PerfectionistKa
přečtené 186
Perfekcionistky
2016,
Sara Shepard
| Ava, Caitlin, Mackenzie, Julie a Parker jsou velmi čerstvé kamarádky, které svede dohromady společná nenávist a touha po pomstě. Poprvé se dají do řeči v diskuzní skupině na hodině filmové vědy, kde probírají filmy, ve kterých si někdo bere spravedlnost do svých rukou a vraždí osoby, které se samy něčím provinily. Každá má ve svém životě taky někoho, koho by se chtěla zbavit, načež se začnou bavit, jak by bylo nejlepší to udělat, aby jim to prošlo. Tomuto seznamu vévodí krásný a populární Nolan Hotchkiss, který šikanuje téměř polovinu školy a se kterým má každá z dívek společnou minulost. Ačkoliv by si Nolanovu smrt přály, nakonec se dohodnou, že mu pouze na jedné jeho party provedou neškodný vtípek, kterým mu pošramotí reputaci. Co když ale na druhý den zjistí, že Nolana někdo skutečně zabil a udělal to tak, jak naplánovaly v hodině? A co když ten někdo neskončí jen u Nolana? | Spoiler-free komentář k celé duologii :) | Se žánrem mystery thriller bych u prvního dílu pracovala opatrně. Ano, děj se točí okolo vraždy (a ne jen jedné), kterou budete hodně pomalu rozlouskávat spolu s postavami (co k ní vedlo, co měl kdo za motivaci k jejímu spáchání atd.), avšak je to celé rozebíráno hrozně okrajově, spíš tam jde o to drama. Krátkost a zároveň spousta charakterů a jednotlivých zápletek znamená, že tam není prostě prostor pro pořádné napětí. Postav je tam opravdu přehršel - už tak je tam 5 hlavních holek a ještě má každá kolem sebe kupu jmen, až mě samotnou překvapilo, že jsem se orientovala (se jmény mám obecně velký problém :D). Všechny tam mají také svou romantickou linku, bohužel i tohle utrpělo na délce knihy, tudíž mi nikdo moc nepřirostl k srdci. | Co se týče akce, v Hodných holkách se toho odehraje mnohem víc a je to napínavější, ovšem tentokrát na úkor romantických linek, které byly víc rozebírány v jedničce. Mohla to být jedna dlouhá kniha? Určitě. Takhle se mi to ale četlo líp, stejně jako je lepší mít více kratších kapitol, tak mám raději více kratších dílů než jeden nekonečný. Po dočtení jsem navíc měla chuť si to dát celé odznovu a hledat všechna vodítka, která se tam v průběhu vyskytovala, což je myslím úspěch. Duologii dohromady dávám slabší 4*, ačkoliv mě Hodné holky bavily o něco více. Netvrdím, že to finále bylo extra překvapivé, na to rozuzlení jsem víceméně přišla, ale stejně se podle mě jedná o super dílo ve své kategorii, obzvlášť na dobu, ve které to vyšlo (1. díl v originále už 2014). Konec samotný je takový otevřeně uzavřený, klidně bych si přečetla, co se bude dít dál, ale není to nutné (= ústřední dějová linka okolo Nolana je ukončená).... celý text
To jediné, co na světě zbývá
2023,
Erik J. Brown
| Andrew a Jamison jsou přeživší celosvětové pandemie superchřipky v postapokalyptických Spojených státech. Jejich meet cute, kdy se oba podezřívají, že jeden chce zabít toho druhého, vyústí ve společnou cestu napříč Státy. Každý z nich má svá tajemství, která chce před tím druhým co nejdéle skrývat, ale co když to jediné, co jim pomůže přežít, je navzájem si věřit? | Kniha, která by mě, nebýt to dárek od mé kamarádky, úplně minula. V takové alternativní realitě bych teď už žít nechtěla. MILUJU DYSTOPIE. Všechny ty fantasy, sci-fi a romanťárny jsou skvělé, fakt že jo, ale éra dystopií bude mít u mě v srdci navždy to nejspeciálnější místo. Taky vám však zní spojení feel-good dystopie jako oxymóron? Já osobně tenhle mix žánrů v jednom díle viděla poprvé a upřímně doufám, že ne naposled. Nenapravitelná romantická duše a zároveň největší milovník