Šlehačková oblaka
kniha od: Tereza Salte
Deníkovými zápisky na svém blogu TerezaInOslo motivuje tisíce lidí, aby přestali snít a začali si své sny plnit. Tady a teď! Měla kupu snů a bezhlavě se za nimi vrhla až na sever. Tereza vypráví svůj životní příběh s retrospektivou do dětství, které bylo kouzelné a zároveň plné dřiny. Propocené vzpomínky na tréninky gymnastiky se mísí s vůní šeříkové zahrady starého domu na Ořechovce, ve kterém vyrůstala. V Norsku prožívá svou pohádku, ale i hořké chvíle odloučení od rodiny, ztrátu nejbližšího člověka a momenty, kdy musí začít svůj život zase a znovu téměř od nuly. Deníkové zápisky mladé ženy, která svými zápisky na blogu TerezaInOslo dokázala motivovat tisíce lidí, aby už konečně přestali snít a začali si své sny plnit. Tady a teď.... celý text
Komentáře (167)
Komentáře 167 Recenze 5


Kniha je o jejím životě na severu, které doplňuje vzpomínkami na své dětství ( v některých jejich vzpomínkách jsem si vzpomněla na své krásné dětství ) :D . Je velmi čtivá a můžu ji všem doporučit a to hlavně holkám. Po přečtení budete mít chuť jet hned někam na sever, plnit si své sny, užívat si života a vážit si ho. Na Terky životě vidíte, že si všechno vydřela a že ze svých šlehačkových oblak dost často spadla na nos. A také, že všechno není tak špatné jak to ze začátku vypadá. Také je kniha plná nádherných obrázků Terky a Johniho. Dost často jsem při čtení knížky smála se nebo brečela, takže se občas ať už rodiče ( když jsem četla doma ) nebo cizí neznámí lidé dívali jak kdybych právě utekla z nějaké léčebny.


Moc příjemné čtení. Autorka píše čistě, jednoduše a zajímavě. člověk dostane hned chuť do Norska vyrazit.


Krásný pohodový příběh. Pro mě ideální letní čtení. Moc pěkný popis Norska, cestovaní a lásky mezi dvěma lidmi. Několikrát jsem se i přistihli jak se u čtení usmívám nad popisy krásných chvil. Hlavně u popisu zásnub, pohádkové svatby a svatební cesty. Nechyběla ani výzva k zamýšlení se nad vlastními sny.


Tuto knihu jsem přečetla za dva dny. Nenáročná oddechovka. Dějově úplně o ničem. Ale má to být biografické. Bylo hezké jak autorka popisovala Norsko. Svého muže vykreslila jako chlapa naprosto bez chyb a neustálého romantika. Nejvíc mě asi vadilo, jak i obtížné životní situace byly popsány skoro až sluníčkově.


Milá nenáročná oddechovka, která v sobě nese spoustu zamyšlení a to se mi přes spoustu různých nedokonalostí na knížce líbilo.
Jinak příběh jsem poslouchala v audio verzi a musím se přiznat, že autorky hlas je takové malé pohlazení po duši :)


Opravdu spíš deníček mladé dívky. Nezáživné dny o ničem se střídaly se zajímavými, kterých bohužel nebylo moc. Celá rodina vylíčena příliš ideálně.


Ja Teraz poznám tiež z podcastu Linka, kde o knihe často hovorila. Úprimne som šla do knihy kvôli jej odhodlaniu sa odsťahovať do Norska. Tešila som sa na jej zážitky z pohľadu cudzinca a našinca. Bohužiaľ také príbehy tam boli málo obsiahnuté. Oveľa viac tam boli príbehy, ktoré mi pripadali zbytočné u takej osoboby, ktorá sa nepričinila k niečomu významnému ako je to u iných biografií. Naopak mnohé veci ma na knihy štvali. Myslím, že kniha by si zaslúžila lepšiu ruku na písanie.


