Zikus
komentáře u knih
Saturnin
Zdeněk Jirotka
Svižné oddechové čtení, psané krásným vytříbeným jazykem.
Navíc kniha byla psaná v době, kdy zdejší společnost ještě měla úroveň.
Muž, který sázel stromy
Jean Giono
Nevím, proč jsou z toho všichni tak odvařený. Za mě teda nic moc. Prostě slabota. Něco takového by snad mohl vymyslet a napsat během dvaceti minut kde kdo... Víc než ten příběh mě zaujaly ilustrace. Ale pokud si v tom příběhu budou lidi chtít najít nějakou extra hloubku, tak se jim to určitě povede. Stejně jako u čehokoli jiného...
R.U.R.
Karel Čapek
Čte se to moc dobře a oceňuji myšlenky o špatném vlivu moderní techniky na člověka, ale jinak je to dílo reflektující typické přízemní, podprůměrné, lidumilské postoje k životu. Postava Heleny mi lezla silně na nervy. Ačkoli je v knížce vyobrazená jako kladná postava, je z celé knihy postavou nejzápornější - žádná jiná záporná postava tam totiž není. To kvůli ní se roboti vzbouřili proti lidem a vyhladili lidstvo. To ona přesvědčila Galla, aby robotům změnil emocionalitu. To ona pořád bulela, že se už nerodí děti- a co je na tom proboha špatného?! Lidí je na světě stejně přespříliš a neplodnost je snad ta nejjemnější cesta jak dosáhnout onoho žádoucího úbytku lidí na planetě.. To ona zničila to, co mohlo zachránit hlavní hrdiny na konci příběhu. Sice by se pak roboti ještě více rozšířili a možná začali úplně plenit Zemi, ale lidé dělají už tak to samé. Dále se mi nelíbilo ono zdůrazňování práce pro člověka, jako by to byl jeho hlavní životní smysl- to by pak člověk sám byl tak trochu robot. A vůbec v knize není podáno smysluplné vysvětlení o neplodnosti lidí. Alespoň doufám, že robotka Helena s Primusem založili osvícenější a k přírodě ohleduplnější civilizaci než je ta dnešní. I když vzhledem k tomu, jak na konci knihy robotka Helena básní o čoklech, co jí na zahradě lížou ruce jako o naprosto nadpozemském zážitku, tak o té osvícenosti dost pochybuju.. Průměrnost vládne světem...
Povídky malostranské
Jan Neruda
Vleklá, prázdná, monotónní nuda, postrádající dynamiku a navíc psaná nečtivým a nesouvislým jazykem. Musel jsem se hodně přemáhat, abych knihu dočetl a ze všech 13 povídek mě trošičku bavily asi tak 3. A není to tím, že je kniha hodně stará, třeba takový Zabiják nebo Kalibův zločin jsou ze stejné doby a přitom jsou na úplně jiné úrovni. Ať už jazykem nebo obsahem. Proto Povídky malostranské nedoporučuji a varuji před nimi. Protože když bych popsal jak jsem jel autobusem, pak si byl nakoupit v Kauflandu a doma uklízel, bylo by to možná zajímavější než tato ubíjející nuda, na kterou když si vzpomenu, tak mi bude ještě nějakou dobu mdlo.
Rozhodně jedna z nejhorších próz, co jsem kdy četl, ne-li nejhorší. Stejně strašné bylo možná tak Petr a Lucie, ale to je alespoň krátké, kdežto tohle jsem lámal přes měsíc.
Jeden den Ivana Děnisoviče
Alexandr Isajevič Solženicyn
Takřka bezobsažná a natahovaná nuda. Čekal jsem popisy mrznoucích, nemocných, hlady umírajících vězňů a ono nic. Dokonce jsem si v průběhu četby říkal, že mám možná nějaký špatný překlad. Ale asi ne, měl jsem ten Machoninův..
Tak moc mě to nudilo.