The 100 ve mně při čtení doslova jásali. Postavy byly úžasně napsané, Andrew s Jamiem si vybudovali jeden z nejryzejších vztahů, který jsem za hodně dlouhou dobu četla. Na mě to sice mohlo být míň slow-burn, ale zvládla jsem to. Andrew byl největší hláškař, jehož kecy a myšlenkové pochody mě neskutečně bavily, a Jamison byl takový ten týpek, který vypadá, že vás jedním pohledem pošle do kómatu, ale přitom je to nejvěrnější zlatý retrívr. Dějově šlo víceméně o přežití a o putování po opuštěném východním pobřeží USA, což nabízí hodně zápletkových možností. Některé nápady se mi líbily velmi, ale nebudu spoilerovat, protože mě samotnou mega bavilo, jak jsem vlastně nevěděla, co se kdy stane. Jo, postavy mají nějaké cíle, se kterými počítáte, ale ta cesta k nim byla mnohdy (v dobrém slova smyslu) nevyzpytatelná. | Mimochodem: Na konci má autor kromě děkovačky taky poznámku k tomu proč, jak a kdy tohle téma psal. V knize totiž narazíte mimo jiné na zmínku covidu, což je stále docela aktuální téma a tahle poznámka vám dá parádní náhled do jeho nelehké situace. Tudíž, pokud vás knížka bude bavit, radím vám, nepřeskakujte to a rozhodně si poznámku autora přečtěte! :)... celý text
Škola dobra a zla
2014,
Soman Chainani
| Sofie a Agáta jsou kamarádky ze strany Agáty. Pro Sofii je Agáta prostředkem k dosažení svého cíle - být princeznou ve Škole dobra. Jenže když je obě unese chlápek zvaný Školník, ocitne se Sofie ve Škole zla a Agáta ve Škole dobra. Je to samozřejmě správně, ale za mými okny stihla proběhnout 3 roční období, než jim to konečně došlo. Dočkají se i přesto svých šťastných konců? | Knížka původně založená na tom, že svět je černobílý. Neustálé škatulkování toho, jak vypadá dobro a jak zlo, bylo opravdu nervydrásající. Pořád jsem čekala, kdy už tam konečně někdo pochopí, že všechno není jenom černé, nebo bílé (#spoileralert až na straně 358!). Prototypy této stereotypizace jsou Sofie a Agáta, a i když se obě mění, pořád je autor příliš drží v těch nesmyslných škatulkách. Knihu jsem četla ve štafetě a hlavně Sofii čtenářky přede mnou nemohly vystát, ačkoliv mně osobně (jak začala uznávat, že je zlá) iritovala míň než Agáta s Tedrosem. Pracuju s dětmi příliš dlouho na to, abych nevěděla, že malé děti mají problém s nezvládáním morálně šedých charakterů. Proto jsou ty pohádky tak jednoduché, dobro je dobro a zlo je zlo. Neřekla bych ale, že by kniha měla být určená pro AŽ TAK malé děti, které tohle nezvládají. Proto jsem taky pořád čekala, kdy kniha předá těm větším dětem, pro které by měla být určená, message, že povrchní vzhled není všechno a že ne vše krásné je dobré a naopak. Ani nevím, jestli jsem se toho dočkala, jak mě konec nebavil :D | Nejlepší na čtení byly s přehledem poznámky holek (a Hort!), kolikrát jsem se jim nasmála víc než knize a hlavně jsem se bavila, když jsme se sešly dvě cynické čtenářky po sobě. Všichni třeba řešili nějaké párování, koho chtějí s kým a slečna přede mnou: Já ani nevím, co chci. Asi konec tohoto utrpení. :D Doporučila bych to asi mladším, co se týče úrovně děje, ale vlastně nedoporučila, protože mi vadí, jak příšerně je tam vykreslené dobro a zlo. Mnohem, mnohem víc doporučuju film! Je dost změněný k lepšímu.... celý text
Pravidla pro holky
2021,
Candace Bushnell
