Kraken

Hluboko ve výzkumném křídle londýnského Přírodovědného muzea je ukryt cenný exemplář legendárního živočicha: dokonalá a perfektně zachovalá krakatice obrovská. Jednoho dne však náhle a nevysvětlitelně zmizí... Nitky této krajně opovážlivé krádeže vedou hluboko do bizarního londýnského podsvětí, mezi příslušníky nejrozmanitějších kultů, falešné apoštoly a úkladné vrahy. Netrvá dlouho a na povrch vyplouvá, že neobvyklý tvor je nejen biologickou senzací nedozírné hodnoty, ale pro lidi z jistých kruhů i ztělesněním boha. A navíc ho lze využít jako spoušť blížící se apokalypsy. Konci světa se musí postavit mladý muzejní kurátor s pomocí odpadlíka krakenova kultu, ovšem jen pokud se jim podaří přežít válku gangů, do níž se nevědomky zapletli... Román Kraken je samostatný příběh s mrazivě lovecraftovskou zápletkou od celosvětově úspěšného autora, jenž jako chameleon střídá žánry, aby pokaždé překvapil a uchvátil své věrné čtenáře....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/56_/56104/kraken-56104.jpg 3.583
Originální název:

Kraken (2010)

Žánr:
Literatura světová, Sci-fi, Fantasy
Vydáno:, Laser-books (Laser)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (12)

Přidat komentář
kralika
08. května

Imaginace pana Miévilla je neskutečná. Celá kniha je gejzírem nápadů, tu originálních, tu originálnějších.
Jenže. Pokud si představíte každý ten nápad jako barvu na paletě mistra malířského, a podle vzoru knihy je smícháte dokupy, vznikne vám nevábná hnědošedá kaše...

tygřík2
19. dubna

Úměrně tomu, jak stoupá počet mnou přečtených knih od pana Chiny, zvětšuje se můj pocit, že si z nás výše jmenovaný prostě dělá legraci. Legraci inteligentní, napínavou, hravou a místy až černou. Takovou mám ráda. Vždycky mu na ten jeho špek skočím. A úplně na konci vždycky musím uznat, že zas vyhrál :-))

B4LU
13.12.2017

Tuhle knihu je poměrně těžké popsat... představte si Lovecraftovo Cthulhu v prostředí současnosti a představte si, že ho Lovecraft píše na pořádném tripu, a dostanete přibližnou představu toho, co čekat zde. Jak je zde již psáno, je to komplikované a notně nepřehledné dílo. Četl jsem to nadvakrát, ale napodruhé téměř jedním dechem, protože i přes vysokou míru ujetosti má kniha své nepopiratelné kouzlo.

LadyKet
30.12.2016

Bohužel musím dát jen 4 hvězdičky, jelikož mi děj velmi připomínal Nikdykde od N.Gaimana. Prostředí "jiného" Londýna, jehož obyvatelé umí roztodivné kousky... Navíc první třetina kniha mě ani moc nechytla, ale celkem to vyvážil zajímavý a překvapivý konec.

Petrvs
02.06.2014

Kraken je trefným potvrzením pravdivosti rčení "méně je někdy více":

- MÉNĚ gejzírů tvůrfanty - Miéville bezesporu patří k neobyčejně obdařeným autorům fantastického žánru - z čeho by jiný měl látku na dvě tři knihy, to nacpe Miéville do prvních pěti kapitol. Ale čeho je moc... už v Perdido jsem měl pocit, že autor nápady vytahuje jako králíky z klobouku - je to efektní, ale časem už to může nudit, zvlášť, získá-li čtenář pocit, že je to jen grif na oko

- MÉNĚ stránek - Kraken by zasloužil trochu přistříhnout svá mnohostránková chapadla. Do půlky paráda, konec paráda, ale kolem šedesáti procent se dostavila určitá potřeba přeskakovat a brblat na temporytmus

- MÉNĚ lexikálního exhibování - hrátky s jazykem (ale no tak...) mám sice rád, ale pokud se musím během čtení beletrie několikrát koukat do slovníku cizích slov, mám pocit, že je něco špatně; zvlášť, neshledávám-li nutnost použití právě těchto - pro mě poněkud obskurních - výrazů jako je eschatologie, apostaze či exegeze...

