Twinny Twinny přečtené 246

☰ menu

Ví o tobě

Ví o tobě 2017, Sarah Pinborough
2 z 5

První dvě třetiny (první dvě části) knihy byly čtivé, napínavé. Prostě skvělé psycho. Kdybych měla jen informace, které měla Louise, tak bych měla celkem jasno, co si myslet. Pohled Adele mi ovšem nějaké myšlenky vyvracel a vyvolával víc otázek. Příběh byl až sem výborným psychologickým thrillerem, kdy si člověk říká, kdo je tady sakra psychopat? Za tohle pět hvězdiček. První zklamání přišlo s odhalením podstaty druhých dveří. No nic, stále dobré vyprávění, jen jedna hvězda dolů a jede se dál. Deset stran před koncem – těsně před vyvrcholením děje – jsem doufala, že se nestane to, co mě napadlo. Že to přece nemůže být ono, důvod toho všeho. Bohužel jsem to uhodla. Další zklamání, další stržená hvězda a máme tu průměrný příběh. Poslední kapitola mi přišla totálně mimo. Jako by autorce nepřišlo vyvrcholení wow, tak musela jako třešničku na dortu připsat něco, co nám vytře zrak. Přiznám, konečné vysvětlení mě opravdu šokovalo. Nečekala jsem to. Ale taky mě pěkně naštvalo. Takže dávám dvě hvězdičky za těch prvních 200 stránek.... celý text


Prozřetelnost

Prozřetelnost 2014, Jamie McGuire
1 z 5

Obyčejná holka potká tajemného kluka, do kterého se neuvěřitelně zamiluje a nemůže bez něj žít. On je na tom úplně stejně, ale chce ji chránit před světem. Před nebezpečím a hlavně před svým tajemstvím. Před tím, že není lidská bytost. No, jo. Bella a Edward. Edward a .... Cože? Počkat! Tohle není Stmívání? Já nevím, na rozdíl od Stmívání mě Prozřetelnost prostě nebavila. Možná za to může anotace. Válka mezi nebem a peklem? Ne, toho jsem si vážně nevšimla. Protože válka opravdu vypadá jinak. Svět andělů a démonů mi přišel tak nějak nedotažený. Spíš jako kulisa vztahu Jareda a Niny, než hlavní dějová linie. Nenašla jsem žádnou postavu, která by mi byla sympatická a se kterou bych se mohla ztotožnit. Do Niny jsem se nemohla vžít. Přišlo mi, že se do Jareda zamilovala asi tak za týden. A už věděla, že bez něj nemůže žít. Nemohla jsem překousnout její chování k Ryanovi, i když byla jeho blbost, že jí to dovolil. Ale být Nininou kamarádkou, tak mi Jaredovo chování v určité části přijde divné (po večeři u jeho matky). Děsilo by mě to a považovala bych to za stalking. Žádná scéna ani dějová linka mě nezaujala. Boj, láska, pátrání. Žádné napětí, atmosféra, nic. Další díly mě nelákají, sérii dočítat nebudu.... celý text


Nenávist

Nenávist 2019, Chris Carter
4 z 5

Hunter je jako droga. Můžete v průběhu roku číst nejrůznější knihy, ale jakmile víte, že vyjde nový díl, odpočítáváte dny, tasíte peněženky a běžíte do knihkupectví. Nenávist přináší opět velice chutné popisy :D. Nevím, jestli je to Lucienem, nebo pomalejší gradací děje, ale ostatní díly mě bavily trochu více. Přesto je to skvělý příběh.... celý text


