RanMori
přečtené 64
Moje sestra lže
2023,
Bradeigh Godfrey
Nápad dobrý a zpracování taky ne úplně špatné. Konec se možná až trochu křečovitě snažil šokovat, což v některých ohledech bylo už zbytečně nastavované. Nějak se mi ale nechce pozdávat ta věc s bateriemi v obraze... i kdyby poznala, co je tam nakreslené, to jí z toho jako fakt měla dojít šifra zrovna téhle story? A ještě k tomu snad dovést k pachateli?? To teda opravdu těžko.... celý text
Ptákovina aneb Ženská v povětří
2023,
Alena Bures
Docela fajnová oddechovka. Nenáročná, dobře a rychle se čte. Velmi prostinká detektivní zápletka, ve které skoro o nic nejde, ale to je jen kulisa, aby se měly kolem čeho odehrávat ty ptačí proměny, na které je beztak čtenář zvědavý nejvíc. A že tyhle scénky jsou fakt komické a povedené (myslím, že u mě to vyhrála příhoda s čápem, ale i ten výlov orlem byl super...). Konec je milý a uspokojivý, chvíli už to vypadalo, že to dopadne... taky dobře? :D Hodnocení musím srazit jen za to, s jakou neúctou se v knize občas pojednávalo o seniorech, tohle nešlo skousnout ani jako vtip.... celý text
Nasterea
2021,
Petra Stehlíková
Uf uf, to to bylo nudné. Kniha je tak napěchovaná tajemstvím, že je až přecpaná, ale odpovědí je poskrovnu a to ještě dost vachrlatě. Čtenáři už to pak leze krkem a vlastně ho to už ani nezajímá - zvláště ve spojení s do nekonečna omílanými "hádankami" a tajemnými vzkazy (CTRL C - CTRL V, takhle pak nabíhá počet stránek). O "prasečí řiti" už tu bylo řečeno dost, a i když je to opravdu přihlouplé, stejně mi to nepilo krev tolik jako ty sklenařské počty. Pořád dokola 5, 9, 25... a děj přitom stále stojí. Až ke konci se jakž takž někam pohne, ale to už jsem byla tak znuděná, že mi bylo jedno, co se s kým děje. Některé scény jsem si ani nedokázala představit, jak si je autorka vlastně představovala a jak to mělo technicky fungovat (mapa ze šípů). V průběhu celé knihy pak člověk naráží i na tak kratičké kapitoly, že jsem se opakovaně musela ptát, proč je to rozděleno zrovna takto - vždyť se tam opravdu nestihlo vůbec nic stát. Na další 2 díly už asi přestanu čekat.... celý text
Unesená
2018,
Manuro (p)
Oceňuji důvtipné skrývání čísel na některých obrázcích, člověk opravdu musí poctivě brejlit :). 3x jsem zemřela (ačkoli nikdy "předepsanou" smrtí, spíš mi vždy došly HP), pak jsem si nakreslila plánek zámku (docela prča :D) a díky tomu se mi povedlo získat lepší představu, kde jsem vlastně už byla a kde ne. A poté jsem příběh tedy již zdárně dohrála. Není to špatné, jednoduchá pravidla, která člověk lehko uhlídá. Snad jen v místě s psincem mám dojem, že došlo k chybnému číselnému přesměrování.... celý text
Andělé smrti
2019,
Patricia Gibney
Když jsem knihu uviděla, první co mě napadlo, bylo: 3 reklamy jen na obálce? Tak to smrdí průserem! A taky že jo. Prvních asi 100 stran jsem se násilně nutila do pokračování, ale byla jsem zvědavá na tu proklamovanou bombu, tak jsem to nechtěla vzdát. Pak jsem se jakž takž už začetla. Lottie je opravdu protivná megera, ale ono se to mezi těmi ostatními ztratí - tam není sympatický nikdo. Štěkají po sobě úplně všichni. Proto mi bylo úplně fuk, co se s kým stane. Nemluvě o tom, že je tam postav jako máku, takže ani nevíte, kdo bude důležitý. Děj je plytký, motivace chabé. 