Šestý díl byl vlastně hrozně zajímavej a pro mě rozporuplnej- zabrnkal na dobrou notu, navnadil mě na nadcházející děj, jak už tu v komentářích někdo zmiňoval, hodně se podobal spíš prvnímu dílu, byl takovej kouzelnej. Zároveň mě ale vyprávění trochu zklamalo- popisy mohly být propracovanější, z jednoduchých vět mohly být rozvinutější souvětí. Taky mi přijde, je to ale i tou stálostí hrdinů, se opakovaně objevuje příliš mělký popis osob. S díly by měla náročnost textu gradovat, tady vnímám poměrně znatelný úpadek, ale myslím si že více odpovědnosti je na překladatelce, než samotnému autorovi :(
Je to první díl, kdy už je Will sám a dospělý, je to pro mě pořád trochu zvlášní, když už není učněm + se s dějem ztotožňuji už trochu jiným způsobem. Ještě jsem z té změny trochu v rozpacích, je to o zvyku.
Ještě bych moc ráda dodala, že jsem nadšená ze situace Willa a Alyss, z toho jak se to mezi nimi vlastně vyvinulo, byť je vývoj překotný a situace trochu neohrabaně popsané. Ale stále, je to bomba a já to zbožňuju! Prostě klasika!... celý text
Tohle byl popravdě první díl, který jsem nepřelouskala během dvou dnů, ale během dvou měsíců a ani vlastně nevím proč. Prvotní nadšení tady taky trochu opadlo. Začátek mi přišel nějak delší a monoténnější a některé pasáže cesty pouští mi taky přišly takové zdlouhavější... Zkrátka to z nějakého důvodu neodsejpalo jako díly předchozí, ale to na kvalitě ve výsledku vůbec neubralo. Tenhle díl už mi přišel takový surovější a drsnější, víc se zabýval i explicitním popisem bojových scén. V páté knize už je zkrátka poznat, že stejně jako Will, tak i syn Johna Flanagana vyrostl a jeho pozornost už se musela získávat složitěji, s vyššími čtenářskými nároky.
V tomhle díle se mi moc líbil důraz na začínající dospělost, už se objevuje i počátek řešení nějakých složitějších existenčních dilemat. Mínus bych dala za přehnanou glorifikaci hlavní postavy a stupidní jméno "Will Dohoda" (možná chyba překladatele, nevím). Naopak plus dávám za celkově milý epilog, jako oslavný přechodový rituál, který k životu prostě patří (nedávno jsem promovala, tak se mě to sentimentálně dotklo) :)... celý text
Prvotní nadšení z knihy opadlo po první polovině, poté mi začalo připadat, že se snaží nahradit, v některých případech nutnou terapeutickou práci. V druhé polovině, která se zaměřuje spíše na děti, kteří se potkali s takovým typem rodičů se snaží redukovat realitu na příliš jednoduché "how to" cvičení.
Nutno ale dodat, že i přes mou prvotní kritiku se mi kniha moc líbila. Ať je realita, kde je, kniha je minimálně osvobozující. Pokud celý život řešíte svůj vztah s rodiči tak jako já, dílo Vám poskytne minimálně validaci vašich domněnek a emocí a napomůže Vám k budování vlastní hodnoty a sebejistoty. Gibsonová mi potvrdila něco, co jsem dlouho tušila a celý život žila, i když mám obavu, zdali některé povahové rysy a jednání nejsou tak generalizované, že to v určité míře platí na všechny osoby, zhruba tak jako horoskopy. Trochu mne mrzí, že kniha pozbývá koncept transgeneračního přenosu a naučených vzorců- ano, autorka mluví o kompenzačních mechanismech, ale to jsem považovala za nedostačující. Každopádně, asi by to byla kniha po které bych šáhla i ve chvíli, kdy bych měla pocit, že jako rodič selhávám i jen pro reflexi vlastního chování.... celý text
Je to studijní materiál s velkým S, naprostá záchrana. U sociologie nečerpám skoro z ničeho jiného, leda pak ještě ze Základních sociologických textů od Ivana Muchy. Pro hlubší sociologickou znalost si ale stejně člověk musí přečíst nějaké díla dalších autorů, ale Giddens sociologické přístupy pěkně shrnuje.... celý text
Čtvrtý díl byl pro mne také větším oříškem, četla jsem ho nejdéle ze všech. Trochu mě mrzí, že se ze Skandijců dělají takový venkonvský balíci, trochu to degraduje všechny vikingy, které reprezentují. Moc se mi líbí, jak mistrně Flanagan popisuje umění boje a vymýšlí válečnou taktiku, je bezpochyby velmi kreativní osobou.
Také oceňuji zeměpisný přesah a nově figurující národ, který zase rozšiřuje reálnost příběhu. Ale jak tady někdo psal už přede mnou, Will se stává z obyčejného chlapce hrdinou tak překotně a neskutečně, že to opravdu trochu podkopává realitu příběhu.... celý text
Syn Johna Flanagana asi vyrostl, byť knihy byly vydané ve stejném roce. V tomto díle byla patrná větší temnota a vyspělost děje. Moc se mi líbila reference na závislost, kde ve Skandii otroci konzumovali hřejivou trávu. Zajímavé také byly viditelné formující se vztahy a úkaz odpovědnosti.