- MÉNĚ point - nevím, odkud berou autoři pocit, že čím více point, tím více adidas, obzvlášť rušivě to působí, když jedou pointy sériově jedna za druhou a ta následující je vždy o fous šokantnější než její předchůdkyně. Ještě víc ruší, když hrdina dojde podivného "verbum ex machina", čímž dosti neelegantním způsobem popře drtivou část děje. Ono vůbec pointování, byť dramatické a čtivě podané, ve mě vzbuzuje určitou pachuť nečisté hry se čtenářem: buďto Miéville nevěděl, jak se ze všeho vyvléci, nebo jsem ho nepochopil, nebo popírá vlastní lagiku nebo je to nějaká vyšší hra se čtenářem na jakořto miliontá šestá variace na téma "kdo tu koho přechytračil"

- MÉNĚ mixování žánrů - Kraken mohl být skvělou lovecraftovkou poctou, novodobým pastišem. Ale bohužel není. Bere si jen slupku, několik kulis a rekvizit, u kterých je na první pohled poznat jejich jevištní provedení. Atmosféra příchodu prastarého, utajovaného kultu, rituálů, šílenství... ta se nedostavila, vše uvedené je považováno za normu, na které se dál staví. Žádná horrorová atmosféra zde není, celý román ze všeho nejvíc připomíná Gaimanovo Nikdykde (zjevná je inspirace panem Vandemarem a Croupem v postavách Gosse a Subbyho) s notnou dávkou okultního koncentrátu

...asi pro pro představu stačí. Napadá mě, čeho by naopak mohlo být více: prokreslení postav. Opět jsem měl dojem, že se k postavám Miéville chová svébytně přehlíživě: pouzí pěšáci v jeho záplavě imaginace, hybatelé z donucení, loutky, co se nedovedou vzepřít inkoustu...

Závěrem: pokud bych měl dojem, že Kraken nestojí za přečtení, nerozepisoval bych se o něm. Jen mně připadá škoda, že není lepší, protože potenciál na lepší verzi sebe sama v sobě rozhodně má. Trochu autocenzury, odvážnějšího redaktora a nesnažit se za každou cenu předvést na posezení sežrání řízku i s talířem, ubrusem a pinglem. A bude to ono... ;-)

immortal-party
23.05.2014

horko těžko jsem to přetrpěla. nic pro mne. Krakena jsem dočítala na pětkrát.
původně mi bylo doporučeno Město a město, ale po tomhle zážitku asi těžko. přišla jsem si jako ve třinácti při četbě Tygří party.

MesLivres
23.12.2012

Tak tahle kniha mi dala opravdu zabrat. China Miéville je můj oblíbený autor, ale na rozdíl od ostatních knih jsem se do téhle nedokázala začíst. Přišla mi ještě složitěji napsaná, než ty ostatní a příběh pro mne nebyl dostatečně silný. Ale autorovu fantazii samozřejmě dál obdivuji.

Jirka73
09.07.2012

Pro autory typu China Miéville mám prostě slabost: miluji na nich především jejich originalitu a tedy logicky i jejich nezařaditelnost do škatulky. China Miéville prostě jako vždy jde svou vlastní cestou: vytváří svět, který funguje trochu jinak, který je sice vlastně normální, ale zároveň naprosto jiný, plný hned několika dalších rozměrů. China Miéville má úžasnou fantazii: v Krakenovi rozvíjí další šílený svět plný imaginace a jinakosti. Bohužel, ač jeho velký fanoušek, musím přiznat, že to tentokrát drobet přehnal. Kraken je totiž příliš komplikovaný, těžko pochopitelný a ač je plný nádherných a ztřeštěných nápadů, dohromady příliš nefunguje. Pokud se vám nakonec podaří ho opravdu pochopit, oceníte sice nápad a vlastně i zpracování, ale nakonec si řeknete stejně jako já: autor to tentokrát prostě přehnal...