Selekce

Selekce 2014, Kiera Cass
2 z 5

Autorka vymyslela svět, který má zajímavé kastovní rozdělení, přísná pravidla a utajenou minulost. Král vládne pevnou rukou a propaganda běží na plné obrátky. Princ si vybírá svou budoucí manželku a královnu Illey pomocí soutěže, což je dobrý nápad. Mohlo to být velmi zajímavé. A u toho "mohlo" příběh bohužel zůstal. Začátek se četl velmi dobře, byla jsem zvědavá, jak to tedy bude a jak funguje tento svět. Bohužel při příjezdu do paláce všechno padlo a vyprávění ztrácí jiskru. Kolem dvousté strany jsem se zasekla a četla spíše s přemáháním. Překonala jsem se kvůli náznakům, že by se v dalších dílech mohlo odehrát něco víc, než jen „souboj“ o prince (čti o moc a peníze). Protože tohle je ten typ příběhů, kdy se hlavní hrdin(k)a postaví stávajícímu systému a snaží se o změnu. Když už jsem u dalších dílů, tak se obávám, že tyto knihy budou předvídatelné. Podle vysvětlení pravidel Selekce je mi celkem jasné, co se bude v dalších dílech dít (resp. jaká část Selekce se tam bude odehrávat), protože jejich názvy jsou přesně tak pojmenované. Takže to vidím na další dva až tři díly „výběrového řízení“, poslední díl (a možná i předposlední) vypadá na „a co bylo dál“. Myslím, že Maxonova favoritka je jasná, jen čekáme na její vyjádření, které určitě nepřekvapí. Tak snad tam vážně najdu nějakou epizodní zápletku, jak už to u sérií bývá. Sérii zatím nevzdávám. Elitu si určitě přečtu a pak se uvidí, ale letos to určitě nestihnu, tak doufám, že si potom budu ještě něco pamatovat :D. Jsou zajímavější knížky a myslím, že to samé v „bledě modrym“ bych bez pauzy zvládala jen těžko. Pokud série překvapí – třeba výsledkem Selekce – tak určitě přiznám plusové body. Což si ale nemyslím :/.... celý text


Radosti života

Radosti života 2008, František Gellner
4 z 5

Velmi zajímavé básně. Některé mě oslovily velmi, jiné méně. A u některých nevím, jak je uchopit. I kdo má moudrosti nejvíce, málo jen chápe a myslí. Kolem nás světů je tisíce, pro které schází nám smysly. Všichni mi lhali, všichni mi lhali, blázna si ze mne dělali. Přede mnou citem se rozplývali, za zády se mi vysmáli.... celý text


Muži, kteří nenávidí ženy

Muži, kteří nenávidí ženy 2015, Stieg Larsson
5 z 5

K prvnímu dílu Milénia jsem přistupovala s nedůvěrou a zároveň velkým očekáváním. Devadesátiprocentní hodnocení slibovalo mnohé. Dostala jsem výborně propracovaný thriller, ve kterém je do sebe zasazených několik složitých příběhů. Musím říct, že některá tajemství jsem odhalila spolu s Mikaelem a Lisbeth. Ale nejdůležitější kousek skládanky mi vyrazil dech. Lisbeth je naprosto skvělá a těším se na další díly.... celý text


Prach

Prach 2016, Hugh Howey
5 z 5

Bavilo mě sledovat příběhy Sila a Turnusu, které se na konci druhého dílu série protnuly. Ráda jsem se vrátila k Jules a Lukovi. Byla jsem napjatá a jen čekala, jestli vůbec někdo přežije. Konec byl velmi zajímavý.... celý text


