Alee
přečtené 283
Má lady Jane
2017,
Cynthia Hand
Občas se mi stane, že kolem nějaké knihy rok chodím a nevím, jestli si ji přečíst nebo ne. A když si ji pak přečtu (protože málokdy se stane, že ne, jelikož jsem od přírody zvědavý tvor), nadávám si, že jsem tak váhala a nepřečetla si ji už dřív. Má lady Jane je právě takový případ. Váhala jsem více než rok a teď jsem ji zhltla za tři dny (a mít víc času, bylo by to méně, protože jsem se nechtěla odtrhnout). Ono to vypadá jako neuvěřitelná ptákovina a, světe div se, skutečně to je neuvěřitelná ptákovina. Nic pro dějepisné puritány. Upřímně, čekala jsem, že to bude vtipnější, nahláškované a absurdní, ale zjistila jsem, že je příběh pojatý trochu jinak. Ano, je to i místy vtipné, ale je to spíš takový ten Monty Phytonovský nenápadný humor, který mám ráda, ale výbuchy smíchu se nekonaly. Všechny postavy, z jejichž pohledu je příběh vyprávěn, mají své kouzlo. Líbilo se mi mít za hlavní ženskou hrdinku knihomolku. Stejně tak Gifford není zrovna rytíř a občas je skvěle natvrdlý, jako každý chlap :) Celé je to takové milé počtení. Sice to asi není vrchol literatury a je tu spousta věcí, které by se daly vytknout (kdybych se dívala na tuto knihu jako na klasické fantasy), ale pro běžného čtenáře hledajícího něco veselého na letní čtení je to ideální volba.d... celý text
Zrada vítězů
2019,
Marie Rutkoski
Jelikož se mi první díl líbil, dost mě vystrašily všechny ty negativní komentáře k dílu druhému. Navzdory tomu ale mohu říct, že se mé obavy nepotvrdily. Na rozdíl od spousty jiných čtenářů si nemyslím, že by Zrada vítězů trpěla syndromem druhých dílů a pro mě to určitě nebyla nuda. Naopak. Děj mi skvěle ubíhal, takže jsem celou knihu přečetla téměř jedním dechem. Autorčin styl vypravování se mi moc líbí, nikde to nedrhne, nutí vás to (nebo alespoň mě) číst pořád dál a dál. Že to není příliš akční? To je pravda, ale tahle kniha nikdy nebyla o akci. Hlavní hrdinka vždy používala spíš rozum než svaly a pro mě je to mezi všemi zlodějkami a válečnicemi, kterými se to teď ve fantasy jen hemží, příjemná změna. Líbilo se mi, že má Kestrel vysoké morální hodnoty a co vše postupně obětuje pro to, čemu věří, že je správné. Tenhle díl má vybudovat napětí, konflikt a ukázat, že jestli se ve třetím díle dočkáme nějakého dobrého konce, nebude to rozhodně zadarmo. První díl byl seznamovací, víc než cokoliv jiného byl klasičtější YA romancí, ale teď jde lovestory stranou. Respektive hlavním motivem je ten rozkol mezi láskou a povinností, nebo spíš mezi tím, co hlavní hrdinka chce a co musí udělat. Nemá cenu dělat závěry před koncem, s delší recenzí počkám na závěrečný díl, na který se ale opravdu těším. Zradou vítězů se totiž tato série stala něčím víc než generickou youngadultovkou a já ji určitě hodnotím mnohem kladněji než například třetí díl Jiskry v popelu. Doufám, že mi autorka závěrečným dílem vytře zrak.... celý text
Nimbus
2019,
Neal Shusterman
Musím přiznat, že jsem příjemně překvapená. První díl byl dobrý, zajímavý, ale i přes všeobecné čtenářské nadšení mě osobně nepřesvědčil, že je něčím víc než typickou young adult v trochu filozofičtějším kabátku. Druhý díl mě ale chytnul mnohem víc a musím říct, že jsem se většinu času skutečně bavila. Vypadá to, že Neal Shusterman má našlápnuto na skutečně povedenou sérii. Ve druhém díle už není potřeba se seznamovat se světem, ve kterém se děj odehrává, takže pro mě nebylo tak do očí bijící, že mi tam některé skutečnosti úplně nedávají smysl. Zároveň ale díky Nimbovým úvahovým vsuvkám mi byly některé detaily dovysvětleny a já tak uznávám, že svět této knihy je nejen originální, ale i skvěle propracovaný (až na pár mých šťouravých detailů, které určitě běžná čtenář nebude řešit). Co se příběhu týče, jsem spokojená. První polovina byla trochu pozvolnější rozjezd, druhá pak nabrala slušné tempo a já nemůžu říct, že bych se nudila. Co je podle mě slabinou příběhu, jsou hlavní postavy. Víc prostoru dostane úplně nová postava