IvetaZ

Příspěvky

Hornické vdovyHornické vdovyKamila Hladká

Poslechla jsem knihu na rádiu. Snad to bylo těmi jednotlivými hlasy, procítěním v hlasech, ale myslím, že to na mě zanechalo větší dojem, než kdybych si to četla. Bylo to smutné, nešťastné a lítostivé povídání o životech, příběhy vesměs stejné, ale jednotlivé ženy se s tím praly každá po svém. A je to tak, nejde říct: Chlapů je milion. Ten váš je jen jeden.

13. května


V posledním taženíV posledním taženíNina Lykke

Jeden dObrovský výprodej mě donutil navýšit kapacitu vlastních knih, a tak jsem se potkala s Elin. Příběh je svižný a čtivý, někdy vyprávěcí, jindy k zamyšlení. Elinin přístup k pacientům mi byl blízký, oni ti praktici to taky nemají jednoduché, znám to z rodiny. Krize středního věku, vyhořelý vztah, vyhořelý život vs. tajemství, touha, stará láska nerezaví, proč by ne. A podělím se s jednou myšlenkou, která mi z knihy utkvěla:
..Neklid a neurózy nepředstavují výjimku nebo nemoc, nýbrž jsou přímo základním stavem - kdyby nám byla od přírody vrozená schopnost žít harmonicky tady a teď, pak by naše předky něco sežralo a vyhynuli by dávno předtím, než by stačili vylézt z moře. Jsme tady proto, že pocházíme z nekonečné řady neklidných neurotiků, kteří se nevzdali, kteří metodou pokus omyl a s pomocí strachu a nočního bdění nakonec přišli na to, jak mají zajistit, aby jejich potomci přežili, a jak se chránit proti divé zvěři. Nejsme tady proto, abychom se bavili, a ti, co to nepochopili a jen si tak blábolili a neuvědomili si nebezpečí nebo se vědomě vykašlali na ochranu před nehodami a útoky, ti zemřeli, ještě než jejich smích dozněl, nemluvě o tom, že se nerozmnožili. Jsme tady proto, že se naši předkové stihli rozmnožit než je něco zabilo nebo než mřeli hladem a tohle dokázali právě díky domu, že uměli lépe odhalit predátory číhající v trávě než se těšit z krásných květin rostoucích v téže trávě. Z takových neurotiků my pocházíme, právě jim vděčíme za svou existenci."

13. května


Zulejka otevírá očiZulejka otevírá očiGuzel Jachina

(+ SPOILER) Už před několika lety mě zaujal název knihy. Je to maličko jiný příběh, než jaký si představíte, když se řekne ,,gulag". První dvě kapitoly ze Zulejčinýho domova byly super, vlastně si umím představit i příběh vystavený pouze v prostředí jejího tatarského obydlí a ve stylu vesnického života, jaký žili s Murtazou a Čarodějnicí, než jim do toho vpadl Ivan. Některé kapitoly byly hodně o vnímání světa, např. doktor a jeho psychická porucha vs. porod nebo Jusufovy představy o domovech a světě, ze kterého všichni kromě něj přišli do osady. Poslední třetina se mi vyloženě táhla kvůli agitaci, politice, tahanicím mezi veliteli... Takže z prvotního nadšení musím polevit na 4*, přesto doporučuji přečíst.
PS: Ráda si prohlížím mapy, když je děj zasazen do takové divočiny, a řeka Angara a Krasnojarsk - to je nádhera.

11. května


Příběh Arthura TruluvaPříběh Arthura TruluvaElizabeth Berg

Potřebovala jsem něco lehčího a moc neočekávala a dostalo se mi velmi milého a zdá se mi, že i netradičního příběhu, který jsem zhltla za dva dny, ale myslím, že pamatovat si ho budu déle. Jedná se vlastně z počátku o velmi smutné povídání o zdánlivě nesourodých typech lidí, kteří se v jednu chvíli potkali a až tehdy si uvědomili, jak osaměle doposud žili. A tak si utvořili vlastní rodinu. Hlavní myšlenka tkví v tom, že každého v životě potká nějaký druh neštěstí, ale štěstí se taky musí jít trošku naproti. Při čtení jsem přemýšlela, kde asi přišla autorka k námětu, protože to se snad nedá vymyslet, to se tak zákonitě muselo někomu stát :-)

02. května


O knihovnickou sovu 2021O knihovnickou sovu 2021* antologie

Vřele doporučuji tomu, kdo má rád krátké historky ze života. Tady je znát, že mezi lidmi je mnoho zatím neobjevených spisovatelů, kteří umí napsat čtivý a vtipný příběh. Jen možná zatím nenašli odvahu vyjít s nimi na světlo, a to je škoda.

