Ptačí sněm

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

A jsou zpět! Protože od rozdělané práce se neodchází. A od té podivné už vůbec ne. Když H, spolupracovník Jacobova dědečka Abea Portmana, umíral, pověřil Jacoba úkolem – dopravit nově kontaktovanou členku rodiny podivných Noor Pradeshovou do bezpečí, které jí poskytne tajná agentka V. Svěřil mu i to, že Noor se týká prastaré proroctví o sedmi emancipátorech, kteří zachrání svět podivných před hrozící apokalypsou. Pokud se podaří zachránit Noor Pradeshovou, zachrání tím i svět podivných. O jeho zkázu neusiluje nikdo jiný víc než stvůry. A ačkoliv při zkáze Knihovny duší velká většina z nich zemřela, ti nejhorší z nich přežili. Někteří jako vězňové, kterým se však na začátku nového pokračování příběhu podivných podaří ze žaláře uprchnout. Na útěku osvobodí i netvora, který poháněl Panloopticon… Celou situaci ještě komplikují znesvářené americké klany podivných, mezi nimiž hrozí válka, jíž se všemožně snaží zamezit ymbryny. V amerických smyčkách se skrývá nebezpečí a nejistota na každém kroku. Kam dřív skočit? A aby toho nebylo málo, V je nejtajemnější a nejmocnější z Abeových bývalých společníků, která se skrývá a dělá vše pro to, aby nebyla nalezena. Jacoba čeká tvrdý oříšek. Čas nemilosrdně běží a Jacob i jeho přátelé se snaží rozluštit proroctví a přijít celé věci na kloub. Na záda Jacobovi dýchají nepřátelé a před ním je jedno velké Neznámo… Uspěje i tentokrát?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433359/big_ptaci-snem-3Cz-433359.jpg 4.3290
Série:

Sirotčinec slečny Peregrinové / Neobyčajné deti slečny Peregrinove 5.


Žánr:
Literatura světová, Fantasy, Pro děti a mládež

Vydáno: , Jota
Originální název:

The Conference of the Birds, 2020


více info...
Nahrávám...

Komentáře (77)

Kniha Ptačí sněm

Vojtos
15. července

(+ SPOILER) Tahle knížka mě tak hrozně zklamala...

Přestože miluju číst o této bandě podivných a vracet se do světa, se kterým Ransom přišel, souhlasím s mnoha dalšími, že to měl celé ukončit Knihovnou duší. Z Mapy dní jsem byl naprosto v šoku, jak moc se mi nelíbila, protože 'původní' trilogie je má vůbec nejoblíbenější série. Stále jsem ale doufal, že třeba další díl tuto 'novou' trilogii zachrání, avšak moje naděje naplněny nebyly.

Celé to působilo moc uspěchaně. Byl jsem opravdu překvapený z toho, jak byl každý rádoby zvrat předvídatelný, protože o Ransomovi jsem vždy přemýšlel jako o Mistrovi akce a zvratů (konec Podivného města mě dostává dodnes).

Všechny postavy, dříve tak zajímavé a s vlastními typickými charakterovými rysy, najednou působily nudně a ploše. Hugh a Emma v tomto ohledu utrpěly asi nejvíce. Zatímco Hugh byl zredukován jen na prázdnou schránku snažící se najít a zachránit Fionu bez jakékoliv další osobnosti, Emma spadla ze zajímavé hlavní hrdinky na téměř neviditelnou a bezvýznamnou postranní postavu. Jakea jsem neměl nikdy rád, ale v téhle knize mi pil krev obzvláště.

Romantická linka zde byla vytvořena extrémně na sílu, nebyla v ní naprosto žádná chemie ani logika. V minulých dílech byl Jake bezhlavě zamilován do Emmy, NEUSTÁLE se líbali, a to i před ostatními, ale najednou přijde Noor a on si uvědomí, jak jeho city k Emmě nikdy nebyly opravdové, zatímco city k náhodné holce, kterou potkal teprve nedávno jsou mnohem opravdovější a silnější (ačkoliv ji ještě ani nestihl poznat) a cítí 'to, co nikdy s Emmou necítil'? Toho opravdu fanouškem nejsem.

Jedinou pozitivní věc, kterou o této knize mohu říct je to, jak si Ransom zachoval svůj osobitý a krásný styl psaní. I když se mi knížka nelíbila, tak jsem ji přečetl za tři dny, což je na mě opravdu rychlé. Prostě ví, jak zakončit kapitolu, abyste si museli přečíst ještě alespoň jednu, i když jste si mysleli, že už máte pro daný den dost. V knize také nechybělo dost akčních scén, nemůžu říct, že bych se u ní nudil.