Grayson Tolliver, který byl sice skvělý a celá jeho dějová linka se mi líbila, ale i tak mu bylo oproti dvěma hlavním hrdinům dáno možná zbytečně moc prostoru na to, jaký byl ve finále jeho přínos pro děj. Rowan a Citra pro mě tak zůstávají trochu tuctovými hlavními hrdiny, kteří mají nevyužitý potenciál. Přitom většina postav je hrozně zajímavá, na smrtku Goddarda, Randovou a další si nemůžu stěžovat, protože mají větší osobnost a vývoj, než samotné hlavní postavy. Proto je pro mě stále problémem i romantická linka, která je od prvního dílu hrozně nucená a hlavním postavám to prostě nevěřím. Možná je to tím, že se pro mě z nějakého nepochopitelného důvodu snaží nacpat tuto sérii do kategorie pro young adult a knize to možná spíš ubírá, než přidává. Jak jsem ale řekla na začátku, kniha je velmi dobrá, bavila mě, rozhodně si přečtu další díl.... celý text
Freddie Mercury - The King of Queen
2013,
Laura Jackson
Tento životopis je dle mého názoru velmi dobře pojatý. Zpěvákův život je tu rozebrán dost podrobně od dětství až do jeho předčasného konce. Skvěle tu mísí fakta, historii kapely a vzpomínky lidí, kteří Freddieho znali, ať už to byli jeho asistenti, přátelé či jiní hudebníci. Kniha rozebírá jak jeho profesionální, tak soukromý život, vyvrací některé mýty a nechává nahlédnout pod pokličku jeho složité osobnosti. Jsem ráda, že se autorka knihy nepitvá jen v peprných eskapádách nevázaných večírků, ale dává prostor všem stránkách Mercuryho osobnosti. Kniha se čte velmi dobře, i když pro mě bylo místy trochu těžké orientovat se ve všech jménech, ale musím se pochválit, že jsem to nakonec zvládla. Je to velmi kvalitně zpracovaný životopis. Jediné, co bych možná ocenila, je použití více fotografií. Knize by slušel větší formát a fotky dokumentující celý zpěvákův život. Také mi v knize scházelo víc vzpomínek Freddieho nejbližších, jako jsou ostatní členové kapely, Mary Austinová nebo Jim Hutton, ale to bych asi měla sáhnout po nějaké oficiální publikaci schválené přímo kapelou.... celý text
Arabella z Marsu
2019,
David D. Levine
Já prostě steampunk můžu. Mám ráda dobrodružné příběhy ze světa britských dam a gentlemanů, protože ač se může zdát, že je tento žánr velmi úzce vymezen, je tu prostor pro spoustu zábavných prvků a nových nápadů. První díl této série od Davida D. Levina je toho důkazem. Na knize je téměř hned poznat, že autorem je muž. Pánové totiž mají většinou přímější a stručnější styl vypravování a nepotrpí si na sáhodlouhé melodramatické citové výlevy na každé druhé stránce. Děj je poměrně svižný, kniha se čte velmi dobře. Trochu pomalejší mi přišla střední část knihy (cesta). Nebylo to ale nic hrozného, jen si myslím, že by v této části neškodilo trochu víc rozpracovat charaktery vedlejších postav. Alespoň kapitána Singha, vzhledem k tomu, že dále v knize se v podstatě stává další hlavní postavou. Příběh byl sám o sobě vlastně dobrý. Nic úplně převratného pod sluncem, ale to jsem ani nečekala. Přesto mě bavil. Co ale na této knize oceňuji nejvíc je nápad. Celá kniha má úžasnou atmosféru a fanoušek steampunku si tu bude chrochtat radostí nad každou vzducholodí, robotem a dalšími vychytávkami, které autor skvěle zapracoval do příběhu. Je to taková moderní verneovka pro mladé čtenáře.... celý text
Stručná historie mého života
2014,
Stephen William Hawking
Název knihy je opravdu výstižný, autora na dlouhé řeči moc neužije. Čtenář se ale seznámí nejen s jeho životním příběhem a předmětem jeho bádání, ale i s jeho neobyčejnou osobností. Není totiž nad to, když si napíšete životopis sami a okořeníte ho o svůj jedinečný pohled na věc (a úžasně suchý a trefný humor). To, že byl Hawking génius jsem věděla, ale teď mám konečně představu, jaký byl člověk. Nechci psát dlouhou recenzi, aby nebyla delší než samotná knížka, ale knihu mohu zájemcům o tuto tématiku vřele doporučit. Nezaručuji, že všechno pochopíte, ale čte se to jedna báseň.... celý text
Winter
2016,
Marissa Meyer
