YA-girl komentáře u knih

Další knížka, na kterou jsem se moc těšila díky té mysteriózní zápletce (a přiznávám, taky díky obálce ;)), ale nakonec jsem spíš zklamaná, protože z nápadu by šlo určitě vyzískat víc. Byla jsem zvědavá na množství lišících se alternativních světů a jak se s nimi hrdinka popere, ale nejvíc času nakonec bylo věnováno "obyčejné" romantické zápletce v Ruské části příběhu. Celý koncept toho přemisťování se do jiných vesmírů mi přišel vymyšlený tak, aby šel hlavním hrdinům na ruku, aniž by to bylo nějak líp vysvětleno - budiž, chápu, jedná se o román a ne o technickou literaturu ;). Ale i v rámci děje uvnitř těch jednotlivých dimenzí se dělo plno "šťastných náhod", které celý děj posunovaly hrozně rychle dopředu a bez nichž by to vlastně nešlo vůbec propojit dohromady. A popisy toho, jak se Marguerite ohledně všeho cítila, mi přišly takové plytké a bez emocí, nedokázala jsem se prostě do hrdinky pořádně vžít a utvořit si k ní a jejím ne/přátelům nějaký vztah. Další díly tedy cíleně vyhledávat nebudu, leda by mi v knihovně skočily do náruče, jak už to tak u knih někdy bývá ;).

1 05.05.2020

Tak na tuhle knihu jsem se těšila hodně, protože romány s nádechem nadpřirozena mám ráda, ale nakonec ji hodnotím jen jako průměrnou. Nebylo to ničím nové, ničím překvapivé... při několikátém Jackově prožívání toho samého už mi to přišlo takové těžkopádnější a skoro i zdlouhavé... a závěr se mi zdál takový nijaký, resp. jako kdyby to ani pořádně uzavřené nebylo. Líbil se mi ale humorný vypravěčský styl hlavního hrdiny Jacka - a taky to, že děj kořenila spousta vtipných a živých dialogů :).

1 05.05.2020

Jak bylo řečeno níže - skvělý nápad, ale nevyužitý. Příběh se tak jaksi unyle táhnul předpokládaným směrem, žádný zvrat, žádné překvápko. Celkově mi to přišlo příliš sladké, a ještě do toho autorka pořád dokola roubovala moudro "je důležité žít svůj život po svém"... (Ne že by to byla hloupá rada! Ale na můj vkus to tam bylo vkládáno až moc okatě, jako aby kritikové mohli napsat, že "nedržíte v rukou obyčejnou YA romanci, ale knihu odhalující hluboké poučení"...)

1 05.05.2020

Silný příběh. Citlivý, dojemný, lidský. Nádherně odvyprávěný. Tím vypravěčským stylem mi hodně připomínal Zlodějku knih, ale zde vypravěč Matthew neprozrazoval děj dopředu (nebo aspoň ne tak často), takže to celé bylo napínavější a... hmm... silnější... Jak byly postupně odkrývány další a další skutečnosti ze životů hlavních protagonistů, začalo vyplývat na povrch, že nic není tak, jak se to zezačátku jevilo. Navíc mám slabost pro podobné sondy do života kluků, pro "niterné sondy do jejich duší", protože jich v knihách není moc... a protože je to pro mě coby pro holku zajímavější (o holčičích duších si holt pořád číst nemusím - to mám na talíři denně i bez knih ;)). A jelikož čtenářka Pebbles o pár komentářů níže vypíchla přesně to samé, co jsem měla v úmyslu sem vepsat i já, nezbývá mi, než svůj rozněžnělý výšplecht ukončit poněkud všedněji: kluci Dunbarovic mi zůstanou v srdci ještě hodně, hodně dlouho :)