Terezu jsem zaregistrovala díky Kovymu a jejich podcastu Linka, takže když jsem náhodu narazila v knihovně na její knížku, tak jsem po ní bez váhání sáhla. Nejdřív jsem ani nevěděla, že je to autobiografie (celou dobu jsem si myslela, že T. vymýšlí své příběhy).
Knížka mě bavila, ale asi to bylo tím, že jsem T. "znala" a taky proto, že jsem byla na Erasmu v Norsku. Takže jsem si ráda zavzpomínala na Friday's tacos, pizzu Grandiosa, obchody Joker (i když preferuji Kiwi :D ).
Nemyslím si, že by Tereza byla rozmazlená a bez osobního příběhu, jak tady někteří píší, ale určitě kniha není pro každého (spíš bych řekla, že se bude líbit jen úzkému kruhu čtenářů). Celkově mi přijde inspirativní, že Tereza dokázala tak hodně cestovat a snažila se najít práci v Norsku - i když to určitě nebylo lehké. Je sympatické, že se podělila i o nezdary na svojí pohádkové cestě.


Řekla bych pro cílovou skupinu cca 12let holky.
Jinak docela nuda na knizku chybí zapletka ci nejaky dej...jinak jen tlachaní rozmazlene holky. Sice je asi sikovna ale jiste by nic nedokazala bez dostatecne financni podpory rodicu.
Za me i dost preslazene, bere sveho nora jako panaboha bez chyb. Coz muze mlade publikum zbytecne vyvolavat iluze a ocekavani ve vlastnim vztahu.
Jedine plus vidim v tom ze treba mlade holky inspiruje jit si za vlastnim snem....


Knížka je pro jiné publikum – 10 – 15leté děvčata. Nebavilo mě to. Tereza neumí psát. Její život vlastně není až tolik zajímaví a to, jak jej popisuje je jednoduše nuda. Problém bude i v tom, že autorku neznám vůbec, nemám k ní citové pouto a z knížky mi přišla jako infantilní kráva. :D A i to celé vyznění knížky někam do ztracena. Vše je sluníčkové, i když se mi nedaří. Hlavně mám toho nejlepšího chlapa a s ním dítě. :D Ale nic ve zlém. Má můj obdiv, s jakou lehkostí pluje životem, i když se hodně věcí pokazí. Jen, a to se opakuji, toto není dobře napsaná knížka a rozhodně to není natolik zajímaví život, aby stálo o něm psát knihy.
Nicméně, jelikož nejsem cílová skupina, tak dávám za tři. Jinak to bylo pro mě utrpení vůbec dočíst, což je hodnocení odpad.

Ke knížce jsem se dostala poté, co jsme poslouchala Terezy podcasty a Linku s Kovym. Zajímal mě život v Norsku i celkově život Terezy. Kniha se četla dobře nejvíc mě zaujalo samozřejmě Norsko a potom "dobrodružství" v Africe. Přestože ničí život není peříčko, tak mě rozčilovalo, jak i hrozné situace v knize vyznívaly tak lehce a že vlastně o nic nejde a pár částí mi přišlo trošku utažené za vlasy. Knihu bych doporučila na letní či zimní dovolenou nebo na delší cestování :D


Krásná obálka i název knížky a příběh nebo spíš deník Terezy, jedné obyčejné holky z Prahy jak si plní svůj sen....
Norsko krásné, to věřím, jela bych hned, ale jen na výlet :):):)


Trochu moc přeslazené na můj vkus, ikdyž co může člověk čekat u knížky s takovým názvem. Jako letní oddychovka OK


Deníkové zápisky Terezy, holky, která se dostala do Norska a prožívala svůj sen. Ne vždy však byl tak krásný a někdy přišly i těžké chvíle.
Terezu Salte jsem objevila teprve nedávno, asi před půl rokem jsem začala poslouchat její podcasty a moc mě bavily, navíc mi byl její hlas opravdu sympatický a bylo pro mě příjemné ho poslouchat. Rozhodla jsem se, že se pustím i do jejich knížek.
Musím říct, že od Šlehačkových oblak jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Seznámila jsem se s Terezou a jejím příběhem. Dozvěděla jsem se, jak se do Norska dostala a co jí v životě potkalo.
Bavilo mě čtení o Norsku, jak to tam chodí, jaké tam mají zvyky, jaké tam je počasí. A navíc, když se ještě Tereza dostala do Afriky, tak to bylo opravdu zajímavé čtení.
Celá kniha je psána s lehkostí a skvěle se mi četla. Rozhodně potřebuji i pokračování Terezina příběhu v knize Karamelová džungle.