Nemá asi smysl, abych tady pěla ódy nějak zdlouhavě. Tato série mě nadchla. Je to velmi kvalitní young adult s propracovaným světem, barvitými postavami, které vás vtáhne a nepustí, dokud nedočtete poslední díl. Pokud máte rádi pohádky, trochu toho sci-fi, jste ochotni občas přehlédnout nějakou tu nelogičnost (protože tu prostě jsou, nebudeme si nic nalhávat) a prostě si to užít, tak si myslím, že je tato série vhodná jako odpočinkové čtení i pro old adult :)... celý text
Cress
2014,
Marissa Meyer
Nechci se příliš opakovat, protože vše důležité jsme psala už v recenzích předchozích dílů a obsáhlejší úvahy si nechávám až pro čtvrtý díl a závěr celé série. Abych to ale shrnula, tak Cress je zatím nejlepší díl Měsíčních kronik, těch 600 stran jsem přečetla za tři dny. Knihy hodně hrají na emoce a měla bych asi výhrady k některým nelogičnostem, ale tady to prostě nemá smysl řešit. Tato série je asi nejlepším příkladem originálně zpracovaných retellingů klasických pohádek, navíc ve sci-fi kabátu. To je prostě moje.... celý text
Smrt před branami
2019,
Sabaa Tahir
Jedním z překvapení bylo, že třetí díl nebude poslední. Upřímně ale doufám, že čtvrtý už ano, protože si nejsem jistá, jestli je možné z tohoto příběhu vyždímat takhle rozsáhlou sérii. Nicméně mi připadalo, že se o to autorka začala snažit. Také jsem měla pocit, že autorka sem tam ohýbá vlastní nastavená pravidla a reálie, aby se jí to do příběhu hodilo. Nevybavím si bohužel moc příkladů (snad kromě nějakých proroctví, která se tam občas jen tak mimochodem mihla), ale působilo to na mě, že to neměla úplně dopředu rozmyšlené. Co se týče postav, tak nejlepší byla jednoznačně Helena (Krkavec) a její dějová linie. Laia moc nezaujala, ale ani neurazila. Nejhůř bohužel skončil Elias, jehož příběh jsem doposud měla z tří hlavních hrdinů nejraději. Autorka ho uklidila do Místa čekání, udělala z něj naprosto odosobněného Strážce duší. Jediné, co během této knihy od Eliase vidíme je to, jak se stává méně a méně lidským. Což je sice zajímavá myšlenka, která poskytuje pár pěkných momentů, ale jako příběh pro hlavní postavu to není úplně to, co bych preferovala. Většinou je to totiž celkem nuda, kdy Elias mluví s duchy, s Džiny, s nějakou multidimenzionální magickou bytostí nebo má vize a podobně. Jeho osobnosti se nedostane žádného rozvoje, naopak svou osobnost ztratí. Mě to přijde vážně škoda, protože celá tahle dějová linie okolo duchů mi přišla úplně zbytečná. Pokud se vám líbily první dva díly této série, tak si třetí díl určitě neváhejte přečíst. Odhalí vám velkou část z originálního světa, který je inspirovaný blízkým východem a starověkým Římem. Jen počítejte s tím, že chvíli trvá, než se příběh rozhýbe. Konec ale naznačuje, že další díl bude stát za to.... celý text
Scarlet
2013,
Marissa Meyer
No, řekněme si upřímně, že jsem od této knížky nečekala nic převratného. A skutečně jsem ani nic převratného nedostala. Scartlet je víc young adult než skutečné sci-fi, to asi nikoho nepřekvapí. Na druhou stranu, ale vezmu-li v potaz cílovou skupinu čtenářstva, tak kniha splňuje vše, co by taková kniha měla mít. Je to poměrně slušně napsané a čtivé, jsou tu líbivé postavy, příběh není příliš složitý, ale má nápad a aby se neřeklo, je tu navíc trocha toho sci-fi. Určitě je to zábavné nenáročné čtení,což je něco, co já také dokážu ocenit. Navíc si myslím, že jde o nejpovedenější převyprávění (jakože retelling) klasických pohádek, co znám. Inspirace původní pohádkou je tu využita velmi originálně a není na úkor děje, spíš naopak. Vážně mě bavilo hledat odkazy právě na známé pohádkové prvky, ať už jde o Cindeřinu upadlou nohu nebo vážně skvěle adaptovanou scénu "Babičko, proč máš tak velké zuby?"... celý text
Páté roční období
2018,
N. K. Jemisin (p)