29. dubna


Viděl jsem pekloViděl jsem pekloTvrtko Vujity

Četla jsem to skoro tři měsíce. Po prvních dvou kapitolách o lepře jsem potřebovala pauzu. Neměla jsem tušení, jak odporná a devastující je to nemoc. V tom textu byly ty největší odpornosti, které jsem kdy viděla ve filmu nebo četla, u upadávajících částí těl jsem doslova kvílela a musela knihu odložit. Ze začátku se mi zdál text novinářsky věcný/bezemoční, v dalších kapitolách bylo více autorových pocitů zděšení a zmaru nad životy lidí, se kterými se při svých cestách setkával. Ani u dalších kapitol jsem se však nenudila, přečetla jsem je v podstatě najednou.

29. dubna


Král LávraKrál LávraKarel Havlíček Borovský

Krátká a jednoduchá báseň. Pro mě první setkání s Borovským a jsem mile překvapena, jak lehce a čtivě psal.

20. dubna


Není kouře bez ohýnkuNení kouře bez ohýnkuAgatha Christie

Záhadné anonymní dopisy a vraždy cloumají malým ospalým městečkem. Mnoho postav a zdánlivé souvislosti i nesouvislosti, které ústí v pro mě vždy překvapivý konec, co se týká Agathiných detektivek.

20. dubna


HavranHavranEdgar Allan Poe

Symbolika a tajemno - o tom celém to je. Myslím, že si to musím nechat ještě uležet a vrátit se k tomu později, protože zatím mě to neoslnilo.

20. dubna


Brodeckova zprávaBrodeckova zprávaPhilippe Claudel

První půlka se mi táhla asi z netrpělivosti, kdy už dojdeme k jádru pudla. Hodně zpověď, málo přímé řeči, ale příběh je to skvělý, originální a velmi silný. Myslím, že to hodně donutí k zamyšlení mezi jakými lidmi z našeho nejbližšího okolí vlastně žijeme, protože ,,aby člověk něco našel, musí to hledat".
,,Nevím, jestli se dá z některých věcí vyléčit. Vyprávět možná nakonec není tak spolehlivý lék. Možná, že naopak vyprávěním si člověk jen udržuje rány živé, jako řezavé uhlíky, aby oheň mohl na přání zase pořádně vzplanout."

20. dubna


Bajky barda BeedlehoBajky barda BeedlehoJ. K. Rowling (pseudonym)

Přečteno ušima a bylo to super. Nejvíc se mi líbila bajka O skákavém hrnci, Mágovo chlupaté srdce a O třech bratrech, kteří přelstili smrt (tu známe už z hledání viteálů). Ke každé pohádce připojil Brumbál svoje poznámky a taky se dozvíte hodně o historii soužití mudlů a čarodějů nebo kouzelnických hůlek.

20. dubna


MájMájKarel Hynek Mácha

Úryvky jsme asi museli odrecitovat každý už na základní škole. Místy je to dost náročná četba, ale každý by to měl zkusit aspoň jednou přelouskat.

20. dubna


LakomecLakomec. Molière (pseudonym)

Skvělá a nadčasová komedie. Přečteno ušima během hodiny na procházce po okolí. Došlo mi, že příběh už dávno znám, ale přece mě to bavilo.

20. dubna


KyticeKyticeKarel Jaromír Erben

Nejlepší básnická sbírka pro ty, kteří poezii neholdují stejně jako já a pokaždé mě šokuje, jak kruté mají často básně konec. Nejradši mám Vodníka, Vrbu a Svatební košili. Kdysi přečteno, a rozhodně ne naposledy, i poslechnuto jako audiokniha.

20. dubna


Pod kůžíPod kůžíMichel Faber

,,Pod kůží jsme všichni stejní."
Zatím moje druhá kniha od Fabera, tak si pořád si zvykám na styl psaní, ale anotace mi nedala spát už několik měsíců, že jsem si tu knihu prostě musela půjčit. Upřímně, začetla jsem se až od nějaké 80. strany. Není to nuda, ale je to takové krkolomně napsané, více méně zpověď s málem přímé řeči. Hodně jsem se musela na čtení soustředit, a to mě šíleně unavovalo. Jinak námět velmi originální, na tak krátký příběh i dost promyšlený a přitom stále tajemný. Věřím, že si knihu zapamatuji.