(SPOILER)
Terku mám ráda, vlastně nemám co proti ní mít, ale knížka měla, alespoň pro mě, trhliny. Třeba v začátku knížky popisuje, jak byli chudí a mohli si dovolit jíst jen suché těstoviny, v zápětí vykresluje pohádkovou svatbu na kterou si platili ochutnávku jídel a dortů nebo taneční kurzy; svatbu se 70 hostmi, se smyčcovým orchestrem, ohňostrojem, s kamarády z Norska, kterým zajišťovali ubytování v hotelích po Praze... Nějak mi tam chybělo nějaké vysvětlení, kde na to najednou měli, po vykreslování toho, jak si nemohla v Oslu ani zajít na kafe, protože na to neměla.
Stejně tak jsem kolikrát žasla nad čím vším Terka roní slzy, chvíli mi to už přišlo snad labilní :-), ale asi jsou fakt lidé, kteří brečí dojetím i nad rohlíkem s máslem (s nadsázkou řečeno) :-).
Jinak knížka se mi četla krásně, lehce, Terčin příběh je určitě inspirativní a ukazuje neuvěřitelnou houževnatost. Jen ke konci mě už celkem unavovaly motivační proslovy a výkřiky, které se stále opakovaly a jen natahovaly stránky.


Terezu moc ráda sleduju na Instagramu, poslouchám občas její podcasty. Knížka mi ale přišla neskutečně přeslazená (na druhou stranu přesně odpovídá svému názvu "Šlehačková oblaka"), Johni opravdu jak nějaký princ z pohádky. Nějak nevěřím tomu, že toto v reálném životě existuje, ale možná jsem prostě jen pesimista.


Od knížky jsem nečekala nic velkolepého - přece jen, Terka není spisovatelka, ale bylo poznat, že bloguje a má se psaním zkušenosti :) Její osobní a upřímná zpověď se mi líbila. Baví mě příběhy, které jsou psány podle skutečnosti - ráda nahlížím do života lidí a Terka mě moc baví - na sociálních sítích, tak nebylo o čem.
Některé části mě bavily víc, jiné zase míň, ale ve směs to byla fajn oddechovka. Člověk by se do ní měl začíst bez očekávání a brát ji jako příběh, který mu povídá kamarádka na kafču :) Jsem zvědavá na džungli.


(SPOILER)
Kniha mě nalákala na popis života v Norsku, ale asi mi moc nesedl ten styl psaní o dokonalé holčičce, která si plní sen... Věřím, že pro spoustu lidí může být kniha inspirací k tomu se odhodlat plnit si sny, ale na mě to působilo trochu prvoplánově....
____ S P O I L E R ______
"Smrt mámy mě naučila, že se lidské tělo dokáže vyrovnat se vším. A jestli právě teď prožíváte něco podobného, mám pro vás jeden důležitý vzkaz.
Bude líp! Vím, že se tomu teď nechce věřit, ale věřte tomu. Chce to jen čas, sílu bojovat, hýčkat se a starat se nejen o svou duši, ale i o své tělo. Dělejte všechno, co vám dělá radost. Buďte s těmi, které máte rádi. Povídejte si o tom, nechte slzy stíkat, dokud padají, uleví se vám a vy pomalu začnete nabírat zpátky svou životní energii."


(SPOILER) Jak už tu bylo několikrát zmíněno, knížka je přeslazená oddychovka. Četla se mi dobře, v zásadě mě bavila... část o životě v Norsku a o výzkumu v Africe byla zajímavá. Při vyprávění o smrti maminky, jsem měla krůček k pláči. Nicméně ji hodnotím 2 *, protože když knihu srovnám s literaturou, kterou jsem četla, měla bych pocit, že tím srážím hodnutu knihám, které se mnou vnitřně pohnuly a někam mě posunuly. Je to takové povídání "šikovné holky", nic víc.


Tuto knihu předcházel jakýsi boom, který jsem zaznamenala dokonce i já. Teď se mi kniha dostala pod ruce, tak jsem si řekla : " Nu což, oddechovka asi dobrá." Celou dobu čtení jsem se nemohla zbavit dojmu rozmazlené holčičky z Ořechovky. Kniha je psaná jakoby deníkovými zápisky s různými průstřely do minulosti. Četla se snadno a lehce. Tuším, že jsem snad i pointu pochytila, ale nemám vůbec chuť číst další dílo autorky. Chtěla jsem dát autorce šanci a tak jsem si ji vygooglila, našla i její instagromový profil, trochu jsem se snažila udělat si nějaký jiný náhled, ale ne. Stále to tam ve mě je, takový ten vocas na jazyku : " rozmazlená holčička z Ořechovky, která si žije svůj sen a musí o tom alespoň něco napsat".