Pýcha a předsudek

Pýcha a předsudek 2017, Jane Austen
3 z 5

Na začátek musím přiznat, že přestože je Pýcha a předsudek jedna z nejoblíbenějších knih, na mě valný dojem neudělala. Četba mi zabrala celý týden. Možná to bylo těmi jazykovými obraty (četla jsem nový překlad), nebo jednoduše tím, že mě příběh moc nezaujal. Po pár kapitolách mi bylo jasné, kdo koho „klovne“ i když to tak během čtení nevypadalo. Začalo mě to bavit, až když Lydia zamíchala dějem. Spíš, než že by mi přišel příběh vtipný, mi některé věci přišly úsměvné. Hlavně věci, které jim přišly jako čest, pocta, hanba nebo ostuda, zatímco dnes nám připadají naprosto normální. Bylo zajímavé dozvědět se o této době něco víc. Lidé se dřív chovali uctivěji a ochotněji. Otázkou ovšem je, do jaké míry to mysleli upřímně a odkdy už to byla jen přetvářka a snaha nepoštvat proti sobě veřejné mínění. Proto bych nechtěla žít v té době. Složitá společenská pravidla, nemluvě o dědickém právu, které jsem totálně nepochopila. Čekala jsem přísnější sňatkovou politiku. Manželé odpovídající si jak postavením, tak majetkem. Pokud se tedy autorka nepokoušela vzbudit v děvčatech své doby naděje na šťastné manželství. A nejvíc mě překvapilo, že otec netrval na sňatku dědice jeho majetku s jednou ze svých dcer. Mohl by se utěšovat, že zůstane jeho potomkům, a ne cizím lidem. Celkově mám z toho dojem, že žena před dvě stě lety byla spíš ozdoba rodiny. Nebo spíš otce a manžela. Jakmile se trochu ušpinila, tak si musela dlouho získávat zpět přízeň rodiny. Když se ušpinila trochu víc, tak byla rodinou nenávratně odvržena. Nejvíc jsem kroutila na hlavou nad tím, co přinesl největší „společenský poklesek“ této knihy. Zatímco ONA si odnesla ostudu na celý život, ON na tom vydělal (a dobře, taky zachránil její čest). A kdyby na podmínky nepřistoupil, nic by se mu nestalo, zatímco dívka by přišla o svou čest a mohla by jít rovnou skočit z mostu. Takže suma sumárum, dozvěděla jsem se něco o anglické společnosti na začátku 19. století, pocítila vděčnost za dobu, ve které žiju, což je pozitivní. Na druhou stranu mě to moc nebavilo, jsem ráda, že už to mám za sebou. Moje oblíbená romance to nebude. Takže hodnotím průměrem.... celý text


Nehoda

Nehoda 2016, C. L. Taylor
3 z 5

Příběh byl celkem dobrý a ke konci napínavý. Víc mě bavila minulost než přítomnost. Určitě si člověk uvědomí, na co si dát ve vztahu pozor. Přítomnost byla taková ne nijaká, ale nic, co by mě popohánělo číst dál. Tady hrály prim časy minulé. Čekala jsem jiné vysvětlení, nějaký šok, zvrat. Ale bohužel. Ale bavila jsem se, kniha se četla příjemně. Pokud na nějakou knihu od autorky narazím, ráda si jí přečtu.... celý text


Nový měsíc

Nový měsíc 2008, Stephenie Meyer
2 z 5

A sakra. Zatímco Stmívání celkem šlo, Nový měsíc byl na hraně čitelnosti. Nejvíc mě bavilo přátelství mezi Bellou a Jacobem. Paradoxně nejslabší linie této fantasy je - ano, je to tak - ono fantasy. Možná je to tím, že jsem první díl četla nedávno, ale zde ta "láska" byla už vážně otravná. Dám si delší pauzu a někdy se zase do příběhu Edwarda a Belly ponořím.... celý text


Já už budu hodná

Já už budu hodná 2019, Clara Weiss
5 z 5

Kniha je velmi čtivá. Po sté stránce i hodně napínavá. Hltala jsem ji. Budování atmosféry vyšlo na jedničku. Každou druhou kapitolu jsem měnila své přesvědčení, což byl určitě autorčin záměr. Trochu jsem to odhadla, až na pár detailů. Nakonec to všechno do sebe zapadlo. Velmi dobře zpracované zajímavé téma. Psycho jak má být. Rozhodně bych se nezlobila, kdyby autorka přišla s pokračováním.... celý text


Stmívání

Stmívání 2008, Stephenie Meyer
3 z 5

Podle toho, co jsem o Stmívání slyšela, jsem to čekala mnohem horší. Nebylo to vůbec špatné. Celkem mě to bavilo. Někdy jsem se dokonce musela smát. Ano, bylo to naivní, ale takové miloučké. Spíš takový románek s nádechem tajemna. Místy byl příběh i celkem napínavý. Jsem zvědavá na pokračování.... celý text