2 linky - kdo je vrah a kdo je utajené dítě. Vlastně si nejsem jistá úplně, co bylo tím mega zvratem myšleno. Možná ta identita utajovaného dítěte? A co se tím jako změnilo?? Celkově jsem nepochopila, proč s tím vůbec byly takové tajné čachry. Nebo odhalení vraha? No vzhledem k tomu, že podezřelí postupně z různých důvodů odpadali, moc těch variant už nezbývalo... Podivuhodná je i anotace, která se vymyká zažitým zvykům - jinde většinou shrne max první čtvrtinu knihu, tady se na zmizení mladíků dostane až na samotném konci. Celkově se mi to hodně špatně četlo, kniha má mizerný rytmus vět (samé krátké věty za sebou).... celý text
Osudná zpráva
2020,
Shuky Médina
Přišla jsem si nějaká pitomá, ale vidím, že nejsem jediná, komu se z těch hádanek přehřívaly závity :) Nicméně styl soubojů mi přišel hrozně nevyvážený, buď dáte příšeru na jednu ránu vy nebo ona vás, podle toho, za koho hrajete. Takový lukostřelec s 0 defensem je slušně v pr. Přitom jinak v GB mám souboje ráda, ale toto by potřebovalo ještě poladit.... celý text
Páni temnot
2019,
Joe Dever
Vzhledem k tomu, že o zabití svého úhlavního nepřítele Gnaaga usilujete celých 11 knih, přijde mi až nevhodné ho nezabít vlastnoručně. Jen vytáhnout Sommerswerd a přečíst si, jak z něj prd zbylo. V ostatních případech si s ním aspoň opravdu zabojujete. Ale i tak, to poslední rozloučení, potažmo ten poslední odkaz pod známým číslem 350, na mě působil prostě odbytě. Jako už už to konečně je hotový, tak to nějak ukončíme a tvůj poslední úkol - ten primární v tomto díle - vykonáš už "instinktivně". A všichni žili šťastně až do smrti.... celý text
Džungle hrůzy
2015,
Joe Dever
Ať chodím kudy chci, pořád se mi nedaří narazit na toho ikonického pavouka :D
Introvertka chodí na terapii
2023,
Deborah Tung
Kniha mě překvapila, čekala jsem opět to humorné pojetí jako v předchozích dvou. Ale je to o depresích a úzkostech a o těžkých bojích s nimi. Je to autorčina zpověď a na dost místech mi bylo, jako by někdo vzal i můj deník a překreslil ho do komiksu. Je to hezké a i když neveselé čtení, přesto nakonec vyvolává příjemné pocity. A mnohá zamyšlení.... celý text
Koule
1998,
Michael Crichton
Sci-fi obecně moc nemusím, ale toto mě bavilo. Asi díky tomu, že i přes to množství mechanických i jiných popisů tam byl i malý přesah do psychologie a biologie, takže to bylo zároveň i takové poučné. A rozhodně k zamyšlení. K tomu velmi napínavé a chytlavé. Jediné, co mi trochu rušilo zážitek, byl styl pojetí vnitřních monologů - nebylo to moc dobře rozlišeno a někdy jsem poněkud tápala, co si myslí a co už říká a kdo. I po přečtení zůstává kniha pod kůží, pořád se vracím k myšlenkám na to, jak by se člověk zachoval sám v takové situaci... třeba na tom konci... Z toho jsem poněkud rozpačitá, přijde mi jako otevřený či nejasný (zda všichni 3 splnili slovo), což by bylo OK, že to nebylo řečeno na pevno, ale proto nechápu ty poslední věty samotné - a rozčiluje mě to, protože to chci vědět xD... celý text
Suši v duši
2012,
Eva Urbaníková
Psáno deníkovou formou, což mně osobně bylo příjemné. Sice je pravda, že autorka tak vyzradila hned na začátku, jak to celé skončí, ale vzhledem k tomu, že pro mě byl její příběh spíše podružný a šla jsem si hlavně pro info o Japonsku, tak mi to nikterak nevadilo :). Nicméně, když jsem si na konci vyhledala onen 11. březen, mělo to mnohem silnější emoční dopad.... celý text
Lovci mamutů
1962,
Eduard Štorch
Jako dítě jsem to četla opakovaně. Měla jsem potom chuť zajídat maso šťovíkem :)