Hniloba v kořenech
Theo Addair (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458126/bmid_hniloba-v-korenech-xZY-458126.jpg
4
54
14
Půl století uběhlo od zrušení otroctví a společnost se naoko řídí zákony o rasové rovnosti. Sedmnáctiletý Park o tom však ví své. Jakápak rovnost, když jedna rasa má vrozenou schopnost po libosti měnit, vytvářet a ničit, zatímco původní domov té druhé je drancován těžbou suroviny, potřebné k využívání této schopnosti? Parkův nejlepší přítel Kimp se jako jeden z mála odmítá smířit s útlakem, který většina považuje za nutné zlo. Když přijde se šíleným plánem, jak svůj lid vyburcovat k akci, má ho Park za blázna. Kimp však za svůj nápad zaplatí životem a vypadá to, že upadne v zapomnění jako další odložený případ. Park už dál nemůže lhostejně stát stranou. S pomocí party spolužáků tak rozdílných, že jen stěží hledají společnou řeč, si umíní vypátrat pravdu. Ta ovšem vyrůstá z kořenů léta pohřbených v popelu a krvi a má moc změnit životy jim všem...... celý text
Přidat komentář
Moc jsem nečekal. Young adult s tématem rasové nerovnosti.... No byl jsem překvapen. Bylo to dobré. Autor nespekuloval, jak je dnes bežné, s třemi a více díly a všechno hezky napsal najednou a v rozumné délce. Spousta překvapení a děj svižně ubíhal.
Má první kniha od Thea Addaira, která mě zaujala svým námětem - rasovou nerovností zasazenou do fantasy světa. A bylo to dobré čtení. Líbil se mi vymyšlený svět i jeho reálie, postavy jsem si hned oblíbila a příběh příjemně odsýpal. Líbila se mi lehce detektivní i romantická zápletka. Kdo je vrahem, jsem odhalila celkem brzy, což beru jako malé mínus - tahle část byla vcelku průhledná a nebylo to pak až tak napínavé. :) Ovšem jiné zápletky byly zpracovány dobře a epilog - ten mě dostal... :)
Bylo to hrozně čtivý, ale občas jsem se v tom ztrácela. Postavy byly skvělé, příběh mě bavil, ale fakt jsem dostkrát byla zmatená o kom z té minulosti se baví a tak. Jinak Theův styl psaní mám strašně ráda a jsem ráda, že jsem si přečetla už i tuhle knížku. Bylo to skvěle vymyšlené, ale za mě jeho nejslabší kniha. Ale i tak jsem si ji užila :)
Hnilobu v kořenech jsem si půjčila z knihovny, protože jsem chtěla konečně něco od Thea přečíst.
Knížka je čtivá, vykreslený svět je zajímavý a postavy také. Bohužel děj se nevyvaruje některým zdlouhavějším pasážím. Originální jsou malé vsuvky z myšlenek vraha na konci každé kapitoly.
Theo Addair je můj nejoblíbenější autor a jeho knihy nadevše miluju. Tato kniha mě však nezaujala a ani jsem ji nedočetla do konce. Fantasy není úplně pro mě.
Vcelku čtivý román, ale žádná zvláštní pecka. Příběh docela plyne i když mě osobně rasová a diskriminační tématika zrovna moc nebere. Ovšem do žánru fantasy bych tuhle knížku moc neřadil, možná spíše do detektivní sci-fi. Takže za mě tři hvězdy, čte se to dobře, ale nic zvlášť originálního anebo uchvacujícího. Zdát se mi o tom určitě nebude. Howgh.
Děj je slabší ale svět je krásně vykreslený. Je to něco nového a netradičního a za mě taková oddechovka
Svět je v Hnilobě vymyšlený opravdu skvěle! Příběh se odehrává na kontinentu zvaném Sanheia, jehož původní obyvatelé mají kůži, která vypadá jako kůra stromů, rozeklaný jazyk a zelené vlasy. Tento kontinent před stovkami let objevil mořeplavec Gorian ze Zartenu. Radzarové – národ objevitelů obdařený změnomocí – si Sanheiany snadno podmanili a zotročili. Od zrušení otroctví už uběhlo půl století, ale rovnoprávnost mezi oběma národy stále neexistuje. Rasová nerovnost je hlavním tématem této knihy a už kvůli němu Hniloba v kořenech určitě stojí za přečtení.
Příběh je trošku slabší, osobně bych knížku doporučila spíše mladším čtenářům, nebo těm, co s fantasy teprve začínají. Na mě už to bylo prostě málo. Přála bych si propracovanější příběh s lepší zápletkou (tahle byla navíc lehce detektivní, což já moc nemusím) a zajímavějšími postavami. Romantickou linku bych klidně vynechala úplně, protože jsem jí stejně moc nepochopila. Takže za mě super téma, nádherný svět, ale zápletka a postavy slabší.
