nebo později se začnou zabývat molekulárním základem vědomí, plnou parou přitom narazí na způsoby myšlení vycházející z kvantové fyziky. Nevyhneme se redefinování podmínek poznání, samotného pojmu reality. Už teď by bylo dobré si to uvědomit na poli emocí. Každopádně pokud zůstaneme u mechanistického a individualistického pojetí světa, nepřežijeme. Nepřipadá mi rozumné setrvávat déle v utrpení a zlu. Myšlenka já je na výsluní už pět století, je načase vydat se jinudy. --- Dokážu přijmout myšlenku, že lidstvo se rodí bez špatných myšlenek. Můžu o takovém projektu globálně diskutovat, ale problém je, že lidstvo se rodí se špatnými myšlenkami. Abych uvedl jednoduchý příklad, rád se narodím geneticky modifikovaný tak, aby mě přešla chuť kouřit. Takový projekt má něco do sebe: nerozlišené, uhlazené lidstvo. Jenomže tady se o to snaží kastrací, donucením, a to nemůže fungovat. Nevím, kam může lidstvo dospět, ale v současné době mu vnucují přehnané normy, aniž přinášejí náhradou skutečná uspokojení. Budu-li politicky korektní, co tím získám? Neslibují mi ani dvaasedmdesát panen. Slibují mi jenom, že se můžu dál nudit nebo si kupovat polokošile Ralph Lauren Proto si myslím, že jediným základem nějakého projektu je vůle zmizet. V podstatě je mi budoucnost Západu ukradená, ale může být obtížné bojovat proti autocenzuře. Je potřeba mobilizovat větší sílu. To všechno je rozčilující." Rozhodně si knihu přečtěte, je na to vhodná doba.... celý text
Zimní přízrak
2019,
Dan Simmons
Mnohem lepší než první díl, zápletka je nejasnější, děj napínavější. Možná se mi to líbilo více proto, že se snadněji ztotožním s vrstevníkem než s dítětem.... celý text
Temné léto
2012,
Dan Simmons
Simmons poněkud vykradl Kingovo It, bylo to napínavé, nikoliv však originální a King se shodného tématu zhostil o poznání lépe. Doslov je mnohem lepší než kniha samotná, nevynechávejte ho.... celý text
Zničit
2022,
Michel Houellebecq
Skvělá (poslední?) kniha mého spisovatele z nejoblíbenějších. Sarkasmus a břitký humor strefující se přímo "na komoru" zůstal, ale chybí obvyklá beznaděj a hněv. Místo toho do popředí vystupuje láska, která byla v jeho dřívějších knihách sice přítomna, ale pod povrchem, také smíření a pokora. To jsou nevídané atributy, které bych u Houellebecqa v takové míře asi nečekala. Svou autentičností a pravdivostí nezklamal, je to stále on, i když zuby už nemá tak ostré. Jako vždy nechává dlouhotrvající dojem a spoustu otázek, které si přemíláte v hlavě ještě týdny po dočtení. A někdy i roky.... celý text
Podobenství o rozsévači
2021,
Octavia Estelle Butler
Jedna z těch dobrých dystopií, ačkoliv klíčové téma je obehrané a všem fanouškům žánru dobře známé (ale není divu, kniha byla napsána před třiceti lety), autorka má dar zaujmout čtenáře a přinutit ho zas a znovu přemýšlet o tom, co je vlastně podstatou člověka. Je to snad agrese, sobectví, násilí a tupost davu, která je nám vlastní a již skrýváme za křehkou skořápkou civilizovanosti? Žádné zvíře kromě člověka netrýzní pro potěšení jedince svého druhu a nelibuje si ve zvráceném násilí. Pokud se zhroutí politický systém, hospodářství a peněžní systém, co se stane? Bude se většina lidí olupovat a vraždit místo aby spolupracovali? Jak bychom se zachovali my sami? Co vlastně tvoří naši lidskost a jak je silná?... celý text
Mlčení
1987,
Šúsaku Endó
