Wrent komentáře u knih

Velmi čtivá populárně naučná kniha. Autor své názory a poznatky předkládá pomocí srozumitelných příkladů a historických paralel, takže ač má 500 stran, přečtěte knihu velmi rychle.

Cesta Sapiens na vrchol je bezesporu fascinující a z mnoha z dnešního pohledu "bezvýznamných" událostí jde mráz po zádech. Kniha skvěle dává do kontextu různá odvětví lidského poznání, což na ní hodnotím asi nejkladněji.

Na mnoha místech se samozřejmě autor nevyhne ani (často asi oprávněnému) moralizování, ale to i společně k možným výhledům do budoucna vede minimálně k podnětnému zamyšlení se.

Doporučuji jako nenáročnou knihu, ze které se můžete hodně dozvědět.

4 27.10.2018

Už po prvním přečtení před pár lety jsem to tušil, ale teď po druhém potvrzuji: Hlava XXII je jednou z nejlepších knih, které jsem kdy četl. Absurdní styl humoru mi naprosto sedí, hlasité vyprsknutí smíchy nastává v této knize nespočetkrát... A ačkoli se královsky bavíte, malý hlásek vzadu v hlavě přesně udává na správnou míru, že to pro kluky na Pianose žádná sranda není a naopak se akorát snaží přežít, jak nejlépe mohou.

Snad z každé stránky přímo čiší absurdita války, byrokracie, nacionalismu, prospěchářství nebo čiré honby za ziskem. Zpřeházená kontinuita děje mi napoprvé vadila výrazně víc než podruhé (a to i přes to, že před druhým čtením už jsem si téměř nic nepamatoval).

Chtěl jsem na konci vyzvednout, která z postav je nejlépe napsaná, ale když jsem začal vybírat mezi Yossarianem, Orrem, Dunbarem, plukovníkem Cathcartem, Natelym, majorem Majorem Majorem, Milem, doktorem Daneekou, generálem Dreedlem, kaplanem, náčelníkem Bílým Polozubem, poručíkem Sheisskopfem a dalšími, zjistil jsem, že to prostě nejde.

Jo, a nejvíc jsem se asi chlámal u scény s Clevingerem před kárnou komisí.

5 26.08.2018

Ach Bože, této knize je tak těžké porozumět, Štěstěna se ke mně obrátila zády...

Ale i přes tyto potíže jsem velmi rád za její přečtení. Je to sice kniha nesmírně bizarní a absurdní (a nutno dodat, že ne prvoplánově vtipná), ale má co do sebe
Vrcholem jsou dle mého názory všechny části týkající se Levyho kalhot.

Shrnutí knihy dobře vystihl doslov: americké panoptikum postaviček.

7 10.08.2018

Četl jsem na základě shlédnutí seriálu, takže můj názor je jím samozřejmě ovlivněn (a musím říct, že seriál knihu adaptuje dobře).

Vzhledem k tomu, že jsem děj již znal, se mi kniha nejevila příliš napínavá. Svět vykreslený Margaret Atwood je ale strašidelně skvělý. Jsou v něm často vidět autorčiny inspirace komunistickým blokem, které jsou hlavně v chování lidí mrazivě přesné.

Nejlepší je ale styl vyprávění v první osobě, díky kterému člověk vlastně neví, co je jen pozorování Ofred a co je realita.

Rozhodně jde o zajímavý kousek v oddílu dystopické literatury.

6 08.04.2018

Velmi zajímavá kniha. Hlavní poselství mi docvaklo až někdy v poslední třetině knihy: chaos je nevypočitatelný a dlouhodobě nepředpovídatelný. A vždy bude. Protože počítače nikdy nebudou mít přesnost na nekonečně mnoho desetinných míst, zatímco chaos se právě díky i takto malým rozdílům může projevit a projeví. Navíc nikdy nebudeme schopni fyzikální jevy měřit s neomezenou přesností.

Kniha je nicméně poněkud hutná, ačkoli mám vzdělání blížící se matematickému (akorát tedy jde o trochu jiné odvětví matematiky), měl jsem často problém pochopit některé části. Autor si navíc snaží pomáhat různými metaforami, které ale jsou často dost podivné a možná by udělal lépe, kdyby uvedl i matematickou definici daného jevu.

Chcete-li se ale ponořit do matematiky chaosu a její historie, rozhodně knize dejte šanci!

3 16.03.2018

Kniha je sice rozdělena do částí, každá o několika kapitolách, ale jako by nebyla. Nezáleží na tom, jakou stranu nalistujete, vždy získáte hutný popis větších či menších amerických zapadákovů a drobných osudů lidí v nich se vyskytujících. Četl jsem spíš po kouskách, což ale rozhodně není na škodu. Je to jízda skrz naskrz Amerikou, zakončená až fantaskním marihuanovým raušem v mexické džungli.

