1. Domů
2. Autoři
3. James Dashner
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 7
• Bazar 21
• Životopis
• Citáty 28
• Diskuze 4

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih James Dashner

Labyrint: Útěk

„Vždy mi byla záhadou jedna věc, LABYRINT. Je to pro mě poutavé místo, a když jsem zjistila, že o něm někdo něco napsal- ihned jsem si tu knihu musela přečíst! A byla to právě tato. Jakmile člověk začne číst Labyrint, možná ho to ze začátku nechytne. Zanedlouho však zjistí, že je někde, kde to vůbec nezná- v labyrintu, mezi partou náctiletých, kteří se tam už vyznají a snaží se najít konec tohoto smrtícího dobrodružství.Mají tam svůj slang a svá pravidla Placu, která se nesmí porušovat. Jejich slang zanedlouho pochytíte i vy sami. Autor nás vtáhne do děje, kdy chceš vědět víc a víc.. U mě to začalo jako droga. Nejprve jsem se moc nechytala, ale po pár deseti stránkách, už jsem nemohla přestat. Musela jsem číst další a další stránky, protože mě zajímalo, co se stane dál.Zkrátka mě to bavilo na tolik, že jsem ji zhltla za 2 dny celou. Nejvíce obdivuji hlavního hrdinu- Thomase, který je velmi statečný kluk, co se snaží vše pochopit a se vším se zdatně poprat. Bylo to pro mě napínavé čtení plné nástrah a dobrodružství se spousty smutnými okamžiky. Doporučuji si ji přečíst, čóni!“... celý text
— Alpasstyle

---

Vražedná léčba

„Vzhledem k tomu, že se jedná o třetí díl, vám toho moc prozradit nemůžu a nechci, takže vám řeknu, o čem je první: Thomas se spolu s několika dalšími chlapci ocitne na podivném místě uprostřed labyrintu a nic si nepamatuje. Po příchodu Thomase se ale stane něco velmi podivného - výtah nepřiveze chlapce, ale dívku! Tím se rozpoutá běh mnoha událostí, které vás dovedou až ke třetímu dílu... Určitě jste si už všimli, že s panem Dashnerem máme velmi dobrý vztah: vždycky, když vychází další díl v této sérii, jdu v den vydání do knihkupectví a hned si ho koupím a přečtu a je asi na místě oznámit, že tohle se mnou umí už snad jen Stephanie Perkins. Asi vás tedy nepřekvapí, že i Vražednou léčbu jsem si koupila a přečetla hned po jejím vydání. A, dámy a pánové, byla to jízda od začátku až do konce. Autor si u mě udělal dobré jméno především tím, že jeho knihy zkrátka nejdou přestat číst. Ať se snažíte sebevíc, na konci kapitoly se zase dozvíte něco nového a zkrátka musíte číst dál. Slovní spojení "ještě jednu kapitolu" tedy u Dashnerových knih znamená, že musíte dočíst celou knihu, i kdyby třeba nastala invaze mimozemšťanů. Ve Vražedné léčbě stejně jako v předchozích dílech nechybí odpovídající porce akce a napětí, ale to asi tak nějak všichni očekávali, protože bez těchto dvou elementů by celá série nebyla tím, čím je. Ovšem to, na co všichni čtenáři napjatě čekali, bylo velké a epické finále,o kterém budete přemýšlet ještě tři roky po dočtení. Ale věřte nebo ne, když jsem Vražednou léčbu dočetla, nezdálo se mi to tak. Ano, konec byl dostačující a na úrovni celé série, ale to je všechno a od Jamese Dashnera jsem čekala víc. Ale když nad závěrem této série přemýšlím teď, několik týdnů po dočtení, pomalu mi dochází, jak epické a především geniální to finále bylo. Zklamání bylo možná na místě, ale pocit, který mám z konce teď, jsem nečekala: jsem naprosto ohromená. Ano, je mi líto, že jsem nedostala odpovědi na úplně, úplně všechny otázky, které mi vířily hlavou - ale je tu pořád ještě prequel, který nás může zachránit a prozradit nám, co vlastně bylo před Labyrintem. Na jednu stranu je škoda, že to autor nevměstnal do posledního dílu, ale na druhou stranu by se to tam asi vměstnat ani nedalo. Co se týče postav, Dashner opět nešetřil mrtvolami, ale ta osoba, jejíž smrt bych si přála nejvíc, to zase přežila. Na druhou stranu se autorovi podařilo pokračovat ve vývoji všech charakterů a dokonce se objevilo pár nových hrdinů, kteří se rychle zařadili mezi mé oblíbence. A nesmím zapomenout na to, že zemřelo pár lidí, jejichž konec jsem už dlouho a s napětím očekávala (ne, nejsem cynik), takže další plusové body! Ale tedy jedna smrt mě zasáhl mnohem víc než konec, hlavní zápletka a všechny ostatní smrti dohromady, dokonce mě rozbrečela. Takže vám radím, nemějte oblíbence, protože u Dashnera se vám to rozhodně nevyplatí! Vražedná léčba je důstojné zakončení jedné z mých oblíbených sérií. A plný počet hvězd nedostává jen proto, že je to moje srdcovka, ale především proto, že si je skutečně zaslouží: čeká vás totiž další kniha, od které se nebudete moci odtrhnout, která vás šokuje a vezme vám dech. Sice možná nedostanete odpovědi na všechny své otázky, ale přeci jen bude ještě prequel, na který se můžete po dočtení těšit. A jedna rada na závěr: nemějte oblíbené postavy, protože se vám může docela dobře stát, že umřou... U Dashnera jeden nikdy neví, na čem je - ani jako čtenář, ani jako fiktivní postava. Celkové hodnocení: 5/5“... celý text
— Marky48

