Eseje

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Houellebecq jako esejista. Výbor z textů nejznámějšího francouzského spisovatele. „Vypěstujte v sobě hluboké rozhořčení ze života,“ vyzývá Michel Houellebecq v eseji připomínajícím gnostickou parodii příruček osobního rozvoje. Ve výboru kratších prozaických útvarů potvrzuje pověst jednoho z nejoriginálnějších hlasů dneška, když nás zavádí na plátna němého filmu či před průčelí současné architektury. Prorok žlutých vest zde nahlíží i na průběh globalizace či liberalismus, a hlavně osvětluje, proč vždy mířit k pravdě....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450957/big_eseje-mpy-450957.jpg 4.251
Nahrávám...

Komentáře (8)

Kniha Eseje

Prey
01.11.2021

Spíš pro fandy Houellebecqa než náhodné kolemjdoucí, ale opět několik hřebíčků na hlavičku. Třeba ten rozbor oslav. :) Novelka Lanzarote je pak zajímavým předvojem mého oblíbeného románu Platforma.

DeepSea21
26.08.2021

Parádní eseje. Některé jsou opravdu k zamyšlení, u jiných jsem se válel smíchy. Často jsem zažíval oboje.

Lanzarote: Klasika. Tvrdé kopání do náboženství (tak to má být), sekt a konformismu. Sympatické, dobře napsané postavy, které jsem si dokázal živě představit, oblíbit.
Soudní scéna pak jako dokonalé vyvrcholení.


intelektuálka
06.08.2021

S autorem jsem se již seznámila - a tedy mé očekávání bylo naplněno ....
I když si říkám, kolik v té skepsi je pózy - autor se ve světě dobře orientuje a jeho myšlenky mne baví ....

" Společnost, v níž žijete, má za cíl vás zničit. Poskytněte jí stejné služby."

Nejvíce mne zaujaly odkazy na literaturu :

" Lze po Osvětimi ještě psát poezii ?
" Lze psát science - fiction po Hirošimě ? "
A odkaz na knihu Clifforda Simaka " Město " na niž se určitě podívám.

A dále /mj./ otevírá kapitolu o pedofilii, a samozřejmě o feminismu :

" Muž jako hluboce egocentrický citový mrzák - opice vyzbrojená samopalem ...."
Inu - muži jsou z Marsu a ženy z Venuše .... to je známé....

A závěrem potěšil :

Nabídkou hudby Neila Younga - a jeho Heart of gold /srdce ze zlata .... a odkaz :
nenech se semlít světem....

A také závěrečnou povídkou Lanzarote - v jeho typickém stylu, s odosobněnou erotikou ....

Michel Houellebecq zdaleka neřekl poslední slovo ... a já doporučím těm, kdo se dokáží naladit na jeho vlnu....

los
24.06.2021

velmi osvěžující čtení, inspirativní a povedený výběr z Houellebecqa: z esejů jsem si vypsal několik poznámek o literatuře (např. autorových postřehů o žánru románu); rozhovory, resp. dopis jsou sice časově a tematicky ukotvené, ale obsahují mnoho obecných tvrzení, trefných komentářů, autorovo sebehodnocení a charakteristiku vlastní tvorby; závěrečná povídka (?) Lanzarote jako by organicky shrnula a prakticky předvedla všechny předcházející autorovy teoretické rezultáty a názory, prostě čistá esence Houellebecqa, potěší každého fanouška Elementárních částic, Platformy či Podvolených

LadyAnn
22.05.2021

Protože je Houellebecq moje láska, zcela nekriticky přiznávám, že i kdybych četla jeho nákupní seznam, budu nadšena. Tahle sbírka různorodých textů je nicméně osvěžujícím doplňkem k jeho románům. Autora představuje z trochu jiného pohledu, ale přináší zároveň všechno, co je pro jeho tvorbu typické. Velmi bych také uvítala možnost seznámit se v překladu s jeho poezií, snad se dočkám!

puml
17.02.2021

Klasický Hejblo, ale romány mám od něj raději, tam jde o postavy a o to vyzkoušet ty různý přístupy k životu, který zmiňuje v esejích, na postavách a na příběhu, a tím to dostává větší šťávu, což potvrzuje i velmi zdařilá novela Lanzarote. Některý eseje nebo spíš "klípky" pobavily, jako třeba Němec. Obecně mě bavilo vlastně vše, co se týkalo literatury, psaní a světa Hejblových románů. Výborný je esej o sci-fi literatuře. Stylově působí ilustrace "náruživýho kuřáka". Doporučuji.

petrarka72
30.01.2021

Houellebecq promine - tohle je příjemná kniha. Představuje autora jako člověka, který sice doporučuje zjitření jako stav nezbytný pro vnímání světa, ale je schopen s ním pracovat (viz jediné eseje, hodné tohoto označení, Zůstat naživu a Úvod do pozitivismu), který sice zná dopodrobna filozofy 17. stoletím počínaje, ale je schopen jejich myšlení aplikovat na současnost, aniž by jim příliš podléhal, který je schopen nejen psaní jako dialogu se sebou samým (a s pocitem, že vede dialog se světem), ale i dialogu s druhými (viz rozhovory v druhé části knihy), který píše i drobnosti jako syntézu názorů, emocí a provokací hodných románového zpracování (Lanzarote je okouzlující). Houellebecq promine podruhé - užila jsem si hlavně drobné postřehy: jaký vliv má na literární tvorbu vynález psacího stroje a jaký vynález PC, jak rok 1968 představoval hlavně "zastavení stroje, ztišení, okamžik metafyzické nejistoty", jak Hirošima způsobila, aby sci fi dosáhlo statutu literatury, atd. A Houellebecq promine potřetí - drzosti je tentokrát akorát.

0779
25.01.2021

První stránka knihy a už jsem byla ''v tom''. Skeptická nálada či období ? Tahle kniha bude přesně ten ''pravej kámoš''. Dle mě teda... jsem ráda, že ji mám doma a mohu se k ní kdykoli vrátit. :-)