1. Domů
2. Autoři
3. Arthur Koestler
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 11
• Bazar 2
• Životopis
• Citáty 6
• Diskuze 1

Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u knih Arthur Koestler

Noc o polednách

„Kniha měla jistě větší účinek na čtenáře v době po prvním vydání. Dnešního poučeného čtenáře už nemá čím překvapit. Vše z toho už bylo mnohokrát popsáno jinde. Takže jsem se trochu nudil. Ale s přihlédnutím k vědomí toho, jak přesně autor situaci popsal a že byl vlastně první, hodnotím vysoko. Čekal jsem, že to bude víc románové, ne, že se bude vlastně jednat pouze o technologický popis. Ale to je můj problém, nijak další čtenáře nechci odrazovat. Je to napsáno dobře a pokud není čtenář s touto tematikou nějak důkladněji obeznámen, bude mít větší šanci, že ho kniha zaujme.“... celý text
— Blue

---

Tma o polednách

„O historii bolševické revoluce a jejich dětech. Částěčně autobiografická reflexe období tzv. Velkého teroru – doby stalinských perzekucí a čistek jak v sovětské společnosti, tak i v řadách bolševického aparátu a komunistické strany. Prostřední ze tří Koestlerových románů a zároveň náhled na dané období z perspektivy tehdejšího funkcionáře KPD (německé komunistické strany), který v letech 1932-33 procestoval Sovětský svaz. Lidový komisař Rubašov, jeden z předních stalinských aparátčiků (jemuž předlohou byli mj. například postavy revolucionářů Karla Radka a lidového komisaře Nikolaje Bucharina), je po svém zahraničním angažmá v pozici stranického propagandisty zatčen. Nelítostný pragmatik, ochoten obětovat ve jménu komunistické ideologie a diaektiky vše, včetně životů svých souputníků, se sám ocitá v soukolí stalinských represí. Vyšetřován svým starým soudruhem Ivanovem, začíná pracovat na svojí obhajobě a zároveň s ním zapředá dialog o východiscích bolševické revoluce. Navazuje také v rámci možností kontakt se svými spoluvězni – zástupci staré ruské buržoazie na jedné straně a starnickými vyvrženci na straně druhé. Vzpomíná také na své zahraniční působení jako propagandista strany a na osud své spolupracovnice, která byla v rámci procesů popravena jako domnělá špionka. Zvrat přichází v momentu, kdy je vyšetřovatel Ivanov odstraněn (a následně popraven) a vyšetřování Rubašova „případu“ připadne racionálnímu a nelítostnému mladému vyšetřovateli Gletkinovi. Ten vynucuje na Rubašovovi doznání ze všech vykonstruovaných „zločinů“ psychickým mučemí i fyzickou deprivací. Zlomený Rubašov, zpočátku připravený se bránit vynuceným doznáním, pod tího trýznění všechna absurdní obvinění doznává a zároveň přijímá vynucenou roli udělat ze sebe ukázkového „obětního beránka“ v následném vykonstruovném soudním procesu. Zlomený Rubašov, který tím prokáže straně „poslední službu“ – dle zvrácené inscenované logiky údobí velkého teroru – se veřejně obviní z činů, které nikdy spáchat nemohl a je jako vzorový příklad odsouzen k trestu smrti a následně popraven... Mrazivá sonda do stalinských procesů v období tzv. Velkého teroru. Koestler, jakožto funkcionář KPD a propagandista Kominterny (vůdcem jeho berlínské stranické buňky byl Egon Erwin Kisch a jedním z jeho stranických spolupracovníků André Simone/Otto Katz) - navštěvoval v 30. letech 20. století Sovětský svaz a zaznamenal tam jeden ze stalinských procesů. Mimoto se zapředl do zpravodajských her sovětské tajné služby GPU, jehož důsledkem byla zadržena žena, se kterou udržoval poměr. To vše byly podněty, které dodali autorovi mnoho myšlenkového materiálu a podnětů pro napsání tohoto románu. Významným vjemem byl i Koestlerův pobyt ve frankistickém zajetí v době Španělské občanské války, jíž v té době zpravodajsky