---

Spáleniště: Zkouška

„Jejich revírem je Spáleniště. Jejich tempo je vražedné. Jejich protivníkem je ZLOSIN. Placeři z Labyrintu jdou ve dne v noci. Jejich úkolem je zvládnout druhou zkoušku. Placeři v čele s Thomasem si probili cestu z Labyrintu. Věřili, že nic horšího už zažít nemohou, ale jejich únik pouze ukončil 1. fázi testování. ZLOSIN téměř okamžitě spustil fázi č. 2 – Spáleniště. Přeživší mají dva týdny na to, aby jej přešli. S druhým dílem Dashnerovy trilogie přibude prostoru, postav, monster, otázek…a tak nějak zkrátka bude všeho víc. Pojďme se na to podívat blíže. 1) PROSTOR Abychom si to dali do kontextu s prvním dílem: LABYRINT: ÚTĚK (uzavřený prostor: pryč z něj ven) SPÁLENIŠTĚ: ZKOUŠKA (otevřený prostor: pryč z něj dovnitř) Spáleništěm lidé nazývají obrovskou sežehnutou část postapokalyptického světa, na kterou neustále praží slunce, a přežít bez čehokoliv, co by vám obalilo tělo, zkrátka nelze. Čili zatímco v prvním díle hledali Placeři cestu ven, tady budou řešit, jak se z onoho „ven“ dostat někam dovnitř do úkrytu. A ony ty úkryty taky nebudou vždycky zrovna bezpečné. 2) POSTAVY O pár jmen jsme v „jedničce“ přišli; je tedy třeba ztrátu nahradit jmény novými. A kromě toho se jedná o zajímavé osvěžení do řad téměř homogenní grupy adolescentních výrostků. 3) MONSTRA Ty tu budou taky…protože ZLOSIN má na špinavou práci své „lidi“. 4) OTÁZKY Jo. Tak tady se určitě jedná o největší přírůstkové číslo. Tohleto „kdo, kde, s kým, jak, proč a za kolik“ z vás udělá nejlepší kamarády s podobně zmatenými Placery. A tak všem zbývá jen jediná naděje – 3. díl trilogie. ENJOY :)“... celý text
— -Endy-