Román o misii v Japonsku v polovině 17. století od Šúsaku Endóa je historicky podložený příběh portugalských kněží, kteří se navzdory přísnému zákazu šíření křesťanství v tehdejším Japonsku, rozhodli vložit své osudy do rukou Božích a zkusit štěstí. Celá mise měla ale nanejvýš tragické vyústění a kromě trýznivého fyzického mučení křesťanů se autor zabývá především duševním rozpoložením hlavního hrdiny, kněze Rodriguese, který v posledku už nedokáže rozlišit dobré od zlého a pochopit pravou podstatu oběti, kterou skládá každý z těžce zkoušených křesťanů samotnému Bohu. Pro mne osobně je zajímavé, jak odlišně od našich zvyklostí vyjadřuje japonský spisovatel charaktery, podoby nebo duševní rozpoložení lidí – velice často je přirovnává ke zvířatům. V krátké době jsem měla možnost přečíst si dvě knihy o orientálcích, knihu Čína od Edwarda Rutherforda a nyní i Mlčení Šúsaku Endóa. Charaktery, hodnoty, chování, čest a vztahy mezi lidmi v Číně a v Japonsku – to vše jsem mohla porovnat, dokud jsem měla obě knihy ještě v čerstvé paměti. Je velmi zajímavé, jak vzdálené si tyto dvě kultury byly a dosud jsou. Vybírám něco málo z knihy: „ ´Jsi zbabělec,´ řekl tlumočník, když povstal z lavice. ´Nezasloužíš si ani jména Padre.´ Nedokázal zachránit věřící, ani je nenásledoval jako Garrpe, aby spolu s nimi zahynul ve vlnách moře. Chvěl se lítostí nad jejich osudem, ale nemohl si pomoci. Věděl, že soucit není čin. Není to ani projev lásky. Soucit – stejně jako tělesná žádost – není nic jiného než instinkt. Tolik se naučil už kdysi dávno ve starých škamnách semináře, ale měl to v sobě jenom jako moudrost vyčtenou z knih. ´Jen se podívej, ta krev teče kvůli vám. Krev chudáků se rozlévá po celé naší zemi.´ Okamžitě se mu vybavil proud temné rudé krve tekoucí po dvoře. Tlumočník tvrdil, že tuto krev prolily sobecké ideály misionářů. Inoue, pán z Čikuga, přirovnal tyto ideály k dotěrné lásce ohyzdné ženy. ´Ano - ´ smějící se tvář tlumočníkovu překryl krevnatý, masitý obličej pána z Čikuga, ´ještě říkáš, že jsi sem přišel proto, abys za ně položil život. Ale ve skutečnosti tihle lidé umírají za tebe.´ (…) Jsem posledním křesťanským knězem v této zemi. Pán nemlčel. A i ve chvílích, kdy se mi zdálo, že mlčí – celý můj život o něm mluvil...“... celý text
Čína
2022,
Edward Rutherfurd (p)
Slušně napsaný příběh Číny během opiové války a v letech po ní. Populární autor Edward Rutherford spojil několik dějových linek do zajímavě spleteného celku a nechal čtenáře nahlédnout do posledních 60 let devatenáctého století v této podivuhodné zemi. Kromě věrných historických reálií, intrik, politického pozadí, obchodních zájmů a osobních patálií se dozvíme mnoho o rozdílech v uvažování Západu a Východu, což se nám pro pochopení může hodit i v současnosti, přestože doba se změnila a Číňané rovněž. Ačkoliv se Brit Rutherford snaží ohladit hrany nelítostného jednání britského impéria a zároveň zachovat ověřitelné historické skutečnosti, přesto z knihy jednoznačně vyplývá, že to byl obecně vzato čirý hnus, co tam v té době Britové prováděli.... celý text
Upgrade
2022,
Blake Crouch
Autor se sice velmi snažil, ale není schopen se vymanit z chybného a zúženého úsudku vědců, že veškerá vylepšení se týkají hmotného těla, smyslů a inteligence, maximálně tak těch správných emocí jako je soucit, jak se snaží vše napravit na konci knihy. Ale vůbec mu nedochází, že hmota je produktem vědomí, nikoliv naopak a že pokud by vůbec k nějakému skutečnému vylepšování došlo, bylo by to spíš poznání fraktálního charakteru. Mohli bychom konečně pochopit, že jsme propojeni se všemi a se vším a že cokoliv uděláme, ovlivní celek zcela přímo, nikoliv nějakými materiálními mechanismy jako je znečištění nebo tající ledovce. Ale bylo to docela napínavý :)... celý text