Mám z knihy poměrně smíšené pocity a upřímně nevím, jestli se někdy pustím do Karamelové džungle, kterou autorka nedávno vydala.
Šlehačková oblaka se četla poměrně dobře, styl psaní mi asi úplně nesedl, ale zároveň mi ani nevadil. Od knihy jsem ale po tak velkém boomu čekala víc. Příběh mi nic extra nedal, dozvěděla jsem se sice nějaké novinky o autorce, které jsem do té doby nevěděla, ale nepřijde mi, že tahle kniha je něco, co by si člověk musel přečíst. Asi fajn pro autorčiny sledovatele na sociálních sítích, ale jinak nevím. Neurazí, nenadchne.


Asi nejsem cílová skupina pro tuto knihu, dostala jsem ji darem, jinak bych se k ní nikdy nedostala a ani ji nečetla. Na světě jsou tisíce knih, které stojí za přečtení, tahle mezi ně nepatří. Knížka mi absolutně nic nedala a troufám si říct, že by se mi nelíbila ani kdyby mi bylo dvanáct. Absolutně o ničem.


V podstate to dej začalo mať až v 2/3 odchodom do Afriky. Aj predvolebné sľuby akejkoľvek populistickej strany sú bližšie k realite, ale ľudia čo hľadajú únik od reality to asi ocenia. Snáď raz túto rúžovú skúsenosť zužitkujem aspoň pri konverzácií....


Terezu už delší dobu sleduji na Instagramu a na této síti se mi líbí, její názory apod. Těšila jsem se, až si přečtu její první knihu. A musím říct, že jsem z ní hodně rozpačitá. Dlouho jsem se nemohla donutit ji dočíst, i když styl psaní a čtivost je moc dobrá. Jen jsem si od ní asi chvíli potřebovala dát pauzu a strávit to. Každý jsme z jiného těsta, ale tohle mi přišlo dost přeslazené. Co si naopak hodně cením je výborný popis života cizince v Norsku.


Až příliš šlehačková realita, která je na jednu stranu oddychovým romantickým čtením. Na druhou stranu jsem se párkrát pozastavila, jestli může mít někdo opravdu tak bezproblémový život jako Tereza. Vadilo mi časté skákání v časových osách, které bylo pro mě jako čtenáře matoucí. Kniha mi připomněla mé vlastní cestování a život v zahraničí.


Tohle je prostě o ničem. A to mi romantika jinak nevadí, jenže problém je v tom, že autorka nemá dohromady co říct. Všechno jsou to takové laciné skoro deníkové zápisky jedné holky bez nějaké pointy.


Kniha psaná lehce a nenásilnou motivační vsuvkou pro samotného čtenáře. Možná se někomu kniha může zdát moc rozněžnělá a plná kudrlinek, ale stejně se jedná o moc pohodové čtení, které se náramně hodí do dnešní ne příliš pozitivně naladěné doby. Moc se mi líbil ten Terezin životní náboj, kdy hned několikrát za život dostala dost nehezky na čumák a stejně se zvedla a šla dál. Mohla být naštvaná na celý svět a mohl se z ní stát zapšklý nepřející tvor, ale ona se po každém boji zvedla, oklepala a táhla do boje dalšího. Takové odhodlání se jen tak nevidí. Člověku samotnému to během čtení dodá energii a pocit, že i on sám může zvládnout cokoliv.


Bohužel mi nesedl styl psaní knihy, příliš mnoho kudrlinek, děj popisován příliš preslazene.


Za mě moc povedená kniha, výborně se četla, měla spád i jiskru. Malinko bych vytkla skákání v čase, které mě mátlo.


Kniha se četla příjemně a svižně. Chvílemi se vyprávění zadrhlo na některých větách, ale za chvilku se zas rozjelo. Co se mi líbilo hlavně na knížce, byla možnost trošku poznat Norsko autorky očima.
Štítky knihy
Norsko ze života gymnastika blogy
Kniha Šlehačková oblaka je v
Právě čtených | 11x |
Přečtených | 797x |
Čtenářské výzvě | 156x |
Doporučených | 24x |
Knihotéce | 204x |
Chystám se číst | 239x |
Chci si koupit | 53x |
dalších seznamech | 4x |