Franc
přečtené 772
Studené světlo hvězd
2021,
Pavel Fritz
Mimořádně povedená kniha. Sice jako v každé povídkové knize se ne vše musí strefit do vkusu čtenářova, ale v tomto případě mě většina kusů oslovila, neřku-li ohromila. Opět jsem se přesvědčil, kterak je pan Fritz zručný mistr pera, k jeho smůle možná neprávem opomíjený, a zasluhující si větší pozornosti a prostoru. "Život je svině" tímto mottem řídí autor osudy svých hrdinů. Pakliže toužíte o příbězích se šťastnými konci, tato kniha není pro Vás. Ve hře o život jsou právě hlavní hrdinové těmi, na jejichž šachovnici života skončí král v koutě v očekávání vědomého či nevědomého matu. Někdy lze pointu odhadnout, tušit, očekávat, někdy Vám uštědří ránu na solar plexus. Autor mistrně zvládl přerod hrdinova úvodního nadšení, očekávání, sebevědomí či arogance ve zmar, beznaděj, zoufalství či děs. Co dodat, skvělé povídky, skvělé příběhy, zajímavé čtení, skvělá kniha, kniha, která rozhodně nebude v knihovně zapadat prachem, protože za opakované čtení stojí.... celý text
Dlouhý pochod
2012,
Stephen King
Cesta do hlubin chodcovi duše. To je to, oč tu běží. Pro mě bezesporu zajímavá kniha, ale zároveň kniha, kterou nechci hodnotit. Sáhl jsem po ní v nesprávný čas. V čase, kdy jsem jí nebyl schopen věnovat stejnou urputnost, se kterou chodci bojovali o čest být poslední. Proto jsem šel spíše po povrchu příběhu, místo ponoření se do jeho hloubky, kde by mě více omývala obava, temnota, samota, či strach skrývající se pod slupkou arogance a sebejistoty. Jak jsem uvedl na začátku, zajímavá kniha, která bude skvělou knihou, pokud jí budete věnovat dostatek pozornosti a vytrvalosti.... celý text
Obránci civilizace
2020,
Jan Kotouč
Tento díl považuji za krapet podařenější než díl předcházející. Po mém soudu ubylo filozofování ve prospěch akce. Při čtení jsem nabyl dojmu, že mezi řádky opět poznávám autora, kterými mi tak uhranul především v jeho prvních knihách. Ubylo opakování vět již vyřčených, přibylo toho oč tu běží. Hřmotu zbraní ve jménu záchrany impéria. Opět se Vám nedostane ničeho originálního, leč to nemusí znamenat, že automaticky i nezajímavého. Autor na stránkách knihy rozehrává zajímavé šachy s hlavními hrdiny, jejich nepřáteli, a vlastně všemi, o které tu jde. To vše ve jménu Šternova úsloví: Nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Někdy by se mohlo zdát, že čeho je moc, toho je příliš, ale autorovi se kupodivu po všech těch veletočích s ústředními hrdiny příběh nerozpadl. Naopak vyústil v poměrně grandiozní finále, které věřím, že dojde důstojného naplnění v díle posledním.... celý text
Císař v exilu
2019,
Jan Kotouč
Císař v exilu je bezesporu důstojným pokračováním prvního dílu. Za jiných okolností bych byl nadšen, ale... Ale knihu jsem četl záhy poté, co mi rukama prošlo dílo Jakuba Maříka: V ledovém sevření. V konfrontaci s tímto dílem musím trochu ubrat z hodnocení. Tam kde Jakub Maříka volí přímou akci, tady se setkáváme se zbytečně rozvláčným textem. Textem, kde se často opakují věci již jednou vyřčené. Obsáhlé rozhovory, potvrzování si jasného, morální úvahy, které někdy působí až komicky. Autor z hlavního hrdiny činí vesmírného Mirka Dušína, který si každý svůj čin musí obhájit morálně před sebou samým. A to jsou věci, které sice nevadí, ale v konfrontaci s knihou podobnou mohou vystoupit do popředí, a nabýt na jasnosti. Takže co říct, kniha je čtivá, zajímavá, ale někdy se zbytečně moc mluví na úkor akce. Ale pořád ne v míře, která by mě odradila od čtení zbylých dílů.... celý text