3 24.01.2018

K Brownovým knihám je nutno přistupovat s určitým odstupem k jeho těžko uvěřitelným zápletkám plných skrytých vlivných hráčů v pozadí, ale to nic nemění na tom, že jeho příběhy většinou mají velký spád (však se kniha odehrává na časovém úseku několika desítek hodin) a ještě člověku přinesou nějaké to kulturní obohacení (ideálně ještě z míst, která sám navštívil). A Inferno tyto "brownovské standardy" splňuje do puntíku.

5 18.09.2017

Mám trochu problém někomu Nikdykde popsat tak, aby mu přišlo zajímavé. Aby měl nutkání si ho přečíst. Vždyť příběh o "podzemní říši" zní vlastně docela otřepaně. Věřím ale, že Gaiman by dokázal udělat skvělý a napínavý příběh i z nejotřepanější odrhovačky. Už po prvních pár stranách se do knihy tak ponoříte, že nebudete vnímat nic jiného. A ozvěny tohoto alternativního světa spolu s jeho všemi zajímavými postavičkami budete mít v hlavě i hodnou chvíli po dočtení.

5 03.01.2017

Deníček moderního fotra jsem kdysi četl jako blog a přinesl mi několik týdnů zábavy, ale pak se mi zdálo, že už se vtipy akorát opakují a číst jsem ho přestal. Když se mi dostala do ruky tato kniha, doufal jsem, marně, že se mi tento styl humoru znovu osvěží. Na to že má Deníček moderního páru být knihou vtipnou, na to že se autoři očividně snaží mít joke v každé třetí větě, jsem se zasmál celkem asi jednou a půlkrát. Autorům vůbec nevěřím jejich přehánění a nadsázku a není mi vlastně vůbec jasné, proč jsou tito dva pár. A hlavně, čtení každé kapitoly "dvakrát" z různého pohledu bylo někdy neskutečné utrpení...

12 03.01.2017

Úplný nováček v komiksech nejsem a o Sandmnovi jsem dlouho jen slýchal, než jsem si ho konečně mohl přečíst, ale teď už vím, že na další díly takhle dlouho rozhodně čekat nechci. Každá část příběhu vlastně začíná stejně, chvíli trvá, než se v tom zorientujete, ale pak vás příběh vtáhne dovnitř a jste najednou u další části. Skvělé.

1 25.12.2016

Trvalo mi dlouho, než jsem se do knihy dostal a nikdy jsem si nepřipadal, úplně zažraný. Navíc mi velkou část knihy tak trochu unikal její smysl, dokud jsem na konci v Keitově hazardním opojení nepochopil, že jde hlavně o zmar a zároveň obyčejnou každodennost, které se nevyhnutelně objeví i po přežitém smrtelném útoku. V tu chvíli jsem si také začal užívat překotné chrlení "myšlenek" hlavních hrdinů a začal na knihu nahlížet naopak docela pozitivně.

28.07.2016

Aneb jak pouhé čtyři postavy a pár filozofických vsuvek a komentářů stačí k postihnutí vlastně celého života. Výborné.

8 24.04.2015

Dlouho jsem se k tomu chystal, dokonce tak dlouho, že už úplně opadlo původní neskutečné nadšení okolo knihy. A já ho asi musím znovu rozvířit, protože mě kniha opravdu zaujala. Dokonce se odvažuji polemizovat s ostatními komentáři, že "začátek nic moc", protože i popisování manipulací na finančních trzích bylo zachyceno moc zajímavě. A dál? Jakmile se začnete nořit do skrývané historie Vangerů, přestanete vnímat čas...

Další kniha, kterou prostě nejde jen tak přestat číst...

Jsem však velice zvědav, o čem mají být další díly...

1 25.12.2012

Podle názvu knihy se může zdát, že jde jen o další natahování komerčně úspěšné série. Můžu vás však ujistit, že z Lukjaněnkova Hlídkového světa se rozhodně nic neztratilo. Co na tom, že dějová linka dopadne ve finále pokaždé stejně, co na tom, že jsou všehny postavy už tak silné, že jakékoli souboje by teoreticky měly ztrácet na zajímavosti... Stejně budete hlídku hltat od začátku do konce.

Navíc o soubojích to vůbec není. Desítky stránek popisují pouhé filozofické debaty nad "podstatou Jiných" a ty stejně jako v ostatních dílech patří mezi to nejzajímavější, hned vedle autorova ironického pohledu na současné i minulé Rusko. (a nejen to...)