Tulák po hvězdách
Jack London
Výborné. Moc se mi líbilo vyprávění tolika příběhů, střídané s popisem života v samovazbě. Díky tomu se knížka čte svižně a když pominu slabších posledních dvacet stran, které opět přejdou v hladký konec, tak příběh nikde nedrhne. Tulák po hvězdách oplývá úžasným jazykem, což je zřejmě zásluha jak Jacka Londona, tak překladatele Josefa Pospíšila.
Rozhodně doporučuji. Výjimečný kousek.
Dvacet tisíc mil pod mořem
Jules Verne
(Spoilery)
Ačkoli je místy vyprávění opravdu poutavé, tak i přesto musím konstatovat, že z dvou třetin to byla poměrná nuda, ve které převládalo popisování živočišné, rostlinné a nerostné říše pod oceány a popisování toho, kudy vlastně Nautilus pluje. Také považuji za minus to, že nebyla vysvětlena minulost kapitána Nema, což mne dost zajímalo a stejně tak nebylo vysvětleno, jak se hlavní hrdinové dostali z onoho strašlivého vodního víru. Co mi ale v knize vadilo nejvíce, byla neustálá tendence posádky ve zbytečně přehnaném množství pobíjet všechna možná zvířata. Viz například: „Kapitán Nemo jich dal několik set ulovit, protože jejich černé maso je velmi chutné". Nevím, zdali se na tom nepodílel překladatel nebo zda sám Verne byl v nitru duše takový hubič, ale každopádně to není dobrý vzor pro čtenáře. Pokud to ovšem ale je práce samotného Verna, který knihu psal v 19. století, kdy na tom příroda byla ještě dobře, tak je na dnešním stavu biodiverzity vidět, kam takovéto vražedné tendence spějí.
Když bych měl svůj posudek na knihu shrnout, tak Verne musel být skutečná bedna, protože různými údaji, ať už z přírodovědy, zoologie, techniky, zeměpisu nebo dějepisu se to jenom hemží. Příběh je sice z větší části nuda, doplněná oním masovým zabíjením zvířat, ale i tak jde o nadprůměrné dílo. Knížka je doplněná o pěkné ilustrace.
Sofiin svět
Jostein Gaarder
Jako přehled dějin filozofie dobrý, ale co se týče literární stránky, tak je to až na začátek a pár světlých okamžiků velká nuda. Musel jsem se každý den přemáhat, abych to dočetl.
PS: Občas mi Alberto připadal jako starej chlap co si udělal zálusk na mladou holku.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Líbila se mi starcova pokora vůči rybám a celkově zvířatům (přitom Hemingway jezdil do Afriky střílet lvy, buvoly a podobně- což považuju za svinstvo hodné trestu smrti). Bohužel 80% příběhu tvoří samotné chytání ryby, což mi nepřijde jako úplně bohatá dějová linie.. A to že je kniha svým způsobem oslavováním vytrvalosti a houževnatosti není nic, co by ji spasilo. Tak to vidím já.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Místy zajímavé a čtivé, se zajímavými myšlenkami, ale zároveň často i nudné a zbytečně poeticky popisné. Konec příliš useknutý.
Konec civilizace
Aldous Huxley
Utopická společnost, která je té dnešní na míle vzdálená. Lidé dnes rozhodně většinou nemají vysportované postavy, nestarají se zdaleka tolik o svoji výživu, stále převládá monogamie, ve společnosti nejsou žádné jasně dané kasty, vládne anarchie zvaná demokracie, ani není nijak předurčené kdy zemřeme a těhotné ženské chodí s odpornými těhotnými břichy jako s nějakou chloubou, ačkoli je to ostuda, vzhledem ke strašlivému přemnožení. Rození lidí je prostě hnus a haranti pořád jenom ječí, stěžujou si a křikem otravují okolí. (Zvířata jsou oproti nám přesný opak, od malička jsou krásná, tichá a většinou umí hned chodit.)
Co je však dnešní realitě podobné, je pro lidi typická všeobecná stádnost a průměrnost, což vede ke spokojenosti stádních jedinců, kteří tráví volný čas tím, že chodí „kalit" a „chlastat" a díky tomu zapomenou i na těch pár všedních problémů, které mají. Když si ale člověk v knize vzal „somu", tak potom nehulákal, nerušil noční klid, nedělal bordel a nechoval se jako idiot. Takže i tato jediná podobnost je pasé.
