Adele02 - Přečtené 316
Věčná škoda, že je to tak strašně předvídatelné... stačilo mi deset stránek, abych mohla s jistotou tvrdit, kdo za tím vším stojí a koho zabijou (což se samozřejmě vyplnilo). Ale jinak zklamaná nejsem, Bryn mě konečně přestává tolik vytáčet, a doufám, že po tom konci budu mít v příštím díle víc Konstantina. Muhehe.
Pozoruji tvůj pád, je večer, chtěl jsem psát na tebe tuto elegii a sám ji žiji. Metafora tam. Metafora sem. Metafory pro všechny! Básně z New Yorku mě moc neoslovily, ale jinak je to mistr v metaforizování depresí.
Jestli jsem měla k téhle knize určité předsudky, Clare mi tedy vyrazila dech. Rozhodně jsem nečekala, že to bude až tak dobré, že pořád váhám mezi hodnocením 4* a 5*. Tessa mi chvílemi připomínala Clary, ale je to něco naprosto jiného než Mortal Instruments - a musím přiznat, že mě to bavilo daleko víc. A hlavně chci víc Willa i Jema, prosím :D
No jo... klasika. Jen jsem se občas bavila, jak tam skoro nebyly scénické poznámky, a když už, jak stručné a výstižné :D
Tak je to jasný, lidi, jdu na magizoologa... Miluju tu její fantazii ^^
Zde si dovolím jen citovat z jednoho filmu - „Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem."
Chtěla jsem dát tři, ale sám Henry si zaslouží jednu hvězdičku, takže nakonec 4*. Líbilo se mi to, ale po půlce už mě to nebavilo tak jako na začátku. Plot-twist jsem prokoukla a dlouho nechápala, proč a co, a konec... no, nevím. Ale jak říkám, Henry je naprosto dokonalá postava.
Přišel jsem na svět, abych si postavil život dle obrazu srdce svého...
Snažila jsem se to brát jako pohádku pro mladší, jenže ani to mi na to nesedělo... Adéla se chovala pitomě, její rodiče se chovali pitomě, pitomě se chovali prostě všichni. Autorce jsem to jen těžko věřila, zvlášť když čtrnáctiletá holka na pohodu vyoperovala apendix. Nevím, kam to zařadit, kvůli určitým scénám bych to nedávala ani těm mladším. A ten konec byl totální wtf. Za mě dvě hvězdičky, protože tak strašné, abych to nedočetla, to nebylo, ale zas tolik s tím spokojená nejsem. A pořád mě neskutečně štvou překlady jmen.
Bylo to krásné. To bezpochyby. Culila jsem se a smála a chtěla vědět, jak to bude pokračovat. Madeline mě místy neskutečně iritovala a její máma pak ke konci naprosto brutálně, ale jsem s tím spokojenější, než jsem čekala. A bacha, je to plný spoilerů. (Třeba jak skončí Malý Princ. Grr.)
2,5* E...hm. Mělo to ohromný potenciál, to nezapřu. Ale postavy byly tak strašně wtf, že jsem si chvíli říkala, ať je Patrick zabije všechny, nebo ať prostě spadne meteorit a bude vyřešeno - děj neskutečně předvídatelný, postavám se měnil charakter dle libosti a tolik věcí se nedořešilo a zamotalo tak, že se ani smysluplně vyřešit nedaly... Čte se to rychle, to taky neubírám. Do pokračování půjdu, už jen ze zvědavosti, jak se to vyřeší. A o překladu radši nemluvím...
Tak jo, nečekala jsem, že budu brečet tak moc... Spíš 4,5*.
U prvního dílu jsem se nudila, tady jsem stránky hltala jako blázen. Konce Dvorů jsou jiné než u Trůnu, ale stejně mi vždycky vyrazí dech. Miluju celý Noční dvůr. A pro autorku mám do dalšího dílu jediné přání: Zabij tu tamlinovskou svini hned na začátku trojky. A pěkně pomalou, mučivou smrtí, ať si to taky vychutnám.
Slabší než jednička; čekala jsem tolik akce a ono nic... a to se mi Šepotání docela zamlouvalo. Alyssa je tak neskutečně pitomá, až to bolí. A ostatní postavy taky. Jen Morfeus stojí za to. Do dalšího dílu jdu jen kvůli jeho šťastnému konci, protože fakt doufám, že si to Alyssa trochu urovná v hlavě a shodí Zacha ze srázu.
No, řeknu to takhle - jestli uvažujete ve dvojsmyslech, moc se to číst nedá. :D ♥
Uáá, já se asi rozpustím ♥ Nechce napsat ještě něco o Eadlyniných dětech? To bych mohla číst pořád.
Dear friend, thank you. Čekala jsem vlastně něco naprosto jiného... ale bylo to super. A jsem vážně zvědavá, až uvidím Percyho, Hermionu a Credence jako ty tři. ♥ -čteno v originále-
Nejdřív jsem se smála. Pak fňukala. Pak se smála a fňukala. A nakonec jsem řvala jako malý dítě.
