Guarnere přečtené 212

Náměsíčníci - Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce 2014, Christopher Clark

Tak tohle opravdu stalo za to. Ano, v mém případě to byla jízda na hodně dlouhou trať - některé kapitoly měly spád, jako kdyby se to dělo právě teď, jiné zase velmi hutně popisovaly kdo, co, kdy a jak, u těch jsem se vždy trochu zasekla. Ale celkový dojem je výborný, konečně jsem na jednom místě získala ucelený přehled o důvodech vzniku první světové války. A že v tom Němci a Rakušané nebyli tak úplně sami, že si za to mohly v podstatě všechny ústřední mocnosti Evropy, vnímám jako velmi sympatickou a svým způsobem i konečně smysluplnou interpretaci. Jediná výtka je k překladu - takhle skvělá kniha by si jistě zasloužila lepší, občas to na mě působilo, jako když se překladatel ztratil v záporech a druhý odstavec pak občas negoval ten první.... celý text

Chlapec, krtko, líška a kôň 2020, Charlie Mackesy

Jistě, kniha sice neobsahuje žádné nové a převratné myšlenky, ale právě v tom shledávám její sílu - obsahuje myšlenky, chcete-li úvahy, které mohou znít jako klišé, zároveň však jsou neuvěřitelně pravdivé. I když se nejedná o příběh jako takový, nabízí kniha se všemi svými krásnými a láskyplnými ilustracemi možnost zastavit se v tomto uspěchaném světě a nechat se pohladit po duši. Ve dnech, kdy mi bude ouvej, se k ní znovu ráda vrátím.... celý text

Starý kraj 2016, Dörte Hansen

Snad ještě nikdy jsem nečetla knihu, kde by bylo tak málo přímé řeči a svým způsobem i tak málo přítomnosti. Všechno je to vyprávěno jakoby letem světem a přesto, nebo možná právě proto, jsou charaktery postav a jejich vnitřní světy zachyceny tak detailně. V několika málo odstavcích jedné kapitoly se vždy skrývá velmi hutné sdělení, které je ovšem napsáno rádoby tak jednodušše a zároveň výstižně, že se čte neskutečně lehce ("To, co od ní Anna chtěla, Marlena vůbec neměla. Anna s ní mohla cloumat, prohrabat jí kapsy, prošacovat ji jako drogového dealera, ale stejně by nenašla nic z toho, po čem vždy toužila. Odkud by to mohla mít?"). K tomu všemu je kniha plná naprosto originálních přirovnání - "Pokaždé se dostavili s příjemným sebeironickým úsměvem, ale pod úsměvem se jako studená noha z příliš krátké peřiny drala na povrch jejich ctižádost." Oprvadu krásné a smutné čtení o lidech, domech a krajích, do kterých se nejde nezamilovat.... celý text

Mrtví ptáci nezpívají 2020, Alan Bradley

Tak tohle bylo opravdu hutné. Když nepočítám poslední dvě tři kapitolky, tak se na bezmála 260 stránkách odehrálo jeden a půl dne. A přesto to nikde nedrhlo, plynulo to a hlavně mě to nepustilo ani na jeden kratičký okamžik. Po většinu času to bylo dost smutné, hodně přemýšlivé (téměř až filosofující) a taky hodně dospělé. Ale nevadilo mi to, Flavia již několikrát dokázala, že není jen tak obyčejné dítě. Po přečtení tohoto zatím posledního přeloženého dílu musím zkonstatovat, že to ani omylem nejsou knihy pro děti a mládež. A taky jsem si vždycky říkala, proč by matka opustila své tři děti kvůli nějaké výpravě do Himalájí a teď již to vím a všechno to do sebe krásně zapadlo. A ano, třešničkou na dortu je pro mě vždy Dogger, můj milovaný Dogger - vždy ve správný čas na správném místě. Rozhodně nejlepší díl a již se nemůžu dočkat překladu dalších.... celý text

