zlinissi komentáře u knih

Přemýšlela jsem, o kolik by musela být kniha propracovanější, pokud by byla psána zase jako próza... divadelní scénář se četl rychle, snadno, ale trošku mi chybělo to hlubší ponoření se do děje... každopádně divadelní hra zdařilá, i bych ji ráda po přečtení viděla.

4 16.03.2018

Měla jsem od knihy větší očekávání... čte se dobře, jen napětí severských detektivek nečekejte.

1 13.03.2018

Sloupky v Reflexu mne doposud míjely, takže pro mne milé překvapení - jak nezvyklý formát, tak nezvyklý žánr a vtipné situace ze života. Obzvlášť se mi líbily stripy, u kterých je autorkou pouze Lela. Příjemná oddechovka.

2 12.03.2018

Kniha mne příliš neoslovila, i když byla vcelku čtivá. Jen jsem ten hlavní příběh autorce příliš nevěřila. Zaujala mne změna psychiky vězněného, ale stejně lapený ptáček příliš často na můj vkus považuje doupě za měkké a hebké.

3 12.03.2018

Kniha která mne oslovila velmi. Zpočátku jsem si říkala, jedna z dalších hezky napsaných amerických story...ale jak začne příběh gradovat, odhalují se postupně příběhy a tajemství jednotlivých postav, člověk ani nedutá a nemůže se odtrhnout... přistihla jsem se, že jsem knihu na chvilku odložila, abych oddálila nezvratný závěr... Oceňuji propracovanou psychologii postav i hluboké sondy do mateřských duší.

4 04.03.2018

Kniha se mi nečetla vůbec snadno, neustále jsem ji odkládala, než jsem došla na její konec, přečetla jsem mezi tím třináct jiných... nevím, jestli to bylo žánrem - povídkami, hůře se mi do nich začítalo. Některé byly opravdu zajímavé, náměty pestré, ale něco, co právě teď nemohu vystihnout, chybělo. Konkrétní věc, která mi nesedla: některé dialogy se mi zdály až příliš ucebnicové a vyumělkované. Každopádně pár povídek se mi líbilo, stejně jako nosné téma malých obyčejných zázraků.

28.02.2018

Kniha nemusí mít stovky stran, aby předala hodně...
U tématiky holocaustu mne fascinuje, že tito lidé museli sebrat nejen vnitřní sílu a odvahu a vyjít ven s věcmi, které by určitě již nechtěli znovu otevírat, ale i zvládnout vybalancovat sepsat svoji výpověď a utrpení tak, aby ji jiní lidé vůbec zvládli přečíst - tudíž aby nebyla jen plná surovosti a hrůzy.
Navíc autorka dále popisuje nelehké zařazení se zpět do společnosti a svůj pestrý život.
Pro mne nosná myšlenka tété knihy:
"...nebož to, že se někdo vrátil, neznamenalo, že přežil..."

3 27.02.2018

Milé popolední víkendové glosy pana Maurera na Radiožurnálu v tištěné podobě.
Snažila jsem se knihu koupit, když se mi to nepovedlo, půjčila jsem si ji alespoň v knihovně.
Jednotlivé krátké úvahy jsou plné zajímavých faktických informací, např. o původu nějakého pokrmu (až mne mrzí, že jsem si průběžně nedělala poznámky), ale především se zaměřuje na kvalitu surovin a prohřešky českých restauratérů. Jsou psány svěže a laskavě: autor - pokud podrobuje nějaký český gastronomický nešvar kritice - nikdy není konkrétní. Naopak, pokud chválí, nebojí se i doporučit konkrétní produkt.
Líbí se mi i forma, autor má širokou slovní zásobu a schopnost přesně se vyjádřit.

26.02.2018

Kniha mne zaujala moc - jak neotřelým podáním děje z různých úhlů, tak po obsahové a faktické stránce... jako spoustu ostatních přede mnou mne přiměla si dohledat další informace a k zamyšlení se nad válečnou situací v celé (a nejen centrální) Evropě.

6 22.02.2018

Už dlouho ve mě nenechala kniha tolik protichůdných pocitů. Na jednu stranu zpočátku obhroublé, prostoupené zmarem, beznadějí a zkázou...na druhou autorka umí popisovat místa a vtáhnout do děje. V momentě, kdy jsem zvažovala odložení, ale najednou vytáhne kapku naděje a člověk musí číst dál. Závěr mě hodně zaujal a vlastně jiný by mi ke knize ani neseděl.
Styl psaní mi hodně připomněl psaní Petry Hůlové. Člověk marně dumá nad tím, kam chodí autorky pro inspiraci...

1 14.02.2018

Nejprve jsem měla dojem, že autorka není Australanka ale Američanka...popis maloměstských poměrů a zapojování rodičů do dění ve školním světě dětí - úplné stepfordské paničky. Nicméně po začtení začnou bavit výpovědi svědků a to finále! Stupňující se napětí jako v severské detektivce! Bavilo mne, že nejen že není znám pachatel, ale ani do poslední chvíle není jasné, kdo je vlastně oběť. I pohled na některé situace z různých úhlů byl zábavný. Celkově hodnotím přes počáteční rozpaky pozitivně a těším se na seriál.

7 09.02.2018

Hartlovu prvotinu jsem přečetla jako poslední ze tří jeho doposud napsaných knih a byla mile překvapena. Opět oddechovka, ale pro mne nejuvěřitelnější.

05.02.2018

Knížku jsem objevila v knihovně ve výběru čtenářské výzvy, nalákala mne i známá jména autorů. Bohužel žánr není úplně můj šálek kávy - sotva jsem se začetla, už byl konec. U většiny povídek bych si na obsah po dočtení nevzpomněla. Lehké zklamání.

03.02.2018

ach ty věnečky... vše zde bylo již napsáno.
Hana (a nejen ona) opravdu vtáhne a zanechá stopu.
Můj osobní povzdech: když "zhltnu" knihu během pár dní, zůstane pocit, že mi cosi uniklo...

3 31.01.2018

Do knihy jsem se pustila díky čtenářské výzvě a nelituji.
Zajímavý příběh, četl se lehce, nicméně se mi nedařilo pořádně do něj ponořit. Vila opravdu popisována excelentně, ale příběh na mne působil malinko těžkopádně - jak už tu někdo zmiňoval, postavy ne úplně propracované.

3 28.01.2018

Po přečtení místních recenzí jsem moc neočekávala a nakonec byla kupodivu celkem i mile prěkvapena. Jasně, jedná se o oddechové čtení, některé situace na začátku Veroničina příběhu jdou jen v ťežko uvěřitelném sledu a některé Jáchymovy peripetie taktéž, ale oceňuji tu duální originalitu, příběhy se navzájem doplňují a totožné situace jsou podány z jiného úhlu pohledu, což mne bavilo.
Za mne určitě čtivější než Malý pražský erotikon.

2 18.01.2018

Milé fejetony ze života, které jsem si dávkovala postupně, abych je nepřečetla jedním dechem a neslévaly se mi do jednoho celku. A grafická stránka? Ještě lepší než obsah, krásné ilustrace!

4 17.01.2018

Kniha se četla velmi lehce, poutavý až místy napínavý děj. Jen ten závěr měl na můj vkus v sobě hodně patosu.

Autorku mám ráda, ale pro mne zklamání. Čtivý blog neznamená automaticky čtivou knihu...u některých načančaných vět jsem se neubránila smíchu či protáčení očí.
Z blogerskeho světa mi mnohem lépe sedla např. Marie Doležalová s Kafe a cigárko.

4 09.01.2018