Další kniha od mého oblíbeného autora! Přestože fantasy zrovna nemusím, do této knihy jsem se začetla a na konci jsem se opravdu nerada loučila s hlavními postavami. Detektivní zápletka mě velmi zaujala. Addairův styl je výjimečný a jeho fantasy mne vždy zaujmou tím, že do nich dokáže promítnout reálné problémy. Doporučuji i nečtenářům fantasy!
Z Hniloby v kořenech jsem i po dočtení stále rozpačitý. Na jednu stranu je Theův styl psaní samozřejmě skvělý a bavil mě detektivní námět příběhu, ale čekal jsem něco víc.
Každopádně velmi oceňuji řešení důležitého tématu!
Pokud máte chuť na odpočinkovou young adult knihu a nebudete očekávat velikou pecku, tak po Hnilobě sáhněte.
I přes pomalejší rozjezd a delší dobu, než jsem si zapamatovala jména a dokázala všechny postavy rozeznat, mě poté příběh opravdu vtáhl, neustále jsem se vracela o x stran zpět (a to vám říkám, že občas jsem byla úplně nepříčetná, že jsem danou pasáž zpětně nemohla najit), abych se ujišťovala o různých informacích a podpořila své teorie. Hledala jsem vraha spolu s hlavními hrdiny a bavilo mě, jak do sebe všechno postupně zapadalo. I historické události byly skvěle vystavěné, líbily se mi ty paralely s naší historií.
A jsem na sebe pyšná, že jsem vraha odhalila ještě o něco dříve než hlavní hrdinové!
Tohle bylo něco docela jiného, než jsme u autora zvyklí! Fantasy obalené předsudky a davnými nepokoji, jejichž úponky pronikají až do současného světa zdejších postav... Příběh to je pěkně zapeklitý, s dosti propletenými osudy, který celou dobu nechává čtenáře v napětí, až jsou podezřelí opravdu úplně všichni! A vy prostě potřebujete vědět KDO! Společně s hrdiny si proto děláte poznámky či sunýrujete v hlavě, nač jste doposud přišli. Ať tak či onak, stejně vám s poslední stránkou nejspíše spadne brada! Zajímavá kniha o netradičním světě, kde nikdo není takový, jakým se na první pohled může zdát být...
Útlak, segregace, vzpoura, rozdělená společnost. Radzarové a Sanheianové. Ti první, oplývající změnomocí, magií, se kterou mohou měnit nejen svůj vzhled nebo prostředí, si před stovkami let podmanili a zotročili původní obyvatelstvo. Sanheianský lid má kůži pokrytou kůrou stromů, zelené vlasy, rozeklaný jazyk a žádnou kouzelnou moc. Od zrušení otroctví a zavedení integrace už sice uběhlo padesát let, o rovnoprávnosti se ale stále mluvit nedá.
Odkrývání tajemství minulosti, o které se kvůli bolavým vzpomínkám nemluví, rodinné vztahy a záhadná vražda. To vše hned na začátku nabízí Hniloba v kořenech.
Theův styl psaní mi sedl už v Muffinu a čaji+Koláčcích a spiklencích a i tady byl moc pohodový.
Ocenila jsem originální svět i zápletku, příběh pak chytil detektivní ráz a to já můžu :)
Lehká romantická linka byla příjemným zpestřením a celkově se mi líbilo vykreslení nejrůznějších vztahů.
Do postav jsem se bohužel nějak nedokázala žít, přišlo mi, že příběhu chybí gradace, určité napětí...okamžiky, které měly být emočně náročnější mě nechávaly chladnou.
Nejvíce ale oceňuji zpracování samotného tématu, jsem strašně ráda, že se i v českých vodách začínají objevovat takové tituly, které poukazují na aktuální problémy.
Celkově Hnilobu hodnotím jako příjemnou a oddechovou youngadultovku. Za mě nic světoborného, na co bych myslela ještě nějaký ten pátek, ale nejen díky důležitému tématu rozhodně stojí za vaši pozornost.
Štítky knihy
homosexualita pro dospívající mládež (young adult) fantasy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Muffin a čaj |
| 2019 | Koláčky a spiklenci |
| 2019 |  Na kraj světa |
| 2021 | Supertajný seznam věcí |
| 2020 | Čtyřměstí |
Kniha Hniloba v kořenech je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 62x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 82x |
| Chystám se číst | 78x |
| Chci si koupit | 19x |
| dalších seznamech | 3x |
S knihami Thea Addaira začínám být jako na houpačce. Jeho ya contemporary jsou skvělé a jeho ya fantasy mi prostě nesedí. Hniloba v kořenech má nádhernou obálku a skvělou anotaci. Do poměrně krátkého příběhu se autorovi navíc podařilo dostat celou řadu důležitých témat a za to opravdu. Na druhou stranu ale musím přiznat, že kniha byla psaná docela kostrbatě a ne úplně čtivě vzhledem k cílové skupině čtenářů... Kdyby se mi četla lépe, tak určitě hodnotím lépe než jen průměrem.