První velká kniha mého dětství. Díky ní jsem objevila dosud nepoznaný vzrušující pocit, kdy se nedokážete odtrhnout od řádků, i když je už noc a vy musíte jít spát. Měla jsem ji tehdy půjčenou od kamaráda, červené vydání s drahokamem na titulní straně (1998). Těžko jsem se s ní loučila. Jako dospělá jsem si ji pořídila i do své knihovny. Pán prstenů mě zatím moc neoslovil, ale tuhle knížku si vždycky ráda znovu přečtu.... celý text