Theodoric F. Addair

Theo Addair · pseudonym

česká

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u autorových knih

Koláčky a spiklenci Koláčky a spiklenci

Dlouho mi trvalo, než jsem se dostal ke druhému dílu, a přemýšlím, zda jsem neudělal chybu v prodlévání. Snad bych si užil tuto knihu lépe, kdybych nedopustil, aby vyprchal zážitek z prvního dílu. Jinak je tento díl vyloženě horší, než ten předchozí. Začíná sice velmi slibně, buduje zajímavý problém v sexuální zdrženlivosti ze strany Daniela vyvolané jeho negativními zkušenostmi ze školy a z konfrontace s otcem, a líbilo by se mi, kdyby se tohoto tématu kniha celou dobu držela. Ovšem chápu, že vzhledem k tomu, že mají být Koláčky a spiklenci volně přístupné mládeži, by tohle moc nefungovalo, nebo aspoň ne v takovém stylu, v jakém je psaný i předchozí díl. Dobře, máme něco jiného; Danielův otec. Dle knihy však tato záporná postava působí spíše jako přírodní katastrofa, tj. nepůsobí jako člověk, což považuji za spisovatelský nedostatek. Je to jen kombinace těch nejhorších vlastností, jaké může otec mít, je bez charakteru, bez příběhu, bez duše. Tato nevydařená část je ještě umocněná koncem. Daniel se svému otci prostě postaví a přejde ho, jakoby byl jen hodně hnusná bouřka, a jeho otec už se ani v náznaku v příběhu neobjeví, prostě zmizí. Dále mi vadilo nelogické chování postav, celkově jak se Daniel i Kit utápěli v žalu a nenechali si nic říct ani od kamarádů, respektive mi vadilo, že nebylo řádně vysvětleno, proč se tak chovají. Chybělo mi pořádné líčení psychologických pochodů. Proč Danielovi tak strašně vadila Magdaléna, jsem nepochopil, mně přišla jako naprosto milá, zdravě smýšlející a sympatická osoba. Připadá mi, že je příběh je psaný tak, že hlavní postavy se musí dostat do dostatečně hlubokých problémů, aby bylo dílo dramatické a bylo o čem psát. A tohle umělé nepřirozené nadstavování děje je mi proti srsti. Vadí mi též, jak je kniha nehorázně ukecaná, mě nezajímá bezobsažná konverzace, jako třeba ta v tom lyžařském areálu. Případný třetí díl už bych nečetl.... celý text
plomusujonak


Koláčky a spiklenci Koláčky a spiklenci

Mně se to líbilo moc, je to takové něžné a spousta emocí. A vůbec mi nevadilo, že jsem četla před druhým dílem epilog z prvního. Člověk prostě u takové knihy stejně očekává, že to dopadne dobře.... celý text
Gaabii


Muffin a čaj Muffin a čaj

Knize jsem se strašně dlouho vyhýbala a ani vlastně moc nevím proč. Možná pro to, že je to YA a prostě tahle loď už odplula dávno a vlastně jim je kolik? 16? Ale! Příběh je moc hezký, milý. Knihu doporučuji a určitě se k ní zase někdy v budoucnu vrátím.... celý text
Gaabii



Muffin a čaj Muffin a čaj

70% - Po autorově fantasy Ve stínu oskeruše, z níž bylo zjevné, že psaní mu není cizí, i když jinak to nebylo úplně top, a po několika povídkách, které mě natěšily o něco více, jsem se pustila do téhle opěvované knížky. Určitě patří k tomu lepšímu, co jsem od autora četla, a vzhledem k tématu a faktu, že jsme v české kotlině, je to vlastně těžký nadprůměr. A taky je tenhle příběh o vztahu dvou dospívajících chlapců nesmírně milý a něžný. Jenže jsem při čtení zároveň narážela na dost rozptylujících věcí, a to nikoli jen v tom pozitivním smyslu. OK, odhlédnu od snahy o zasazení příběhu do internátní školy po vzoru těch britských, ono je to atraktivní a svádí to a také to často funguje, Rowlingová by mohla vyprávět. Odhlédnu i od úsměvné snahy po světovosti, poněvadž Daniel Morgenstern a Cristian Arroyo nejsou tak úplně průměrní čeští pepíci. A nevěřím příliš ani oné idylické české LGBTQ friendly vesnici, odkud Kit pochází. Styl psaní mi prostě příliš neseděl. Autor se pokouší o vzletný a květnatý jazyk, bohužel často až na pomezí špatného textu s nedostatky, na které se vytrvale upozorňuje v každém kurzu tvůrčího psaní. A přitom tímto bohatým jazykem mezi sebou hovoří dva dospívající chlapci, kteří vzápětí napíšou oceněnou slohovku na úrovni maximálně druhého stupně ZŠ. Na jedné straně filozofují o smyslu života a tak vůbec a na straně druhé jejich jednání a myšlenkové pochody jsou občas jak ze školky, až jsem si musela připomínat, kolik že jim vlastně je. Autor se také ze začátku zjevně nemohl rozhodnout, jaké ty postavy vlastně mají být. Daniela by měl rád zároveň citlivého a zlomeného minulostí a zároveň povzneseného a sžíravě sarkastického, já ale neviděla nic než ustrašeného kluka, který se straní ostatních. Kita si zase představoval jako kamarádského extroverta, který vyjde se všemi a všichni s ním, ani to se ale nedařilo udržet a nakonec tam vzdychali oba, a to ještě v dvojnásobné délce, protože kapitoly psané z pohledu Daniela a Kita se z nepochopitelného důvodu překrývaly i tam, kdy bylo naprosto zjevné, jak danou situaci asi prožíval druhý z hrdinů, a nepotřebovala jsem to od autora znovu otrocky převyprávět včetně doslovného přepisu všech dialogů. Místo toho bych očekávala mnohem propracovanější sbližování než to, že když už se teda začali bavit, tak se najednou objali a všechno bylo fajn. Nebo vlastně nebylo, protože to podstatné si stejně neřekli. A pak se zas nebavili několik měsíců. V autorem daném prostředí, se stereotypy šikanátorů a s hrdiny, jejichž vztah prostě pro okolí bude problém, jsem zkrátka čekala mnohem víc nápadů, zápletek, zvratů, jakož i bohatší prokreslení vztahů s vedlejšími postavami (jak to vlastně dopadlo s Kitovým spolubydlícím Matějem?). Je to ta knížka, kde člověk cítí velký potenciál, nutí ho to číst dál a dál a pak to najednou jaksi vyšumí, což je hrozná škoda.... celý text
evismaior


Muffin a čaj Muffin a čaj

Knihu jsem četla několikrát, ani si nepamatuji, jak jsem se k ní dostala ale byla to moje první lgbt+ kniha. Proto asi nedokážu říct něco negativního. Krásný příběh o lásce, je to vlastně něco, co čekáte ale zároveň je to skvěle a rafinovaně vymyšlený příběh.... celý text
Erra