IvetaZ přečtené 254

V posledním tažení 2022, Nina Lykke

Jeden dObrovský výprodej mě donutil navýšit kapacitu vlastních knih, a tak jsem se potkala s Elin. Příběh je svižný a čtivý, někdy vyprávěcí, jindy k zamyšlení. Elinin přístup k pacientům mi byl blízký, oni ti praktici to taky nemají jednoduché, znám to z rodiny. Krize středního věku, vyhořelý vztah, vyhořelý život vs. tajemství, touha, stará láska nerezaví, proč by ne. A podělím se s jednou myšlenkou, která mi z knihy utkvěla: ..Neklid a neurózy nepředstavují výjimku nebo nemoc, nýbrž jsou přímo základním stavem - kdyby nám byla od přírody vrozená schopnost žít harmonicky tady a teď, pak by naše předky něco sežralo a vyhynuli by dávno předtím, než by stačili vylézt z moře. Jsme tady proto, že pocházíme z nekonečné řady neklidných neurotiků, kteří se nevzdali, kteří metodou pokus omyl a s pomocí strachu a nočního bdění nakonec přišli na to, jak mají zajistit, aby jejich potomci přežili, a jak se chránit proti divé zvěři. Nejsme tady proto, abychom se bavili, a ti, co to nepochopili a jen si tak blábolili a neuvědomili si nebezpečí nebo se vědomě vykašlali na ochranu před nehodami a útoky, ti zemřeli, ještě než jejich smích dozněl, nemluvě o tom, že se nerozmnožili. Jsme tady proto, že se naši předkové stihli rozmnožit než je něco zabilo nebo než mřeli hladem a tohle dokázali právě díky domu, že uměli lépe odhalit predátory číhající v trávě než se těšit z krásných květin rostoucích v téže trávě. Z takových neurotiků my pocházíme, právě jim vděčíme za svou existenci."... celý text

O knihovnickou sovu 2021 2022, * antologie

Vřele doporučuji tomu, kdo má rád krátké historky ze života. Tady je znát, že mezi lidmi je mnoho zatím neobjevených spisovatelů, kteří umí napsat čtivý a vtipný příběh. Jen možná zatím nenašli odvahu vyjít s nimi na světlo, a to je škoda.... celý text

Brodeckova zpráva 2014, Philippe Claudel

První půlka se mi táhla asi z netrpělivosti, kdy už dojdeme k jádru pudla. Hodně zpověď, málo přímé řeči, ale příběh je to skvělý, originální a velmi silný. Myslím, že to hodně donutí k zamyšlení mezi jakými lidmi z našeho nejbližšího okolí vlastně žijeme, protože ,,aby člověk něco našel, musí to hledat". ,,Nevím, jestli se dá z některých věcí vyléčit. Vyprávět možná nakonec není tak spolehlivý lék. Možná, že naopak vyprávěním si člověk jen udržuje rány živé, jako řezavé uhlíky, aby oheň mohl na přání zase pořádně vzplanout."... celý text

Bajky barda Beedleho 2017, J. K. Rowling (p)

Přečteno ušima a bylo to super. Nejvíc se mi líbila bajka O skákavém hrnci, Mágovo chlupaté srdce a O třech bratrech, kteří přelstili smrt (tu známe už z hledání viteálů). Ke každé pohádce připojil Brumbál svoje poznámky a taky se dozvíte hodně o historii soužití mudlů a čarodějů nebo kouzelnických hůlek.... celý text

Havran 1946, Edgar Allan Poe

Symbolika a tajemno - o tom celém to je. Myslím, že si to musím nechat ještě uležet a vrátit se k tomu později, protože zatím mě to neoslnilo.

Kytice 2014, Karel Jaromír Erben

Nejlepší básnická sbírka pro ty, kteří poezii neholdují stejně jako já a pokaždé mě šokuje, jak kruté mají často básně konec. Nejradši mám Vodníka, Vrbu a Svatební košili. Kdysi přečteno, a rozhodně ne naposledy, i poslechnuto jako audiokniha.... celý text

Lakomec 2008, Molière (p)

Skvělá a nadčasová komedie. Přečteno ušima během hodiny na procházce po okolí. Došlo mi, že příběh už dávno znám, ale přece mě to bavilo.

Není kouře bez ohýnku 1982, Agatha Christie

Záhadné anonymní dopisy a vraždy cloumají malým ospalým městečkem. Mnoho postav a zdánlivé souvislosti i nesouvislosti, které ústí v pro mě vždy překvapivý konec, co se týká Agathiných detektivek.... celý text

Máj 1954, Karel Hynek Mácha

Úryvky jsme asi museli odrecitovat každý už na základní škole. Místy je to dost náročná četba, ale každý by to měl zkusit aspoň jednou přelouskat.

