Okoslav
přečtené 291
Krutý princ
2018,
Holly Black
V rámci žánru (young adult fantasy s romantickou linkou) je to fajn. Počítejte ovšem s tím, že v porovnání kupříkladu s Dvorem trnů a růží, ke kterému bývá Krutý princ často přirovnávaný (a se kterým toho má společného tolik, až je to trochu podezřelé :-)) ), je to opravdu spíš „young“ než „adult“. Včetně třeba klasického středoškolského settingu (byť ve fantasy provedení). Naopak velmi oceňuju, že příběh neslouží pouze jako zástěrka pro romanci, naopak, samotná dějová linka je smysluplná a v rámci žánru i relativně propracovaná.... celý text
Talisman
1996,
Stephen King
Asi tuším, o co King se Straubem usilovali – to fantasy převyprávění putování Huckleberryho Finna, tentokrát v Americe 80. let, se připomíná v nejrůznějších motivech tolikrát, že to nemůže být náhoda. A vlastně to mohlo být skvělé a zhruba v prvních dvou třetinách i bylo. Poslední třetina byla ale čirá nuda a utrpení, kdy se autoři (nevím, který z nich v tu chvíli držel hlavní kormidlo) utápěli v nekonečných popisech a přirovnáních (nejčastěji k penisům, šourkům nebo bradavkám). Nebýt to (aspoň zčásti) King, kterého jinak miluju, asi bych se k dočtení nedonutila. Hvězdu navíc přidávám za Vlka a Sluneční domov.... celý text
Ready Player Two: Nová hra sa začíná
2023,
Ernest Cline
Já vám nevím. Možná je to tím, že v žánru LitRPG už stihly vzniknout jiné (a mnohem zajímavější) knihy. Nebo je to prostě fakt o tolik horší než jednička. První třetinu knihy zabírá dlooooouhá expozice (ano, definitivně jsem si potvrdila, že tenhle svět a celý Clineův worldbuilding nedávají smysl), druhou třetinu další „hon“, tentokrát za sedmi úlomky duše Sirény (ty osmdesátky jsou tu už fakt na sílu a, je to jen mnou, nebo proč celá OASIS ve dvojce působí o tolik směšněji než v prvním dílu?), a celkový dojem zachraňuje jen jakž takž ucházející závěr. Kdyby to byla fanfikce z Wattpadu, asi by mi to celé dávalo mnohem větší smysl.... celý text
Já, robot
1993,
Isaac Asimov
„Od nynějška jsou nevyhnutelné jediné Stroje.“ Výborná povídková sbírka, obzvlášť z pohledu dnešní doby, kdy AI a „Stroje“, jak říká Asimov, možná skutečně a nenápadně začínají hrát první housle. Stejně jako u Bradburyho, i u Asimova mě fascinuje, jak přesně dokázal s předstihem mnoha desetiletí trefit otázky, které si klademe dnes. Jen ten technooptimismus, se kterým přichází v poslední povídce, mu závidím a, viděno dnešnímu očima, příliš jeho prognóze nevěřím :-) „Zažila jsem to od začátku, kdy chudáci roboti neuměli mluvit, až do konce, kdy se postavili mezi lidstvo a zkázu. Vy uvidíte, co přijde dál.“... celý text
Legendy & latéčka
2023,
Travis Baldree
Tak toto bylo extrémně milé a extrémně o ničem zároveň :-) Milovníci kávy a kavárenské kultury ocení dvojnásob.
Rod nebes a dechu
2022,
Sarah J. Maas
Bez spoilerů: ten konec je ukázkový fan service and I think that's beautiful :-)
Rod země a krve
2020,
Sarah J. Maas
Ze všech sérií od Sarah J. Maas (TG, ACOTAR, CC) má právě tahle nejlepší setting (urban fantasy šmrncnuté špetkou cyberpunku) i worldbuilding. Což s sebou mimo jiné nese i fest dloooouhou expozici, kterou ale bohatě vynahradí zhruba posledních 200 stran, které jsou fakt skvělé.... celý text
Dvůr mlhy a hněvu
2017,
Sarah J. Maas
Ok, takže to není tak, že by Maas neuměla psát. Ona prostě jen neumí psát první díly. Stalo se to u téhle série a stalo se to i u Skleněného trůnu. Jako by se Maas v prvních dílech svých sérií jen rozkoukávala (v obou případech prostřednictvím blbé zápletky a nedopsaných postav) a teprve v dalších dílech chytla dech a a) dotáhla postavy k nějaké komplexnosti a b) došlo na skutečný příběh. Vím, že spousta lidí se k Dvoru mlhy a hněvu kvůli špatnému prvnímu dílu málem nedostala (včetně mě). Budu teď chodit po světě a říkat jim, že to byla chyba. Třeba dají druhé dílu ještě šanci, protože ten je fakt s jedničkou nesrovnatelný.... celý text
Dvůr trnů a růží
2016,
Sarah J. Maas
První půlka za dvě hvězdy, druhá za tři, takže budu hodná a zůstanu u tří. Do druhého dílu aspoň nakouknu, minimálně proto, abych se přesvědčila, že mě čtenářská intuice neklame a Maas zopakuje svou osvědčenou rutinu ze Skleněného trůnu. Už zbývá jen tipovat, co tentokrát vymyslí, aby se zbavila Nápadníka číslo 1 a mohla Neohroženou Hrdinku spárovat s Nápadníkem číslo 2 (ano, všichni víme, kdo to bude). Poznámka pod čarou: četla jsem na internetu spoooustu debat na téma Maas vs. Bardugo. Nechápu, jak tohle může být vůbec k diskusi, protože zatímco knihy Bardugo fungují samy o sobě, a jsou tak přístupné nejen YA čtenářům, ale i těm klasickým fantazáckým (koukám na vás, Šest vran), tak když z knih Maas odeberete veškeré pokusy o romanci a erotiku, zbude vám pár víl a jinak velké tučné nic.... celý text
Nezbytné věci
1993,
Stephen King
Dokonce i na Kinga nezvykle dloooouhá expozice, skvělá druhá půlka a tradičně kingovsky ujeté finále. A jsem jediná, komu story katolíci vs. baptisté připadala jak side quest ze Zvonokosů? :-))... celý text
