Evda
přečtené 150
Cilčina cesta
2019,
Heather Morris
Kniha se mi líbila o trošku více než Tatér z Osvětimi, snad pro nějakou obměnu (v podobě gulagu) oproti ostatním knihám s tematikou holocaustu. Co mě ale mrzí je to, že je takto silný příběh napsaný tak stroze, nechci říct úplně bez emocí, ale ani při závěrečném shledání dvou zamilovaných příběh nijak nevygradoval. Za mě tři hvězdičky - za smutný příběh, za ty, kteří si tím peklem prošli.... celý text
Lovci hlav
2011,
Jo Nesbø
Před pár lety jsem viděla film, který mě fakt dostal, pár let jsem si tedy počkala, abych si knížku přečetla. A musím říct, že i když si film pamatuji, tak mě knížka přesto hodně bavila a během dvou dní mám přečteno. Lovci hlav a Zmizelá (od G. Flynn) jsou především zvratem Skvěle vyprávěný příběh, nabírá na intenzitě a na konci vás mile překvapí, že není přeci jen tak předvídatelný. Přestože někteří zmiňují zbytečně zdlouhavé některé pasáže a překombinovanost, já se bavila.... celý text
Veselí
2018,
Radka Třeštíková
Knihu jsem si koupila jako odpočinkové čtení a jako taková očekávání i předčila. Děj je pro někoho možná povrchní a plytký, ale já se místy i zasmála nebo pobrečela, hlavně se ale nenudila, protože se pořád něco dělo. Co na autorce však oceňuji, jak je všímává a umí skvěle popsat běžné okamžiky, když například popisovala Eliščinu babičku... jako by popisovala tu moji.... celý text
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Kniha je opět krásně napsaná (Paní Mornštajnová je báječná vypravečka), děj se nevleče, příběhy otce a dcery se krásně prolínají a jakoby na sebe navazují. Vykreslení postav a příběh mě opět donutil alespoň trochu se zapřemýšlet nad životem a nad tím, co všechno má vliv na to, jakým směrem se může ubírat. Musím přiznat, že se mě vztahy postav dotkly, že jsem skoro na druhou polovinu knihy přes slzy neviděla.... celý text
Hotýlek
2015,
Alena Mornštajnová
! Může obsahovat spoilery. Klasická Mornštajnová, nicméně tahle kniha příliš nenadchne, ani neurazí. Je dalším vyprávěním/ příběhem napříč generacemi jedné (širší) rodiny za socialismu. Líbí se mi popis postav, je dobře popsán jejich charakter a jeho vývoj vzhledem k událostem, které se jim dějí. Snad jen, že hlavní hrdina mi moc sympatický nebyl. Čte se dobře, Mornštajnová je skvělá vypravečka, ale co mi přišlo zbytečné je občasné zakomponování mnoha postav do příběhu. Ne, že by se v nich člověk ztratil (naštěstí nemají severská jména, že :)), ale přijdou mi tam nadbytečné, na děj podle mě nemají vůbec vliv. Např. - cirkus a příběh Olinky(?) apod.. Na konci vlastně snad jen jedno poučení, co můžeš udělat hned, neodkládej na zítřek... nemusíš se ho dožít.... celý text