Alee Alee přečtené 283

☰ menu

Hříšní světci

Hříšní světci 2020, Emily A. Duncan
3 z 5

2,5* Vážně jsem chtěla, aby to bylo dobrý, těšila jsem se na temné YA fantasy s trochou romance a drsnou zápletkou. Nápad to mělo dobrý, ale zpracování dost pokulhávalo. Zápletka je teoreticky v pohodě, i když ne úplně originální, ale dalo by se z ní leccos vykřesat. Jenže kniha je spíš sled událostí, které nemají nějakou logickou kauzalitu, jen se to autorce hodilo do krámu. Většinou času sledujeme citové výlevy hrdinky, která má asi působit statečně a trochu naivně, ale je spíš hloupá. Chce hupsnout do postele s prvním chlapem, na kterého narazí, přestože ví, že je nebezpečný (ale je sexy, takže vše odpuštěno). Přestože se mi líbí, kam autorka romantickou linku nasměřovala, nějak mě otravovalo, že tvoří 90% knihy a ubírá prostor postavám, které by mohly být zajímavější. Takhle jsou všechny ostatní postavy kromě Nadi a Malachiáše naprosto ploché a o ničem (Ti dva také nejsou žádná výhra, i když Malachiáš má potenciál do budoucna. Naďa je taková Mary Sue a chvílema byla dost otravná.) Nelíbilo se mi ani to, že autorka moc nepřemýšlela nad časovou osou, protože zatímco Serafín absolvuje pětitýdenní cestu do Tranavie (která kromě zastávky v hospodě není popsaná), Naďa se jen letmo seznámí s Malachiášem a jeho partou...nic víc, žádné seznámení s charaktery postav, vystavění vztahů...nic. Autorka má dobré nápady, některé scény mě vyloženě bavily, některé byly nepřehledné až nudné. Závěr se mi celkem líbil, ale na to, aby měl větší dopad to chtělo lepší wordlbuilding a propracovanější postavy )a vztahy mezi nimi).... celý text


Furyborn

Furyborn 2019, Claire Legrand
3 z 5

Mno...nebylo to úplně špatné, ale v podstatě nic nového pod sluncem. Furyborn je spíš průměrná new adult fantasy, která má potenciál a pár světlých momentů, ale ve výsledku je to jen znovu to, co jsme viděli už stokrát. Původně jsem ani nic převratného nečekala a příběh jako takový by asi fungoval, ale kniha by dle skutečného obsahu děje mohla být poloviční. Je nabitá akcí, ale je to jen akce pro akci. Chyběla mi větší motivace a prokreslení postav, díky čemuž bych měla větší zájem o jejich budoucí osudy. Líbilo se mi to víc než třeba Falešný polibek. Worldbuilding je tu lepší, plot twisty jsou sice předvídatelné, ale jsou tam a pokud se nám dostane v příštím dílu více prostotu pro postavy (a nebude děj zbytečně natahovaný nesmyslnou akcí), tak by to ještě mohla být celkem slušná série. Zatím ale nemá nic, čím by pro mě byla zapamatovatelná, snad jen kromě obálky. 2,5/5... celý text


Má chudinka Jane

Má chudinka Jane 2019, Cynthia Hand
4 z 5

Po druhém dílu Projektu Kronos jsem sáhla po něčem nenáročném. S tím musíte ke knihám této série přistupovat. Série Janičky (Janies) nemá tendence hrát si na nic jiného, je to prostě zábava pro ty, kdo hledají oddychové, romantické a humorné čtení. Autorky si tentokrát vzaly na mušku Janu Eyrovou, jejíž příběh vzaly a přektoutily do něčeho úplně jiného, co jsem opravdu nečekala. Nicméně jsem si to užila. Ocenila jsem i přítomnost Charlotty Brontëové jako hlavní hrdinky, která ve finále vlastně táhla celý příběh. Bavili mě hledat všechny narážky na jiná díla, ať už to byl Harry Potter, Pán prstenů nebo mnoho dalších (schválně, co všechno jste našli vy?). Pokud se vám líbila Má lady Jane a styl vypravování kolektivu autorek, tak mohu určitě doporučit i Chudinku Jane. Kniha jde číst teoreticky i samostatně, ale ochudíte se pak o nějaké narážky na prvni díl. Pro mě to je příjemné a miloučké letní čtení, které určitě potěší všechny romantické, knihomolské dušičky... celý text


Kronovy děti

Kronovy děti 2019, Pavel Bareš
4 z 5

Druhý díl Projektu Kronos pro mě byl jednou z nejočekávanějších knih letošního roku. Trošku jsem si na sebe při čtení ušila bič, protože jsem knihu začala číst začátkem června a díky šílenství v práci vůbec netuším, jak tenhle měsíc utekl. Ale nakonec se mi poveslo těch 750 stran přelouskat. Dojmy jsou převážně pozitivní. Kniha se čte dobře, i když to není úplně oddychové čtení. Nejvíc se mi líbí ta obrazotvornost každé scény, kdy jsem to úplně viděla před očima. Obdivuji také všechny ty nápady a originální svět, který tu autor vytvořil, protože má tolik vrstev, ze nechápu, jak se v tom dokáže neztratit. Z příběhu jako takového se mi líbil závěr, který měl šťávu a konečně mi tu byla vysvětlena další důležitá část těch tajemství, která tvoří zápletku. Já mám normálně ráda, když musím trochu hledat mezi řádky, abych pochopila, oč v příběhu kráčí. Ale tohle už bylo i na mě trochu extrém. Chvílema jsem si připadala jako jako Jeníček a Mařenka, kterým ptáci sežrali cestičku z drobečků (a nechali sem tam nějaký ten zapomenutý drobek). Proto jsem měla trochu problém být na 100% zainteresovaná do dějových linek většiny postav, protože jsem většinu času netušila (a mohla se jen hodné vzdáleně domnívat) proč všichni dělají to, co dělají. Nejlepší dějovou linku měl za mě jednoznačně Jason. Za něj v závěru knihy rozhodně všechny palce nahoru. Takže abych to shrnula, bylo to super. První díl bych hodnotila trošku lépe, protože mi připadal ucelenější orpoti dílu druhému, který by mohl být klidně kratší. Ale i přesto je to skvělá kniha, která slibuje ještě epičtější třetí díl.... celý text