1. Domů
2. Autoři
3. Jacqueline Wilson
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 59
• Bazar 70
• Životopis
• Citáty 6
• Diskuze 113

Populární knihy

/ všech 59 knih

Nové komentáře u knih Jacqueline Wilson

Nejlepší kamarádky

„Další z mých restů od autorky. Tentokrát se setkáváme s hlavní hrdinkou Gemmou jejíž nejlepší kamarádka se musí odstěhovat. Gemma je kvůli tomu naštvaná a nešťastná. Vydrží jejich přátelství? Bohužel musím říct, že hlavní hrdinka mě až do posledních 50 stran docela vytáčela, ale nebyla sama. Týká se to i její maminky a taky maminky její nejlepší kamarádky. Kdo mi naopak nevadil byli bratři hlavní hrdinky, děda a spolužák Piškot. Knížka se stejně jako ostatní autorčiny knížky velmi dobře a rychle četla. Příběh krásně dokreslovaly jako vždy povedené ilustrace. Mě bohužel knížka tolik neoslovila, protože jak mě vytáčely postavy, tak mi to kazilo celý příběh. Ale taky je třeba podotknout, že už nejsem cílovka autorky. Na další resty od autorky se ještě chytám.“... celý text
— milovnice_knih_

---

Sladké časy

„Tak tuhle knížku už nikdy znova. Sladké časy? Jaký ironický název. Celou dobu se měla Opal strašně, ještě ji nikdo neměl ani moc rád a když si konečně najde spřízněnou duši Morgana, tak jí umře ve válce? :(( Nezajímá mě, že je to ze skutečného života, takový skutečný život mám v realitě dost. :((“... celý text
— kimberli11

---

Sladké časy

„Wilsonová to prostě umí. Tato kniha byla emočně velmi náročná a takový konec jsem nečekala. Ve třetí čtvrtině knihy to totiž pro hlavní postavu vypadalo vše nádherně, začalo se jí konečně dařit a pak najednou takový zvrat. Byla to možná snad první kniha od Wilsonové, u které jsem se téměř rozbrečela, a to už dávno nejsem cílovka těchto knih - čtu je jen kvůli tomu, že mi leží doma nepřečtené z dob, kdy jsem touto autorkou byla posedlá a chtěla mít všechny její knihy. S Opal jsem ze začátku nesouzněla, ale jak se postupně vyvíjela, rostla a získala trochu jiný rámec, tak jsem s ní začala sympatizovat víc a víc. Prožívala jsem její úspěchy i strasti a o to víc mě konec rozložil. Její život byl jednou nahoře, poté zase dole, ale ona se s tím vždy uměla nějak poprat, poučit se a přeměnit svůj smutek v neuvěřitelnou sílu. Její sestra Cassie byla spíš takovým protikladem a její chování bylo někdy úsměvné, ovšem často až popuzující. Jejich matka (a i otec), o tom asi škoda mluvit, jejich chování mi prostě vadilo, bylo ubližující a nefér. Matka aktivněji, otec pasivněji, ale to, jak se oba chovali, bylo bezohledné a sobecké. Paní Robertsová se zdála jako zralá a rozumná žena, což už pro Opal téměř vypadalo jako uzdravující vztah, ale když se zabrousilo do citlivých témat, uměla se chovat podobně nezrale jako Plumsteadovi, akorát jinou formou. I tak ale určitě byla velmi významným člověkem pro Opal a hodně jí v životě pomohla a ovlivnila její směřování. Morgan byl samozřejmě kluk snů, na jeho chování se snad nedalo najít téměř nic špatného. Bohužel - když to vypadalo vše na vrcholu rozkvětu, tak Morgan tragicky zahynul ve válce. Tato kniha je bohužel odrazem své kruté doby, ve které se odehrává. Tento příběh mě neuvěřitelně zasáhl a rezonovala jsem s hlavní postavou a celým jejím "osudem". Jacqueline nádherně vykreslila, jak moc se může člověku obrátit život ve chvilce vhůru nohama a kolik zásadního se toho může za pouhý rok až dva stát a je důležité v tom všem neztratit sebe.“... celý text
— DancerJaneBooks

---

---

První nástrahy

„Ve srovnání s prvním dílem jsou Nástrahy o dost slabší. Magor Dan je poněkud neobratně vyřazen ze hry a Sally se setkává s Rusellem, jejichž okamžité vzájemné zalíbení se rychle stává velmi nudným. Po celou dobu četby jsem netrpělivě čekala na jakýkoli konflikt (celkově, nejen v jejich vztahu), který nakonec přišel jednou, a to v podobě zhruba pětiminutové roztržky, po které byli po zbytek knihy všichni jako beránci. A přitom to mělo takový potenciál! Autorka dokonce chvíli kolem tématu "nový kluk versus staré kamarádky" tajemně krouží, jenže hned v další kapitole je tato linka úplně zapomenuta. Zklamala mě i postava samotné Sally. Z prvního dílu dobře ví, že lhát se nevyplácí, i přes to je však ochotná nakukat starostlivé rodině kde co, jen aby se mohla potají scházet s Rusellem (z čehož nakonec nenese vůbec žádné následky). Z přehlížené stydlivky se najednou stává světaznalá sebevědomá kočka, jejíž jedinou starostí je akorát to, aby měla se svým klukem kam zalézt do křoví - což je čirou náhodou prakticky jediná náplň společně tráveného času. Jacqueline Wilsonová je vynikající spisovatelka a její knihy navždy zůstanou milovanou součástí mého dětství, ale s Prvními nástrahami se tak úplně nestrefila. Tři hvězdičky za styl psaní a za schopnost na papíře vystihnout, co se odehrává v hlavách a srdcích dospívajících dívek.“... celý text
— VeverkaSeverka

---

První láska

„Nebudu lhát, v autobuse jsem se trochu styděla knihu vytáhnout, ale vlastně se mi ta obálka moc líbí. :) Navíc se uvnitř skrývá velmi citlivě a mile psaný příběh o novopečené deváťačce Sally, která se musí vypořádat s obvyklými nástrahami dospívání. Na rozdíl od mnoha jiných autorčiných knih se zde neobjevuje žádné "velké drama" (pominu-li Naďu a její starosti, ale to se hlavní hrdinky přímo nedotýká) typu agresivní otec, šikana a tak podobně. Sallyiny starosti jsou spíše každodenního rázu - melancholie, nespokojenost s vlastním vzhledem, touha po pěkném klukovi - s čímž se případný čtenář, nebo alespoň já, může o trochu lépe ztotožnit. Kéž bychom tak všechny přestaly toužit po cizích blonďácích v průjezdu a snily raději o svých Magorech Danech... :)“... celý text
— VeverkaSeverka