Clayův most přehled

10.07.2024

Po knize jsem sáhla jen a jen kvůli autorovi, od kterého jsem samozřejmě četla Zlodějku knih, kterou miluju. Posel byla taky vlastně dobrá kniha, už tam byl znát autorův osobitý styl psaní.
Clayův most by byl za mě fakt skvělý příběh, kdyby to nebylo tak dlouhé! A kdyby dlouhé, ale celé je to psané stylem, který asi každému nesedne. Co věta, to metafora, vše je tak nějak ukryté mezi řádky. Zároveň se v knize opakovala spousta myšlenek, vypravěč se vracel k různým událostem a všechny rozpytvával. Myslím, že mi i často unikl nějaký ten skrytý význam slov...

Je to příběh o 5 osobitých bratrech z dob jejich dětství a dospívání. Mathew, Rory, Henry, Clayton a Thomas. Nebylo to s nimi rozhodně jednoduché.

Je to příběh i jejich matky, Polky, která po válce díky svému otci emigrovala, načež se dostala až daleko do Austrálie, kde se náš příběh odehrává. Jediné, co jí po otci zbylo, je tvrdá píle a hra na klavír.

Co vedlo ke všem událostem, jež spustily tento příběh? Pomalá ztráta jejich matky, zrada a křivda od jejich otce, nejistota a osamělost?

Pro Claye to byl jeden kolíček na prádlo, dostihy a jedna holka s jiskrnýma očima.

Je to kniha, která tak nějak plyne od začátku do konce stejným tempem. I některé události, které by měly vyvolat třeba překvapení, lítost nebo smích, tak zkrátka proběhly bez toho, aby se ve mě jakkoliv pohnuly emoce. Což od takové knížky úplně nechci.

Celou dobu čtení jsem cítila, že jsou si bratři velmi blízcí, svým způsobem, ale vlastně jsem se celou dobu ptala, proč jsou takoví, jací jsou? Proč to celé vypráví zrovna nejstarší Mathew? Z čeho pramení ta aura smutku a osamělosti, kterou z nich všech cítím?
Nakonec se přeci jen příběh uzavřel, bylo řečeno, co řečeno být mělo, mě ale pořád zůstala spousta otázek.

Bylo úžasné v jejich příběhu na chvíli být a, ano, bylo mi jich, kluků, vlastně hrozně líto. Spousta myšlenek a pocitů a samotný most jsou pro mě ale pořád nepochopené.

Doporučila bych knihu asi jen těm, kdo mají od autora něco přečteného a cítí zvědavost, jakou jsem k téhle knize cítila já.

26.03.2024

Je to ze začátku pěkný zmatek. Skoky v čase, náznaky, věty co nedávají (zatím) smysl. A spousta postav, a všichni se chovají zvláštně. Proč se ti bráchové pořád tak rvou? Proč říkají svému otci Vrah? Má smysl se prodírat knihou dál?
Má, protože příběh vypráví Markus Zusak. Jeho poetický jazyk, nádherné metafory, lidskost, jemný humor i v tragických okamžicích, to vše vás nakonec zase (podobně jako ve Zlodějce knih) ohromí a pohltí.
Výborný překlad Dominiky Křesťanové.