greenie05
přečtené 47
Skleněný trůn
2015,
Sarah J. Maas
Ze Skleněného trůnu mám smíšené pocity. Když jsem to dočetla, chtěla jsem tomu dát alespoň čtyři hvězdy, protože to bylo opravdu čtivé. Ale pak jsem se zamyslela a uvědomila si, že kromě toho, že se to četlo velice dobře, mě tam vlastně nic nezaujalo. Hlavní hrdinka vyzařuje silnou Mary Sue energií, dokonalý vzhled, drzá, chytrá a v osmnácti nejlepší sériový vrah na světě. A ostatní postavy? Taky nic moc, byli mi tam všichni prakticky ukradení. Nejvíc sympatický byl snad Chaol, ale i tak mi připadalo, že kdyby zničehonic zemřel, bylo by mi to vlastně úplně jedno. Samotný příběh mě taky nijak moc nezaujal. Z popisu knihy to znělo dobře, představovala jsem si krvavý napínavý turnaj mezi nejlepšími vrahy světa, ale místo toho jsem se spíš dočkala nudných romantických scén mezi Celaenou a princem Dorianem. Záhadná úmrtí bojovníků měla působit tajemně, ale finální rozuzlení tomu jakoukoliv tajemnost a strašidelnost sebralo. Finální souboj se mi ale překvapivě líbil, proto tomu dávám další hvězdu. Jenže to snad byla jediná scéna, kterou jsem si opravdu užívala. Takže, abych to shrnula. Dávám tomu 2,5 hvězdy a upřímně si nejsem jistá, jestli se mám pouštět do dalších dílů.... celý text
Duchové rodiny Folcroftů
2020,
Darcy Coates
Trochu mě překvapilo, že má tahle kniha z dosavadních čtyř knih nejnižší hodnocení, protože za mě je druhá nejlepší. Knihu jsem přečetla za jeden večer a i když to z jedné části bylo kvůli nízkému počtu stran, tak to zároveň způsobila Darcy Coates a její talent pro čtivost. Přiznejme si to, ona prostě opravdu psát umí, člověk se od knihy nemůže odtrhnout. (Nebo alespoň v mém případě :D) A teď k samotnému příběhu. Tara a Kyle mi byli hned sympatičtí, další věc, co autorka umí, psát sympatické postavy. Příběh se zase odehrává ve starém domě, kde zřejmě straší. Zároveň tu ale máme podivné prarodiče a jejich podezřelé chování. Líbí se mi, že se pořád něco děje, v každé kapitole se člověk dozví něco nového a příběh se posune, ani jednou jsem se nenudila. Ale musím se přiznat, že se u téhle knihy pocit strachu nedostavil, což mě upřímně docela zklamalo. Navíc jsem si už u autorky zvykla, jakým způsobem píše konce, jestli šťastné nebo spíš tragické, takže mi tak nějak od začátku bylo jasné, jak to skončí. Ale i tak na konci dokázala autorka vytvořit zvrat, který jsem absolutně nečekala. Já někdy od půlky knihy začala vytvářet různé teorie, jak by to asi mohlo skončit a byla jsem si tím už skoro jistá a pak tam zničehonic přijde ten "wtf moment" :D To je další z věcí, co Darcy Coates dokonale umí. Takže celkově hodnotím knihu čtyřmi hvězdami, což si myslím, že není vůbec špatné :D Těším se na její další knihy, které by měly v Česku už brzy vyjít. :)... celý text
Světlo a stíny
2017,
Leigh Bardugo
Už je to nějaká doba, co jsem tuhle knihu četla, ale tak nějak si pamatuju, že mě úplně nebavila. Vlastně jsem se nikdy nedostala k dalším dílům. Od autorky se mi mnohem víc líbilo Šest vran.... celý text
Ptačí sněm
2020,
Ransom Riggs
Já tomu ani nemůžu dát míň jak pět hvězd. Tahle série je prostě dokonalá! Má originální děj, naprosto úžasné postavy a je to napínavé. Abych byla upřímná, nejdřív jsem měla z tohohle dílu trochu obavy, protože se mi Mapa dní nelíbila tolik jako původní trilogie, ale tenhle díl to zase napravil. Ransom Riggs je úžasný spisovatel a co mu musím převážně pochválit jsou postavy. Miluju ty jejich úsměvné dialogy :D Jsou to jen detaily, které i tak potěší :) Nejvíc mě baví Millard a Enoch. Top postavy. No nic, hrozně se těším na finální díl :)... celý text