j.kostal
09.05.2012

Pri hodnotení tohto diela cítim rozpaky, začnem tým, čo sa mi páčilo a to bol typický Miévillov svet plný anomálií, ktorý stvárnenie znova zvládol majstrovsky. Druhým plusom je excelentne zvládnutý preklad, ono samotný Miévillov štýl je prešpikovaný experimentmi s jazykom, v tomto prípade to platí dvojnásobne. Avšak celý román na mňa pôsobí ako taká rozhojdaná loďka na ceste odnikiaľ nikam, postavy mi prídu ploché a nezaujímavé, a rad zaradom nesympatické (žeby autorov zámer???) Niektoré vety v románe som musel čítať viackrát, aby som aspoň sčasti pochopil čo tým autor zhruba mohol chcieť povedať, či skôr naznačiť.... Avšak celý čas som sa neubránil pocitu, že stále čakám na to NIEČO, čím ma Miéville dokázal v predchádzajúcich dielach ohromiť a doslova usadiť na stoličku...tu mi to celé vyznelo akosi do stratena... Možno však zato mohol fakt, že som túto knižku čítal tesne pred vianočnými sviatkami, čo tomu asi ktovieako neprospelo...uvidíme, možno tomu dám ešte jednu šancu, zatiaľ však nemôžem hodnotiť lepšie ako dvoma hviezdičkami.

s-reader
16.11.2011

Velmi komplikovaný a nepřehledný text. Z hlediska čtivosti patří mezi slabší Miévillova díla. Autor se nesnaží o vytvoření nějakého systému skrytého Londýna, což je určitě záměr - Miéville svět mimo realitu vidí jako chaos. Nakupením takového extrémního množství anomálií, které se zrodily v jeho hlavě, už přestává být v příběhu funkční.
Kraken je komplikovaností podobná Železné radě a stejně jako v ní se naplno projevuje autorovo levicové smýšlení.

Vojta
02.04.2011

V obrazotvornosti se tento román občas vyrovná i legendárnímu Nádraží Perdido. Příkladem toho je mimo jiné i hrůzostrašná dvojice povětšinou nazývaná Goss a Subby , kterou jsem si zamiloval hned napoprvé. A Teťák nebo Grisamentum mají taky své kouzlo. Takovéto postavy zkrátka jen tak neuvidíte, trpaslíci a elfové ať se jdou zahrabat. :-) Problém románu tedy rozhodně není v originalitě postav, spíš v originalitě zápletky. Rozhodně není špatná, ale že by mi to vyrazilo dech... A ten konec taky nebyl zrovna šokující, prostě lepší normál, nic převratného. Pěkné počtení, o tom žádná, ale čekal jsem teda větší bombu, už proto, že mám odjakživa rád obří hlavonožce.

stilgar1
28.02.2011

Ch. Miéville pokračuje ve svém brouzdání různými žánry, přičemž se nikdy nenechává omezovat jejich zažitým rámcem, ale naopak ho silně překračuje. Tím v podstatě tvoří žánry zcela nové (dnes už určitě takřka každý zná New Weird, že?) a za svou originalitu sklízí velké množství uznání a cen. Jeho poslední počin, nazvaný Kraken, v tomto není jiný. Nelze ho zařadit do žádného známého žánru, což je v jistém smyslu pozitivum. Tentokrát ale autor zašel příliš daleko. Kombinuje prvky hororu, mystiky, fantasy i běžných krimi thrillerů a to vše se nebojí okořenit špetkou detektivky zasazené do Londýnského prostředí. Přistoupíte-li na takovouto Miévillovu hru, může se vám to zalíbit. Pro mě ovšem celá tahle věc představovala nudu natolik silnou, že bych z přečtených knih posledních let hledal s velkými obtížemi vhodný ekvivalent. Kraken představuje přímočarý příběh, bez jakýchkoli zajímavých zvratů, který navíc přesahuje 500 stran, což je v tomto případě za hranicí únosnosti. Nevytváří navíc ani žádnou postavu, se kterou bych se jakožto čtenář dokázal ztotožnit, resp. kterou bych alespoň dokázal nějakým způsobem pochopit ...a to jsem si opravdu myslel, že zrovna tohle je autorovou silnou stránkou (dokázal to dokonce i ve své prvotině "Král krysa"!). Celkový dojem z knihy neposílil ani překlad, který rušil svou přehnaně nesympatickou stylistikou.
I přestože podle mého názoru autor tentokrát sáhl vedle, zůstává mým literárním oblíbencem, a proto se nemůžu netěšit na jeho připravovaný první sci-fi román ...zajímalo by mě, jak si s tímto žánrem poradí...