| Marin je středoškolačka, která se svou nejlepší kamarádkou píše do školních novin pod vedením charismatického a velmi přátelského učitele, kterému nikdo neřekne jinak než Bex. Když Bex zajde ve svém chování k Marin daleko za čáru, ona o sobě začne pochybovat, jestli to celé není její chyba (NENÍ). Na tento popud založí feministický čtenářský klub. | Kniha má zpracovávat důležitá témata. Ano, zpracovává, ovšem v mnohem menší míře než jsem čekala, spíš na takové banálnější úrovni. Proto si myslím, že je knížka vhodná pro mladší ročníky, protože není tak drastická, ačkoliv obsahuje např. téma sexuálního obtěžování! Mě tohle pojetí rádoby feminismu ze židle nezvedlo. Marin mi bylo při čtení buď dost líto, nebo mě rozčilovala. Je pravda, že to hodně připomíná film/knihu Moxie (Ranařky), kde mě teda hlavní hrdinka taky pěkně často vytáčela, ale celková message příběhu z toho na mě zapůsobila mnohem víc. Klíčová pro mě je ve všem romantická linka, která tady byla hodně meh. Ona tam je, ale vlastně není. Nevadilo by mi, kdyby zrovna tady byla úplně vynechaná, nebo kdyby tam byla napsaná pořádně. Tenhle nevyvážený mix mě však akorát nudil - ve zkratce insta-love a Gray se svatou trpělivostí. 2.5* Mělo to svoje super momenty, ale jako celek za mě žádná hitparáda. Na druhou stranu být mi ještě náct, tohle by byl docela fajn úvod do podobného žánru s podobnou tematikou :)... celý text
Zapletený
2014,
Emma Chase
Spoiler-free komentář k celé sérii. Jedná se o zábavné, čtivé a krátké oddechovky, ve kterých nejde o žádný hlubší přesah a které jsou (bohužel) založeny na miscommunication trope. Zápletky jsou ze 3/4 postavené na nedostatku slov a přebytku fantazie postav. Reálně by stačilo MLUVIT, říct o 1 (1!!) větu navíc, nedomýšlet si kraviny a byla by z téhle série asi tak hodně krátká kniha a půl. Nejméně průhledný byl v tomhle ohledu 3. díl s Matthewem a Delores, tam byly dějové zvraty založeny spíš na citech, než na absenci komunikace. A co si budem, Matthew byl taky nejlepší postava ze všech. Čtvrtý díl byl čistě zbytečný, na druhou stranu bylo fajn, že jsem si ještě mohla počíst o tom, jak celá parta tropí další hlouposti. Akorát mě zklamalo, co udělala autorka z Billyho, který do té doby působil jako (až příliš) seriózní týpek. V posledním díle se z něj najednou stal totální zoufalec a ňouma, který si pomalu neuměl sám ani zavázat tkaničky. Další uměle nasazený komický prvek, o to hůř, že zafungoval. Nejsem zrovna fanda vyprávění s tzv. bouráním čtvrté stěny, kdy vypravěč v díle přímo oslovuje čtenáře, promlouvá k nim, ještě ke všemu, když jde o nahlédnutí do mužských myšlenek, ale pobavit jsem se pobavila. Věřím, že ve své době, přece jen je to už spoustu let od debutu, by to byl lepší čtenářský zážitek. Dneska je podobných dílek tohoto žánru a typu přehršel a tahle série nijak nevybočuje.... celý text
Sama doma
2022,
Amélie Salingerová
Roztomiloučká, jednoduchá vánoční jednohubka na pár minut. Jakožto stejný milovník filmu Sám doma jako hlavní hrdinka musím pochválit tu analogii, zejména konec s pokojem. Vlastně bych to brala i delší, vánoční romantické kýčovinky já můžu vždycky.... celý text
Letní sázka
2021,
Emily Henry
| January je spisovatelka romantických happyendů a právě si prochází tvůrčí krizí. Zašije se v domě u jezera, který zdědila po otci, s jehož smrtí vyplavalo na povrch taky jeho velké tajemství. Jejím sousedem se neukáže být nikdo jiný než Augustus, její dávný spolužák, taky spisovatel, akorát bez té romantiky a happyendů, taky procházející krizí. To je mi ale náhodička. Rozhodnou se uzavřít sázku a navzájem se vytáhnout z tvůrčí krize tím, že každý napíše knihu ze žánru toho druhého. K tomu jim dopomáhej Hugh Grant! | Knížka, do které jsem čekala, že se zamiluju. Začátek skvělý, smála jsem se u toho a stránky mi plynuly pod rukama, ale postupně přišla studená sprcha. Romantika mě neskutečně nudila, až jsem měla nakonec problém to