8 05.05.2020

Po knížce jsem tenkrát v knihovně hmátla "náhodou"; a to načasování nemohlo být lepší - kniha mi v tomto období sedla jako pověstná pr**l na hrnec! ;-D Formou dvou proplétajících se příběhů z různých časových rovin propojuje autor buddhismus s kvantovou fyzikou nebo tvůrčí silou myšlenek, takže pokud máte v těchto oblastech načteno víc zdrojů, dává kniha o to větší smysl... Mně se třeba hodně líbilo to uvědomění si, že: "V našem světě neexistuje nic, jen energie a pole možností... A když neexistuje nic, tak neexistuje ani štěstí nebo neštěstí, tyto "pojmy" produkuje naše mysl... Záleží tedy jen a jen na našem přístupu ke všemu, jestli to vnímáme jako šťastné nebo naopak činící nás nešťastnými..." A kdo nechce jít do této "kvantové hloubky" ;), tomu se třeba budou líbit do příběhu ukryté úvahy na téma, proč jsme často ne/spokojení v našich vztazích, v práci, kariéře atd. Umím si představit, že hodně čtenářů si knihu přečte jen pro příběh samotný (a i ten se mi líbil). Ale na jiné čtenáře tam ta "aha!" budou vyskakovat za každým rohem - prostě podle toho, jaké odpovědi zrovna teď kdo hledáme :).

2 05.05.2020

Čekala jsem od románu něco trochu jiného, přesto jsem se ale na této výpravě na západ USA a navíc do minulosti (do roku 1875) za kostmi "draků" k mému překvapení dobře bavila :).

4 05.05.2020

Příběh se odehrává jen ve dvou dnech a byl pro mě napínavý takovým zvláštním způsobem - nešlo mi ani tak o vyšetření vraždy samotné, jako mě spíš zajímalo, jak se Japoncům povede zahladit další a další stopy... V románu navíc bylo obsaženo hodně faktů ohledně Japonska a odlišností v jejich kultuře či obchodních praktikách. Moc mě to bavilo - a navíc jsem se čtivým, nenásilným způsobem dověděla spoustu nového :).

3 05.05.2020

Šedesátiletý Tony Webster vzpomíná na své mládí, dospívání, na svůj život. Ve svých vzpomínkách se melancholicky rochní; jejich prostřednictvím nostalgicky bilancuje a filosofuje na téma "naše selektivní paměť", "námi zveličené nebo naopak pozapomenuté zážitky" nebo "dopad nenápadných skutků na život druhých"... Kniha na mě opravdu zapůsobila, po jejím dočtení jsem na sobě najednou taky pocítila tíhu ubíhajícího času a stárnutí ;).
*** Menší SPOILER *** Zaujaly mě úvahy o tom, jak každý z nás vnímáme svou historii po svém, jak si pamatujeme nakonec jen to, co chceme, a i to si ještě upravujeme, protože když nejsou svědci (resp. když s těmi svědky nejsme v kontaktu), nemá nám to kdo opravit ;) Zajímavý byl i ten příběh sám o sobě, to, jak se postupně měnil před očima a že dopadl úplně jinak, než to člověk v průběhu čtení očekával... Ovšem po skončení románu se pak na dobře deset stránek rozepsal nějaký literární kritik - nerozuměla jsem půlce věcí ani zbla a v druhé půlce jsem se dověděla, že jsem vlastně plno náznaků z té knihy vůbec nepostřehla, autorovy hlavní myšlenky jsem nepochopila a celkově mi prostě plno věcí uteklo ;-D

6 05.05.2020

V knize je jednak popsána autorčina soukromá "cesta", během níž se sama dokázala vyléčit (nejen) z rakoviny, a druhak je zde nastíněno, po jaké cestě se může vydat každý z nás; neboli je zde uveden postup, jak se každý z nás může osvobodit od emocionálních i fyzických bolestí, které si často neseme ještě z dětství a které pak způsobují vypuknutí méně vážných i závažných nemocí... Knihu beru jako další možný směr pro všechny, kdo hledají svou vlastní cestu k uzdravení. Ale - jako všechny metody - ani u téhle není zaručené, že bude fungovat všem; každý by si měl sám pro sebe najít to, co s ním "souzní"... a ve mně momentálně tato kniha AŽ TAK nezarezonovala.