Nová divočina
2022,
Diane Cook
Nová divočina od Diane Cook je jedna z těch knih, u kterých je zřejmé její opodstatnění. Mezi záplavou braku, často zábavného, uznávám, se skví jako drahokam. Útěk z hroutící se civilizace do divočiny je častým tématem dystopických románů, ale tohle vyprávění má něco navíc. Autorka bravurně popisuje vznik přirozené magie v přirozených podmínkách. Magie, kterou svou potřebou vyvolal sám život v divočině, tak podobný s životními cykly divokých zvířat. Dítě, Agnes, která přišla do Divočiny jako čtyřletá, zde dorůstá v dospělou, silnou a pozoruhodnou ženu. Velmi divokou a velmi vnímavou. Mimoděk provádí drobné magické úkony vyvěrající z instinktivní potřeby, přímo z hloubi duše. Ale o to v románu vlastně nejde, zmiňuji to jen proto, že mě to zaujalo a potěšilo. V knize se setkáme s rozdělením, které velmi dobře známe – s rozdělením na Oni a My, na Systém zde představovaný Ústředím a Správci, se svými nesmyslnými nařízeními, šikanováním a v posledku i násilím, a na lidi, na nás ostatní, kteří se nevzdáváme svých snů o svobodě. Z příběhu je zcela jasné jedno: Pokud se změní pouze okolní prostředí a nikoliv my sami, naše nitro, žádné změny k lepšímu se dočkat jako jednotlivci i jako lidstvo nemůžeme. Vše podstatné se odehrává uvnitř, nikoliv vně. Jestliže my lidé zůstaneme stejní, naše neštěstí, byť v různých kulisách, zůstane rovněž stejné. Na rozdíl od Kurta Faldbakkena, jehož Bídné roky napsané o dvě generace dříve mají s Novou divočinou množství styčných dějových bodů i myšlenek, nám však Diane Cook nenechává na konci vůbec žádnou naději. Téměř v samém závěru říká šéf Správců: „ Výzkum jasně ukázal, že není možné mít Divočinu s lidmi.“ Stojí za to přečíst si i výtečně napsaný doslov Borise Hokra, jehož závěr přikládám: „ Nová divočina je v mnoha ohledech především sledem cynicky podaných osobních selhání, krachujících plánů a zrazených snů. Ostatně, samotný stát Divočina se v závěrečném zvratu ukáže být jen pečlivě opečovávanými parcelami pro vyvolené, k nimž nikdo ze Společenství nikdy nepatřil. Právě proto je možná Nová divočina tak působivá. Napojuje se totiž na čím dál běžnější obavy, že všichni životem jen bloudíme a o naší prohře bylo už dávno rozhodnuto Ústředím, které nemáme šanci ani poznat, ani konfrontovat. Je to jen otázka času, kdy stavební stroje dojedou i k nám na parcelu, kterou jsme považovali za svou… nebo co hůř, navěky svobodnou.“ Kniha mě hodně zasáhla a zasekla drápek hluboko v duši, je výjimečná.... celý text
Vypravěč
2022,
Anna Bolavá (p)
Vypravěč od Anny Bolavé, od níž jsem četla pěknou knihu Do tmy, mě zklamal. Zaprděné maloměstské reálie s umakartem, turkem ve skle a chudými smutnými domácnostmi se smutnými dětmi se smísily s podivnými hororovými reáliemi. "Správná pětka" vraždí, aby nakrmila nějakého tajuplného červa pod zemí. Je to taková nepovedená směs Kinga a českého románu pro ženy. Co vlastně chtěla autorka nám čtenářům sdělit? Že síla výčitek svědomí zabíjí? Moc to nedává smysl a z celé té nemocné knihy mám silný pocit ošklivosti.... celý text
Černá hora
2022,
Laird Barron
Výtečná kniha do série s Izajášem. Násilí, smrt, svérázná filozofie a sebeironie. Pan Barron rozhodně není prosťáček.