20. dubna


Prvok, Šampón, Tečka a KarelPrvok, Šampón, Tečka a KarelPatrik Hartl

Četla jsem už před lety a nijak extra mě to nezasáhlo, prostě odpočinkové a krátké. Původně byl prý příběh sepsaný jako scénář, až pak kniha, a právě film mě postrčil k tomuto komentáři. Je to takové, bez úrážky, chlapsky jednoduché a vůbec jsem nečekala, že mě to tak pobaví, na čemž má určitě zásluhu perfektní obsazení hlavních hrdinů. Těžko říct, zda má smysl doporučovat knihomolům film, ale tenhle je fakt z těch lepších současných českých ;-)

06. dubna


RosalindaRosalindaDelia Fiallo

Slabší než Esmeralda, ale příběh více méně totožný. Kniha dobrá. Víc si pamatuji z televize, taky jsme na to koukaly s babičkou. Tehdy se mi moc líbila hlavní herečka, byla nádherná a pořád nosila ty květy za uchem :-)

01. dubna


EsmeraldaEsmeraldaDelia Fiallo

Bylo to všude stejný, hlavně díky babičkám alespoň kousek viděl každý a knížky měli/mají doma také skoro všichni. Knížka se čte dobře a rozhodně není překombinovaná jako předlouhé televizní zpracování. Prostě romantický příběh se zamotanými osudy.

01. dubna


Kopretiny pro zámeckou paníKopretiny pro zámeckou paníStanislav Rudolf

Dívčí klasika a jedna z prvních, co jsem si půjčila ještě z knihovny na základní škole a pamatuji si ji dodnes. Ani film není špatný.

01. dubna


Tmavé stěny WillarduTmavé stěny WillarduEllen Marie Wiseman

(+ SPOILER) Příběh Clary by si klidně zasloužil samostatnou knihu. Byla jsem tak napnutá, co s ní bude dál, že mě maličko štvalo, že se střídá její příběh s příběhem Izzy, a tak jsem četla jako blázen a na tři otevření zvládla celou knihu. Tak nějak jsem tušila, že nálada v psychiatrické léčebně v 20. letech 20. století nebude ,,klientsky přívětivá", ale bylo to mnohem odpornější. Bylo mi líto té nespravedlnosti, obzvlášť u těch, kteří tam byli neprávem. Linka s Izzy ale nebyla špatná, jen to bylo prostě o mladé holce s nešťastným osudem, ale podle mě se zde zbytečně často opakovala pedofilní zápletka.

01. dubna


Na jih od hranic, na západ od slunceNa jih od hranic, na západ od slunceHaruki Murakami

(+ SPOILER) Krátký příběh, ale tolik plný vášně, přemítání o vlastním životě, osudu, lásce, pochybnostech o sobě samém. Bylo pro mě šíleně napínavé, kam se Šimamoto ztrácí a jak to dopadne. Ani nevím, jestli ten závěr byl dobrý nebo špatný. Spíš takový, jaký očekává konzervativní společnost - splynutí s davem a smíření s osudem.

21. března


Nesnesitelná lehkost bytíNesnesitelná lehkost bytíMilan Kundera

(+ SPOILER) Román velmi věrně zobrazuje psychologii vztahů, jak si každý do nich vnášíme ty dobré věci, ale i své nezahojené šrámy z minulosti - traumata z dětství, zakořeněné vzorce, strachy, potřeby a nepochopení sebe sama i druhých navzájem. S neuvěřitelnou lehkostí jsou zde také vykresleny charaktery postav, že mám pocit, že je úplně znám a rozumím jim. Nikdo z nich není jen dobrý nebo jen špatný. A na konci jsem slzela, protože stejný odchod nejlepšího přítele po 13 letech jsme v rodině prožívali před několika měsíci. Krátké kapitoly plynou tak rychle, až mi to bylo líto a snažila jsem se knihu nehltat, ale prožít a užít. Pro mě skvělý zážitek. Takový ten, kdy ztratíte pojem o čase. Zařadím si jeden výtisk do své malé knihovny, protože jsem si už během prvních sto stran vypsala několik odstavců myšlenek, které mě zaujaly a chci mít možnost se k nim vracet kdykoli. Jedna za všechny:
,,Dokud jsou lidé ještě mladí a hudební skladba jejich života je teprve u svých prvních taktů, mohou ji psát společně a vyměňovat si motivy, ale když se setkají a jsou už starší, jejich hudební skladba je více méně uzavřena a každé slovo, každý předmět znamená něco jiného ve skladbě jednoho i druhého."

