rosalee3974
přečtené 165
Jiří z Poděbrad
1967,
Josef Macek
Kniha se čte velice dobře, nicméně musím podotknout, že autor není vůbec objektivní, jak by správný historik měl být, a vychvaluje Jiřího z Poděbrad až do nebe - nechci králi dvojího lidu ubírat nějaké zásluhy, tak či tak musel ujít dlouhou cestu, než se jím stal, nicméně povyšovat ho nad jiné osoby, které se dopouštěly stejných podvodů a lstí, jako on, je neprofesionální...... celý text
Vraždy ve znamení hvězdy
2016,
František Kalenda
Velice dobře napsaná detektivka, musím sice uznat, že ze začátku trochu chaotická - i když ne v pravém slova smyslu, člověk si akorát musí domýšlet nějaké detaily z minulosti postav, která je často zmiňována, ale i tyto detaily jsou v průběhu knihy vysvětleny (většina z nich, ostatní asi nejsou důležité, nebo se toho dočkáme v dalším díle). Rozhodně doporučuji pro ty, kteří ocení dobrou historickou detektivku. Doufám, že pokračování vyjde co nejdřív.... celý text
Poslední strážce
2004,
Jeff Grubb
Velmi čtivá kniha, právě jsem ji dokončila. Začíná předmluvou překladatele, který již předem počítá s tím, že knihu si přečteme ještě jednou, jelikož nás její děj vtáhne do nekonečného víru, kvůli kterému uvidíme jen část příběhu a důležité, ale titěrné náznaky a detaily zůstanou našim očím skryty. Měl pravdu... Jinak nemám, co bych vytkla, přečetla jsem ji během dvou dnů a jen podnítila touhu přečíst všechny ostatní knihy ze série WarCraftu :-)... celý text
Svatý Xaverius
2009,
Jakub Arbes
Za mě pět hvězdiček, příběh se mi velice líbil, a starší forma češtiny přímo hladila na duši :-)
Pýcha a předsudek
2008,
Jane Austen
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, i když mi už některé části připadají příliš idealistické, stejně si ji ráda přečtu znova a znova. Nedám na ni dopustit.
Rozum a cit
1996,
Jane Austen
Mám Jane Austenovou velice ráda, ale tento román mi dal trochu zabrat... Ačkoliv mi nedělalo potíže přečíst dvakrát Pýchu a předsudek (a co si budeme vykládat, někdy je to zdlouhavé čtení), musela jsem se v jednu chvíli donutit tuto knihu dočíst. Měla jsem pocit, jako kdyby ani sama autorka tenkrát nevěděla, co si s příběhem počít, ale posléze se děj konečně začal hýbat tím typickým austenovským tempem, tudíž jsem byla ráda, že jsem si dala tu práci a knížku dočetla.... celý text