Poslední tóny z krypty 2018, Alan Bradley

Flavie a s ní i celé osazenstvo Bishop's Lacey baví i tentokrát. Všechny postavy jsou skvěle vykreslené a dokonale uvěřitelné. A k tomu ty neotřelé popisy a přirovnání. Autorovi stačí opravdu málo, aby vyvolal kýžené emoce: "Žádná madona nikdy nehleděla na své děťátko tak něžně; žádná nevěsta nikdy nevzhlížela ke svému ženichovi s takovou láskou jako nyní Cynthia Richardsonová ke svému manželovi. Málem mi do očí vyhrkly slzy." Taky mě moc baví personifikovaná Gladys. "Gladys se obvykle nezamlouvalo, když si zamokřila blatníky, ale za takového dne, kdy její gumy zpívaly na mokrém asfaltu a vítr nás tlačil do zad, přestávala být cimprlich." No a poslední věta je jen skvělou pozvánkou k dalšímu dílu.... celý text

Oblékni se pro smrt 2017, Alan Bradley

Chybu z minulého dílu, kdy byla slečna Mountjoyová v rozporu s prvním dílem označená za neteř doktora Kissinga, bych snad ještě brala - koneckonců je to rozmezí tří dílů. Ale když je detektiv seržant Graves během 15 stránek nejdříve vyslán do vánice, aby přivedl vikáře a jeho ženu, pak sedí v salónu a je svědkem předání prstýnku od Dietera, a následně se zjeví v hale po úspěšné záchranné výpravě za vikářem, je to už do očí bijící. Opět - tyto chyby spíše mrzí, zvlášť když je prostředí Jeleního mlází tak skvěle propracované a já si ho skutečně zamilovala. Ale příběh odsýpal svižněji než předešlý díl, a ještě zajímavější postavou než samotná Flavie se pro mě stává tajemný Dogger.... celý text

Smrt v křišťálové kouli 2016, Alan Bradley

Do poloviny se mi to četlo velice obtížně, úplně jsem ztratila orientaci v čase, ale patrně to bylo proto, že jsem neměla na čtení téměř čas a pauzy ve čtení byly mnohdy i několikadenní. Autor se také dopustil poměrně zásadní chyby - a totiž když slečnu Mountjoyovou označil za neteř doktora Kissinga, ačkoli z prvního dílu víme, že jejím strýcem byl pan Twining, který se zřítil z univerzitní věže, což bohužel není jediná chyba, která se v tomto díle nachazí. Tyhle chyby mě spíš mrzí, protože jinak mám Flavii a Doggera velmi ráda a Jelení mlází jsem si skutečně oblíbila. Ale i tak je tento díl za mě prozatím nejslabší.... celý text

Vražda není hra 2013, Alan Bradley

Taky se přidám k těm, kterým přijde trochu zvláštní, že se matka vleze do bot svého pětiletého syna - přijde mi to trochu "podraz" na čtenáře, protože s touto možností při snaze odhalit, co se tenkrát stalo, prostě nepočítáte. A závěrečných pár stran, kde koukají na pohřeb přenášený stanicí BBC, se mi četl strašně těžko. Ale jinak Flavii prostě zbožňuju a nadmíru zajímavého Doggera, který se stal mou nejoblíbenější postavou, snad ještě víc, a příběhově mi druhý díl přišel zajímavější než první. Výjimečná je tato knížka také především po jazykové stránce, autor to s jazykem opravdu umí a jeho přirovnání a popisy jsou zkrátka dokonalé. Po nějaké době upravuji své tvrzení ohledně nemožnosti vejít se do synových bot. Dnes ráno jsem na přechodu pouštěla dvě děti, po chvíli mi ale došlo, že to nepatrně větší z nich je matka té menší, nesla jí aktovku.... celý text

Koláč s kapkou jedu 2011, Alan Bradley

Flavie, vykazující jisté známky geniality a svým způsobem i šílenosti (což jde ruku v ruce), opravdu není jen tak obyčejné jedenáctileté děvče. Kniha je napínavá do posledních stránek a díky notné dávce černého humoru i zábavná, plná neotřelých přirovnání (Z boku byla k domu jako kravské lejno na železničním vagonu přilepená škvárobetonová moderní přístavba...). Všechny postavy jsou nadmíru zajímavé a dokonale uvěřitelné. Pro děti to z jazykového hlediska (a co si budeme, ani z toho dějového) dle mého názoru ještě není, spíš pro mládež a dospělé, takže se nemusíte bát, že by kniha byla nějakým dětinským vyprávěním...... celý text