V ledovém sevření
2021,
Jakub Mařík
Nemohu než opět smeknout před autorem. Laťka nastavená prvním dílem se v tomto příběhu nejenže ani nezachvěla, naopak, autor ji posunul o pár příček výš. Z žhnoucí korony slunce se záhy ocitáme v ledových pustinách opuštěné planety, kde nemrazí do morku kostí pouze z ledového větru, ale především z nepřítele, kterému podáš-li prst, sežere ti celý obličej. Staří známí hrdinové opět čelí úkladům, které jim protistrana klade pod nohy. Nikdo si nemůže být jist, zda-li následující minuta nebude jeho poslední. Nepřítel změnil tvář, ale urputnost mu zůstala. Jeho tajemná tvář nabyla jasných kontur, ale cíl zůstal jasný. Touha zabít a opanovat naráží na touhu posádky lodě Salamis přežít a nepodlehnout. Kniha má několik dějových linií, kdy každá má svůj smysl, žádná není pouze vycpávkou děje. Autorův příběh nestojí na jedné personě, ale klubku hrdinů, které se postupně rozmotává, aby se na konci zase spojilo v celek. Jak jsem uvedl na začátku, mimořádně čtivé, napínavé, dechberoucí. Z knihy si odnáším silný čtenářský zážitek a jistotu, že v ZOO už se nikdy neotočím k opicím zády.... celý text
Hranice impéria
2019,
Jan Kotouč
S knihy Jana Kotouče je to jak s Vaším oblíbeným seriálem. U každé další knihy tak nějak tušíte co Vás čeká a nemine, přesto se těšíte. Po dočtení odkládáte knihu s jistým smutkem, že prozatím vše skončilo, a s jistým rozechvěním se nemůžete dočkat dalšího dílu. Autor Vás opět uvrhne na šachovnici vesmíru, kde hráči pozvolna opouštějí tahy pěšcem. Série začíná okamžikem, kdy černí zahráli šach. Bílý král je zatlačen do kouta, kde se marnými tahy pokouší vyhnout matu. Kniha vyprofilovala nepřítele, který pod maskou tajemna nosí známou tvář, o které se myslelo, že navždy zůstane skryta. Politika a intrikaření, krutost a nenávist je konfrontována s obránci, kteří vědomi si vlastních nedostatků musí učinit nemyslitelné, aby obhájili poslední šanci na záchranu svých životů. Od knihy nečekejte nic nového a ani převratného. Podobných námětů jste mohli nejen v podání Jana Kotouče přečíst spoustu. Kniha se nevyhne tradičnímu scénáři vlastnímu tomuto žánru, boji dobra se zlem, někdy i plytkým rozhovorům, kdy hlavní hrdina morálně obhajuje své skutky před sebou samým. Přesto má ale dílo svojí šťávu. Štávu a náboj, který Vás zasáhne a nepustí do poslední stránky.... celý text
Letka 307
2012,
Pavel Fritz
Bezesporu zajímavý literární počin. Autorovi budiž ke cti, že hladinu tohoto žánru zčeřil poměrně originálním pojetím, a neotřelým popisem vedení vesmírných řeží. Jím podaný příběh má svojí hloubku, stejně tak jako vesmír, v jehož rozměrech se to podstatné děje. Přesto se nemohu zbavit myšlenky, hlodající lehce v hlavě, že forma nepatrně zvítězila nad obsahem. Příběh samotný je strohý, přímý, sledující pouze kroky hlavního hrdiny, které letí pouze jedním směrem. Zabít a nebýt zabit. Nic více, nic méně. Přímý příběh zakončen osobním triumfem bez širších souvislostí. Nicméně to nemůže být toliko zásadní vadou na kráse, aby výrazněji snížila poměrně dobrý dojem z čteného. Asi to bylo i autorovým záměrem a v tomto duchu účel světil prostředky. Kniha je bezesporu doporučení hodná. Neotřelý a originální jazyk popisující jednoduší příběh Vás zavede do nezměrných prostor vesmíru a rozhodně zabaví a potěší.... celý text