dočíst. Obálka je hrozně zcestná, protože se tváří, že to bude letní plážová roztomilost, ale léto jako takové, ani ta pláž, tam nejsou vůbec důležité. Styl vyprávění mě moc nepohltil, asi to bylo tím, že mi nesedla hlavní hrdinka. Zdlouhavé vykecávání a opakování. Fajn bylo to spisovatelské prostředí, jenže to je fajn v každé knize, kde se objeví. A že jich je. A jsou lepší. Zážitek vylepšovalo především to, že jsem Letní sázku četla s kamarádkou v Řecku na pláži. Tím četla myslím předčítala nahlas a dělala tím program pro všechny Čechy v okolí :D Mohly jsme to tak spolu hned rozebírat a když jsem to po dovolené konečně frustrovaně dočítala, měla jsem si komu postěžovat. Pak mě taky bavil Gus jako osobnost, ten cynický, nemůžu-vystát-Meg-Ryan, patnáct-let-jsem-nezvracel, šťastné-konce-neexistují Gus, moje krevní skupina. To trvalo tak první půlku knihy, pak začala ta romantika a on úplně obrátil. Všichni normální to asi vnímají jako plus, já jako minus :D Průměrné romantické čtení, které u mě moc nepochodilo, proto hodnotím takovými slabšími 3*. Kniha není sama o sobě tak špatná, ale mě minula účinkem. Plánuju zkusit od autorky i jiné dílo, abych zjistila, jestli to je jejím stylem, nebo to bylo pouze tímto příběhem. Taky mi hrozně vadil ten mluvenej překlad, ostatně jako mi vadí ve všech dílech, kde je. Zlatá spisovná čeština.... celý text
Deník průměrné zamilované blbky
2022,
Júlia Matulová
| Sam je holka světa jídel, ingrediencí a vaření absolutně neznalá, která jede na tábor vařit do kuchyně pro 50 lidí. Ovšem netuší, že největší potíže jí nebude působit vaření (i když i to bude velký oříšek), ale kluk, do kterého se naprosto zblázní, navíc když ještě nedávno byla zamilovaná do jiné holky. | Začnu tím pozitivním, protože toho bude opravdu málo. Kniha má krásnou obálku, mapku (úplně zbytečnou, ale je tam!) a díky formě vyprávění se četla rychle. Bavil mě ten vibe táborového prostředí, protože přesně to je můj rajón - na tábory jezdím odmalička, prošla jsem si tam od dítěte přes instruktora až po současnou pozici vedoucího a spoluorganizátora, takže jsem na to byla zvědavá a těšila se. Teď už přesně vím, jak se cítí skuteční doktoři, když koukají na lékařské seriály. Stupidita a nereálnost tolika věcí by vystačila na samostatný post, ústřední nelogickou záležitostí bylo ale to, že Sam, která nikdy neslyšela o vývaru a neví, jak vypadá paštika, jede vařit do kuchyně na tábor. Ne jako pomocná síla, kterou jsem očekávala, ale jako HLAVNÍ kuchařka. Už jen z tohoto faktoru jsem rostla. To by si jakýkoliv příčetný hlavní vedoucí nelajznul, i kdyby si měl vařit sám. Jenže nejsmutnější je, že ten táborový chod ve výsledku není ani zdaleka to nejhorší, co kniha nabízí. Sam je naprosto nesnesitelná, sobecká, egocentrická (což totálně pohřbívá ten čtivý koncept) a stejně tak i její kamarádky, jedna toxičtější postava než druhá. A ta největší katastrofa, ta se ukrývá v podobě “romantické” linky. Hloupost, rychlost a nesmyslnost pobláznění Sam týpkem, kterému se říká “Borec” a o kterém na začátku prohlásila, že vypadá jako lesní skřet, aby z něj byl vzápětí bůh s geniálním tělem, a u čeho jsem si už v půlce myslela, že si vyškrábu oči, je s přehledem nejtragičtější zápletka, kterou jsem letos četla nebo teprve přečtu. Jsem z toho opravdu nešťastná. Knihu řadím do nového žánru feel-bad, přitom to mohla být tak skvělá letní feel-good oddechová věc z úžasného táborového prostředí. Dávám hodně slabou 1/5* za ty plusové faktory ze začátku. | Moc děkuji za poskytnutí knihy k recenzi Humbooku v rámci skupiny Humbook blogeři.... celý text