Turnus

Turnus 2015, Hugh Howey
4 z 5

Po přečtení Sila jsem měla spoustu otázek. Turnus na všechny odpověděl, ale vyvolal ve mně, jak už to tak bývá, mnoho dalších. Líbil se mi pohled "ze shora". Prolínání minulosti a soudobého dění. To, o čem hrdinové jedničky neměli ani tušení, tady bylo samozřejmostí. Těšila jsem se i na Sólovu minulost, za jejíž popis děkuju :) Akorát mi dělaly problém nějaké technické záležitosti, proto mi přečtení trvalo o něco déle. Kdyby tohle byl první díl ságy, tak bych ho možná ani nedočetla, natož číst celou ságu. Silo rozehrálo skvělou hru, kterou Turnus vlastně doplňuje. Proto 4*. Nicméně mohu říci, že tahle série nemá problém udržet si mou pozornost. Věřím, že ani závěrečný díl nezklame.... celý text


Dítě ohně

Dítě ohně 2018, S.K. Tremayne (p)
4 z 5

Dítě ohně jsem rozečítala pomalu, ale nakonec jsem četla snad v každé volné chvíli. Stejně, jako v případě Ledových sester, autor skvěle zvládl vybudovat napínavou atmosféru. Opět jsem zapomínala dýchat a div nepřeskakovala slova, abych se dopátrala vysvětlení. Neskutečně mě to bavilo. Musela jsem vědět, co se sakra stalo. Postavy byly zvláštní, stejně jako v Ledových sestrách. Fandila jsem pokaždé někomu jinému. Nakonec to dopadlo celkem logicky. A jestli je taková náhoda možná? Nejspíš ano. Svět je hodně malý. V mojí knihovně zůstane, i přes některé slovní obraty. Ledové sestry se mi líbily víc.... celý text


Fantastická zvířata a kde je najít

Fantastická zvířata a kde je najít 2017, Mlok Scamander (p)
4 z 5

Po několikátém přečtení Bajek Barda Beedleho bylo na čase začít se chystat do Bradavic. Učebnice Mloka Scamandera mě navnadila na hodiny magizoologie. A až mě madame Hoochová naučí létat na koštěti, prostuduji si i publikaci Famfrpál v průběhu věků :D. ...nostalgie...... celý text


To

To 2016, Stephen King
4 z 5

To jsem si chtěla přečíst už dávno. Náš maturitní ples se odehrával v duchu filmu z roku 2017 a když jsem měla možnost knihu koupit, neváhala jsem. "Šťastná sedma" mi dělala společnost dva týdny. Zavzpomínala jsem si na své dětství. Příběh byl velmi dobře napsaný, skvěle propracovaný. U některých částí jsem sotva dýchala a musela číst dál a dál. Při čtení mé zostřené smysly vnímaly každý záchvěv pohybu, nebo ten nejjemnější zvuk. Zablikání žárovky mne dokonce vyděsilo. Tak dobře dokázal King popsat tu tajemnou a děsivou atmosféru. Ale přesto to bude jen za 4*. Příběh je velmi, velmi dlouhý. Vyprávění se dalo trochu zúžit a vynechat nepodstatné detaily, protože se tady Stephen nechal trochu unést. Potom jsem narazila na pár nesrovnalostí. Těžko říct, jestli to bylo tím, že jsem si špatně pamatovala, chybou překladu, nebo to zrovna autor nevychytal. Každopádně, takhle si představuji HOROR.... celý text


Zmizelá

Zmizelá 2013, Gillian Flynn
2 z 5

Zmizelá je fenomén. Většina knih podobného ražení je označována jako "kniha pro fanoušky Zmizelé" nebo "pokud se Vám líbila Zmizelá, budete nadšeni". Četla jsem pár knih, které jsou takto označeny – Dívka ve vlaku, Poslední dívka a Vdova. Milovníci Zmizelé říkají, že ONA je jiná. Jiná než ty, které jsou jí připodobňované. Souhlasím, pro mě je totiž horší. Samozřejmě opět sehrál svou roli výborný marketing. Proužek na její horní straně a zlatá placka. Aneb, jak zhyzdit slušnou obálku. Achjo. Už jsem zmínila ty nadšené výkřiky na zadní straně obálky? Ne? Fajn, použiju je k popsání mých pocitů z knihy a jejího příběhu. DŮMYSLNÉ – překombinované. Na konci jsem se chytala za hlavu. ÚŽASNĚ ZÁLUDNÉ – na podstatu zmizení Amy jsem přišla asi v polovině první části. Od té doby to bylo zoufale předvídatelné. NEMILOSRDNĚ ZÁBAVNÉ – nuda. OSTRÉ JAKO BŘITVA, HROZIVÉ, UKRUTNĚ CHYTRÉ, SKVĚLÉ – občas, ne, nemyslím, nesouhlasím.... celý text


