rosalee3974
přečtené 165
Alchymista
2005,
Paulo Coelho
Mám ráda, když se ke knížkám po letech vracím. Alchymistu jsem začala číst tuším někdy na střední škole a po pár stránkách jsem usoudila, že mu nerozumím a nemá mi co nabídnout. Teď, s odstupem pár let a bohatší o pár příjemných i nepříjemných zkušeností, jsem po knize sáhla znovu. A opět se potvrdila má domněnka, že k některým knihám člověk prostě musí dozrát.... celý text
Hodiny
2004,
Michael Cunningham
Nevím, jestli mě ta kniha ohromila, nebo nevysvětlitelně zasáhla. Nevím, jestli pro mě byla poutavým čtením, nebo mi přinesla hluboké rozčarování a ani nemohu s jistotou říct, jestli v mém téměř dospělém já zasadila o něco více pochybností, než v něm doposud klíčilo. Nevěděla jsem, co čekat od knížky oceněné Pulitzerovou cenou, ani co čekat od příběhu, který se odehrál třem ženám, ve třech různých dobách, které údajně spojoval jakýsi mystický smysl pro detail běžného dne a určité, byť nepřímé ovlivňování. Netušila jsem, že svět, život ba dokonce obyčejný den může být viděn očima Cunninghamovýma do nejdrobnějšího detailu, a trochu ho za toto procitnutí proklínám. Kniha vzbuzuje mnoho pocitů a myšlenek a je potřeba ji vstřebat, nejen kvůli neobyčejnosti obyčejného příběhu, ale také pro vytříbenost slov, přirovnání, metafor a neustálou touhou nazývat věci jinak, ale přesto výstižně až do jejich nejhlubší podstaty.... celý text
Temný anděl
2000,
Mika Waltari
S hodnocením této knihy jsem trochu rozpačitá, proto se zdržím hvězdiček a ponechám si tu alternativu na později, až si knihu přečtu znova s odstupem alespoň několika let. Musím se přiznat, že hlavní hrdina mě ze začátku opravdu hodně vytáčel a že jsem ho téměř až do konce opravdu nesnášela. Ale dokážu se zpětným pohledem ocenit i jeho osobní vývoj během příběhu. Co je na této knize nedocenitelné, je až dech beroucí napasování děje do faktických historických událostí. Jakožto velký fanoušek historických románů mám velmi ráda autenticitu, byť jsem si všimla několika diskutabilních detailů. Co mě ovšem opravdu nadchlo na této knize, byla až její závěrečná část, kdy se mi pootevřela fascinující Osmanská říše a kus její historie, který se západního světa více či méně dotýká také. Mé nynější hodnocení je více méně kladné, tak proč tedy nedat všech pět hvězdiček rovnou? Potíž je v tom, že z velké části se kniha skládá z různých filosofických a náboženských diskuzí, v nichž jsem se jako nevěřící a tedy nezasvěcená do detailů křesťanství často ztrácela. Ale církevní schizma mě vždy fascinovalo, tudíž se nebráním tomu ho nejdřív trochu víc nastudovat a potom možná konečně plně pochopit to, co se Mika Waltari snažil říct ústy hlavních postav.... celý text
Podpis všech věcí
2014,
Elizabeth Gilbert
Knihu jsem si pořídila minulé léto, když jsem pracovala v knihkupectví. Dívala se na mě z protějšího stolu stojícího před pokladnou a její barevná obálka i záhadný název mě mnoho týdnů lákaly (přiznám se, že i akční a poměrně nízká cena). Nakonec jsem ji koupila a po přečtení anotace jsem měla smíšené pocity. Představila jsem si typický příběh mladé, krásné a chytré dívky, pravděpodobně z chudé rodiny, která se nějakým pro mě nevysvětlitelným řízením osudu dostane na vědeckou půdu, kde si bude chtít obhájit nejen svůj akademický, ale také svůj milostný život a vše nakonec šťastně skončí. To, co jsem dostala naservírováno doopravdy, je