Jonas Hassen Khemiri

Nové komentáře u autorových knih

„Zařazuji do kolonky "young adult", je to taková nenáročná oddechovka s tajemstvím. Přiznám se, zpočátku mi nevyhovoval netradiční koncept knihy - autor prolínal 2 dialogy odlišných lidí a jiných časových období v jedné kapitole, což působilo zmatení, ale postupem knihy jsem si zvykla. Za co ovšem dávám velké plus je implicitní popis postav, kniha paradoxně není o hlavním hrdinovi, ale lidech okolo něj a z jejich výpovědí se dá skvěle sestavit struktura jejich osobnosti. Co mě však zamrzelo, byla dětinskost a pubertálnost postav a situací. Celá kniha působí do jisté míry teatrálním, pubertálním dojmem, ačkoli sleduje třicátníky.“... celý text
— Dionýsos

Všechno, co si nepamatuju

„Toxický vztah nebo opravdová láska? Lehkost bytí nebo hluboký smutek? Vše je ambivalentní.Více než, kdo je Samuel je dozvíme, kdo jsou jeho blízcí. Skrz vzpomínky na Samuela se pomalu vykresluje, ne Samuel, ale jejich vypravěči. Od začátku víme, jak příběh dopadne, ale o to víc mě konec zasáhl. +1 hvězdička za zápletku okolo brože se sovou.“... celý text
— sBety

Všechno, co si nepamatuju

„Mám ráda divné knih, ale... Tohle bylo utrpení. Jedna hvězdička za anotaci, jinak bych netušila o čem kniha měla pojednávat...Nejhorší kniha, co jsem dočetla. Kniha se skládá z odstavců, občas jen krátkých vět a útržků, kdy ani netušíte, kdo a o čem mluví, na co reaguje. Nic na sebe nenavazuje, často není uveden ani rod, tak nevíte jestli se k něčemu vyjadřuje muž nebo žena. Nevím na čem autor fičel, ale musel to být solidní matroš. Divím se, že někdo něco takového vydal...“... celý text
— ava.s

Všechno, co si nepamatuju

„Nástup měla kniha famózní! Tajemné rozkrývání jistých událostí a charakteristika jednotlivých postav. Toť vše. Kniha přešla v nekonečný proud setkání a nicneříkajících příběhů. Oceňovaný autor se pro mě přeměnil v nezáživného zapisovatele lidských osudů, přičemž kniha postupem času ztrácela napětí a patřičnou mobilitu směrem k rozuzlení. Autor píše divadelní hry a mám takový dojem, že ne zcela rozlišuje dramatizaci a literárnost. Nechci si hrát na odborníka, ale skvostem se tato kniha nestala. Záměrná propletenost lidských osudů ubrala na kvalitě příběhu a hlavně na kompaktnosti vyprávění. Složité, překombinované, marastní...“... celý text
— ZÓNA

Všechno, co si nepamatuju

„Samuel zemřel a pozůstalí se nedokáží shodnout na tom, zda se zabil sám nebo zda to byla nehoda. Knížka vám dá pohled každého, kdo k tomu má co říct, a tak se dovídáte více nejen o životě Samuela, ale také o životě lidí v jeho okolí. Mám ráda knihy, které mi nedávají černobílé postavy, a to i když mám sama často tendenci vidět všechno černobíle. Během "Všechno, co si nepamatuju" jsem v průběhu změnila názor na spoustu postav, u některých dokonce několikrát a nebylo to vůbec otravné, naopak! Je to taková mystery pohodička. Dobře... je to taky poněkud depresivní, protože jakoby mimochodem odhalujete sociální problémy (nejen) Švédska, a to už taková pohodička není. Další nepříjemností je, že je Samuel poněkud abstraktní postavou, informace o něm dostáváte různé, pro každého byl někým jiným, takže toho "pravého" Samuela si musíte vytvořit sami. Můj mozek se rozhodl říct JÁ JSEM SAMUEL a vytvořil si z něj sebelítostivou tragickou osobu. Ale už jsem se přes sebe přenesla a sečteno podtrženo to bylo super, tak neváhejte a vytvořte si taky vlastního Samuela! A ať je lepší než ten můj.“... celý text
— tweed

Přejít na knížky autora