vlkodlaq komentáře u knih

Po dočtení série Zaklínač musím sérii, přes dobré první tři díly, hodnotit jako nejslabší fantasy sérii o čtyřech a více knihách, jakou jsem kdy četl. Zelazny, Stackpole a další, se kterými srovnávám, podali dle mého názoru mnohem větší výkon a rozhodně mnohem lépe využili potenciálu příběhu v závěru a vygradování série. Věž Drakonis jsem hltal od Masky válečníka až po Bouři, četl dlouho do noci a pak usínal v práci, ale u Zaklínače jsem spíš přetrvával v opatrném očekávání, jestli se to konečně pořádně rozjede. Nestalo se. Jak už jsem zmínil v komentáři u Paní jezera, trochu mě i v některých momentech znechucují prvky příběhu, kde je znát zvláštní polský přístup k ženám, se kterým se neztotožňuji a je divný i ve fantasy. Četl jsem několik desítek sci-fi a fantasy povídek od polských autorů a tenhle divný pohled na to, jak se ženy mají, nebo by se měly chovat, popřípadě jak je "normální" s nimi zacházet není "omylem" jednoho autora, to je prostě Polsko. Přečtení celé série spíše lituji a Sapkowski mě přestal zajímat. Někde tu padlo, že Sapkowski vytvořil kult. Možná. Přesto, že jsem zkušený sci-fi/fantasy čtenář, nebo možná právě proto, označuji Zaklínače za příběh se silně nevyužitým potenciálem. Od Krve Elfů jde kvalita znatelně dolů.

4 30.03.2021

Zanedlouho to bude 100 let od napsání prvního Conana. Přiznám se, že čtu rád občas staré knihy, Robinsona, Marka Twaina, Setona, ale na všech zmíněných je znát starší datum "výroby", kdežto na Conanovi nikoliv. Jeho svět neztratil absolutně nic a směle může být předkládán i dnešnímu čtenáři. A že to je velký svět, který zabaví čtenáře na velmi dlouho.
Do univerza, které R.E. Howard vytvořil, se časem nastěhovala spousta dalších autorů, což (s výjimkou autorských honorářů) je pro autora obrovská pocta. Takto vytvořených světů, jakým je ten Conanův, není do dnes mnoho. Vzdáleně se mu blíží snad jen Svět Harryho Pottera, možná ještě Terry Prattchet se svou zeměplochou (ale tu vytvářel pouze Pratchett bez dalších autorů).
Conanův svět je tak svět velký, unikátní a úžasný. Kdo chce číst Conana, měl by začít prvním a jediným Conanem.

5 29.03.2021

Nezlobte se na mě, ale umění války je nudnější než učebnice teoretické matematiky. Řekl jsem si, tak známá a stará kniha, vyzkouším. Skutečně jsem čekal něco víc, než základní poučky přípravy a vedení boje. Nic převratného jsem se nedozvěděl.
Velké zklamání, nedočteno a protože nejsem cílová skupina a také to byl pro mě jen takový literární experiment, nehodnotím, ale pro představu, i přes stáří originálu knihy bych jako čtenář ohodnotil knihu nejspíš jako odpad.

O Deoduších jsem netušil a o to větší bylo mé překvapení, když jsem knihu dostal od všímavé manželky. Mám rád fantasii, příběhy věcí a odpoutání se od reality a to přesně to jsou Deoduši. Jsou to spíše bajky pro odrostlejší, ale velmi příjemně čtivé, pěkně zpracované a přes své stáří mají co nabídnout i dnešnímu čtenáři. Nebo možná právě proto, že jsou staršího data výroby, ale velmi nadčasové, se, pevně věřím, ani v následujících dekádách neztratí. Byla by škoda, kdyby ano.

6 21.03.2021

Otráven posledním dílem zaklínače, chtěl jsem zkusit něco nového. Občas totiž (k vlastnímu překvapení) chytnu do ruky i něco jiného, než sci-fi/fantasy. Z přečteného úryvku Doby temna bych nazval knihu "příběh o idiotech". Všichni v knize (v části, kterou jsem přečetl) se totiž chovají velmi, velmi hloupě, sobecky a bezohledně, a to včetně hlavní pseudohrdinky. Možná jsem měl štěstí, že mé okolí se tak (až na vzácné výjimky) nechová, troufám si tvrdit, že já se tak (snad až na vzácné výjimky) nechovám a mohu tak asi být vděčný, že nejsem obklopen hloupými lidmi jako v této knize. Jakýkoliv vztah (ať už je to manžel, kamarád, nebo dokonce i rodina) je o kompromisech, pokud druhá strana není schopna kompromisů, stojí za úvahu, zdali má smysl ve vztahu přetrvávat. Někdy přetrhat kontakty s nějakou osobou nebo skupinou osob může být těžké, ale zároveň v dlouhodobém horizontu osvobozující. Jenže z úryvku knihy mám pocit, že sama pseudohrdinka je takovou osobou, se kterou bych přetrhal vztahy. Dovoluji si pouze komentář, hodnocení by nebylo fér, ale pro představu, pokud bych se donutil knihu přečíst celou, byl by to zcela nepochybně odpad.