Šest vran
2017,
Leigh Bardugo
Tak tahle kniha se mi hrozně moc líbila! Musím ale přiznat, že se mi do ní ze začátku moc nechtělo, a to z důvodu, že jsem už před tím od autorky četla první díl Griši, který mě zrovna moc nebavil, další díly jsem si vlastně ani nepořídila. Ale Šest vran je úplně úžasná kniha, která vás vtáhne do děje. Co musím autoce obzvlášť pochválit jsou postavy, které jsem si úplně zamilovala. Ještě se mi nestalo, že by mi byly sympatické všechny hlavní postavy. Možná to bylo tím, že žádná z postav nebyla dokonalá, každý měl své chyby, což je dělalo lidštější a sympatičtější. Obzvlášť jsem si oblíbila Kaze, Ninu a Jespera. A i vztahy mezi postavami byly strašně krásně napsané. Taky se mi líbily humorné hlášky, hlavně ty od Jespera. Určitě si přečtu i druhý díl, ten konec jsem nečekala, musím vědět, jak to dopadne :D... celý text
Ztracené město
2019,
Natalja Ščerba
Od autorky jsem nejdřív četla sérii Časodějové, která byla naprosto úžasná, Čarodol mě bohužel tak neuchvátil. Třetí díl mě popravdě moc nebavil, první polovina se neskutečně táhla, druhá byla naštěští mnohem lepší, ale co mě mrzelo, bylo to, že tam vedlejší postavy nedostaly moc prostor. Tím myslím např. Eris, která se v sérii objevila ve druhém díle. Tu postavu jsem měla ráda, ale ve třetím díle se na ni skoro zapomnělo, nesehrála žádnou roli, skoro ani nepromluvila. Nebo třeba Šell, ten mi byl taky hodně sympatický, bohužel tam také nesehrál velkou roli. Moc se mi ale líbila postava Rika Strigoje, člověk až do samého konce nevěděl, jestli je teda zlý nebo hodný. A ten lehký milostný trojúhelník mi ani moc nevadil. Takže sérii Čarodol hodnotím kladně, i když se mi mnohem víc líbili Časodějové, prostě mi připadali takoví propracovanější.... celý text
Mapa dní
2019,
Ransom Riggs
Abych byla upřímná, tento díl mě poněkud zklamal. Původní trilogii miluju, asi jsem prostě očekávala stejnou kvalitu, ale už to nebylo ono. V hodně částech mi to přišlo zdlouhavé a nudné, ale i tak nemůžu dát míň jak čtyři hvězdy. Tahle série a její postavy mi hrozně přirostly k srdci. :))... celý text
Spáleniště: Zkouška
2014,
James Dashner
Druhý díl je z celé trilogie můj nejoblíbenější. Přijde mi, že je nejvíc akční a napínavý, chvílemi jsem se dokázala úplně vžít do děje a přestat vnímat okolí. Taky mám ráda postavu Brendy, rozhodně není tak protivná jako Teresa :D Ale teď vážně, já tuhle sérii opravdu miluji, i když někdy nemá zrovna nejlepší hodnocení. Za mě je to nejlepší YA post-apo kniha, jakou jsem kdy četla.... celý text
Tajemství sídla Craven Manor
2019,
Darcy Coates
Jedno velké zklamání. Od autorky jsem jako první knihu četla Přízraky domu Carrowů, což jsem neměla dělat, protože ta kniha byla opravdu úžasná a tak nějak jsem počítala s tím, že ostatní autorčiny knihy budou stejné. Tajemství sídla Craven Manor bohužel vypadalo, jakoby to psal někdo úplně jiný. Hororem bych to teda rozhodně nenazvala, celé mi to připadalo jako nějaký pohádkový duchařský příběh. Ono to zezačátku bylo i celkem strašidelné, ale někdy v půlce se tam odhalily ty záhady, jako kdo je ten tajemný Bran a proč nesmí Daniel v noci vycházet ven, a to už pak nebylo strašidelné vůbec. A ten konec? Hlavní "monstrum" mi připadalo spíš směšné. Ale celkově to končilo tak hrozně "pohádkově". Jediné plus dávám za to, že tam autorka konečně nechala někoho zemřít. :) A další plus za to, že se to čte fakt dobře, neměla jsem velké potíže se začíst.... celý text