4,99*, protože místy mě to fakt nebavilo, ale... *řev* Lituju, že nemám hned po ruce další díl.
A já tak doufala, že ji zabijou. Ještě klišoidnější konec než v jedničce. Caden byl neuvěřitelný. A Davy bych už po prvních pár stranách vyhodila z okna. (Hm, možná jsem taky HTS pozitivní.) Beru to jako průměr.
Fakt mám teď chuť na to pořádné fangirl pištění a kvílení. Tohle byla naprostá dokonalost.
Spíš 3,5*. Ten překlad je prostě děsnej. Pardon, ale rýmování podle dvou posledních písmenek fakt nefunguje...
Přesně proto ho miluju, metafora vedle metafory... Byl jsem proklet duhou.
3,5* Fakt se mi to nelíbilo tolik, jak jsem chtěla, ale ta poslední slova za moc. Orwell přesně věděl, kam udeřit. All animals are equal, but some animals are more equal than others. -čteno v originále-
Miluju ho. Prostě ho miluju.
Jak mám tohle jako shrnout? A pět hvězdiček je v tomhle případě sakra málo! Když jsem viděla Krásku a Zvíře s Watson a Evansem, řekla jsem, že jestli je možné zamilovat se do filmu, je to tenhle. A vím, že jako knihomol to bude strašně neobjektivní, ale Simon je ten stejný případ. Je to naprosto dokonalý.
-čteno v originále- Fajn, je to boží. Je to naprosto a totálně boží. Jako první jsem viděla seriál, takže je tu pár věcí, to mě mrzí, například jak sám Navarro v rozhovoru zmiňuje, že zrovna jeho postava dostala daleko víc prostoru, týká se to rozhodně všech a dalo by to tomu nový nádech... ale jak seriál, tak kniha mají svoje kouzlo. Možná se přece jen o něco víc budu přiklánět k seriálovému zpracování, ale stejně. In the end, everything matters.
Fajn. Asi to beru jako průměr. Jako jo, vím, proč z toho byli všichni odvázaní, protože ten žánr tenkrát ještě nebyl tolik rozjetý, ale teď jsem to četla už několikrát... a je dost poznat, že to je prvotina. I tak jsem ale zvědavá na pokračování. :)
Slabší než jednička, ale hodně to zachraňoval Percy. A fakt se těším, jak budou všichni pohromadě :D
Co k tomu říct? Rimbaud má specifický pohled na svět, a kolikrát jsem se nad jeho verši skutečně bavila. Tohle vydání má navíc i pár originálů a víc překladů k porovnání, a hlavně úvahu o jeho díle na konci, která mi zase Rimbauda trochu víc přiblížila. Bylo to dobré. Fakt že jo.
Tak jo. Ten konec to vytáhl na čtyři. Začátek a závěr byly super, ale prostředek se strašně táhl. Jako fakt moc, moc strašně. Ale jsem ráda, že se na konci ukázala taková Maas, jakou mám ráda. A jestli jsou všechny její druhé díly lepší než jednička, tak jsem sakra zvědavá. A taky ji pořád nesnáším s tím shipováním. Tady teda uvedla jen jeden pár, ale zdá se mi to ještě horší než ve Skleněném trůnu.
*fangirl výkřik, fakt obrovský fangirl výkřik* A já nad tím bádala... možná jsem si na Riordanův styl prostě zvykla. Kdy je to naposledy, co jsem se nad knihou smála tak nahlas, že se po mně lidi ve vlaku otáčeli? Jestli mají být další díly delší a stejně nabité, bránit se nebudu :D Neváhám s maximálním hodnocením ♥
Tak já nevím... bylo to divný, to jo, a spousta věcí prostě nebyla dostatečně vysvětlená a opodstatněná, ale ok. Konec se dal. ...a hlavně poslední věta autorčina poděkování mě dostala :D
A ten konec, to bylo jako co?! Bryn je postava na zabití, ale rozhodně to je lepší než Tryllové. Tak, jak jsem to nečekala. A autorka má obrovské plus za Tovea. ♥ Jasnej #teamkonstantin
To je tak neskutečně sladký, toto :D Místy už jsem nad Larou Jean i Peterem vážně kroutila hlavou, ale furt se to čte tak hladce... A ten konec, maximálně vyvedený. Už teď jsem zvědavá na třetí díl.
Když jsem dočetla Bez naděje, byla jsem z toho docela rozčarovaná. I tak mi ale Holder pil krev natolik, že jsem riskla to zkusit z jeho pohledu. A upřímně? Jsem ráda. Pořád mě neskutečně udivuje, co z něj místy padalo, ale Ztracená naděje dokonale vysvětluje jeho chování v jedničce, kdy se nám přes Sky žádné vysvětlení nedostalo. A autorka ze mě při Lesině dopisu dokonce vyloudila slzičku. Takže hodnocení o trochu lepší než u Bez naděje.
Přiznám se, že jsem čekala lecco, ale toto rozhodně ne. Styl autora mě překvapil a celou dobu jsem se skutečně bavila. Jen škoda toho konce, ten byl strašně urychlený...