25. února


Jabloňová pannaJabloňová pannaKarel Jaromír Erben

(+ SPOILER) Krásné klasické pohádky, které by neměly chybět v žádné knihovničce. Jabloňová panna mi přišla fakt krutá, jak potřebovala vodu, aby se z ní nestala pouhá bublina! :-)

23. února


O Slunečníku, Měsíčníku a VětrníkuO Slunečníku, Měsíčníku a VětrníkuBožena Němcová

Klasika, která neomrzí a přitom jsem ji poprvé přečetla až v dospělosti. Oproti známé filmové verzi mě překvapila jiná jména (knižní Silomil je hrozný jméno :-D).

21. února


Dvacet snůDvacet snůJ. Křesadlo (pseudonym)

(+ SPOILER) Taková jednohubka pro odlehčení od náročnější četby. Autor měl dost epické sny, žádné primitivní. Možná není na škodu mít na nočním stolku zápisník a tužku pro zachování takových nočních perliček. U čtení jsem si často vybavila útržky mých vlastních snů a pousmála se nad tím, jak bývají sny nelogické a přitom, když je právě prožíváte, vám přijdou naprosto v pořádku, viz Sen VI. o dudákovi:
,,Ale já vás tam takhle pustit nemůžu... Vždyť vy, pane, nemáte hlavu... Ale jak můžete foukat, když nemáte hlavu?" ,,Jednoduše, osobo nevzdělaná..." Dmuchadlo pod ramenem a místo vyřezávané kozí hlavy na píšťale byla hlava moje. ,,Tak vidíte, člověče... že jsem si hlavu nezapomněl..."

18. února


Nejkrásnější pohádky o čarodějnicíchNejkrásnější pohádky o čarodějnicíchkolektiv autorů

Jedna z mých oblíbených knih s výběrem pohádek od různých autorů. Má nádherné ilustrace. Nejradši mám pohádku O Locice a jejích dlouhých vlasech a o Jabloňové panně.

16. února


Trosečník sibiřskýTrosečník sibiřskýSvětlana Glaserová

Tušila jsem, že by to mohlo být dobré, ale že až tak! Trosečník sibiřský je vyprávění malého chlapce o dobrodružství, které zažil se svou rodinou při harcování tam a zpět, na východ i západ po kruté Sibiři kvůli tatínkově práci. Je to živé, plné víry a odhodlání, že může být život lepší, a proto je třeba se vydat na cestu! Bude bavit děti školou povinné i dospělé. A co musím absolutně vyzdvihnout - famózní ilustrace, titulní motiv vazby, mapa uvnitř, dobové fotky s vloženou kresbou jsou tak na zlatou medaili pro ilustrátora! Neznám autorovu minulost a celý život, proto se vůbec nezabývám faktickou správností příběhu. Až z recenzí ostatních jsem vyčetla, že se možná vše nestalo úplně podle knihy, ale je mi to jedno, to vyprávění za to stojí.

16. února


S elegancí ježkaS elegancí ježkaMuriel Barbery

(+ SPOILER) Podle anotace jsem čekala úplně něco jiného, tudíž jsem si po 50 stranách musela dát několik dní pauzu, ale nakonec jsem to dala celé, i když... Mám dojem, že se autorka nemohla rozhodnout, zda napsat román o lásce ve středním věku, o umění, literatuře nebo o filozofii. Příběh byl proložen několika krátkými úvahami ženy středního věku a nadprůměrné inteligentní puberťačky se sebevražednými sklony, z nichž některé byly čtivé, jiné jsem po pár větách nemilosrdně přeskočila a věřím, že mi nic neušlo. Za celou dobu jsem ale nepochopila, proč Renée skrývala svou inteligenci a dost mě to vytáčelo - proč by měla být domovnice zanedbaná a hloupá? Protože pracuje pro bohaté hloupé lidi? Důvod pro její rozhodnutí mi teda ušel. Konec knihy byl nelítostný a upřímně mě to dost zamrzelo, protože mám prostě slabost pro příběhy, kde se potkají dvě/tři takové spřízněné duše jako žily tady v jednom domě.

07. února


Čertův švagrČertův švagrBožena Němcová

Jedna z nejlepších čertovských pohádek. Styl vyprávění je sice pro dnešní děti maličko krkolomný, ale co se v mládí naučí, to ve stáří docení. Filmové S čerty nejsou žerty jsou legendární a myslím, že málokdo ví, že námět pochází právě od Němcové.

01. února


KrysařKrysařViktor Dyk

Na tuhle knihu musíte mít čas a klid, jinak ji budete vnímat hlavně povrchně jako já. Což je škoda, ale třeba to Krysařovi v budoucnu vynahradím. Těžko se mi to četlo, ale ve výsledku krátké kapitoly velmi rychle utíkaly.

19. ledna


1