Přežít Smrt není legrace 2020, Sebastian Niedlich

Musím říct, že pokračování se mi líbilo dokonce víc. Martin a Smrt na mě působí dospělejším dojmem a jejich rozhovory se občas dotknou hodně zajímavých a opravdu "hlubokých" témat (např. myšlenka pomlčky v 5. kapitole a ten emotivní závěr knihy!), což jsem v minulé knize postrádala. Jsem tak opravdu ráda, že si to autor rozmyslel a druhý díl vznikl, protože tu nemastnou neslanou chuť, co jsem měla po díle prvním, jsem si jaksepatří spravila. Poté, co ve mně po dočtení stále velmi silně rezonuje pocit souznění s Martinem a Smrtí, měním hodnocení ze 4 hvězd na 5.... celý text

Tanec s draky 2012, George R. R. Martin

Tak tuhle knihu jsem četla nejdéle a kdybychom ji nakonec po volných chvílích (u vaření, mytí nádobí apod.) nečetli s přítelem nahlas, sama bych se do konce asi nikdy nedohrabala. Kapitoly se vlečou, některé odstavce by bylo možné odstranit, aniž by to ději nějak ublížilo. A přesto nakonec hodnotím všemi pěti, protože se musí uznat, že děj je neskutečně propracovaný, a tak rozvětvený, že nezbývá, než před autorem smeknout. Na stranu druhou to vzbuzuje jisté obavy, jestli takové množství dějových linek a postav dokáže vůbec rozklíčovat. Ale bylo by to fajn, opravdu mě zajímá, jak tohle dopadne, i postavy, které mě před tím nijak zvlášť nezajímaly, jsou nakonec vrženy do takových situací, až jsem napnutá, co s nimi bude dál. A to nemluvím o skvěle popsaných charakterech postav.... celý text

Najděte si svého marťana 2008, Marek Herman

Za mě velice dobré čtení, které mi mnohé přineslo. Zatím rodič nejsem, ale ono možná lépe, alespoň vím, čemu se vyvarovat. I v mém osobnostním rozvoji byla kniha přínosem, uvědomila jsem si, že některé špatné veci skutečně dělám. A zkusit třiceti denní výzvu o slibech by mě nikdy samotnou nenapadlo. A zodpovědět si na všechny klíčové otázky pro deník i pro život? Když jsem se nad tím zamyslela a nechtěla odpovědi odfláknout, byla to jistě jedna z nejtěžších věcí v mém životě.... celý text

Čtyři prány štěstí 2020, Petr Casanova

Za mě nejlepší jeho kniha, posledních cca 50 stránek naprostá nádhera plná nejdůležitějších sdělení. Četla jsem jedním dechem a v mé cestě za štěstím v každé době mě posunula zase o kousek dál.... celý text

Hostina pro vrány 2012, George R. R. Martin

Tak nevím, jak tuto knihu ohodnotit. Četla jsem ji velmi dlouho, do poloviny jsem se do toho spíš nutila, od poloviny mě to neskutečně chytlo, ačkoli některé postavy a jejich kapitoly mě nebavily ani tak (kdokoli od železných). Asi půjdu proti proudu, ale Cersei je úplně pitomá a její pletichy mě teda nebavily vůbec, rozjela něco, na co prostě ani omylem neměla. Naopak mě hodně bavila všemi zatracovaná Brienne. Líbí se mi, že od tohoto dílu už tu není taková spojitost se seriálem, a tak člověk občas skutečně neví, co se bude dít dál. Hurá na další a bohužel zatím poslední díl.... celý text

Smysluplné vztahy: Klíč ke svobodě 2018, Michal Bartoš

Na tuto knihu je velmi těžké psát nějaký objektivní komentář, protože na každého z nás působí subjektivně. Každý jsme jiný a každý si z textu odneseme to své, přesně podle toho, v jaké fázi našeho života se právě nacházíme. Mně toho dala opravdu hodně.... celý text