Prostě klasika, Hraničářův učeň jen těžko čtenáře zklame.... celý text
Hraničářův učeň, stejně jako tady uvedlo několik recenzentů níže, mě vždycky zcela pohltí. Musím se smát, dokonce ve mně vyvolává takové pocity, že mám chuť jít na výšlap, do lesa a do hor, abych dějišti byla zase o něco blíž. Nenašla jsem lepšího úniku z dospělosti. Kniha je zhmotněné dětství. Díl je významný především důrazem na přátelství.... celý text
Občas si přijdu příliš povrchní na pochopení podobných knih. Číst psychologickou literaturu bývá ostatně povětšinou náročné, ale tato kniha je ještě o něco hůře uchopitelnější vzhledem k její kompozici. Sám autor uvádí, že mezi tématy nemáme hledat logické spojení.
Nicméně obsahově je kniha lehce nad průměrem. Myslím si, že současnými idejemi a náladami ve společnosti je jeho psaní již překonané, ačkoliv je nutné podotknout, že Rogers napsal knihu původně asi v osmdesátkách, takže předčil svou dobu a vlastně s naprostou přesností uhodl další vývoj společnosti.
Líbí se mi, že zdůrazňuje význam komunity v lidském životě, mimo rodinné prostředí. Myslím si, že je to něco co mi chybí. Co mi lichotí již méně je jeho odkazování na transcednentní prožitky a sliby spirituálna po dosažení vytyčených cílů (možná proto, že to též postrádám??). Způsob zaměřený na člověka je jistě směr, který má smysl. Humanistická psychologie je obecně jedna z těch laskavějších. V knize mě trochu mrzí, že se některá témata opakují, nebo ty, které by mohla více rozsvést příliš redukuje téměř na "milujte se a množte se", byť je to v současné společnosti také aktuální.
Třeba knihu jednou otevřu znovu, s větším nadhledem, ale až v pozdějším věku.... celý text
Tohle pro mne byla vtipná zkušenost. Původně jsem ji koupila pro synovce, že si ji na podzim budeme číst před spaním. Prostě trochu se bát bude vzrůšo!
Ovšem prozíravě mě napadlo si ji přečíst nejdříve sama. Super kniha, ale doporučuju dětem tak 8+. Příběhy psané v takovém viktoriánském stylu, často si na tu děsivost musíte přijít sami, zhmotnit určitou abstrakci, než že autor udává výčet bubáků. Mám za to, že něco vydržím, ale já se teda bála hodně a bylo to skvělý! Je ale pravda, že děti jsou mnohdy otrkanější... no, já to riskovat nebudu, to by mi jejich rodiče pěkně poděkovali!... celý text
Tohle je pro mě opravdu oči otevírající kniha. Pan Vojáček popisuje psychosomatiku s vyvážeností spirituality i racionality. Pro mě její přečtení byl opravdu životní milník, který překopal řadu mých každodenních zvyků a pohled na holistické zdraví. Kniha opravdu dala mému životu nový rozměr. Spolupráci s panem Duškem tedy moc nefandím, ale přijímám to takové jaké to je. Pan Vojáček je opravdu inspirativní, nemohu se dočkat čtení jeho dalších knih.... celý text
Nesbovi běžné detektivky nemusím, ale povídky mne velmi mile překvapily! Musím ale říci, že prvotní "Žárlivost" mne bavila a nadchla mnohem více. Dominantní povídka "Krysí ostrov" byla trochu zdlouhavá s poněkud monotónním motivem. Obecně mi přijde, že v knize byla snaha o velkolepou dystopii, která měla přesahovat meze běžného chápání časoprostoru a člověka (což se i trochu podařilo), avšak následné vysvětlování hlavní zápletky se ve výsledku jevilo jako krkolomné a trochu nedotažené.
Povídky jsou skvělou oddechovkou, Nesbo je skvělý vypravěč s širokým rozhledem, avšak opakované téma zrady a určitého vnitřního rozporu mne s postupem času začíná unavovat. No, uvidím, budu čekat, zdali vyjde i třetí kniha povídek. ;)... celý text
Kniha je super, napsána srozumitelně i pro laiky, jako úvod do problematiky slouží dobře. Ovšem již trochu trpí datem napsání. Kniha o závislosti na internetu, jakožto o rychle měnícím se médiu, asi potřebuje trochu častější aktualizaci. Rozrůstá se počet výzkumů a studií, s tím se zkrátka mění i množství poznatků a jejich stanoviska.... celý text
Knihu doporučoval pan doktor na hodině sociologie a vůbec nelituji, že jsem ji otevřela. Popisy stručné a výstižné, u každé subkultury rozhovor s jejím příslušníkem. Čtivé a graficky skvěle zpracovaná!... celý text