Přiznávám, měl jsem velká očekávání, jednak tím, že to je poslední díl, ale taky hodnocením zde na databázi, snad i pro to je mé zklamání tak velké.
Číst paní jezera jako samostatnou knihu, byl by to dokonce zřejmě odpad. Při hodnocení posledního dílu se nebráním srovnávání s celou sérií. Stále trvám na tom, že první tři díly byly opravdu skvělé, Zaklínač byl Zaklínač a řešil zaklínačské věci, čím více se do příběhu montovala military a politika, tím víc čitelnost upadala. Poslední tři knihy jsem četl trochu nuceně a poslední jen, abych to konečně dorazil. Paní jezera byla plná odboček a slepých dějových linií, vsuvek a strašného přeskakování z z linie do linie, až se to velmi negativně projevilo na spádu a čtivosti.
A co Ciri? Má oblíbenkyně dílů předchozích? Silně přeskakovala mezi poslušnou ženou, jak se asi v Polsku sluší a patří a do toho najednou sebrala hrdost a udělala něco kurážného, aby toho později litovala? Ne, to není hrdinka fantasy. Ne v Paní jezera. Rozpoznávám prvky polské fantasy, která je často fakt divná, hlavně přístupem k ženám. Samozřejmě tu byly i spádné a velmi čtivé pasáže, ale tentokrát minoritní podíl.
Závěr byl, a tady budu drsný, vyloženě ubohý a zklamal mě na celé čáře, cítím, že autor už to chtěl mít konečně za sebou a mnoho toho utnul, zalepil a sflikoval. Rozhodně mi slzy z očí nevytlačil, jen mě znechutil a rozhodně mě nebavil. Je tu zde i mnoho rozporů s náznaky v knihách předchozích a celá série tak ztrácí na kvalitě i důvěryhodnosti.
Opravdu jsem čekal epické vygradování příběhu, ale bez náznaku pocitu viny označuji poslední díl jako nejhorší ze série a celou sérii jako podprůměrnou a musím říct, že hodnocení i celkový věhlas zaklínače mě velmi udivuje. Nechal jsem se napálit a přečtení celé série spíše lituji. Ve srovnání třeba ze sérií Věž Drakonis od Stackpolea na mě působí Zaklínač vyloženě slabě, ani dobré první tři díly to nezachrání.

10 20.03.2021

Šestý díl zaklínače byl dle mého názoru mnohen lepší a spádnější, než ten pátý. Opět se zde často prokládají velmi čtivé pasáže s těmi zmatečnými a méně čtivými, naštěstí ty čtivé a spádné převládají. Zbývá tedy sedmý a poslední díl, stále si ale stojím za tím, že první tři díly byly nejlepší. Díly, kde se řešil hlavně zaklínač a příšery a politiky, intrik a tajných spojenectví bylo mnohen méně, než v dílech pozdějších.

6 24.02.2021

Neodolám a dovolím si ještě jeden komentář. Padlo tu, že se básníkům bude toto dílo jen těžko překonávat. Ano, je to skutečně tak, protože cokoli kdokoliv kdykoliv napíše, nebude to už nikdy tak autentické jako tato prohlášení našeho nejmocnějšího duševního mrzáka. Právě ta autenticita z toho dělá bolestně drsné, ale unikátní, dejme tomu umění.

5 22.02.2021

V rámci vlastního literárního vývoje a vícepoznání duše mé ženy jsem se pokusil Pýchu a předsudek přečíst. Opravdu jsem se snažil, ale selhal jsem. V životě jsem zatím přečetl něco kolem čtyř set knih a opravdu jsem držel jen několik málo kusů, které by se daly označit za nudnější, bezobsažnější a protivnější, než toto. Ano, nejsem ani cílová skupina a ani se Pýcha a předsudek nepodobá ničemu z mých oblíbených žánrů, takže by nebylo fér hodnotit, nicméně pro představu knihy v této skupině čtivosti, které jsem četl, běžně hodnotím jako odpad. Styl psaní mi působí jen s velmi malou nadsázkou vyrážku v sedací části, "příběh' je naprosto nudný a nezajímavý a celá kniha by se dala bez jakékoli ztráty shrnout do čtyř nebo pěti rozvitých vět, spád má kniha takový, že se nehýbe vůbec nic. A to jsem si kdysi řekl, že se hecnu a přečtu dvě takové knihy, kromě P a p ještě Rozum a cit. To byla ode mě velmi hloupá myšlenka. Raději se příště podobným literárním experimentům zdaleka vyhnu a zůstanu u svých oblíbených a osvědčených žánrů.