3 25.12.2012

Dostal jsem po dlouhé době hltání nebeletrie chuť na nějakou detektivku a musím říct, že jsem si rozhodně zvolil velice sprrávně. Deset malých černoušků jsem měl na mušce už dlouho, a když jsem se k ní konečně dostal, přečetl jsem ji na jeden zátah za tři hodiny. Jakmile se dostanete cca na stranu 30, tak už rozhodně číst nepřestanete... Geniální, napínavé a bez závěrečného rozuzlení pro čtenáře pravděpodobně i nerozluštitelné...

5 07.10.2012

Neodolal jsem a přečetl jsem si knihu znovu, abych zjistil, zda můj původní názor "Awesome!" pořád platí.

Ano, platí.

Hlídkovské knihy prostě patří mezi to nejlepší, co může zeměplocha nabídnout a Stráže! Stráže! jsou doslova plné geniálních hlášek a humorných situací. Perfektně zvládnuto :).

Dovolím si jednu citaci:

"Kdybys skutečně myslel," ušklíbl se velitel sarkasticky, "došlo by ti, že král by si těžko přál, aby někdo mordoval draky, ne?" Pravděpodobně jsou to jeho vzdálení příbuzní, nebo tak něco. Asi by si nepřál, abychom se potulovali po okolí a mordovali jeho vlastní rod, co myslíš?" "No, pane, lidi to tak dělají," řekl gardista umíněně. "Jo, ták," řekl kapitán. "To je ale něco jiného." Poklepal si významně na stranu své helmy. "To je proto, že jsme inteligentní."

5 05.09.2012

Neubráním se hodnocení, že první kniha byla lepší, ale některé hlášky, konstelace a momenty jsou úžasné, koncept restaurantu je tak úžasně divný a Adamsovský, že se v podstatě nemůžu dočkat, s čím přijde dál - i kvůli zvláštnímu vyvrcholení knihy, u kterého opravdu netuším, jak z něj vybruslí. A chudák Marvin...

4 05.09.2012

(SPOILER) Tady už bohužel 5/5 dát nemůžu, zábavnost se bohužel trochu snížila (= mohl jsem od toho v klidu odejít) a ačkoli je děj zajímavý, nemohl jsem se občas zbavit pocitu, že už jsem to někde viděl (dokonce i Matrix mi to připomínalo :D). Musím opět velice vyzdvihnout brilantní práci s vyprávěním příběhu skrz Katniss, protože její osobní pohled tomu dává trochu jiný rozměr a může nás v podstatě i odvádět od "pravděpodobné" reality.

Body také strhávám za podivný závěr. SPOILER ALERT. Kdo by si ku*va instaloval do města tolik pastí??? Tohle už je přehungergamesovaný, klidně by se to mohlo odpustit a vyznělo by to stejně, ale mnohem mnohem uvěřitelněji a logičtěji.

4 10.06.2012

Druhý díl pokračoval ve skvělém tempu dílu prvního (viz můj komentář tam...).

Za prvé, nekoukejte zezadu na obal knihy, protože vás to akorát donutí udělat si o druhém dílu pochybný obrázek ještě než ho začnete číst :D..

Každopádně už od prvních stránek je mnohem více cítit strach před všemocným Kapitolem, který se čím dál více vkrádá pod kůži obyvatel Panemu, děj má opět velké grády a podle mého je ještě zajímavější než díl první (ale u toho mi už děj bohužel vyspoiloval film). Řekl bych, že některé nevyužité nápady dostaly prostor zde a rozhodně to není na škodu.

Z té ich-formy pocity Katniss opět úplně čiší a navíc se vybarvují a objevují další velice zajímaví hrdinové. Rozhodně nezůstávejte u prvního dílu!

3 10.06.2012

Zajímavý film mě navnadil k přečtení prvního dílu této velice úspěšné trilogie - a světe div se, ač jsem měl ještě v živé paměti děj filmu, který se od knihy v podstatě vůbec nelišil, bylo to skvělé, bylo to zajímavé, bylo to NAPÍNAVÉ. A bylo to lepší než film. Některé postavy (hlavně Peeta!!!) byly ve filmy vystihnuty neskutečně špatně, nevím jestli to způsobil herecký výkon či scénárista, každopádně v knize si o něm uděláte asi trochu jiný obrázek.

Trochu orwellovské 1984 téma zpracované pro mladší generaci s napínavou zápletkou a gladiátorským nádechem.

Co je na knize důležité si uvědomit, je, že celý děj je striktně vyprávěn v první osobě z pohledu hlavní hrdinky - a vše co čtete, jsou pouze její myšlenky, názory a obrazy. Když vám tohle dojde, uvidíte celý svět postapokalyptického panemu trochu jinou optikou. Méně "sebekritičtější" ke Katnyss, více realističtější a snad i lepší...

4 10.06.2012