Marek Torčík

česká, 1993

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nová kniha

Rozložíš paměť

Rozložíš paměť - Marek Torčík

Ve 3.37 probudí hrdinu románu telefon a noční hovor s matkou rozčeří hladinu vzpomínek. Vrací ho do období dospívání v moravském Přerově, k zážitkům queer chlap... detail knihy

Populární knihy

Rozložíš paměť
Rozložíš paměť
Rhizomy
Rhizomy
Básne SK/CZ 2018
Básne SK/CZ 2018
Básne SK/CZ 2020
Básne SK/CZ 2020

Nové komentáře u autorových knih

Rozložíš paměť Rozložíš paměť

„Knihu jsem dočetla den předtím, než získala cenu Magnesii Literu a trochu mě to překvapilo, i když možná ne. Dlouho mi trvalo se do příběhu začíst. Kniha je totiž psána v druhé osobě jednotného čísla a dost jsem s tím bojovala. Několikrát se mi stalo, že jsem nevěděla kdo mluví. Tudíž to nepatří mezi lehké čtení a ani tématem ne. Rozhodně vzbuzuje hodně emocí, dost mě štvala. Hlavně ten dědek. Střídá se tu minulost s přítomností. Naleznete v ní hodně otázek k zamyšlení. Hrdina/autor si pokládá otázku, zda to, co máme uložené ve vzpomínkách se opravdu stalo, zda jsme si neupravili realitu a stalo se to vůbec? Nebyl to jen sen? Asi kvůli té druhé osobě mě kniha nepohltila, jak by měla, ale byla každopádně zajímavá. Zkuste a uvidíte.“... celý text
— lulucinax

Rozložíš paměť Rozložíš paměť

„Kniha mě zaujala, je poznat, že autor je básník, jeho intenzivní vnímání situaci, pachů, hry světla..velmi citlivý člověk. Já jen nemůžu pochopit, proč se člověk, který zažívá tak těžkou šikanu nedokáže svěřit. Matce, učitelce... jakože opravdu reálně mají děti pocit, že si to zaslouží a musí to vydržet? Velmi mě zaujala i ta myšlenka o vzpomínkách...je to fakt pravda, že každý ze zúčastněných si věci pamatuje po svém, zaměřuje se na jiné detaily, určité věci zase vytěsní... Každopádně jen pro upřesnění...autor je citlivý básník, proto si asi nedokáže představit, že by pracoval v továrně... ale třeba pozice jeho matky v té "čisté montáži" je naprosto VIP dělnická pozice, jedná se o naprosto odbornou práci, jako třeba kardiochirurg, kde člověk získává zkušenosti léta a je obtížně nahraditelný...firma by zrovna tyto zaměstnance nepropustila...to je něco jako firemní poklad. Manažera nahradíš, řidiče nahradíš, účetní taky, ale nenajdeš jen tak někoho kdo dokáže to co matka autora...“... celý text
— kaja77

Rozložíš paměť Rozložíš paměť

„Prozaický debut Marka Torčíka včera získal nejprestižnější českou literární cenu, a sice Literu (za prózu). Mám z toho upřímnou radost, protože přesně tenhle typ literatury bych přála ke čtení celému spektru naší společnosti. Pořád totiž neochvějně věřím, že takové „nenásilné vnášení autentičnosti do uměleckých forem může být hybatelem změny. Román Rozložíš paměť jsem si oblíbila od prvních vět, je totiž psán v du formě, k jejímž skalním fanouškům náležím. :) Tady funguje jako jakýsi zmizík objektivity, stírá rozdíly mezi vzpomínkami matky a Marka a umožňuje oddělit hrdinu a vypravěče, umožňuje autorovi poodstoupit od sebe sama. Čeho si nesmírně cením, je věcnost, s jakou Marek k vyprávění přistupuje. Ten tam je sentiment, tak typický pro českou tvorbu posledních let. Ačkoliv román funguje v podstatě bez děje, narativ je neuspořádaný a skládá se ze střípků různých vzpomínek, pročež je velmi snadné se v něm ztratit, ani na chvíli nepřijde o svou dynamiku. Bavilo mě to nesmírně, při čtení jsem prožila celou škálu emocí, a pokud bych někdy musela radikálně vytřídit svou knihovnu, Rozložíš paměť v ní jistojistě zůstane.“... celý text
— charlizee

Rozložíš paměť Rozložíš paměť

„Pevně věřím v Magnesii Literu.“
— Michalka98

Rozložíš paměť Rozložíš paměť

„“Ale však ono je lepší, když si v hlavě necháš jen hezké dny. A ten zbytek? Na ten stejně jednou zapomeneš. Marek je nepochopený, žije v chudých poměrech. Od mala je jiný, děti ho ve škole šikanují. Je gay a tím je to pro něj horší. V knize opravdu rozkládá paměť a svoje vzpomínky na malé kousky a do detailů. Prolínají se vzpomínky z dětství se současností. Taky je to dost o vzpomínkách matky, o jejím smutném životě a jejím trápení. Musí se ohánět, aby všechno finančně utáhla. Je to těžké, ponuré až depresivní čtení a určitě je potřeba mít na něj tu správnou náladu. Rozhodně to není kniha pro každého. Nemohla jsem si zvyknout na styl psaní, je velmi osobitý, ale pak to šlo samo. Pokud chcete nějakou změnu, sáhněte po této knize. Myslím, že na české poměry je to něco neobvyklého, co si zaslouží pozornost.“... celý text
— cornetka

Přejít na knížky autora