Ta přede mnou

Ta přede mnou 2017, J. P. Delaney (p)
2 z 5

No. Konečně je Ta přede mnou za mnou. V minulosti mě štvala absence uvozovek. Musela jsem si domýšlet, co bylo řečeno nahlas a co si Emma jen myslela. Potom mě napadlo, že tím autor chce odlišit minulost od současnosti, protože v některých pasážích mi Emma s Jane splývaly. Nebylo divu, když se prakticky to samé opakovalo. Upřímně musím říct, že pro mě nebyl příběh napínavý. Četla jsem rychle, protože kniha je čtivá - jedno z mála plus. Ale po půlce už jsem se jen usmívala a říkala si, "aha. Jasně a co dál?" Snaha autora budovat děsivou atmosféru u mě vyšla na prázdno. Pachatel mě napadl, když se tam začal více vyskytovat. Ale zároveň jsem měla ještě dvě verze Emmina osudu - upřímně? Byla to taková píp, že mi jí ani nebylo líto. Když bylo jasné, co se stalo, bylo mi jasné, co se stane dál. Bohužel zklamání.... celý text


Koláčky a spiklenci

Koláčky a spiklenci 2019, Theo Addair (p)
5 z 5

Měsíc jsem nevzala knihu do ruky. Příprava na maturitu mi sebrala všechen čas a sílu. Nicméně pár dní před zkouškou jsem se potřebovala uklidnit nějakou lehčí, ale už přečtenou kamarádkou z mojí knihovny. Po delším přemýšlení jsem sáhla po Muffinu a čaji, který jsem četla přesně před rokem. Což se mi hodilo, protože už na mě čekaly další osudy Daniela a Kita – Koláčky a spiklenci. Začátek se mi hodně líbil. Užívala jsem si s klukama prázdniny. Dostala jsem chuť se jít vykoupat do rybníka :D. Jak jsem předtím nesnášela Daniho otce, teď jsem měla chuť mu každou chvíli omlátit hlavu o zeď. O to víc jsem si cenila Kitovy mamky. A musím říct, že mi spiklenci často vykouzlili úsměv na rtech. A občas jsem se musela i smát. Víc už nelze vyjádřit slovy, tenhle příběh se prostě musí prožít.... celý text


Silo

Silo 2014, Hugh Howey
5 z 5

Moc se mi do Sila nechtělo. Nejsem fanouškem sci-fi a tak se mu trochu vyhýbám. Úžasná obálka mě přemluvila k přečtení tohoto skvělého příběhu a já jsem opravdu ráda. Silo, podzemní svět. Svět, jehož obyvatelé žijí a pracují podle svého zaměření a barvy svých lacláčů. Svět, jehož obyvatelé jsou pečlivě hlídáni, kontrolováni a důsledně trestáni. Svět, jehož viditelný nejvyšší stupínek na žebříčku hierarchie se krčí při zemi pod neviditelnými a utajovanými stupni. Příběh mě zajímal bez ohledu na to, kterou postavu zrovna doprovázel. Protože jsem každou z nich doprovázela s ním. Ať už její funkce, barva oděvu nebo myšlenka byla jakákoliv, nenudila jsem se. Příběh je velmi dobře vyprávěný. Každému jsem byla v patách a jeho pocity jako by se na mě přenášely. Dusila jsem se zkaženým vzduchem, mrzla v ledové vodě, svíral mě strach, nebo jsem cítila uklidňující úlevu. Nemůžu se dočkat, až si přečtu další díly. A doufám, že se mi podaří vyhrabat pár "poukázek", protože tuhle sérii musím mít.... celý text