pokrýval, jež pro něj znamenal mezní situaci ohrožení života. Koestler zde zobrazuje marný a k nezdaru dopředu odsouzený souboj dřívějšího nelítostného a stranické ideologii oddaného intelektuála a propagandisty se stalinskou brutální mašinerií. V postavě Rubašova se, vyjma již zmíněných známých revolucionářů, odráží i autorova sedmiletá zkušenost vysoce postaveného komunistického propagandisty, již ukončil po svém propuštění z frankistického španělského zajetí. Rubašov (a s ním Koestler) reflektuje jak svoji minulost komunistického funkcionáře a zahraničního propagandisty, tak prezentuje i své představy a myšlenky o revoluci, která stejně jako před ní revoluce francouzská a po bolševické mnohé další, ničila důsledně jak své odpůrce, tak i své horlivé podporovatele. Neboť jak konstatuje Rubašov „Strana se nikdy nemýlí ... je ztělesnění revolučních ideálů a dějin, které neúchylně a neomylně spějí ke svému cíly a revoluce se nedá sehrát dle kriketových pravidel. Strana sleduje svoji ostře vyhraněnou linii a její taktika je určována zásadou, ž eúčel světí prostřed, všechny prostředky bez výjimky.“ Dějiny učí, že jim leř poslouží často lépe než pravda.“ Úloha dějin revoluce a revoluční opodstatnění jsoue nahlížena striktně ideologicky a účelně: „Dějiny učí, že jim lež poslouží často lépe než pravda. Zásada, že účel světí prostředky, je a zůstane v politice jediným mravním kritériem.“ Oproti křestěnskému humanismu a jeho pojetí jedinečnosti jedince je stavěno pojetí jedince jako podřízené jednotky společnosti a vyšších ideologických cílů. Humanismus je dáván do přímého rozporu revolučnímu vývoji, který si uzurpuje právo jej kdykoliv, ve jménu svých dogmatických doktrín, pošlapávat. Myšlenkovým východiskem díla je obžaloba komunistické totatitární ideologie a její anithumánnosti, kdy se demaskuje zneužití lidských ideálů komunistickou dialektikou a jejím totalitním represivním aparátem. Odhaluje také hrůzy stalinismu, který mimo jiné ničil původní myšlenky mezilidské solidarity a sounáležitosti tím, že onu solidaritu (a tím i samotné lidství) znásilňuje ve jménu jakéhosi - stranickými propagandisty zinscenovaného – „vyššího účelu“. Nadčasovým apelem zde zůstává výzva k zachování této solidarity a lidskosit a obrana před jeho zneužitím jakoukoliv, byť zpočátku snad i líbivou, ideologií. Řečeno slovy jiného komunistického propagandisty Julia Fučíka – Lidé bdětě! Toda raba, Arture Kösztlere. Nechť je tvá památka požehnáním. A nechť je tvé varování před destrukcí humanity pochopeno a nezapomněno...“... celý text
— tomas6658

---

Tma o polednách

„Orwellovský román, který popisuje stalinistický politický proces. Hrdina je smyšlený, ale reálie skutečné. Jen jsem měla trochu dojem, že je to psáno západním člověkem se západní mentalitou. Koestler sice byl jistou dobu komunista a sovětský svaz navštívil, ale je to bezesporu člověk středoevropského střihu. Román každopádně rozebírá velice zajímavé myšlenky a některé z nich v autoritářských režimech zůstávají dodnes.. jako třeba pojem “gramatická fikce”“... celý text
— TiTika

---

---

Tma o polednách

„Kniha nese hlubokou myšlenku o tom, jak se absolutní moc dříve nebo později začne požírat sama. Velmi zajímavé jsou filozofické rozhovory, ale styl psaní je pro mne náročný podobně jako u Orwella. Dočteno "na sílu" i tak doporučuji, protože sdělení je zde důležitější nežli forma.“... celý text
— Marda

---

Noc o polednách

„Výborný politický thriller. Oceňuji, že byl napsán tak bezprostředně po Velkém teroru. Po celou dobu čtení jsem myslela na Rudolfa Slánského a jeho :,, Mám, co jsem si zasloužil. " Vřele doporučuji.“... celý text
— BarboraSalome