Opravdu se bojím, jak bude vypadat další díl, když v tomto v podstatě nic nevyřešil, ale naznačil a vytvořil ještě více problémů. Obávám se, že bude ještě více uspěchaná než tahle, což není moc dobré, vzhledem k tomu, že by to měl být (konečně) už opravdu závěrečný díl. No uvidíme.

bee88maja
10. července

Sirotčinec, tentokrát vykořeněný. Přečteno, sečteno za 3 dny. Závěr evokuje pokračování. Ovšem v porovnání s předchozími díly, jsem ze světa podivných nebyla tak "nabuzená". Očička nesvítila. Uvidíme, co přinese čas...a další díl? :)


okeey
28. června

Je pravda, že jsem ze začátku měla problém se zase zorientovat v příběhu, jelikož už je to delší doba, co jsem četla Mapu dní, ale po pár stránkách už jsem naskočila zase do vlaku světa Podivných dětí a připomněla jsem si, proč je tato série jednou z mých oblíbených.
Další díl opět nezklamal, ale myslím si, že poslední díl je ještě o něco vydařenější. Kniha se čte lehce, svižně a stránky ubíhají ani nevím jak. Rozhodně doporučuji nejen tento díl, ale celou sérii!

evismaior
14. května

(+ SPOILER) 60% - Ač jsem už od začátku fanouškem této knižní série s podivnými lidmi (a líbil se mi i film Tima Burtona, který mě vlastně kdysi přivedl k prvnímu dílu), tento pátý díl byl pro mě docela zklamáním. Ono se tam toho totiž podle mého názoru zas tak moc neděje. Na začátku Jacob a spol. prchají se zachráněnou dívkou Noor (která pěkně pracuje se světlem a má být stěžejním prvkem proroctví o záchraně světa podivných) z reálných USA zpět do Ďáblova akru a tam se tak nějak mluví, pátrá a chodí sem a tam a občas se i naštve slečnu Peregrinovou pokusem dojít trochu dál. Noor a Jacob se sbližují a Emma na to divně kouká, ale zas to není nic, co by člověka vzalo moc za srdce. Pak se během jednání o míru mezi americkými klany ztratí jedna dívka a Jacob s pár dalšími se vydají busem po stopě netvora. A zjistí, že asi stvůry chtějí osvobodit hlavního záporáka ze zhroucené smyčky a shánějí na to podivné ingredience (včetně dávno oplakané Fiony), postavy se proběhnou po pár smyčkách, velmi mírně si zabojují, Jacob ukecá jednoho netvora a konec je spíš takovou ochutnávkou, čím se zřejmě naváže v dalším dílu, než že by skutečně alespoň něco ukončil. Zkrátka bylo to takové nemastné neslané povídavé a pobíhavé, pro mě se žádný odvaz nekonal. Podoba nových drobných vedlejších postav průběžně uváděných do děje se pak jako už tradičně odvíjí od starých fotografií, které autor někde koupil na blešáku nebo mu je někdo půjčil, přičemž by tam tyto postavy vůbec nemusely být a také by se nic nestalo. Ovšem tímto podle mě série trpí už od minulých dílů, kde se z tohoto zprvu převratného nápadu postupně vytratil ten původní efekt překvapení. Ještě musím dodat, že předchozí díl jsem četla dva roky zpátky a měla jsem dost problém rozpomenout se, co se tam stalo, a vyrozumět, jak na to tento díl navazuje. Určitě by tedy nebylo na škodu, kdyby to pár slovy na příhodných místech víc připomněl sám autor.

Johhanka79
27. dubna

A jak jsem se těšila na další díl, tak pro mne zklamání. Asi jsem čekala víc. Děj ubíhá, je akční až je to na škodu. Příběh se zamotává čím dál víc a stává se globálním. Je to na škodu. Přesto kvalitní, částečně naivní čtivo, při kterém se pobavíte, odpočnete. Literární skvost však nečekejte. ALE stejně se těším na další díl, který si přečtu s chutí a radostí. Za mne tři hvězdy.

Ainyska
24. dubna

Ze začátku mě to moc nezaujalo, ale poté se děj rozjel. U Mapy dní jsem psala, že si nejspíš nebudu pamatovat, co se v ní dělo a tak se i stalo. Naštěstí mám po ruce další díl. Tak uvidíme jak to skončí.

Patapuf
04. února

Opět poutavý příběh a i když jsem měl ze začátku celkem problém dostat se zpět do příběhu z důvodu delší přestávky od přečtení 4 dílu, rychle jsem zapadl zpět.... ten příběh je tak zvláštní, že jsem si celkem rychle vybavil co se stalo dříve... řekl bych že je to pouhá předehra k šestému dílu... něco jako zdánlivý klid před bouří o které začínáte tušit při čtení této knihy.... už to nebudu protahovat a jdu číst Zkázu ďáblova akru....

SuzieHipston
28. ledna

Vzhledem k dlouhé odmlce jsem si musela přečíst čtvrtý díl znovu, z čehož jsem nebyla příliš nadšená, protože poslední dojem z něj nebyl příliš zářný. Avšak připomněla jsem si detaily, které bych možná po tak dlouhém odkladu pátého dílu opomněla. Oproti Mapě dní byl Ptačí sněm už mnohem akčnější a bohatější na zvraty a momenty překvapení. I přesto mám však určité výhrady. Jedná se stále o děti a mladistvé, kteří na sebe vzhledem ke svým schopnostem berou velké břímě. Děj se však může ubírat rychle i bez toho, aniž by někdo někam neustále běhal, spěchal, byl nemytý, nevyspalý a vyhladovělý. Jasně, doba je krutá a není času nazbyt, ale jelikož jde o spor de facto mezi dětmi a dospělými, tak bych čekala už něco víc sofistikovaného, komplikovaného a možná i tragického. První trilogie mi připomínala první tři díly Harryho Pottera, který se s každým dalším pokračováním stával temnějším a temnějším, a tudíž jsem čekala, že tomu bude podobně i u Sirotčince. No, tak zatím úplně ne. Zřejmě tam na můj vkus padá míň relevantních obětí, než jsem zvyklá u jiných autorů. Uvidíme, jaká překvapení přinese Zkáza ďáblova akru.

1