2 05.05.2020

Ač zezačátku mě kniha moc nebavila (protože vypravěč Stingo popisoval svoje začátky v New Yorku v poválečné době, přičemž v každé větě použil minimálně jedno cizí nebo zbytečně odborné slovo), tak nakonec jsem se do ní začetla a zanechala ve mně hluboký dojem. I když jsem věděla dopředu, o co půjde, stejně jsem to obrečela... a mrazí mě z toho pořád. A asi to hned tak nepřestane... a vlastně ani nemůže. Z věty "Ich kann nicht wahlen, ich kann nicht wahlen!" se mi svírá srdce a násilím si zakazuju na to myslet víc, než už se stalo. Silný příběh, silné emoce. Ať ale skončím pozitivně - kladně hodnotím i to, že se člověk dověděl hodně detailů o druhé světové válce, aniž by kvůli tomu musel louskat učebnici dějepisu :).

7 04.05.2020

Nevšední životopis autistické dívky - a to by jako objektivní ohodnocení mělo stačit :). Knihu jsem si přečetla proto, že mě zajímal pohled autisty na náš svět - a z tohoto směru to opravdu trochu poučné a zajímavé bylo. Ale "pochopit to" se mi moc nepovedlo; jelikož žádného autistu osobně neznám, těžko se mi to všechno představovalo. Což samozřejmě není problém autorky :) Jenže pokud bych měla ohodnotit knihu jako knihu a moje pocity z ní... jakkoliv to u autobiografie není relevantní... tak Donna mi přišla až moc ufňukaná a věčně ublížená, a v jejím podání vyznívalo vše, co zažívala, přehnaně a zdramatizovaně. Možná, že ona ze svého pohledu ani nedokáže vnímat svět jinak. Ale mně to holt nekorespondovalo s tím, že dle svého popisu událostí si ona velice dobře uvědomovala, co se doopravdy děje, kde a proč dochází k problémům a třecím plochám mezi "jejím světem" a "venkovním světem"... a přesto, že si to v sobě dokázala takhle zanalyzovat, tak nedokázala udělat nic jiného, než si zoufat, jak ji nikdo nechápe. Věřím, že pro lidi, kteří se s autismem v té či oné podobě setkali či setkávají, jsou informace obsažené v knize přínosné; já to holt pojala jako "psychologickou studii", na kterou asi nejsem dost zralá a/nebo způsobilá :).

04.05.2020

Kdybych neviděla slovo "thriller" natisknuté přímo na obálce knihy, myslela bych si, že to tady na webu někdo hodně špatně zařadil: něco tak nezáživného a unylého už jsem dlouho nečetla... Přispěl k tomu nejen styl vyprávění (er-forma, jednoduché věty bez jakéhokoliv stupňování nebo spádu, ploché postavy, ke kterým se nedal vytvořit žádný vztah), a pak taky to, že většina zvratů, které by bývaly mohly v knize nějak dramaticky zapůsobit, bylo vyzrazených už v anotaci na zadní straně knihy! Ve výsledku mě to vůbec nebavilo a četla jsem to jen proto, abych to dočetla. :(

04.05.2020

Příběhy jednotlivých kluků byly sice zajímavé a čtivé, ale díky vyprávění v er-formě a pro mě nízkému počtu přímých řečí se nedalo s žádným z hrdinů nějak sžít, oblíbit si ho, procítit jeho starosti nebo radosti. Naopak, pohled vypravěčů (duší) byl velmi citlivý, jemný, dojemný, ale přitom moudrý; pro mě právě ten nadhled zemřelých neboli "nás, kteří jsme to nemohli/nestihli zažít", pozvedl úroveň knihy o hvězdičku výš :).

1 04.05.2020

Nápad mě nadchl, přišel mi originální a neotřelý - ale zamrzelo mě, že z něj autor nevytřískal malinko víc; v podstatě se to pak zvrtlo v hrdinovo posedlé toužení po blízkosti holky, kterou vlastně ani moc neznal (toto mi přijde shodné s romány od Johna Greena). Na druhou stranu to asi chování náctiletých odpovídá - to, že jsou schopni se do někoho zamilovat, aniž by vlastně věděli, co konkrétně je na dané osůbce přitahuje :). Takže jako YA román je to vlastně ok, ale já tam čekala díky té fantasy lince něco navíc :).

