Karl Marx

Karel Marx pseudonym

německá, 1818 - 1883 statistiky

Nahrávám...

Nová kniha

Hledání ztraceného smyslu práce - výbor textů o člověku a práci

Hledání ztraceného smyslu práce - výbor textů o člověku a práci - Karl Marx

V této publikaci naleznete první porevoluční český akademický překlad devíti textů Karla Marxe o člověku a práci. Společným jmenovatelem těchto textů je sebeutváření člov... detail knihy

TIP: Jakmile váš oblíbený autor vydá novou knihu, upozorníme vás!

Populární knihy

/ všech 59 knih

Komentáře (12)

Přidat komentář
Kuža007
15.02.2019

Přečetl jsem všechna jeho stěžejní díla. Byl jsem unášen tím, jak Marx v Kapitálu dokazoval výhody komunismu a socialismu a jak popisoval starosti a chudobu dělníků jeho doby a zároveň varoval, že socialismus, potažmo komunismus, bude potřeba na to, aby zastavil vzrůstající kapitalismus. Jen díky němu a Bedřichu Engelsovi máme levicové myšlenky, ideály, ale i výhody v práci apod.

mcleod
03.11.2018

Po přečtení výborného Kapitálu (který má ode mě samostatný komentář https://www.databazeknih.cz/knihy/kapital-i-56166 ) se nevyhnu obhajobě Karla Marxe před jeho všeobecným lynčováním (které bohužel často vychází i od lidí, kteří ho nikdy nečetli). Vidím ho v kontextu 19. století, mám proto pro něj velké pochopení. Podmínky zaměstnanců (včetně dětských) v této době jsou pro nás zcela nepředstavitelné (i v Kapitálu Marx často cituje hodně mrazivé příklady), dospělí i děti umírali v továrnách, hladověli, bydleli v příšerných podmínkách, vše bez jakéhokoli zájmu zaměstnavatelů, pro které šlo jen o finanční ztráty... nedivím se, že je jejich situace dovedla až k vyhrožování násilnou revolucí. Stejně tak je nutné vidět Marxe jako člověka doby, která přála rozervaným romantickým představám sebezničujícího boje za vyšší ideály... hodnotit romantismus dnešní usedlou optikou nedává moc smysl, naopak Marxovo dílo se v kontextu romantismu stává něčím zcela pochopitelným. Mladý Marx byl revolucionář, starý Marx myslitel. I Kapitál je velmi promyšlenou knihou sečtělého autora. Reaguje v ní na další ekonomické autory té doby, jako jsou Adam Smith a David Ricardo, kteří píší o stejných tématech (ale méně propracovaně). Marx tak představuje zajímavou disputaci a doplnění celého souboru přístupů politické ekonomie. Reaguje ale také na sociální utopisty tehdejší těžké doby... právě Marx jediný byl schopný tyto myšlenky ukotvit do hlubší vědecké podoby (která ani dnes není překonaná, viz http://davidharvey.org/reading-capital/ ). Z dnešního pohledu tak Kapitál nabízí právě velmi přínosný teoreticko-metodologický rámec, ve kterém se spousta socioekonomických vztahů otevírá ve zcela novém světle a který je přínosný i pro nemarxisty (třeba pro mě). Naopak si nemyslím, že by mělo smysl Marxovi žijícímu v 19. století vyčítat mocenské boje vedoucí k odporným komunistickým totalitám ve 20. století, které nemohl ovlivnit, a kvůli tomu zatracovat jeho rozsáhlou teoreticko-metodologickou práci, která nemá podle mých zkušeností obdoby. Lordu Byronovi taky kvůli jeho burcování k boji nikdo nevyčítá, že svět po romantismu skončil ve světových válkách. Když už tak můžeme Marxovi a jemu podobným spíše poděkovat nejen za dnešní sociální stát nebo zákoník práce, ale i za takovou samozřejmost, jakou je zákonem časově omezená pracovní doba nebo zákaz dětské práce.