Myslím si, že kniha je velmi dobrá a budoucí série má velký potenciál. Jestli první díl přesvědčí čtenáře k pokračování a neodradí je spoustou informací je věc jiná. Mně osobně množství informací nevadilo a v pořádku jsem vše stíhala sledovat, a to i bez používání slovníku cizích pojmů, který jsem na konci knihy objevila až po dočtení. Určitě to ale není kniha, co osloví každého (což nevidím jako problém, každý máme jiný vkus). Já si určitě pokračování přečtu. Svět, který autorka vytvořila, mě nadchl a chci vidět, kam se to všechno vyvine. Doufám ale, že se v příštím díle dočkám alespoň o trochu víc napětí, víc důrazu na rozvoj postav a prostě víc děje.... celý text
Cinder
2012,
Marissa Meyer
Letumóza: Podle Cindeřina informačního systému je letumóza infekční onemocnění, jehož příčina je neznámá, lék se nedaří najít, má čtyři stádia a je smrtelné. Zabíjí miliony lidí po celém světě. Víc nechci spoilerovat. Ale tohle prostě platí a je to asi vše, co o letumóze víme po většinu děje. 1) Je celkem pravděpodobné, že není lék, když nikdo neví, jaká je příčina nemoci, že? 2) Jak je možné, že nikdo neví, jaká je příčina nemoci? Se vším tím vybavením, kterým tamní výzkumníci disponují, a možnostmi studia na kyborzích (jakkoliv nehumánní to je) by měl být výzkum o dost jednodušší. 3) Oni používají choroboplodné zárodky té nemoci, aby infikovali pokusné subjekty. Co to znamená?Že zřejmě vědí, co tu nemoc způsobuje. Také kontrolují potenciálně nakažené lidi testem krve. Když něco diagnostikuji, musím vědět, co to je, ne? 4) Pokud to tedy je nemoc způsobená nějakým organismem (pravděpodobně vir, bakterie, prvok atd.), jako první se nabízí léky určené proti těmto patogenům. Samozřejmě můžou být patogeny rezistentní, u antibiotik se to stává běžně. Pak přichází náročnější výzkum, ale jsem si téměř jistá, že pokud jsou vědci schopni udělat plnohodnotného kyborga na takové úrovni, tak by mohli být otevřenější například některým genovým terapiím a podobným kontroverznějším metodám, které jsou mimochodem teoreticky dostupné už dnes, jen jejich používání je trochu zamotaná záležitost. 5) Jak se ale vůbec tahle nemoc přenáší? Jeto vzduchem? Jídlem, vodou? Krví? Pokud z výše uvedených informací víme, že patogen je v krvi, přenáší se například jako HIV? Proč je ale tedy tolik náhodného výskytu napříč společností po celém světě? A pokud se tedy (nějak) přenáší vzduchem a patogeny můžou chvíli přežít bez hostitele například na oblečení (jak bylo doktorem v knize naznačeno,i když si to neumím moc představit), proč Cinder může chodit do karantény sem a tam a nikdo jí při odchodu nevezme od hlavy k patě alespoň nějakou desinfekcí. No, chápu, že moc čtenářů tohle asi řešit nebude, ale mě to celkem drásalo mou přírodovědeckou část mozku. Sice to nic nemění na tom, že se mi kniha líbila, ale jen jsem si chtěla postěžovat. Jinak to bylo celkem milé překvapení.... celý text
Falešný polibek
2017,
Mary E. Pearson
Přiznám se, že jsem tuto sérii vůbec nechtěla číst. Už jen ty obálky, názvy jednotlivých dílů a obálka působily jako strašně klišoidní young adultovka. Řekla jsem si, že to číst nepotřebuji, ale poslední dobou mi to doporučovalo tolik lidí, že jsem se rozhodla to prostě zkusit. No, po přečtení prvního dílu série musím říct, že jsem se nespletla. Je to skutečně víc young adult a o žánr fantasy to zavadí jen okrajově. Sice se tu tak trochu řeší politika a do budoucna tu máme příslib nějakých blíže nespecifikovaných nadpřirozených sil (zatím jen v podobě vizí a proroctví), ale víc než co jiného je to romantický příběh. Trochu naivní, nijak převratně originální, ale i tak musím říct, že to předčilo má očekávání Od takového oddechového čtení zaměřeného spíš na dospívající čtenáře nečekám nějakou extrémní hloubku nebo detailně propracovanou zápletku. Přesto si ale myslím, že v tomto žánru existují i série, které v tomto směru obstály lépe (Half Bad, Šest vran, Jiskra v popelu, Ódinovo dítě...). Kroniky pozůstalých zatím cílily spíš na romantickou linku a na postavu hlavní hrdinky. Ale jak už jsem řekla výše, kniha předčila má očekávání a i přes určité nedostatky (které můžu jakožto rekreační čtenář snadno přejít) je to zábavné čtení.... celý text