---

---

Labyrint: Útěk

„Zásadní výhodou mnohých „young adult“ knih je, že jsou děsně čtivé. Neobsahují žádné široké úvody ani sáhodlouhé popisné pasáže; prostě jdou rovnou na věc. I přestože už třeba nějaký ten čas nejste touto cílovou skupinou, většinou se od nich i tak velice těžko odtrhnete a po 3. hodině ranní si freneticky opakujete „ještě jednu kapitolu a jdu spát…“. S vysokou mírou čtivosti však zároveň (logicky) stoupá množství knih vydaných pod nálepkou mládeži věnovaného žánru. Jak z nich potom vybrat takové, o kterých i při jejich rychlém tempu nebudete nakonec přemýšlet jako o ztrátě času? Zkuste třeba Dashnerův Labyrint: Je to napínavá „postapo scifárna“. Je to bez ublemcaných milostných řečiček. Jmenuje se to „Labyrint“, takže očekávejte temné atmosférické prostředí, ve kterém půjde o život. Hlavním hrdinou je Thomas. Probudil se v tmavém hlučném výtahu a pamatuje si pouze své jméno. Výtah jej dopraví na plošinu zvanou Plac, na které už žije několik desítek dospívajících chlapců. Thomas je nejnovějším přírůstkem na toto podivné místo obehnané vysokými zdmi se čtyřmi obrovitými průchozími otvory. Za nimi je Labyrint. Někteří chlapci zde žijí už dva roky. Každý se nějak podílí na chodu „domácnosti“. Každý má svou funkci. Drsňák Alby je vůdcem. Sympaťák Newt je zástupným vůdcem :) Winston má na starosti chov a porážení dobytka. Zrt je hlavním pěstitelem rostlin a obilí. Pánvička zase pečuje o hladové žaludky… Thomas se však hned od počátku chce stát jedním z běžců, kteří se každý den pouštějí do Labyrintu, aby našli cestu ven. Chce zjistit, kdo je takto izoloval a proč. Zdá se, že socializace čistě chlapecké skupiny funguje v podstatě bez problémů. Každý měsíc výtah přiveze na Plac zásoby a dalšího chlapce. Dokud tím výtahem nepřijede dívka. Od té doby zaběhnutý systém kolabuje a věci na Place i v Labyrintu se začnou měnit. Různorodá charakterová typologie chlapců (a dívky) dává prostor jak k variabilním interakcím, tak k možnostem ukázat jejich (ne)schopnost vyrovnávat se s nastalými problémy a řešit je. Každý si zde může najít toho svého favorita a fandit mu (nebo ho zatratit :)). Ale nebojte, i při velkém množství osazenstva Placu se vám hrdinové rozhodně plést nebudou. A kdo si potrpí na záživné prostředí, může se spolu s nimi pustit do rozlehlého Labyrintu a hledat východ. Mnohé otázky zůstávají pro hrdiny i čtenáře nezodpovězeny a některá vysvětlení jsou jen částečná, ale Labyrint: Útěk je koneckonců pouze prvním dílem trilogie. Třeba se v těch dalších dozvíme něco víc…“... celý text
— -Endy-

---

Vražedná léčba

„Thomas a jeho přátelé unikli z Labyrintu, přešli Spáleniště, ale teď je čeká něco mnohem horšího. Thomas, Minho, Newt, Brenda a Jorge utíkají ze spárů ZLOSINU a vydávají se do města Denveru. Musí čelit něčemu hrozivějšímu, než je ZLOSIN, a to realitě, světu sužovanému erupcí, virem, který postihl celý svět. ZLOSIN je jen krůček od nalezení léku a jediné, co jim chybí, je Thomas, který však nevěří jedinému jejich slovu. Ve zkaženém světě čelí Thomas a jeho blízcí jedním nebezpečím za druhým. Cesta je zavede tam, kam nikdo nečekal, tam, kde vše začalo - zpátky do Labyrintu... Už od dočtení Spáleniště jsem se neskutečně těšila na pokračování a odpočítávala dny do vydání závěrečného dílu trilogie. Najednou byl u mě doma a já se do knihy ponořila s mnoha očekáváními a trochu i strachem, jak to všechno dopadne. Musím přiznat, že uprostřed mě kniha místy nudila, což se mi u předchozích dílů nikdy nestalo. Byla jsem kdesi ve druhé třetině a cítila jsem se zklamaná, neboť jsem od knížky čekala opravdu hodně. Thomas mě navíc hrozně iritoval a měla jsem chutě ho něčím praštit. Lhala bych však, kdybych tvrdila, že se kniha nakonec těm předchozím nevyrovnala, protože brzy do nabralo zcela jiné obrátky a poslední třetina byla zkrátka PECKA. Dashner mě znovu pohltil a ukázal mi, proč mám jeho tvorbu tak ráda. Čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc se mi oči kulily a já nechtěla věřit, že v tak málo stránkách, které zbývaly, se dá vyřešit tolik nevyřešeného. A po přečtení jsem zírala na knihu s otevřenou pusou, protože - můj bože! Co je to za konec?! Když to shrnu, považuji Vražednou léčbu za senzační závěr výborné série. Pokud se vám líbily předchozí díly, pak si tento v žádném případě nemůžete nechat ujít. A pokud vás místy příběh nebude bavit, nevzdávejte to, neboť závěr stojí za to. Pro ty z vás, kteří sérii ještě nečetli - pusťte se do ní. Je to jedna z nejlepších a nejoriginálnějších dystopií, které znám. Už teď se těším na další jízdu s Jamesem Dashnerem.“... celý text
— telileov