Na smrt
2020,
Jozef Karika
Knihu jsem otevíral s velkým očekáváním, které, když to vezmu zpětně, zůstalo vlastně nenaplněno. Víte proč? Protože kniha toho nabídla a i po přečtení nabízí stonásobně více, než si vůbec dovolíte doufat. Poutavé, neřku-li hyponotické vyprávění. Mrazivý příběh chlapců s hlavou v oblacích, kteří naivně věří, že jsou pány svého osudu. Osudu, který z nich záhy udělá muže, kterými být nechtěli. Osudu, který z nich vysál téměř vše lidské na úkor potřeby žít pro svůj cíl. Příběh o druhé šanci, která nebyla o milosti a odpuštění, ale ještě větším zatracení. Autor umně zkombinoval fikci se skutečnými historickými událostmi s takovým umem, že máte chvílemi pocit a potřebu uvěřit, že to všechno vlastně mohla být pravda. Autor si nebere servítky, a stejně tak, jak jím popisované historické události byly kruté a brutální, i příběh je surový a drsný. Můžete mít přečteny stovky knih a myslet si, že už Vás nic nemůže překvapit a ohromit, ale nenechte se mýlit, může. Jozef Karika to umí. Knihu nejvíce vystihuje ve svém citátu Graham Greene: "Vím jen to, že ten, kdo si vytvoří nějaké pouto, je ztracen. Do jeho duše už vnikl zárodek zkázy."... celý text
Ve stínu slunce
2020,
Jakub Mařík
Tak nezbývá než srazit paty, vyseknout poklonu, a stoupnout si do řady obdivovatelů této knihy. Musím konstatovat, že jsem více než mile překvapen a obohacen o nevšední čtenářský zážitek. Autor se rozhodl přísloví "Méně je někdy více" obrátit na ruby a světe div se, v jeho podání to skutečně funguje. Mix detektivky, thrilleru, v neposlední řadě pak především military sci-fi, jde ruku v ruce na stránkách jedné knihy a prolíná se tak důmyslně, že nevědomky přeskakujete z jednoho k druhému maje na mysli jediné, být co nejrychleji na stránce další. Autor sice nepřichází s ničím novým, zásadním, ale to není na škodu. Nepřítel, jehož pohnutky jsou neznámé, ale cíl zabít Vás naprosto jasný, nepřítel ve vlastních řadách, který si potají brousí kudlu, kterou Vám chce vrazit do zad. To jsou hlavní atributy knihy. Ano, už tu sice byly v knihách jiných, ale autor má sílu vdechnout jim svěžest, nápaditost, a lehkost, pro kterou se kniha tak skvěle čte. Nemohu než doporučit a věřit, že má očekávání a naděje, které vkládám do dalších dílů budou naplněna stejnou měrou vrchovatou, jako v případě tohoto počinu českého autora.... celý text
Ve stínu apokalypsy
2018,
* antologie
Už je to uděláno, už je to přečteno. Na knihu jsem se tuze těšil a jelikož má očekávání byla veliká, zůstala do jisté míry nenaplněna. Je otázkou, do jaké míry za to může kniha, a do jaké míry já. Je nutno vést v patrnosti, že každý si apokalypsu může představovat jinak. A pokud otevíráte knihu s jasnou představou, která je konfrontována s představou jiných, jste buď nadšení nebo zklamáni. Mně se dostalo obojího. Ale tomuto snad ani u povídkových sbírek nemůže být jinak. Osobně vyzdvihnout povídky Kód Zeta, Nemesis, Dlouhá noc na Japetu, jako ty, které v sobě nejvíce snoubí ponurost, zmar, beznaděj, ale někdy i víru a optimismus. Tedy všechny atributy, které pro kvalitní postapo shledávám zásadní. Zbylé povídky byly zajímavé, dobré, průměrné, ale i nezajímavé. Nezajímavé pro mě. Jelikož co neosloví mě, si své nadšené čtenáře bezesporu najde. A i v tom je velké pozitivum povídkových sbírek.... celý text