Pod kůží 2002, Michel Faber

,,Pod kůží jsme všichni stejní." Zatím moje druhá kniha od Fabera, tak si pořád si zvykám na styl psaní, ale anotace mi nedala spát už několik měsíců, že jsem si tu knihu prostě musela půjčit. Upřímně, začetla jsem se až od nějaké 80. strany. Není to nuda, ale je to takové krkolomně napsané, více méně zpověď s málem přímé řeči. Hodně jsem se musela na čtení soustředit, a to mě šíleně unavovalo. Jinak námět velmi originální, na tak krátký příběh i dost promyšlený a přitom stále tajemný. Věřím, že si knihu zapamatuji.... celý text

Tmavé stěny Willardu 2016, Ellen Marie Wiseman

Příběh Clary by si klidně zasloužil samostatnou knihu. Byla jsem tak napnutá, co s ní bude dál, že mě maličko štvalo, že se střídá její příběh s příběhem Izzy, a tak jsem četla jako blázen a na tři otevření zvládla celou knihu. Tak nějak jsem tušila, že nálada v psychiatrické léčebně v 20. letech 20. století nebude ,,klientsky přívětivá", ale bylo to mnohem odpornější. Bylo mi líto té nespravedlnosti, obzvlášť u těch, kteří tam byli neprávem. Linka s Izzy ale nebyla špatná, jen to bylo prostě o mladé holce s nešťastným osudem, ale podle mě se zde zbytečně často opakovala pedofilní zápletka.... celý text

Na jih od hranic, na západ od slunce 2004, Haruki Murakami

Krátký příběh, ale tolik plný vášně, přemítání o vlastním životě, osudu, lásce, pochybnostech o sobě samém. Bylo pro mě šíleně napínavé, kam se Šimamoto ztrácí a jak to dopadne. Ani nevím, jestli ten závěr byl dobrý nebo špatný. Spíš takový, jaký očekává konzervativní společnost - splynutí s davem a smíření s osudem.... celý text

Šikmý kostel 2 2021, Karin Lednická

Děti deště 2013, Marta Veselá Jirousová

Kráska a zvíře 1971, Jeanne-Marie Leprince de Beaumont

ADA 2012, Jan Těsnohlídek ml.

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera

Román velmi věrně zobrazuje psychologii vztahů, jak si každý do nich vnášíme ty dobré věci, ale i své nezahojené šrámy z minulosti - traumata z dětství, zakořeněné vzorce, strachy, potřeby a nepochopení sebe sama i druhých navzájem. S neuvěřitelnou lehkostí jsou zde také vykresleny charaktery postav, že mám pocit, že je úplně znám a rozumím jim. Nikdo z nich není jen dobrý nebo jen špatný. A na konci jsem slzela, protože stejný odchod nejlepšího přítele po 13 letech jsme v rodině prožívali před několika měsíci. Krátké kapitoly plynou tak rychle, až mi to bylo líto a snažila jsem se knihu nehltat, ale prožít a užít. Pro mě skvělý zážitek. Takový ten, kdy ztratíte pojem o čase. Zařadím si jeden výtisk do své malé knihovny, protože jsem si už během prvních sto stran vypsala několik odstavců myšlenek, které mě zaujaly a chci mít možnost se k nim vracet kdykoli. Jedna za všechny: ,,Dokud jsou lidé ještě mladí a hudební skladba jejich života je teprve u svých prvních taktů, mohou ji psát společně a vyměňovat si motivy, ale když se setkají a jsou už starší, jejich hudební skladba je více méně uzavřena a každé slovo, každý předmět znamená něco jiného ve skladbě jednoho i druhého."... celý text

Dvacet snů 1992, Jan Křesadlo (p)

Taková jednohubka pro odlehčení od náročnější četby. Autor měl dost epické sny, žádné primitivní. Možná není na škodu mít na nočním stolku zápisník a tužku pro zachování takových nočních perliček. U čtení jsem si často vybavila útržky mých vlastních snů a pousmála se nad tím, jak bývají sny nelogické a přitom, když je právě prožíváte, vám přijdou naprosto v pořádku, viz Sen VI. o dudákovi: ,,Ale já vás tam takhle pustit nemůžu... Vždyť vy, pane, nemáte hlavu... Ale jak můžete foukat, když nemáte hlavu?" ,,Jednoduše, osobo nevzdělaná..." Dmuchadlo pod ramenem a místo vyřezávané kozí hlavy na píšťale byla hlava moje. ,,Tak vidíte, člověče... že jsem si hlavu nezapomněl..."... celý text

Král Lávra 2006, Karel Havlíček Borovský

Krátká a jednoduchá báseň. Pro mě první setkání s Borovským a jsem mile překvapena, jak lehce a čtivě psal.

Nejkrásnější pohádky o čarodějnicích 1996, kolektiv autorů

Jedna z mých oblíbených knih s výběrem pohádek od různých autorů. Má nádherné ilustrace. Nejradši mám pohádku O Locice a jejích dlouhých vlasech a o Jabloňové panně.... celý text