Bouře mečů 2011, George R. R. Martin

Knihu jsem četla opravdu dlouho, ale ne proto, že by nebyla čtivá. To byla a velmi, jen má opravdu hodně stránek. Člověk sice díky seriálu v hrubých obrysech ví, co se stane, ale při čtení nakonec zjistí, že spousta věcí se stala jinak (odchod Aryy od Ohaře, manželka Robba atd. atd.) a navíc se dozví spoustu podrobností nejen v ději, ale i o postavách. A to je to, co Martinovi zatím funguje naprosto dokonale. Charaktery postav jsou dokonale propracované a navíc naprosto uvěřitelné. Byla jsem stejně unavená jako Sansa, když jí sdělili, že si vezme Roberta, a taky stejně ztracená jako Arya, když si uvědomila, že nemá žádnou smečku. A tak jediné, co mi vadilo, ale to je můj osobní problém, bylo až příliš často opakované "Nevíš nic, Jone Sněhu".... celý text

Střet králů 2011, George R. R. Martin

Super čtení, stejně jako první díl. Některé postavy, které jsem neměla ráda v seriálu, mě alespoň zčásti přesvědčily, že jejich příběh může být zajímavý (Theon), některé jsou v knize ještě nudnější (Cat). Dany není naštěstí ve druhé knize tak nesympatická jako v seriálu a opravdu jsem si oblíbila Brana, Aryu a Tyriona. Knižní předloha umožňuje poznat plný potenciál tohoto příběhu a charakteru postav. Takže hurá na další díl...... celý text

Smrtící bílá 2019, Robert Galbraith (p)

Já mám tuhle spisovatelku prostě ráda. Ano, jako detektivka v pravém slova smyslu je to možná slabší, ale v závěru o to ani tolik nejde. Myslím, že už v předchozím díle se prokázalo, že tahle série prostě stojí na Robin a Cormovi. Jejich vztah je nadmíru zajímavý a skvěle rozehraný. Tato nesourodá dvojice funguje jak dohromady, tak každý samostatně. U obou hlavních postav jsem napjatá, co se jim zase přihodí. A Rowlingová je prostě skvělá vypravěčka, tak jiná, než kdokoli jiný. Svůj um popsat vnitřní svět člověka předvedla už v Prázdném místě. Její postavy uvažují neskutečně reálně a uvěřitelně a Rowlingová se nebojí do popisu zahrnout úplně všechno - věci příjemné, nepříjemné, intimní a niterné. Jo, tyhle knihy mě prostě baví. A celá 23. kapitola je naprosto dokonalá!... celý text

Hra o trůny 2011, George R. R. Martin

Patřím mezi ty, co nejdříve viděli seriál, až poté čtou knihy. Děj jako takový mě sice nedokáže překvapit, ale oproti seriálu se zde dostáváme i k vnitřnímu světu postav, což přináší mnoho zajímavých informací. Například Sansa jako naivní holčička toužící stát se královnou je popsána dokonale. Možná, že znalost děje je nakonec na škodu. Už dopředu se děsím situací, co přijdou. A přitom je to škoda, ta knížka je tak dobrá, že jsem se zbytečně ochudila o možnost být napnutá jako kšandy...... celý text

Less 2018, Andrew Sean Greer

Není to špatné, ale není to ani nijak výjimečné. Tedy jen do 3/4 knihy. Kdo je vypravěč mi došlo poměrně brzo, a tak mi kniha žádné překvapení nepřinesla. Jenže možná to ani nebyl její záměr. Na začátku mi hodně vadilo, že kapitoly vlastně skončí před všemi hlavními momenty (rozhovor s H. H. H. Mandernem, rozhovor v Mexiku, udílení cen ve Španělsku), jenže pak člověku dojde, že o to v tomto příběhu vůbec nejde. Od cestování pouští začíná být příběh naprosto kouzelný (Japonsko je třešnička na dortu) a hlavní hrdina si konečně získává mé sympatie. Nakonec jsem k němu pociťovala takovou soucitnou shovívavou lásku. Podívejte se, tak podívejte se na něj. Jak bych ho mohla nemilovat?... celý text