sylvaplath
přečtené 104
Malý život
2017,
Hanya Yanagihara
Jeste u zadne knizky jsem nemela takoveto rozporuplne pocity. Dokonce jsem vahala mezi tim, dat jednu hvezdu nebo pet (dat tri je polovicaty kompromis, ktery neodpovida realite). Tu knizku jsem nenavidela i milovala zaroven. Podobny pocit jsem mela treba u filmu Prolomit vlny - a ten jsem dlouho radila ke svym nejoblibenejsim. Proto tedy nakonec pet hvezdicek tehle knize. Je tak strasne smutna, nenecha vas chvili vydechnout, utrpeni se vrsi na uboheho Juda stale dal a dal, je to nesnesitelne, ale nelze prestat cist. Vlastne ano. Je to snad prvni knizka, ktera se mi libila, a kterou jsem nakonec odlozila (tuto dokonce tesne pred koncem - uz jsem proste nemohla dal, pohar pretekl, toho utrpeni nakonec uz bylo prilis. Ani jsem vlastne nebyla zvedava, jak to dopadlo.) Pres to vsechno je to kniha, ktera mi v hlave zustane uz naporad. A mozna si na stara kolena nekdy tech poslednich cca 50 stranek prectu..... celý text