Zkrátka máme do této utopie hodně daleko a vy co píšete, že vystihuje dnešní dobu, tak jste vedle jak ta jedle.
Navíc, když byl někdo v KC „jinej", tak mohl odjet třeba na Island nebo na Falklandy, kde byly lidé vybočující ze systému. Takovou možnost já postrádám.
Samozřejmě, kdybych měl možnost se přidat do společnosti, která by byla přesně taková, tak neváhám jediný den. To je ale bohužel přece jenom utopie.
Bohužel, ačkoli se mi takováto požitkářská, dlouhodobě udržitelná společnost jeví jako ideální, tak se obávám že Huxley (Humanista? „Mysl znalá lidí opovrhuje humanitou" Misantrop Pavel Pojar) to psal především s varovným záměrem, abychom do něčeho takového nedospěli. A stejně tak je i kniha zřejmě všeobecně chápaná. To mi přijde jako velká škoda, která celou knihu znevažuje. Navíc, příběh jako takový mě taktéž nezaujal a ani styl psaní mi nepřišel nijak ohromující, a proto dávám relativně nízké hodnocení.
1984
George Orwell (p)
Mnozí tady píší, jak jim kniha připadá nadčasová a aktuální. Mně tedy aktuální moc nepřijde. Dalo by se říci, že dnes je to přesně naopak. Vládne anarchie, lidé můžou všechno a všude převládá zlověstný proletariát, který je v knize tak vyzdvihován...
Velký bratr mi naopak připadal jako velice záslužná organizace, kterou bych ve zmírněné formě v realitě zavedl, protože na tu lidskou sebranku nic jiného než bič a řetězy neplatí.
V čem je dnes skutečnost alespoň trochu podobná, tak jsou to dnešní malé platy a s tím spojená hmotná nouze a média, která lidem vymývají mozky, viz dnešní anti-Zemanovská propaganda.. Slovní zásoba se zmenšuje, ale to je něco, za co si lidé můžou sami.
Otázkou zůstává, zda 1984 hodnotit jako knihu prognostického charakteru nebo varovného. Ačkoli se přikláním k té druhé verzi, tak budu hodnotit v kontextu prognostickém, protože to tady tak dělá většina a já se od nich chci odlišit.
Krysař
Viktor Dyk
Místy je to celkem zajímavé, hlavně sekce s Jorgenem, ale ten konec mě tak vytočil, že mi zkazil celkový dojem z knihy. Já být na místě přeživšího Jorgena, tak toho uřvanýho fracka hodím do propasti...
Petr a Lucie
Romain Rolland
Čekal jsem více. Otravovali mě strojené a prázdné dialogy milenců a vypravěčovo tlachání. A taky mi přišlo, že vývoj vztahu mezi Petrem a Lucií je dost nesouvislý.
Přehled teorií osobnosti
Victor J. Drapela
Celkem obohacující knížka. Během necelých dvou let jsem ji přečetl třikrát.
Plivanec na rozloučenou
Misantrop (p)
Nadčasové veledílo plné myšlenek a názorů, o kterých se nebojím říct, že jsou svou výstižností a trefností až geniální. Autor nekompromisně odhaluje zkaženost lidí a jejich pokřivených postojů ke světu.
Poštovní úřad
Charles Bukowski
První půlka, kde Buk popisuje roznášení letáků atd. je výborná. Pak to začalo trošku slábnout. I tak je to ale super čtivá záležitost na odreagování.
Hamlet
William Shakespeare
Výborný. Hamletovi slovní hrátky jsou naprosto geniální + oceňuji úvahy k zamyšlení, kterých je v knize dostatek a celkovou tragickou linii příběhu. Za mě jedna z nejlepších knih z povinné četby. Doporučuji.
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Nejvíc se mi líbili pasáže popisující zmasakrované vojáky a bídu na frontě.
Nejbohatší muž v Babylóně
George Samuel Clason
Nejcennější rada je zmíněna hnedka na začátku knížky a ten zbytek bych bral víceméně jako takovou samozřejmost, která by měla být každému jasná.