této představě velmi vzdáleno. Nejen, že Alma nebyla chudá, ona nebyla ani krásná a o nápadníky měla spíš nouzi. Svým způsobem nebyla ani chytrá v pravém slova smyslu - byla něco víc, byla chodící encyklopedie. Její úspěch nepřišel ze dne na den (pokud se o doslovném úspěchu dá mluvit) - přišel s léty, se zkušenostmi, s trpělivostí, někdy i strádáním, ale přišel a zaslouženě. Dalo by se říct, že Alma byla jako mechy, které tak pilně studovala - bojovala o každičkou minutu svého života, o každý centimetr na této planetě, který jí byl vyměřen, adaptovala se a nenechala se pohltit. Konec byl uspokojivý i neuspokojivý zároveň. Bylo mi jasné (a byla jsem i vděčná), že se autorka držela přesně historických událostí a neměla potřebu si je nějak přikrašlovat. Přesto své postavě dopřála (byť až na sklonku Almina života) trochu zadostiučinění v podobě návštěvy reálné postavy, pana A. R. Wallace. Za mě je to tedy velmi dobře napsaná a promyšlená kniha, plná nejrůznějších zajímavostí z botaniky. Vůbec bych nečekala, že při jejím čtení zavítám i na Tahiti, či potkám tak komplikovanou postavu, jako byl Ambrose Pike. Kniha sice nesplnila mé očekávání (což je v tomto případě dobře), ale velmi a mile mě překvapila.... celý text
Bílá nemoc
1948,
Karel Čapek
Opravdu nadčasový příběh, bohužel spíš smutný. Nádherná přehlídka lidských povah a jejich reakcí na strach ze smrti, který byl více než reálný. Metafory na dobu, ve které tato kniha vznikla, ji dělají o to víc zajímavější, především vize toho, jak se ten malý, drzý národ překážející a ohrožující Maršálovu zemi, bránil ze všech sil a ostatní velmoci neváhaly a okamžitě jednaly. Realita byla bohužel jiná. Upřímně by mě zajímalo, jaké to tehdy pro čtenáře bylo, číst tuto hru a zároveň mít určité povědomí o tehdejším dění. Za mě prostě klasika, kterou bych mohla číst znovu a znovu.... celý text
Prolomení hradeb
2018,
Petr Hampl
odpad!
Omlouvám se, ale tuto knížku dočíst nemůžu. A to z jednoho prostého důvodu, který ostatním možná přijde jako naprosto hloupý - autor s neuvěřitelnou bezpáteřností překrucuje historii podle toho, jak se mu to hodí do krámu, a některé informace vyloží naprosto zcestně... Už to mě odradilo od dalšího čtení, protože se děsím toho, čeho bych se na dalších stránkách dobrala. Knížku jsem si chtěla přečíst, protože byla známá svým kontroverzním názorem na velice aktuální a nebezpečnou situaci, se kterou se evropská společnost už delší dobu nesetkala. Bohužel způsob, jakým autor k problému přistupuje, se mi od začátku nelíbil a nevidím tedy důvod v četbě dal pokračovat. Jestli se někomu jinému líbí, budiž, jen bych chtěla upozornit, že i na první pohled správný názor může mít své mouchy...... celý text
Marná lásky snaha
1999,
William Shakespeare
Nemůžu říct, že by se mi to vyloženě nelíbilo, některé pasáže jsou velmi vtipné a zaujalo mě i povídání p. prof. Hilského, jehož přednášky jsem se nedávno zúčastnila, ale není to asi čtení pro mě.... celý text
Sirotek č. 8
2016,
Kim van Alkemade
V prvé řadě musím říct, že kompozičně to u mě tato kniha opravdu vyhrála. Střídání kapitol z dětství a z dospělého života by mi nejspíš přišlo trošku chaotické, nicméně autorka si s tím poradila velmi dobře. Co se děje týče, také jsem očekávala něco trochu jiného - děsivý sirotčinec, hrůzostrašné pokusy, nicméně mi byla podána realita, která mě nakonec ale zaujala.... celý text