Nepůjdu tak daleko, abych hodnotil knihu, jako jiní, jako nejhorší díl série (ještě nemám přečtenou celou sérii, takže to dodatečně ještě může přijít) ale ani bych ji ani zdaleka neoznačil za nejlepší. Jsou témata, která nesnesu v žádné knize, nebo i filmu, proto tak nízké hodnocení, navíc v této knize je oproti předchozím méně napětí, více military fantasy (nejsem fanda) a bohužel i spád místy pokulhává. Nicméně i přes to stojí v rámci série za přečtení. Například Regis je velmi zajímavá postava.

2 03.02.2021

Možná to bylo tím, že se ve válce a bojích nestřetávali lidé s lidmi, ale lidé s kdejakými potvorami, takže mě ta military stránka příběhu ani nijak zvlášť nerušila, byť tento žánr běžně nevyhledávám. Nejlepší fantasy série, kterou jsem kdy četl. Lepší i než třeba Zaklínač, a to výrazně.

1 21.01.2021

Jak už jsem psal u jednoho z předchozích dílů, nejsem fanda militantní fantasy, ale tady mi to sedlo, hlavně pro skvělé podání, spádný příběh a mnoho nečekaných zvratů. Nejlepší fantasy série, kterou jsem kdy četl. Poráží s přehledem i Zaklínače.

1 21.01.2021

Skvělá kniha, úžasná série. Pokud jsem byl prvním dílem pohlcen, u druhého dílu jsem nadobro propadl a nezbývalo, než číst dál a shánět další díly. Nejlepší fantasy série, kterou jsem kdy četl (i než třeba Zaklínač).

1 21.01.2021

Válečnou military fantasy běžně nevyhledávám, ale tady se nějak Stackpole trefil do mého líbení. Byť jsem začal sérii touto knihou, (a ne maskou válečníka), už od první knihy jsem byl uchvácen a vtažen do velmi barvitě popsaného světa. Už originál musel být skvělý, ale tady udělal mnoho i skvělý překlad.

1 21.01.2021

Překvapuje mě tak nízké hodnocení. Je sice pravda, že masku válečníka jsem četl až po sérii pevnost Drakonis (kterou stále považuji za nejlepší fantasy sérii), takže můj pohled na knihu může být lehce zastřen znalostí světa a příběhu Drakonis, přesto věřím, že směle strčí do kapsy mnoho jiných, paradoxně lépe hodnocených sérií. Mých 5* je plně zasloužených.

2 21.01.2021

Proč nikdo nemůže jít na "čundr" jen tak? Pro radost z přírody a chůze? Ne, to musí napřed prožít nějaká ta osobní dramata a až pak jít na čundr a čundr je pak jen terapie. Já jsem z toho mála, co chodí na čundr pro radost z přírody a chůze v ní a tak mám té terapie asi do zásoby. Je to na mě moc emotivní (nudné) a těm zajímavým tématům se věnuje minimálně, jako výběru a správnému použití vybavení a takovým těm nedůležitým znalostem a dovednostem, jako například jak v té divočině vůbec přežít, taky tam malém zařvala. Několikrát.

Po druhém přečtení jsem zaregistroval další a další rozpory a drobné nedostatky, například tu hodně haprují poměry velikostí, asi nemá ani cenu uvádět příklad, je to na skoro každé stránce, pak jsou to drobnosti, jako že na začátku knihy byl Loki Ódinův přijatý syn, pokrevně Laufyho syn a na konci už Ódinův bratr, časově to taky zrovna vždy nesedí, přesto všechno nechám plné hodnocení, protože to je pořád krásná kniha plná (zjednodušených a zkrácených) severských bájí a nesnaží se brát příliš vážně, narozdíl od jiných náboženských textů a také po lidech nežádá žádné povinnosti, poslušnost, oběti, striktní dodržování pravidel atd. Bohové si tak žijí svým životem a čekají na Ragnarök, který není ani tak úplným koncem jako koncem před novým začátkem. Gaiman to pojal jednoduše, trochu bajkově, ale celkově uceleně a velmi čtivě. Za pochvalu stojí i český překlad.

6 15.01.2021

Za mě v knize mohlo být více nákresů, tabulek a grafů pro lepší pochopení některých jevů, ale i tak je kniha skvělá a velmi prakticky seskupuje témata podle oblastí využití, takže na celé čáře poráží všechny školní učebnice fyziky. I na to, že jde o fyziku, se to čte docela dobře.

3 14.01.2021

Po několika letech jsem se k Nikdykde vrátil a jak se pomalu dostávám do světa Neila Gaimana, i Nikdykde dává větší smysl. Ne, zřejmě se ze mě nestane hltač komiksů, ale začnu si více vážit těch několika málo, které mám.

3 12.01.2021

ÚŽASNÉ!! Takto to skutečně vypadá jako umění, nicméně se za tím skrývá krutá a bolestná pravda, že to je pravda a jsou to skutečně vyjádření nejmocnějšího člověka v zemi.

5 11.01.2021