1 04.05.2020

Román svým vypravěčským stylem jakoby "kopíruje" Stoletého staříka, ale co se týče humoru a zápletky, tak mi příběh Nombeko přišel lepší a čtivější; nevím, možná se mi líbilo, že hlavní hrdinka je opravdu inteligentní a tedy její cesta není pouze souhrou šťastných náhod, v jejichž vleku by se ona pouze vezla ;). Je ale pravda, že i tato kniha by za mě mohla mít třeba o 50 stránek méně - přijde mi, že čtenář si ke konci prostě přeje, aby to konečně "nějak dopadlo", a další a další zádrhele jsou už spíš trošku na škodu... Mmch. anotace nahoře, dle které se Nombeko "postupně dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska" - to tedy skutečné zápletce příliš neodpovídá! ;)

3 04.05.2020

Podle recenzí (ne jen zdejších, ale i od mých kamarádek) jsem se těšila - a moc, ale měla jsem to rozečtené dva roky (!) a nakonec jsem stejně nedočetla... Jak už psal někdo pode mnou - nezáživné, nijaký děj, nesympatičtí hrdinové, hloupé dialogy a nevzrušující sex scény... nuda. Nechápu, že mi to až tak nesedlo, když tolik dalších čtenářek je nadšených... ale stalo se. Tu jednu hvězdičku dávám za pár zajímavých slovních obratů nebo přirovnání... a možná proto, že nemám to srdce ohodnotit jakoukoliv knihu jako "odpad" ;-).

04.05.2020

Kniha se mi dostala do rukou, aniž bych ji zatím potřebovala, ale ze zvědavosti jsem ji za tři hodinky sfoukla ;). Spoustu rad jsem si opsala, protože mi přišly jednoduché a přitom z mého pohledu dokonale logické a smysldávající; budoucnost ukáže, jestli jsou ty rady i funkční ;-D

04.05.2020

Kniha pro mě byla takovým vhledem jak do úplně jiného světa (japonského) a prostředí (nepřetržitě otevřený obchod zaměřený stoprocentně prozákaznicky), tak i do mně neznámé mysli (Keiko, která ve svých letech měla úplně jiné potřeby, touhy nebo cíle, než mám já). Román byl opravdu originální, svižný a čtivý, zajímalo mě, co nového se v konbini vyvrbí a co tedy bude muset Keiko řešit, ale i jak si poradí s narůstajícím tlakem jejího okolí na to, aby se už konečně začala "chovat normálně"... Mám ráda knihy, které mi pomůžou se "dostat úplně jinam" - a téhle knize se to povedlo hned na několika úrovních :).

3 04.05.2020

I druhý díl je velice napínavý, možná i napínavější, než ten první... ALE: opět obsahoval neuvěřitelné množství chyb a překlepů... bohužel jich bylo tolik, že celá knížka kvůli tomu působila hodně odflákle (jako kdyby ani autorce nestálo za to si to po sobě párkrát přečíst)... Podivná zmatenost až nelogičnost v uvažování a jednání hlavní hrdinky, kterou jsem zmínila u prvního dílu, mě tady u toho druhého vyloženě bila do očí. A to hlavní, za co ubírám hvězdičku - otevřený konec, ale jakože totálně otevřený ;)... Pokud už opravdu nebude žádné pokračování, tak skoro můžu říct, že četba byla pro mě ztrátou času, protože v příběhu se nakupilo neskutečné množství různých záhad a tajemství a nedovysvětlených souvislostí a náznaků... a zatím jsme se nedočkali rozlousknutí ani jednoho...

01.05.2020

Děj byl velice napínavý, rychle jsem se nechala vtáhnout a dychtivě obracela stránky, abych se co nejdřív dověděla aspoň něco. Autorka umí skvěle udržovat napětí, protože otázek a tajemství přibývalo - a odpovědi nikde :). Co mě však při čtení rušilo, bylo neuvěřitelné množství chyb a překlepů - nejsem hnidopich, všichni se občas přepíšeme nebo spleteme, ale chyba snad na každé stránce...? :-( A s postupem času mi začínalo vadit i zvláštní chování hlavní hrdinky - bylo pro mě hůř pochopitelné, nekonzistentní, jakoby neodpovídalo tomu, co se tam dělo (nebo spíš nebyla si schopná udržet nějaký svůj názor a své chování do příští kapitoly). Ale jelikož jsem se i přes to všechno na konci knihy nemohla dočkat druhého dílu, vyvážím to pozitivní s tím negativním a ohodnotím román průměrnými třemi hvězdičkami :).

30.04.2020