octavio2082
02.10.2016

+HTO
Opravdu se mi zdá, že jste Kapitál nečetli. Ty stovky tisíc politických vězňů u nás za socialismu se nedají srovnat s miliony otroků kapitalismu předtím. Pracovní doba, ubytování, kvalita jídla, množství volného času atd... To bylo vskutku nelidské.

gladya
31.05.2016

Marxe těžko hodnotit a nevzít v úvahu marxismus a co z něj udělali komunisté. Pokusím se o to. Kromě pamfletů jako Komunistický manifest psal Marx vědecká díla , dnes už určitě v řadě aspektů překonaná a v něčem možná pomýlená už v době vzniku. Do konkrétního hodnocení se nepouštím, to by bylo hodně dlouhé a musela bych si řadu věcí oživit. Studovala jsem totiž v minulém režimu a dokonce jsem musela něco z Marxe přečíst. Malé shrnutí si však dovolím. Se spoustou Marxových názorů a závěrů se dá polemizovat, ale určitě nepsal ideologické žvásty, které z jeho děl udělali soudruzi. Když jsem četla některé komentáře ke Kapitálu, měla jsem dojem, že ho komentující nečetli, ostatně stejně jako řada "marxistů" v minulém režimu.

A nejde jen o Kapitál, v Marxových filozofických dílech se najdou myšlenky a úvahy, které mohou být základem pro velmi podnětnou debatu. Stejně jako třeba u Hegela.

A na závěr, na jedné britské univerzitě mají v zasedačce portréty významných myslitelů, Marx tam byl a ne zrovna v koutečku. Ani kritická analýza Marxova díla by neměla skončit u toho, co z něj udělali bolševici.

Pán rostlin
23.05.2014

Obhajovat Marxe je jako nosit sovy do Athén. Každému co jeho jest!

HTO
10.07.2012

Artrane: Vida. A můj dědeček, legionář, si přivedl z Ruska manželku, šlechtičnu, která uprchla před bolševiky. Ale do detailů o admirálech, generálech a umělcích v naší rodině už se tady pouštět nebudu, ať z toho nedělám chat.

Alix
09.07.2012

Artran: Marxova manželka, Jenny, byla na tom docela špatně po celou dobu jejich manželství. Marxovi totiž bylo úplně šumafuk, že jeho rodina hladoví a kdyby jim občas Engels a jiní přátelé nepomohli, asi by zemřeli hlady. Marx byl teoretik, ne praktik, takže ty jeho kecy sice lidé četli, ale on sám si nikdy neuvědomil, že jsou nereálné. Nebo si myslíš, že komunismus znamená pro nás další světlé zítřky?

HTO
09.07.2012

Artrane, omlouvám se – občas tady bývají lidé bez fotky nebo s fotkou rozmazanou, takže mne – mea culpa! a díky za podnět vytrhující ze zajetých kolejí – nenapadlo, že je to proto. Dá se ostatně kdykoli vyměnit; dívám se na DK jako na budovu, která jednou bude velmi známá pro kvalitu i kvantitu (jakýsi TV časopis například u filmů píše procenta z csfd), a la encyklopedie, a prostě k encyklopedii mi holt sedí ta klasická fotka. To je ovšem jen můj názor.

S Marxem jsem se seznámil jako maličkej, protože strejda ho měl v práci celého na skříni, vázaného v černé vazbě; on pracoval v příšerné instituci jménem „Ústav racionalizace práce“; s Marxovou osobností jsem se setkal (po dřívějších náznacích) u Johnsona v Intelektuálech a příliš sympatický mi není (velmi mírně řečeno). Ale to není ani svou filosofií, jakkoliv mému naturelu hoví více než všelijaké postmoderny tím, že se vůči něčemu vymezuje a tedy nezpochybňuje všechno, protože pak by zpochybnil i sám sebe. Čímž kynu imaginární gauloiskou na Sorbonnu. – – A přeju dobré léto.

1